2011
06.24

Action Doom

Titulní obrázek

Titulní obrázek

Autor:   Stephen “Scuba Steve” Browning
Soundtrack:   Julian Aubourg     (2004)

Po předchozí náloži megawadů přichází chvíle pro změnu a od klasických Doom levelů se přeneseme trošku do jiné sféry. A to do sféry totálních konverzí, které doslova překopávají náš Doom do úplně jiné podoby. Je čas vám představit kultovní konverzi Action Doom.

Pokud si pamatujete nebo sledujete vývoj počítačových her, tak Doom jako první plně rozvinul ideu 3D prostoru ve hrách. I když o plný 3D prostor úplně nejde, což bylo limitováno technickými možnostmi tehdejšího hardwaru, a 3D akci ve zpracování, jak jej známe dnes, přinesl až následovník Doomu – Quake. Před Doomem pracoval s 3D enginem jenom Wolfenstein 3D a ještě před ním první experimenty s 3D enginem činil id Soft se sérií Catacomb Abyss a Raven Software se svým RPG Shadow Caster.

Reklama

Reklama

A co bylo předtím ? Předtím bylo jenom ploché 2D a mainstreamovému hernímu trhu dominovaly zejména plošinovky. Možná snad ne až tak na PC, kde důležitou roli hrály také adventury, RPG a strategie. PC se svým hardwarem totiž nebylo pro plošinovky příliš stavěné. Ale 16 bitové počítače Amiga či Atari ST nebo také tehdejší konzole plošinovkami jenom hýřily, a ty byly často daleko lépe zpracované než na našich PC miláčcích. A právě těmto hrám skládá hold modifikace Action Doom. Konkrétně jsou jmenovány hry jako Contra a Metal Slug. Pokud se podíváme na Moby Games nebo na YouTube, tak Contra byla akční střílečka z bočního pohledu a její hlavní platformou byly konzole, i když také vyšla graficky hůře zpracovaná konverze na PC. A Metal Slug ? Automatovka jak víno, frenetická akční řežba, také primárně vyvinuta pro konzole značky Neo-Geo.

Pirát z Karibiku

Pirát z Karibiku

Konverzi Action Doom vytvořila velmi důležitá osobnost světové Doom scény – “Scuba” Steve Browning. Jde nejenom o modera, mezi jehož autorské práce krom nyní recenzovaného kousku patří i starší modifikace Ghostbusters Doom a novější dílko – stand alone hra Action Doom II: Urban Brawl. Jako člen teamu Black Shadow Software spolupracoval na oceňované konverzi Twilight Warrior, kterou můžete najít na našem blogu. Krom toho se jeho grafická dílka objevila mezi dalšími WADy, hlavně jako titulní obrázky. A co je možná nejdůležitější, Scuba Steve patří ty aktivní členy komunity, kteří udržují v chodu server DoomWorld a podílejí se na každoroční anketě Cacowards vyzdvihující nejlepší WADy roku.

Pekelná koupel

Pekelná koupel

Jak jsme již uvedli, nejdůležitějším prvkem celé konverze je totálně proměněná hratelnost. Jestli si pamatujete akční plošinovky, tak jistě víte, že každá kulka většinou znamenala smrt. Jak pro nepřítele, tak i pro hráče. Průchod úrovní byl obvykle velice přímočarý, zleva doprava event. zdola nahoru či naopak, provázený neustálou palbou z hráčovy zbraně likvidující záplavu nepřátel. Žádné přemýšlení, jen uhýbání kulkám a střílení, případně skákání. Čas od času se postup zbrzdil u větších či menších bossů, kde často nepomohly medagávky kulek, ale nalezení bossovy Achillovy paty v podobě slabého místa nebo jiné lsti či fíglu k jeho likvidaci.

Ingame story

Ingame story

A právě tento systém přebírá Action Doom do puntíku. Jednotlivé úrovně jsou velice přímočaré. Prohledávání tajných míst ustupuje do pozadí a hlavní roli přebírá frenetická akce. I když jak uvidíme později, tak secrety zahrnuty samozřejmě jsou a skrývají opravdu zajímavé nálezy. Je přepracován i zásahový systém – po spuštění hry se možná zaleknete pouhého 1% zdraví – tento pouhý takřka předsmrtný bodík vitality symbolizuje to, že po jakémkoli zásahu postava hráče umírá. Ale naštěstí je design jednotlivých levelů férový a nepřátelé se zjevují přímo proti nám a nevrhají se ze zálohy někde ze zákrytu za rohem, což by bylo smrtící. Dále jsou viditelné projektily ze zbraní nepřátel, což taky usnadňuje bojovou situaci, i když záplavě kulek se někdy dá vyhnout velice obtížně.

Herní automat (funkční !)

Herní automat (funkční !)

Action Doom není pouze sbírka izolovaných levelů, ale celá hra obsahuje ingame story a design celé hry není rozkouskován na úrovně, ale jednotlivé mapy na sebe logicky navazují a postupně osvětlují celý příběh. Je zajímavé, že ve všech počítačových hrách si vědci při svých výzkumech ukrojí větší krajíc chleba, než jsou schopni strávit. A stejně je to i v Action Doomu.  Z příběhu původního Doomu důvěrně známá společnost UAC jako obvykle pod záštitou vlády USA na tajné základně na blíže neurčeném ostrově v Mexickém zálivu pracuje na výzkumu mimozemských životních forem vykutaných z hlubin pod zemským povrchem. A jakmile se připojí armádní bossové, tak začnou experimenty s teleportací do jiných dimenzí a ve finále vláda USA stvoří bránu do samotného pekla. To by ještě nebylo to nejhorší – příliš agilní vědci však začnou mísit DNA z vykopaných potvor s genetickým materiálem z pekla teleportovaných démonů.  Nu, a není se tedy čemu divit, když se UAC vědecká základna odmlčí. A tak jako poslední možnost pro utajené řešení krize zbývá vyslat tu nejelitnější z elitních vládních jednotek – I.M.P.S.E., aby zjistila, jaká čertovina se skrývá za odmlčením vědecké báze.

Je to konec nebo ještě ne ?

Je to konec nebo ještě ne ?

Po animované introdukci ilustrující pozadí celé situace se hlavní hrdina ocitne v letadle někde nad nejmenovaným americkým městem, aby se na padáku snesl do epicentra akce. A Mission imp.ossible začíná. Nepřátelé se vrhají na hráče na pozadí kulis zničeného města, domy se bortí, a pistole plivou smrt v podobě projektilů. Po zničení obrněného tanku se přeneseme vrtulníkem do džungle a pronikáme k výzkumné základně, kde nacházíme jenom zkázu a zmar a kopu mutantů. Po exploraci prostor vědecké báze se hráč nakonec dostává až do samotného pekla, a po likvidaci finálního bossa slízne sladkou smetánku v podobě závěrečných titulků.

Akce na autech

Akce na autech

Pokud byste v Action Doomu hledali původní doomovskou grafiku, tak jí zbývá jen naprosté minimum, v podstatě jen v podobě povětšinou upravených nepřátel a některých dekorací a grafických prvků. Všechno je úplně nové – textury, objekty, zbraně, no prostě všechno. Nová grafika je excelentní a perfektně ilustruje jednotlivé scenérie a dodává jim atmosféru. Její komiksové ladění skvěle ladí s arkádovými kořeny Action Doomu. Mapy jsou opatřeny celou řadou detailů, takže hráč nemusí zapojovat fantazii k dokreslení svých představ o lokacích, ale připadá si jako by byl přímo v realitě. Rozbombardované město je plné vtipných billboardů, vyděsí nás lekající skripty bortících se budov, rozbitá vozidla, mrtví civilisté. V temné džungli jsou vidět jen zářící očka nepřátel. V laboratoři se pokocháme v lihu naloženými doomovskými monstry, líheň impů napíná nervy hráče napětím, z

Líheň impů

Líheň impů

kterého skleněného válce příšery vyskočí. Ve výtahu sjíždějícího do podzemí jsem si trošku připadal jako ve filmu Vetřelci, kdy se skřípěním výtah několikrát zastavil a pokaždé z jiného průchodu se začali hrnout nepřátelé. Průchod podzemními koridory bráněnými nepříjemným tankem končí tak, že se kamionem musíme probourat do hloubi základny. Jídelna pro vědce je plná dokonce i funkčních (!) herních automatů a pro odreagování si můžeme zajezdit na automatu v autíčku. Prostě připadal jsem si jako Duke Nukem ve třetím díle této legendární herní série. Jen náš hrdina dění kolem sebe nekomentuje jako veterán herní zábavy Duke. A peklo je kapitola sama o sobě – krvavé textury, mrtvoly padlých žen hrnoucí se z vodopádu nebo spíše z krvopádu, záplava nepřátel a likvidace tuhého finální bossa s následujícím nervy drásajícím únikem z komplexu před explozí. A závěrečné překvapení, kdy si myslíme, že je již po všem. Prostě adrenalin.

Boss

Boss

Graficky lahodící herní prostředí dotváří i soundtrack a zvuková kulisa, které podle mého názoru jakoby vypadly ze starých akčních filmů osmdesátých let. Action Doom je prostě profesionální dílo a nedivil bych se, kdyby byl vydán jako samostatná hra. Když jsme u toho, tak pár kopií v obalu existuje, ale jenom pro vyvolené, kteří zvítězili v soutěži před vydáním konverze. Naštěstí je ale hra zdarma, autor se pokoušel prodávat až následovníka Action Doomu – Urban Brawl 2.

Ačkoliv jednotlivé levely jsou spojeny do celistvého monolitu, tak pokud se budeme pomocí cheatu přepínat, tak napočítáme celkem čtyři mapy. Pro ty hráče, kteří projdou hru na tu nejtěžší regulérní obtížnost Contra (tu poslední skrytou ani nezkoušejte), čeká ještě jeden schovaný bonusový souboj s bossem. Ale pozor, cheatem se tam nedostanete, musíte si vše poctivě zahrát.

Vozový park

Vozový park

A víte, co je na celé konverzi to nejlepší ? Znovuhratelnost. Pokud jdete rovnou za nosem bez většího rozhlížení, proběhnete celou hru tím způsobem, jak jsem nastínil výše. Jak jsem začal připravovat tento článek, zarazily mne na internetu některé screenshoty z lokací, které jsem vůbec při průchodu hrou nezaznamenal. Znovu jsem tedy zasedl ke hraní, zapátral a ejhle – zjistil jsem, že pokud se člověk trochu porozhlédne a trochu pohledá, tak může najít alternativní cesty do skrytých lokací. Ale na druhou stranu, pokud se odchýlíme z přímé cesty, nemůžeme již na původní směr navázat. Takže pokud bychom chtěli projít celý Action Doom kompletně, musíme si jej zahrát nejméně třikrát. A náplň skrytých míst je opravdu exkluzivní a musím říci, že právě tyto lokace dokladují arkádové kořeny celé konverze. Přestřelka na jedoucích autech jako z akčního filmu, jízda na motorových člunech, boss na vodní hladině jako z Lovecraftových povídek.

Souboj na vodě

Souboj na vodě

Pokud tedy shrnu finální resumé celé hry, tak Action Doom zachovává hratelnost a atmosféru starého dobrého Doomu, ale svou strhující a intenzivní hratelností se vyrovnává moderním hrám. Ačkoliv původní záměr autora byl přiblížit atmosféru starých akčních plošinovek, tak mám spíše dojem, že ačkoliv si Action Doom hraje na retro, tak přebírá typické rysy moderních stříleček – přímočarý průběh jednotlivými levely, koncentrace na likvidaci nepřátel a bohužel i relativně krátkou herní dobu. Což ale vynahradí možnost projít si celou hru znovu jinou cestou než při prvním zahrání. Myslím, že tyto vlastnosti nejsou na škodu a mohly by zaujmout i novou generaci hráčů, kteří jsou zvyklí na moderní koridorové střílečky. Rozsáhlé megawady jsou mnohdy ke konci nudné a stává se, že odpočítáváme jednotlivé mapy, jen abychom dosáhli kýžené finální třicítky. Zejména pokud designéři nedokážou naplnit své dílo adekvátní náplní pro hráče. Action Doom nenechá hráče vydechnout a pestrá prostředí a adrenalinová atmosféra poskytují hráči dokonalý akční zážitek.

Obrana je připravena

Obrana je připravena

A ještě jedna trochu kacířská myšlenka na závěr. Když jsem uváděl typické rysy starých akčních plošinovek, tak mne napadla jistá analogie. Mám poslední dobou pocit, že nové hypované akční hry, typu Modern Warfare a podobných, poskytují, pokud si odmyslíme realistickou grafiku, navlas stejnou herní náplň, jako ty staré 2D akční tituly. Běžet, střílet, občas poskočit. Je to jenom můj vlastní pocit deja vu a nebo se opravdu tímto způsobem herní tvůrci vracejí ke starým kořenům herní zábavy? Hráči nových her se na nás doomery mohou dívat jako na zapšklé staromilce, ale starý dobrý Doom určitě poctivému hráči dá mnohem víc.

Instalace:
Hra je stavěná pro spouštění pod ZDoomem. Pro spuštění použijte ACTION.WAD, pro nováčky je spouštění externích WAD souborů popsáno zde.
Pod GZ Doomem hra sice běží, ale animované intro funguje nekorektně, takže pro adekvátní herní zážitek jej používat nedoporučuji. Se Skulltagem jsem Action Doom nezkoušel.

Mutant

Mutant

Odkazy:

Download

Download (balíček pro Doombox)

Action Doom – oficiální stránky

Action Doom na DoomWorldu

Action Doom – Cacowards

Action Doom – Doom Wikia

Rozhovor se Scuba Stevem

Action Doom – Easter Egg

Dohráno !
Dohráno !

Komentované videowalkthrough na YouTube

Review na Doom WAD Station

Scuba Steve – Doom Wikia

Metal Slug – download

Contra – MobyGames

Metal Slug – MobyGames

2011
06.16

Boj na nádvoří

Boj na nádvoří

16. – Leeds Castle

Přemýšlení nad hledáním východu z levelu ustupuje do pozadí a akce má zase navrch. Nacházíme se na ploše před hradní branou, kde se do nás pustí záplava enemáků. Jak si otevřeme bránu, dostáváme se do hlubin hradního sídla. Můžeme se vydat na obě strany, ale ve finále se oběma cestami dostaneme na velké nádvoří s hordami potvor. Poté můžeme začít s postupným průzkumem starého hradu. Celou stavbu můžeme obkroužit po kamenné cestě, kdy v zákoutí se studnou nalezneme žlutý klíč a na návrší se v přístřešku schovává klíč modrý. Přístup k blokované cestě k východu si zpřístupníme pomocí spínačů v budce na nádvoří. Pak již se dostaneme po hradbách k červenému klíči a kolem mučírny k finálnímu teleportu. Architektonicky excelentní a velice dobře hratelný level.

Prohlídka hradu

Prohlídka hradu

17. Cyber Machine

Tato mapa pro mne představovala obrovské martyrium. Nechápu, jak bez cheatů ji lze vůbec projít. Začínáme v dlouhém prostoru ohraničeném lávou, kde se musíme po blocích dostat přes kamenné stěny sjíždějící dolů , přičemž ve správném okamžiku musíme přeskočit na další kamenný kvádr. Lehce se to píše, hůře koná, protože se na nás vrhají kakodémoni a ztracené duše. Jak se nám podaří zvládnout tento úsek, tak nás čeká další překvapení. 4 kyberdémoni v budkách v uzavřeném prostoru, naštěstí částečně schováni za pohybujícími se clonami. V každé budce musíme stisknout spínač, abychom se dostali teleportem v centru do prostoru zevně od kyberdémonů. A martyrium číslo 3 – aréna, v jejímž centru jsou výklenky se zaklínači, v rozích jsou v klecích revenanti a ze vstupů do tunelů se objevují kakodémoni. Navíc v každém vchodu do tunelu je nekonečně dlouho sjíždějící sloup blokující vstup. Je třeba zlikvidovat zaklínače, aby se otevřely průchody k východu. Level je určen zřejmě pro potrápení hráče, designově nijak nevyčnívá.

Zhoubné kameny

Zhoubné kameny

18.  The Train Is Approaching

Naprosto dokonale ztvárněné prostředí industriálního komplexu zakomponovaného do přírodních scenérií. Level je totálně kompaktní, bez žádných bočních chodeb, vše je v jednom celku. Najdeme zde budovy, podzemní štoly, četné mosty,  lávová jezera, teleporty, havarovaný vlak. Mapa je velice obtížná. Pokud si odmyslíme velké porce masa určeného k porážce, tak hlavně proto, že se hráč ztrácí v záplavě možných cest. Mapa se dá celá projít a ozřejmit, ale bez klíčů se nehneme dále. Je třeba prozkoumat úplně všechna zákoutí mapy. Jen pro nápovědu, abyste nebloudili dlouho: modrý klíč je v lávovém jezeru s kyberdémonem, pak je již cesta snazší. Doporučuji si označit v mapě jednak spínače a také všechna klíčová místa bráněná bariérami hned, jak kolem nich projdete. Pro fanatické hledače spínačů a cest ideální level.

Jeřáb nad jezerem

Jeřáb nad jezerem

19. – Natural

Další mapa přinášející nám totální masakr nepřátel. Jsme v polorozbořené budově, sebereme brokovnici a první úlek – stojí před námi cyberdémon, hlídající centrální prostranství se spínači. Musíme se vydat doleva, kde se nahoře ve dveřích skrývá první klíč, který nám pak spínačem na centrální ploše otevírá žluté dveře dole vlevo. Ovšem ještě předtím je třeba stisknout spínač před těmito dveřmi. Za nimi se skrývá modrý klíč, který nám po stlačení spínače uvolní zablokované dveře vpravo. Rovnou za nosem seskočíme přes mříže na výstupek s červeným klíčem, načež nastane neuvěřitelný masakr všude kolem a pomocí spínače za červenými dveřmi se nám otevře bariéra na ohnivých schodech před velkou červenou branou, za kterou je východ z úrovně. Tuto otevřeme tlačítkem skrytým za touto bariérou. Obtížnost je již extrémní, po každé akci se všude teleportují nepřátelé, prostě totální masakr.

Výhled na křížovou cestu

Výhled na křížovou cestu

20. Traps

Tento poměrně rozsáhlý level nabízí zejména pohyb v jeskyních a skalních prostranstvích nad mořem zeleného slizu. Jak název napovídá, o nečekané okamžiky nebude nouze, hned po otevření prvních dveří sprška vybuchujících sudů, poté skok víry buď do lávy a nebo na skalní výběžek, a samozřejmě záplavy nepřátel zjevující se všude kolem. Designově excelentní mapa, vyzdvihl bych klíč skrývající se v koši na jeřábu a nebo hlídková věž s věrně zpracovanou zpráchnivělou střechou. Pěkná práce.

21. Diablo’s Heart

Další zabijácký level. Naše přežití v prvních fázích závisí v podstatě jenom na rychlém běhu a bystrých kličkách. Pokud kousek od startu popojdeme, tak se objeví záplava zaklínačů smažící si nás svými ohníčky. A máme proti nim jenom pistolku. Musíme tedy běžet a kličkovat jako Forrest Gump a po x-tém pokusu to nakonec dáte. Pak jenom proklouznout v ohnivém podzemí a na mostu mezi nesčetnými impy, a pak jenom mezi dvěma dalšími zaklínači a konečně se zmocníme brokovnice. Pak jenom po točitém schodišti se teleportujeme na vnější stranu již proběhlého mostu a dostaneme se k arzenálu raket, kterými se dá mezitím teleportované osazenstvo mostu pacifikovat. Pak již sebereme BFG a vrátíme se zpět ke dveřím s modrým klíčem. Pokud jsme šikovní, obejdeme i kyberdémona a můžeme se z okna kochat na zkázu Diablova srdce. Level je opravdu tuhý, ale opravdu se proběhnout dá. Nic není pro správného doomera  nemožné.

Naštvaný pavouček

Naštvaný pavouček

22. Fire Play

Hrátky s ohněm. Stylový název pro level, který se převážně odehrává mezi ohnivými zdmi a nad hořící lávou. Ocitneme se na ochozu, směrem doleva i doprava jsou klíče a před námi zavřené dveře. Vejdeme do dveří za našimi zády a za přestřelky mezi revenanty a mancubusy si otevřeme dveře, před nimiž jsme se zjevili na začátku levelu. Pak mezi sloupy s cyberdémony pronikáme do slují a nad můstky s temnou lávou, abychom postupně sbírali klíče na ochozu a postupně se dostali k finálnímu exitu. Pěkný a atmosférický pekelný level.

23. A Little Big Massacre

Začínáme ve starém zákoutí heretikovského střihu. Jakmile se prokousáme úzkou chodbou, dostaneme se do velkého prostoru s lávou a mnoha dřevěnými stavbami a cestami, v kombinaci s kamennou hradní architekturou. Musíme pečlivě prošmejdit všechna zákoutí, abychom našli klíče, uzavírající přístup k teleportu. Zde nastane opravdu takový malý masakříček, kde se proti nám postaví asi pět kyberdémonů a záplavy revenantů. Pohodička 🙂 Velká úroveň vyžadující jednak um akčního hráče k likvidaci monster a trochu detektivního umění, protože klíče není zase až tak jednoduché najít v četných malých přístřešcích a zákoutích.

Ochranka žlutého klíče

Ochranka žlutého klíče

24. The Gift From GOTT

Zajímavá mapka podbarvená hitem skupiny Metallica, laděná spíše do gotického prostředí. Ocitneme se na molu obklopeném mořskou hladinou a naším úkolem je infiltrovat se do kamenného hradu. Spínači za dveřmi vlevo i vpravo si otevřeme centrální bránu a po prozkoumání prostor kolem chodby si otevřeme vstup do centrální dvorany s náloží příšer. Odtud se musíme vydat doleva nahoru do dřevěných kobek, kde se nám ukáže krom schovaného kyberdémona také krásný výhled na okolní mořskou hladinu. V další fázi pronikneme na druhou stranu centrální místnosti do tunelu s kolejemi, kde se dostaneme k finálnímu klíči a teleportu. A pak se teleportujeme do obrovské závěrečné místnosti. Kyberdémon, sudy a postavičky mariňáka mezi nimi. Trošku nechápu, level končí po rozstřelení sudů smrtí našeho vesmírného námořníka. Kde je ale božský Karel, tak to nevím.

Bitva na hradě

Bitva na hradě

25. Cow Face

Level nevyniká převratným architektonickým řešením, ale záplavou nepřátel. Hned jak se objevíme na startu, dva kyberdémoni na nás spiklenecky mrkají, musíme se vrátit o krok zpět, abychom se ocitli mimo zahrádku s nimi, ale před námi je zase záplava impů a jiné havěti a nepřátelé na nás navíc střílejí z hradební zdi. Level je symetrický, musíme se proklestit jednou půlí a poté se prořezat budoucími mršinami nepřátel na stranu druhou a spínači si otevřeme centrální mříže. Jak vstoupíme do tohoto prostůrku, jsme osmaženi ohňostrojem ze zaklínačské produkce a jakmile je zpacifikujeme, tak se dostaneme k východu, který stráží dva kyberdémoni, před kterými jsme na začátku mapy museli prchat.

Vražedný pohled

Vražedný pohled

26. Kill Bill

Hned na počátku levelu začíná boxerská vložka s prasátky a rychlé pobíhání po hradním nádvoří, kde se nám postaví masy monster. Po jejich aspoň částečné likvidaci pronikáme do nitra hradního komplexu, kde se proplétáme po chodbách a nádvořích, abychom nalezli červený klíč otvírající závěrečný teleport k východu. Mapa je velice pěkně zpracovaná a poněkud více fér než level předchozí, kde masy nepřátel byly na vyšší obtížnosti nehratelné. Pěkná práce, nicméně mapa se mi jeví na orientaci trochu nepřehledná.

27. Stairway to Heaven

Naprosto excelentní level, který se odehrává vysoko nad oblaky a procházíme se po vzdušných cestičkách a místy nakoukneme do interiérů. Průchod levelem je přímočarý, ale jeho konstrukce je velice důmyslná a často se setkáváme s vysokými převýšeními. Celá mapa je podbarvena stejnojmenným hitem skupiny Led Zeppelin. Po úvodním testu inteligence, jak se dostat přes skalní průrvu, pronikáme koridory s impy a barony a postupně se dostáváme do první uzavřené stavby, kde získáme červený klíč a postupujeme dál. Přejdeme dvě vysoká převýšení, kdy pokud nemáme zapnutý mouse aiming, tak jde v podstatě skoky do neznáma a ve finále nás čeká obrovská kamenná plocha s pavoukem. Nádherná mapa a jeden z nejlepších levelů celé konverze.

Pohyblivý terč

Pohyblivý terč

28. Hard Target

Můj bezkonkurečně nejméně oblíbený level. Přitom architektura je excelentní. Ale obtížnost je bohužel nad mé síly a i na třetí obtížnost jsem musel cheatovat. Po sesbírání zdravíček a zbraní za dveřmi vidíme četné ochranné obleky, což již upozorňuje na základní úskalí celého levelu. Naskýtá se nám pohled na hlubokou propast vyplněnou kyselinou, z níž se tyčí několik sloupů, kam se postupně musíme dostat. Naštěstí jsou na dně propasti cestičky, jinak bychom byli spáleni žíravinou. Jen tak mimochodem se nám do cesty dostane pár klecí vyplněných monstry. V mapě se mi velice špatně orientovalo a v časovém presu, než vyprší ochrana obleku, se brány, kde se dá proniknout do hloubi mapy, hledaly velice těžko. Navíc četní archvillové a kyberdémoni a záplavy bazálních enemáků jsou jednak opravdu hardcore a druhak v takovém počtu poněkud nudné. Mapu velice trefně charakterizuje název jednoho videa na YouTube (bohužel nekompletního) – Sickest Doom Map Ever!

Street fighting

Street fighting

29. I’m Just a DOOM Addict

Zklamání z poněkud nevydařené mapy střídá nadšení, kdy předposlední level nabízí masakr ve velice dobře zpracovaných městských kulisách na pozadí mrakodrapů neznámé megalopole. Ruiny městských staveb, interiéry budov, posluchárna, silnice, mezitím záplavy nepřátel, kterých je sice hodně, ale je jich tak akorát, aby řádně potrápily hráče, ale aby jej nezbavily chuti pokračovat. Grandiózní zakončení celé konverze, protože poslední, třicátý level, je již jenom třešnička na dortu.

Umělecký akt

Umělecký akt

30. <|>

Nejlepší joke wad všech dob. Pokud jste puritáni nebo nemáte 18 let, tak si můžeme zvolit “dětskou” variantu, kde se na nás ve finále směje symbol znázorněný v názvu levelu. Pokud si zvolíme adult only cestu, tak se pokocháme krásami ženského těla stvořeném v Doom enginu. A hlavním úkolem je… tak to nebudu prozrazovat a vyzkoušejte si to sami. A nepotřebujete ani Viagru či jiné pomůcky. Gynekologové amatéři zaplesají.

2011
06.13

Jak jsem slíbil v minulém článku, po všeobecném shrnutí bude následovat podrobnější zmapování jednotlivých úrovní modu Kamasutra. Budeme postupovat chronologicky, mapku po mapce, jen s jednou výjimkou, kdy tajné úrovně zařadíme za level, z kterého se do nich dá dostat.

Když se zpětně dívám na to co jsem vyplodil, tak z napsaného textu nakonec vylezla mixtura recenze a walkthrough. Tak snad má snaha nepřijde vniveč a podrobný rozbor konverze Kamasutra vám, doomerům, přijde vhod.

V každém případě, autoři Kamasutry – Gusta a Method, si zaslouží úctu za excelentní práci při tvorbě WADu a následující řádky jsou mým poděkováním za (zatím) nejlepší český Doom mod a snad se nebudou zlobit, pokud mé hodnocení jednotlivých map se nebude shodovat s jejich míněním.

Útočící zombie

Útočící zombie

1.  Into the Underground

Relativně snadná mapka (zejména ve srovnání s peklem, co nás čeká v dalších úrovních) k rozehřátí na úvod. Stylově zvolená titulní skladba z filmu Mission Impossible doprovází infiltraci sídla vetřelců. Po plošince pronikáme do jakéhosi atria se štiplavým jezírkem kyseliny a s brokovnicí smějící se na nás z nepřístupného výklenku. Z atria vedou trošku schovaná dvířka uzamčená žlutým klíčem a dvě symetrické chodby, jež nás dovedou na venkovní prostranství se zablokovaným východem. Pokud se podaří najít všechny potřebné spínače, otevře se nám vstup tmavou šachtou do podzemí a dalšího levelu. Pozitivně hodnotíme neotřele řešený východ z levelu a originální přístup k výklenku s dvojhlavňovou brokovnicí, na který ne každý (včetně mě) přijde.

2. The Hidden Engine

Kamasutra již začíná vystrkovat růžky. Centrální místnost zaplněná hordou zombíků, se čtyřmi teleporty v centru s key kartami a celkem pěti dveřmi. Musíme postupně vejít do všech dveří a projít jednotlivé chodby či prostory, na jejichž koncích jsou pak teleporty, které nás přenesou zpět do centrální místnosti a umožní nám sebrat všechny klíče, abychom mohli otevřít exit se zaklínačem ukrývajícím se za bariérou. Čeká nás mnoho nepříjemných překvapení a lekaček s otevírajícími se výklenky a prostory, ze kterých se hrnou nepřátelé. Designově excelentní, ale docela krutá je velká místnost zaplněná kyselinou, kde procházíme úzkým koridorem s průběžně se teleportujícími impy a navíc z dalekého ochozu na nás pálí kulometčíci.

Drtič

Drtič

Mapě bych vytknul dva zákeřné výtahy v jedné z místností, kde po vstupu do výklenku výtah sjede a skrytý kulometčík spustí palbu – pokud ale do výtahu vstoupíme a necháme se vyvézt ve snaze najít potenciální secret, nedá se pak sjet dolů a musíme použít cheat IDCLIP. Zaklínač v chodbě vedoucí k východu možná mohl být lépe schován – takto jej vidíme hned po otevření dveří a dá se zabít ještě před otevřením bariéry. Lépe by bylo, kdyby se po otevření bariéry například teleportoval, překvapení mohlo být intenzivnější.

3. Mr. Adolf Kill You!

“Tech based” level, poměrně malý a kompaktní, ale naplněn akcí. Po vstupu do centrální místnosti uvidíme piedestal s producírujícím se Mancubusem a dvěma zombíky, vlevo za rohem se skrývá výklenek s bazookou vedoucí na terasu jakoby nad vzduchoprázdnem se žlutým klíčem. Po krátkém schodišti doleva nahoru se dostaneme jednak k blokovanému východu a dále směrem dopředu do jakéhosi kancelářského traktu, kde po sebrání brokovnice začne mela v podobě přívalu nepřátel odevšad. Přes kyselinovou nádrž a jeskynní průchod pak pronikneme na terasu s romantickým výhledem na moře, kde použijeme žlutý klíč a teleportem se dostaneme k modrému klíči. Zaklínač ukrývající se v posledních dvířcích centrální místnosti pak již není překážkou, abychom si spínačem odblokovali východ. Jednoduchá, ale zábavná mapa. Svůj název nese po tajném prostoru s Hitlerem, do kterého se však regulérně nedá dostat a je třeba použít cheatu.

Klondike

Klondike

4. Water Base

Dokonale nadesignovaná mapa, jež je zasazena do základny lokalizované někde u břehů vodní zátoky. Hned v první místnosti je sice teleport k východu, ale pro získání potřebných klíčů se musíme probojovat jednak interiéry budov zaplevelenými monstry a rovněž tak je nutno vyčistit od mutantů prostory kolem vodní plochy a také si zabojujeme přímo na vodě. Ačkoliv je mapa z hlediska architektury poměrně jednoduchá a plochá, hráče nenechá vydechnout a monstra se opakovaně teleportují i v těch prostorách, které byly již předtím vyčištěny. Pěkné jsou realistické detaily, jako člun, heliport či drtič odpadu. Level se skvěle hraje, obtížnost je nastavena vysoko, ale férově. Excelentní. Jen trošku nechápu soul sféru v zamřížovaném okně u východu, cestu k ní se mi bohužel najít nepodařilo.

Fanoušci se tlačí na stadion

Fanoušci se tlačí na stadion

5. Klondike

Atmosférický a skvělý level. Začínáme v tmavém jeskynním bludišti s úzkými a vinutými chodbičkami, místy zpestřenými širším prostranstvím s nepřáteli. V bludišti chodeb se dá docela snadno zabloudit. Jakmile se dostaneme na denní světlo, ocitneme se mezi skalními stěnami, kde je již pohyb a orientace snazší. Až se nám podaří najít správnou cestu mezi těmito kaňony, dostaneme se na prostranství, odkud se po vybití nepřátelské havěti dostaneme cestičkou nad vodou k exitu. Prostředí se mi velice líbilo, opravdu jsem si připadal jako někde ve zlatém dole v době zlaté horečky, čemuž pomáhaly i dřevěná zábradlí a různé můstky. Opět drobné detaily dodávající dojem reality – sekyrka a pařízek, české patrioty potěší hrobeček s českou vlajkou.

6. Research Complex

Zajímavý, i když nikterak převratný výzkumný komplex. Po vstupu pronikáme za zlověstného industriálního klepání strojů do chodeb, obepínající vodou zaplněnou centrální místnost s můstkem vedoucím k exitu. Celý komplex je vystavěn na kostře skalního labyrintu, takže se střídá pohyb v moderních kovově lesklých chodbách s bojem v temných jeskynních zákoutích. Bitvy jsou poměrně intenzívní, na slabší protivníky se s výhodou hodí berserk, jenž je k dispozici hned od počátku. Třešničkou na dortu je kyberdémon skrývající se v posledních dveřích před exitem. Designéři nám radí před odchodem z mapy si zaplavat (nápis „swim“ – plavat – na mapě), ale secret či jinou zajímavost se mi objevit nepodařilo, navíc z jedné strany vodní plochy se pak nedá dostat zpět.

Kdopak nám to kazí výhled ?

Kdopak nám to kazí výhled ?

7. Colosseum

V jednoduchosti je krása. Aneb žádné prohledávání tajných zákoutí, ale přímočará akce. V malém hrádečku nasbíráme zbraňový arzenál a teleportem se dostáváme do arény, kde na nás diváci v podobě mancubusů házejí ohnivé firebally. Jakmile osazenstvo ochozů kolosea zpacifikujeme, objeví se na pódiu hlavní hvězda – kyberdémon. Když mu odebereme červený klíč, za branou se objeví pestrá směska nepřátel, po jejich likvidaci se pak znovu zaplní hlediště další várkou “fanoušků”. Boj končí po zničení kyberdémonů, kdy se dostáváme do rakety, jež nás přenese do další úrovně. Level je jednoduchý designově, náročný po stránce obtížnosti, neboť nepřátel jsou mraky, a představuje první vážný test hráčova skillu.

8. Time Is Tickin’ Out

Architektonicky perfektní level. Jedná se snad o základnu nad mořem, kdy první část je zbudována v moderním technickém stylu a další sektory jsou laděny až goticky a odehrávají se ve starých cihlových budovách. Hned v prvních okamžicích se na nás vrhnou nepřátelé ze všech stran. Za lítého boje musíme proniknout do budovy vpravo, abychom získali přístup do strážní budky, kde zaklínač střeží modrý klíč. Pak se nám otevře historická část mapy. Zeleným koridorem pronikáme ke dvoru s budovou, kde se nachází zatím nedostupný východ. Než si jej otevřeme, musíme dobýt klíče – ty se skrývají na dnech dvou identických kruhových ochozů, kde se teleportují četní revenanti a odchozí teleport brání zaklínači. Pokud se nám tyto dva masakry podaří přežít, sladkou odměnou je  přístup k již zmíněnému finálnímu teleportu.

Zátiší s šibenicemi

Zátiší s šibenicemi

9. The Holocaust

Masakr v ulicích. Tak by se tento level také mohl nazývat. Ocitneme se v budově, odkud vede cesta na silnici. Již z okna můžeme vidět, že boj nebude lehký. Jakmile se dostaneme ven z domu, musíme zničit pár arachnotronů a v pozadí vidíme pavouka masterminda promenádujícího se kolem teleportu, jenž ukončuje level. V cestě nám ale brání výkop. A nejen ten. Na ulici postává zatím nehybný dav revenantů, který se nám zhmotní za zády po sebrání megasféry a holokaust začíná. Pak je již boj poněkud klidnější, komplexem skladišť se prosekáme až ke klíči, uloženém v pěkně udělaném kamionu a dostaneme se na druhou stranu výkopu. Obří pavouk je již pro zkušeného doomera zanedbatelná překážka k cíli.

10. To Be or Not To Be…

Má oblíbená a komplexní mapa, vyžadující kromě rychlých reflexů i pečlivé pátrání. Jak nám Hamletovská otázka napovídá, přeneseme se převážně do historicky laděného prostředí. V centrální místnosti se čtyřmi dveřmi se na nás vrhne  horda nepřátel a po jejich eliminaci může exkurze po historických památkách začít. Výtahem sjedeme do podhradí a po výstupu na hradby si otevřeme bránu do hradu rozprostřeného kolem vody, kde získáme červený klíč, který nám v centrální místnosti poslouží k otevření bariéry, jež nám bránila k přístupu k druhé části středověkého sídla. Zde se probojujeme ke spínači, který nám otevře v centrální místnosti cestu ke žlutému klíči. Ten využijeme k nalezení teleportu k přístavnímu skladišti, kde nás čeká hledání té správné krabice, která nám umožní dostat se ke spínači, jenž otevírá bariéru k teleportu. Teleportem se dostaneme opět do centrální místnosti až ke spínači, který otevře dvířka k exitu v budce, kde hlídá poslední zaklínač. Excelentní mapa hojně využívající výškových převýšení a  oplývající excelentní architekturou a atmosférou.

Puzzle

Puzzle

11. Execution

Krutý začátek, pekelně zaměřený level. Probuzení na elektrickém křesle ubírající nám zdraví. Jak se nám podaří dostat z pasti, nastane pekelná vřava a masakr ze všech stran. Přežijeme-li jej, tak se nám nabídne krátký pohled na krvavě zbarvené stěny a na další vlny nepřátel z obou stran. Směrem doprava je schovaná plazmová puška a směrem na druhou stranu je pak před mancubusem a dveřmi zamčenými modrým klíčem raketomet. My musíme ovšem vyrazit dopředu, kde je doleva zablokovaný průchod mříží a musíme tedy vlézt dveřmi se symbolem exitu do členitého podzemí, kde se v kolonádě teleportem označeným symboly jin a jang dostaneme zpět před komůrku s elektrickým křeslem a spínačem můžeme odblokovat mříž. Nyní se již odblokovaným dřevěným průchodem dostaneme po visutém mostu k ostrůvku, který ukrývá kromě revenantů a zaklínače i modrý klíč. S ním je již snadné se dostat k východu. Level je trošku nepřehledný, špatně se mi v něm orientovalo, zákeřná je finální jeskyně, kdy musíme přeskákat přes dva ostrůvky k poslednímu sloupu s teleportem. Pokud se nezadaří, což se bez řádného rozběhu stane velice často, a spadneme do lávy, nedá se z jezírka dostat. Trošku nedořešené.

Metro

Metro

12. King Arena

Název levelu poněkud neodpovídá jeho  designu a prostředí  – spíše než v královské aréně se ocitneme někde na předměstí, pohlížejíce na polorozbořené cihlové stěny. Pokud si mapu spustíme od začátku, je docela těžká, neboť level trpí zoufalým nedostatkem zbraní a munice. Pokud pokračujeme v celé kampani, je tato výtka bezpředmětná a mapa je velice dobře hratelná a spíše jednudušší. Po průniku směrem dopředu se dostaneme malými dvířky do prvního patra, kde po likvidaci zombiích vojáčků sjedeme výtahem zpět dolů, kde vidíme impy hlídající brokovnici a modrými dveřmi uzavřený východ. Branou projdeme do druhého dvora , na jehož konci se za pastičkou ze sudů skrývá červený klíč, jenž umožňuje dostat se výskokem z nefunkčního výtahu k brokovnici. Hlídá jej ovšem arch-ville. Dvířka k výtahu jsou schována za krabicemi na protějším konci. Dveře v centru dvora vedou do arény s teleportem vedoucím do místnosti, která skrývá malé puzzle se spínači a artefakt nesmrtelnosti s modrým klíčem. Teleport k východu hlídají revenanti, ale ti nejsou již vážnější překážkou. Pěkně designovaná mapa, jež trošku trpí absencí munice i zbraní, pokud začínáme pouze s pistolí.

Zákys - impové na střeše

Zákys - impové na střeše

13. The Holocaust II

Pokračování předchozího holokaustu, opět v podobném duchu. Převážně městská zástavba s velkou četností nepřátel. Excelentní, ale poměrně tuhý level. Ocitneme se pod palbou nepřátel soustředěných u vrtulníku. Musíme proniknout do skalní chodby, kterou se dá dostat jednak na široké prostranství na ulici, a druhak směrem do boční místnosti s pavoukem a skrytými tlouštíky mancubusy. Na ulici se nám zhmotní překvapení – armáda revenantů a mancubusů. Jakmile se nám podaří je zlikvidovat, přičemž lze s úspěchem využít krytí v tunelu, můžeme se dostat do zastávky metra, kde získáme červený klíč. Pronikneme do budovy, přes můstky s kyberdémonem a dále podél výtahů se dostaneme nahoru až na střechu, kde se nachází totálně zákysové prostranství s nesčetnými impy. Masakr. S posledním získaným klíčem se dostaneme zpět k naší spáse – vrtulníku, se kterým zmizíme do bezpečí.

Uvítací výbor

Uvítací výbor

14. Dog Eat Dog

Jeden z mých méně oblíbených levelů. I tak ale jde o pěkně nadesignovanou mapu, využívající hojně výškových převýšení a pěkně kombinující prostředí přírody v podobě skalních stěn a industriálního komplexu, zřejmě původu lidského. Od startu máme na výběr ze dvou cest. Celá mapa je tvořena vysokými stěnami zakomponovanými do skal, které obklopují jezero s kyselinou, která nás naštěstí nezraňuje. Můžeme se vydat nahoru po hradbách a nebo seskočit do kyseliny, ale pro kompletaci mapy musíme i tak projít obě části. Po likvidaci četných nepřátel nahoře i dole se dostáváme do zátoky s mastermindem, odkud pronikneme k východu. Za zmínku stojí pěkně stvořený dálniční most. Vizuálně dokonalý level, ale nehrál se mi zase tak dobře jak vypadá dobře vizuálně.

15. Miss Sporty

Můj nejoblíbenější level. Nutno konstatovat, že ve sféře designu levelů pro Doom je prostředí ztvárněné v mapě poměrně raritní a originální. Jde o jakýsi fitness komplex, který zahrnuje vše, co má sportovní centrum obsahovat. Pokud se nám podaří zlikvidovat nepřátele vrhající se na nás po vstupu do úrovně, můžeme pohlédnout z okna na tenisový kurt. Vydáme-li se dále, tak pohlédneme na tenisový match mezi revenanty a mancubusy. Někde v šatnách pak na nás čeká cyberdémon. Další sportovní disciplínou, ačkoliv poněkud hospodskou, je bowling. A ve finále si můžeme zaplavat přímo v plaveckém bazénu. Detaily jsou excelentní, vidíme sprchy, záchodky, splachovadla i saunu. Tato 15. mapa je branou ke vstupu do tajného 31. levelu. K regulérnímu východu se můžeme dostat z plaveckého bazénu. Tajný východ se nachází v místnosti s bowlingem. Jen malá nápověda – je za barovým pultem, ale abychom se k němu dostali, je třeba se dostatečně nadopovat zdravím a hlavně – nezabíjet zaklínače !

V plaveckém bazénu

V plaveckém bazénu

31. Devastation

Design levelu je mixturou mezi 31. levelem Alien Vendetta v kombinaci s architekturou jednoho z levelů ze hry Heretic z její první epizody. Jsme vrženi přímo mezi hromadu nepřátel. Naštěstí jsou zbraně k dispozici hned u začátku úrovně. Level kombinuje vražedné masakry monster střílející po nás ze všech stran s hledáním klíčů a také tajného východu k dalšímu secret levelu. Mapa je ohraničena hradní zdí a v polovině je rozdělena v podstatě na dva díly prostřednictvím další hradby. Nejprve je třeba vyčistit první půli a až pak nás hra pustí do druhého sektoru mapy, kde se nachází východ. Jenom malá nápověda pro nalezení dalšího secret levelu – nachází se za nepřístupnými dveřmi za spínačem, jenž nás jinak přesouvá do 16. úrovně. K jejich otevření slouží tlačítka v obou podzemních výklencích na obou stranách finální místnosti, a pak to chce již jenom rychlé nohy. Pokud srovnáváme level Devastation s obdobným 31. levelem z Alien Vendetty, pak Devastation má jednoznačně navrch, zejména proto, že kromě zabíjení přináší i trošku toho pátrání a přemýšlení.

Hlídači tajného východu

Hlídači tajného východu

32. Anger Management

Velice zákeřný level, který nabízí obtížné hledání východu podobně jako některé levely z Eternal Doomu. Designově jednoduchý – dvorana s centrální věží, kterou obklopují dřevěné stěny obsahující dvě vyvýšené místnosti s okénky s výhledem na věž, k nimž vedou výtahy. Ale najít, respektive otevřít východ mi dalo velkou práci i přes nápovědu nad jedním oknem. Musíme jednak najít dobře skryté Commandery Keeny a potom ještě sestřelit schovaného Romera. Ještě že existují videa na YouTube, jinak bych se asi z mapy neprokousal. Kvalitní mapa jak pro milovníky akce, tak pro hledače secretů.