2017
06.14

Autor: Nigel “Enjay” Rowand (19. 3. 2017)

Hudba: James “Jimmy” Paddock

O skotském designérovi Nigelu Rowandovi známém pod nickem Enjay jsme poměrně dlouho neslyšeli. Posledními jeho samostatnými WADy jsou válečně zaměřené konverze Operation Overlord a BGPA Misions Liberation. Až na letošního “Josefa” vyšla na ZDoom fóru informace o ukončení prací na jeho nejnovějším projektu – single mapě Waterlab GZD.

Enjay se shlédl v jednom ze specifických efektů již takřka zapomenutého portu Legacy. Konkrétně ve velice pěkně vypadající průhledné vodě, která byla demonstrována v demo levelu Waterlab. Nigel se rozhodl tuto demonstrační mapu přetvořit v hratelnou a kompletní samostatnou úroveň, přičemž při její tvorbě nakonec musel opustit zastaralý a limitující historický Legacy engine a svou inovovanou Waterlab GZD postavil na moderním GZ Doom portu.

Jaký je výsledek jeho práce? Svěží a moderní vyladěná mapa, zachovávající přitom klasické principy Doomu. Rozsáhlá a komplexní, přitom s poměrně snadnou orientací v levelu a s obsáhlou a dostatečnou porcí nepřátel.

Vizuálnímu provedení dominuje nosný prvek, vodní hladina, pokrývající hlavně exteriérové plochy kolem propleteného komplexu laboratoře. Vodní plochy přitom nezasahují do hlubin, takže se nemusíme potápět a voda dotváří pouze atraktivní vizuální pojetí. Naše boty navlhnou i v některých prostorách v útrobách komplexu.

Texturám dominují metalické plochy. V kombinaci s barevnými odstíny různých počítačových panelů, laděných zejména do tmavších odstínů červené, mě napadlo jediné slovo – Quake. I přítomnost rozličných přístrojových a technologických prvků, často i pohyblivých, připomíná tohoto následovníka Doomu. Možnost skoku k dosažení některých skrytých oblastí částečně smísila hratelnost Doomu s modernějšími 3D akcemi.

Design laboratorního komplexu je poměrně propletený, plný místností, chodeb a nejrůznějších zákoutí, nechybí také výtah spouštějící hráče do hlubších pater báze, kde se podíváme i do jeskynních prostranství v hloubce podzemí. Avšak orientace s pomocí automapy je poměrně snadná a i přes komplexní strukturu levelu jsem nikterak nebloudil a zmatené bloumání s nejistotou, kudy dále, se nekonalo, a nic mě nebrzdilo v kontinuální akci.

Enjay připravil kromě základní porce protivníků z Doomu i početnou squadru nových monster, většinou známých i z jiných projektů. Jsou převzati z bestiáře na stránkách Realm667, ale Enjay deklaruje i některé úpravy a vylepšení spritů. V sestavě mutantů v nejhojnějším počtu dominují zmutovaní vojáci. Tato armáda je dokonce genderově vyvážena a jsou zastoupeny i příslušnice něžného pohlaví, agresivitou ovšem srovnatelné s mužskými zombiemi. Potvor je poměrně dost – v základní sestavě na Ultra Violence v magickém počtu 777, ovšem díky respawnu monster se jejich počet ještě o něco navýší.

Spletitý komplex zaplněný nepřáteli nabízí neustálá překvapení. Plno různých výklenků a zákoutí labyrintů chodeb působí, že i při cestě zpět zdánlivě vyčištěnými místnostmi se neustále otvírají komůrky a skryté prostory a monstra se zjevují i nadále. Takže pořád se něco děje a musíme být v permanentním střehu. Akce je tak v podstatě nepřetržitá.

I hloubaví doomeři s oblibou v průzkumu si přijdou na své. Enjay připravil celkem 17 skrytých zákoutí, skrývajících nejen powerupy, munici či zbraně, ale také různé easter eggy. Nechybí startovací sekvence Windows XP nebo monitor se zapnutým Doomem, kterému zřejmě některý z vědců holdoval. Nenašel jsem samozřejmě všechna tajemství, ale zájemci o kompletní sestavu secretů se mohou podívat na toto Enjayovo video.

Level nabízí přibližně hodinu hry při prvotním průzkumu na obtížnost Ultra Violence – alespoň v mém provedení. Ale dovedu si jistě představit, že při opakovaném hraní se tento čas může smrsknout i na polovinu. Atmosféru dotváří ambientní soundtrack od Jimmyho Paddocka.

Grandiózním finále mapy se stal rozsáhlý bossfight. Rozlehlá aréna nabízející víceetapovou bitvu, která ale byla férová a bez zákeřných překvapení. Záplavu nepřátel na rozehřátí vystřídal nový boss, kterého jsem doposud neměl možnost vidět, a notně potrápil mé reflexy. Až ex post jsem zjistil, že je poblíž v secretu nesmrtelnost, ale i tak se poslední boj dá zvládnout slušně a bez zádrhelů.

Waterlab GZD se rozhodně povedla. Akcí napěchovaný level, který si mohou užít nejen akčně zaměření doomeři, ale i příznivci průzkumu a explorace. Dokonalý a moderní vizuál, atmosférický soundtrack a zábavná a vyvážená hratelnost. Snad jen fanoušek Brutal Doomu nejspíš ostrouhá mrkvičku, jelikož množství custom monster zřejmě bude působit nekompatibilitu. I bez Brutal Doomu je ale intenzita akce více než dostatečná. Waterlab GZD vřele doporučuji každému fanouškovi nesmrtelného Doomu.

Instalace:

Waterlab GZD je určena pro port GZ Doom. Podporována je verze 2.4.0 a novější. Instalace je snadná, stažený balíček Waterlab.PK3 zkopírujete do adresáře GZ Doomu a spustíte jej přetažením na spustitelný soubor GZDoom.EXE. Začátečníkům v nouzi pomůže speciálně zaměřený článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy:

Download

Waterlab GZD – ZDoom Forum

 

2017
06.05

Autor: DavidN (11. 3. 2017)

Možná jste na konci některých našich článků zaregistrovali jako ilustrační doplněk psaného textu videa z You Tube kanálu Icarus LIVES. Mr. Icarus nám nabízí jednak pořad Doom Mod Madness v podobě videorecenzí modů pro Doom, vykutaných z hloubi internetu, ale také obsáhlé live streamy svých herních seancí, ve kterých hraje vybrané a pro diváky atraktivní modifikace z doomovské scény.

Ačkoliv poslech mluvené angličtiny není moje silná stránka, obraz vynahradí tisíc slov, a tak některá videa posloužila jako inspirace pro moje hraní. Jmenujme například Trump Doom – bez informací z Icarus LIVES bych se o něm opravdu nikde nedozvěděl. A také konverzi Vulkan – Episode 1, již jsem si s chutí prošel a mohla se stát námětem dnešní recenze.

Autorem tohoto atraktivního projektu je DavidXNewton, fanoušek retro her a také amatérský designér levelů pro Doom. Začal někdy v 90. letech minulého století, ale jeho práce zůstaly bohužel zapomenuty v prachu minulosti, snad ani nestály za veřejnou prezentaci. Roku 2016 ovšem David obnovil svůj tvůrčí zápal pro Doom a výsledkem jeho práce je epizoda nesoucí název Vulkan – ryze moderní konverze s novou grafikou, monstry a poměrně inovativními designovými prvky.

Příběh je poměrně tuctový. UAC pracuje na projektu elektrárny Vulkan, ovšem jak je tomu “dobrým” zvykem, něco se nepovede a výzkumníkům se podaří prokopat přímo do hlubin pekla, což vyprovokuje invazi krvežíznivých monster.

Vulkan přináší sedm levelů zaměřených na dynamickou akci. Pro pocit intenzivních bojů byly využity prvky Brutal Doom enginu, tentokrát nevyžadující samostatný WAD, ale zakomponované přímo do hry. Tuhé akci je přizpůsoben i level design. Autor připravil rozsáhlé a komplexní mapy v tech based stylu, věrně zpodobňující zákoutí energetického komplexu.

Výstavba levelů je pestrá i přes zdánlivě uniformní sci-fi prostředí a kromě kovově stříbrných sálů a chodeb prozkoumáme důlní prostory, spletitá a temná bludiště podzemí a nechybí i exteriérové plochy. Design není striktně lineární a dokonce jsem v některých fázích trochu tápal, než jsem se zorientoval.

Mapy jsou poměrně velké a bohatě zaplněné protivníky, mnohdy dosahující počtu až pětistovky mutantů nastoupených k likvidaci. Kromě starých známých se setkáme tváří v tvář i s přidanými novými monstry. Nechybí pestrá škála zombifikovaných učenců v bílých pláštích, kromě obligátní sekery disponujících i palnými zbraněmi. A učarovali mi roztomilí baby cacodémoni vyskytující se zpravidla v houfech. Škoda že custom monstra nedisponují krvavými animacemi jako Brutal Doomem vylepšené tradiční potvory.

Vulkan nabízí některé dosud neviděné designové prvky obohacující hratelnost. V prostorách levelů jsou roztroušeny zlaté a stříbrné mince. Tyto zde nejsou jenom pro okrasu a motivují k pečlivému průzkumu lokací. Za jejich kompletní sesbírání získáte Vulkan bonus, který sice nepřináší hmatatelný přínos viditelný ve hře, ale hráč docílí dokonalé satisfakce za úspěšné hledání. Takže lačnost po vyhledávání docela četných secretů se tímto ještě zvyšuje. EDIT: Zdá se, že Vulkoin bonus by alespoň v některých případech měl do další úovně navýšit o 50 bodů zdraví i armor, takže se sbírání penízků rozhodně vyplatí.

Občas se nám podaří nalézt tajemnou sféru, která našeho hrdinu na chvíli transformuje do rage módu. Obrazovka dotmava zrudne a s rotačním kulometem s dočasně neomezenou municí kosíte přívaly nepřátel, kteří se zpravidla poblíž vyskytují ve větší skrumáži. Na obrazovce se nám zobrazí počítadlo úspěšných zásahů a spolu se záplavou krve dané Brutal Doomem je pocit z akce vysoce uspokojující.

V posledních třech úrovních nám David připravil novou možnost zpřístupňování nových oblastí v úrovních. V levelech se vyskytují šachty, jež musíme uzavřít pomocí ledových koulí. Ty se někde povalují po mapě a naším úkolem je vhodit kouli do kráteru, čímž se nám otevře cesta dále. Háček spočívá v tom, že pokud se chopíme této sféry, nelze střílet, a tak musíme takticky myslet a koule strategicky poponášet a mezitím likvidovat monstra, která se zpravidla sebráním sféry objeví. Zajímavý designový prvek.

I samotná stavba map překvapí. Například 4. úroveň, kdy musíme postupně přejít sekvencí úseků kolem centrálního kráteru, abychom si jej otevřeli a vyvolali tak překvapení v podobě palby arachnotronů, kteří vyjedou z podzemních šachet. Nebo několikeré přepnutí do pekelné dimenze s přívalem nepřátel, kdy jeden úsek jakoby z oka vypadl začátku E1M1 z původního Doomu. Zde jsem se bohužel setkal s bugem, kdy jsem po ukončení pekelné vřavy zůstal uvězněn v secretu s health sférou, neschopen otevřít dveře. Musel jsem nakonec použít no clip cheat.

Alespoň zpočátku nebylo zcela jasné, zdali je povoleno skákání. Design nakonec není pro použití skoku koncipován, v čemž mě utvrdil právě zmiňovaný čtvrtý level – při použití skákání je totiž plánované designové schéma rozbito a pavouky lze zlikvidovat předčasně. Nakonec to zmiňuje autor i v textovém souboru, ale údajně díky připomínkám hráčů neimplementoval blokaci skoku, jak bývá zvykem.

Vulkan se hraje skvěle. Permanentní dynamická akce se záplavami slabých nepřátel prokládaných tužšími protivníky, velice solidní level design podporující akční zážitek s nutností přemýšlení, četné secrety a inovační prvky designu mě velice bavily. Rovněž obtížnost je perfektně vyladěná, na třetí obtížnost je hra výzvou, ale přiměřenou průměrnému hráči. Ti notně ostřílení brutální doomeři mohou zkusit nejtěžší Volcanic obtížnost, do které jsem se raději nepouštěl. Musím ještě zmínit perfektně vyladěný boss fight, ve kterém se střídala eliminace létajícího mancuba s postupným zpřístupňováním cest k několika ledovým koulím, abychom uzavřeli krátery a definitivně ukončili finální bitvu. Dokonalá tečka za skvělou hrou.

Vulkan nabízí dokonalý akční zážitek a je potěšitelné, že první epizoda není rozhodně poslední. DavidN pracuje na druhé část příběhu, jak napovídá ZDoom fórum. Takže se máme na co těšit a doufám, že se s projektem Vulkan na našich stránkách nevidíme naposled.

Instalace:
Vulkan – Episode 1 je určena pro GZ Doom od verze 2.3.2. Instalace je pohodlná, veškerá potřebná data jsou zahrnuta v jednom souboru VULKAN.PK3. Po jeho rozbalení do adresáře s GZ Doomem jej spustíte přetažením na spouštěcí soubor GZ Doomu. Při nejasnostech můžete konzultovat specializované pojednání o spouštění WAD souborů.

Download

Vulkan – Episode 1 – ZDoom Forum

Vulkan – Episode 1 – idGames

Teamouse – osobní stránky autora