2017
06.14

Autor: Nigel “Enjay” Rowand (19. 3. 2017)

Hudba: James “Jimmy” Paddock

O skotském designérovi Nigelu Rowandovi známém pod nickem Enjay jsme poměrně dlouho neslyšeli. Posledními jeho samostatnými WADy jsou válečně zaměřené konverze Operation Overlord a BGPA Misions Liberation. Až na letošního “Josefa” vyšla na ZDoom fóru informace o ukončení prací na jeho nejnovějším projektu – single mapě Waterlab GZD.

Enjay se shlédl v jednom ze specifických efektů již takřka zapomenutého portu Legacy. Konkrétně ve velice pěkně vypadající průhledné vodě, která byla demonstrována v demo levelu Waterlab. Nigel se rozhodl tuto demonstrační mapu přetvořit v hratelnou a kompletní samostatnou úroveň, přičemž při její tvorbě nakonec musel opustit zastaralý a limitující historický Legacy engine a svou inovovanou Waterlab GZD postavil na moderním GZ Doom portu.

Jaký je výsledek jeho práce? Svěží a moderní vyladěná mapa, zachovávající přitom klasické principy Doomu. Rozsáhlá a komplexní, přitom s poměrně snadnou orientací v levelu a s obsáhlou a dostatečnou porcí nepřátel.

Vizuálnímu provedení dominuje nosný prvek, vodní hladina, pokrývající hlavně exteriérové plochy kolem propleteného komplexu laboratoře. Vodní plochy přitom nezasahují do hlubin, takže se nemusíme potápět a voda dotváří pouze atraktivní vizuální pojetí. Naše boty navlhnou i v některých prostorách v útrobách komplexu.

Texturám dominují metalické plochy. V kombinaci s barevnými odstíny různých počítačových panelů, laděných zejména do tmavších odstínů červené, mě napadlo jediné slovo – Quake. I přítomnost rozličných přístrojových a technologických prvků, často i pohyblivých, připomíná tohoto následovníka Doomu. Možnost skoku k dosažení některých skrytých oblastí částečně smísila hratelnost Doomu s modernějšími 3D akcemi.

Design laboratorního komplexu je poměrně propletený, plný místností, chodeb a nejrůznějších zákoutí, nechybí také výtah spouštějící hráče do hlubších pater báze, kde se podíváme i do jeskynních prostranství v hloubce podzemí. Avšak orientace s pomocí automapy je poměrně snadná a i přes komplexní strukturu levelu jsem nikterak nebloudil a zmatené bloumání s nejistotou, kudy dále, se nekonalo, a nic mě nebrzdilo v kontinuální akci.

Enjay připravil kromě základní porce protivníků z Doomu i početnou squadru nových monster, většinou známých i z jiných projektů. Jsou převzati z bestiáře na stránkách Realm667, ale Enjay deklaruje i některé úpravy a vylepšení spritů. V sestavě mutantů v nejhojnějším počtu dominují zmutovaní vojáci. Tato armáda je dokonce genderově vyvážena a jsou zastoupeny i příslušnice něžného pohlaví, agresivitou ovšem srovnatelné s mužskými zombiemi. Potvor je poměrně dost – v základní sestavě na Ultra Violence v magickém počtu 777, ovšem díky respawnu monster se jejich počet ještě o něco navýší.

Spletitý komplex zaplněný nepřáteli nabízí neustálá překvapení. Plno různých výklenků a zákoutí labyrintů chodeb působí, že i při cestě zpět zdánlivě vyčištěnými místnostmi se neustále otvírají komůrky a skryté prostory a monstra se zjevují i nadále. Takže pořád se něco děje a musíme být v permanentním střehu. Akce je tak v podstatě nepřetržitá.

I hloubaví doomeři s oblibou v průzkumu si přijdou na své. Enjay připravil celkem 17 skrytých zákoutí, skrývajících nejen powerupy, munici či zbraně, ale také různé easter eggy. Nechybí startovací sekvence Windows XP nebo monitor se zapnutým Doomem, kterému zřejmě některý z vědců holdoval. Nenašel jsem samozřejmě všechna tajemství, ale zájemci o kompletní sestavu secretů se mohou podívat na toto Enjayovo video.

Level nabízí přibližně hodinu hry při prvotním průzkumu na obtížnost Ultra Violence – alespoň v mém provedení. Ale dovedu si jistě představit, že při opakovaném hraní se tento čas může smrsknout i na polovinu. Atmosféru dotváří ambientní soundtrack od Jimmyho Paddocka.

Grandiózním finále mapy se stal rozsáhlý bossfight. Rozlehlá aréna nabízející víceetapovou bitvu, která ale byla férová a bez zákeřných překvapení. Záplavu nepřátel na rozehřátí vystřídal nový boss, kterého jsem doposud neměl možnost vidět, a notně potrápil mé reflexy. Až ex post jsem zjistil, že je poblíž v secretu nesmrtelnost, ale i tak se poslední boj dá zvládnout slušně a bez zádrhelů.

Waterlab GZD se rozhodně povedla. Akcí napěchovaný level, který si mohou užít nejen akčně zaměření doomeři, ale i příznivci průzkumu a explorace. Dokonalý a moderní vizuál, atmosférický soundtrack a zábavná a vyvážená hratelnost. Snad jen fanoušek Brutal Doomu nejspíš ostrouhá mrkvičku, jelikož množství custom monster zřejmě bude působit nekompatibilitu. I bez Brutal Doomu je ale intenzita akce více než dostatečná. Waterlab GZD vřele doporučuji každému fanouškovi nesmrtelného Doomu.

Instalace:

Waterlab GZD je určena pro port GZ Doom. Podporována je verze 2.4.0 a novější. Instalace je snadná, stažený balíček Waterlab.PK3 zkopírujete do adresáře GZ Doomu a spustíte jej přetažením na spustitelný soubor GZDoom.EXE. Začátečníkům v nouzi pomůže speciálně zaměřený článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy:

Download

Waterlab GZD – ZDoom Forum