2017
10.22

Autor: Mikhail “Bifurcator” Poltavsky (2017)

Z dnešního článku budou mít radost fanoušci Brutal Doomu a moderních konverzí pro Doom, které ždímají GZ Doom engine na úplné maximum. Společně s hráči, kterým učaroval reboot Doomu z roku 2016 (pro mě Doom 4) a chtěli by si atmosféru této skvělé moderní hry užít i na starém dobrém Doom enginu. “Vanilla” puristé možná budou nad dnešním textem prskat, ale vývoj bohužel zastavit nelze…

Ruský autor Mikhail “Bifurcator” Poltavsky připravuje modifikaci (nebo spíše konverzi) Don´t Play With Hell, která přináší akční zážitek na bázi Brutal Doomu s úplně novou příběhovou linkou, inspirovanou událostmi z Doomu 3. Odehrává se ale na jiném místě Marsu, paralelně s původním dějem. Bifurcator se spojil s autory modifikace Brutal Doom: Black Edition (Blackmore1014, Iddqd_Idkfa_Idclip, Doomsmile a další) a využívá s jejich pomocí nejmodernější možnosti a úpravy hratelnosti na bázi GZ Doomu a Brutal Doomu.

Hra tedy zahrnuje společné základní vlastnosti Brutal Doomu, navíc obohacené taktickými prvky modu Black Edition. Užijeme si tak zpomalený běh s omezeným sprintem, přebíjení, fatality a ikonky zdravíček vypadávajících po popravených mutantech jako v Doomu 4. Pro doomery, kteří tyto reálné prvky nemilují, existuje naštěstí možnost používat klasickou a rychlejší čistou Brutal Doom hratelnost bez novot z Black edice.

Konverze je k dispozici zatím ve dvou provedeních. První nástřel v podobě technologického dema, Don´t Play With Hell: Part 1, vyšel v poslední verzi 0.5 dne 10. června. Nabízí celkem tři úrovně a mezi nimi ještě tři bojové arény. Jestli nějaká konverze dokonale imituje Doom 4, tak jsou to určitě právě tyto hrátky s peklem. Najdeme převážně exteriérové úrovně odehrávající se na povrchu Marsu. Ten je naprosto dokonalý, písečné a kamenné skalní plochy v kombinaci s jeskyněmi a do nebeských výšin se tyčící monumentální stavby jsou prostě dokonalé. Po ukončení regulérního levelu se dostanete do arény, v níž musíte eliminovat postupné přívaly nepřátel. Podobný systém tajných arén nacházíme samozřejmě i v Doomu 2016.

Daní za bombastické grafické provedení jsou bohužel hardwarové nároky. Hra mi docela cukala a musel jsem experimentovat s nastaveními, druhý level navíc pravidelně působil pády GZ Doomu a bylo docela martyrium ho hrát. Nakonec jsem tak použil původní Brutal Doom bez Black edice, která v této verzi není implementována pevně jako v dalším, již oficiálním vydání. Není jasné, jestli vývoj demoverze bude dále pokračovat. Doufám, že alespoň prostředí použité v tomto demu se uplatní i v plné verzi hry.

 

Již oficiálním ostrým vydáním je Don´t Play With Hell: Black Edition. Aktuální vydání ze 17. srpna přináší prolog, jenž nám nabídne úvod do děje a ochutnávku z prvních misí. Po technologické stránce jsou prvky Black Edition plně implementovány do enginu a balíček lze spustit stand alone. Potěšitelná je znatelná optimalizace, nová verze se hraje velice komfortně. Autor použil jednodušší možnosti konfigurace enginu, což je lepší než se pitvat ve vnitřnostech prostředí Black edice Brutal Doomu, které je pro nováčky trošku nepřehledné.

Začínáme opět v dokonale propracovaném interiérovém prostředí komplexu biosférického parku, které je rájem pro prozkoumávání a bádání po správné cestě šmejděním po ventilačních chodbách, které často nejsou na první pohled patrné. Centrem hratelnosti je samozřejmě zběsilá akce, dávkovaná relativně po menších počtech nepřátel, ovšem s jejich účinnějšími a rychlejšími útoky, s čímž je třeba počítat. Po exploraci komplexu se podíváme i na zavátou Rudou planetu, dokonce jsme omezeni kapacitou kyslíkového přístroje, takže rozvláčné venkovní procházky nejsou rozhodně vhodné. Po trochu chaotickém bludišti nás čeká grandiózní a překvapivé finále prologu v minulosti.

Nechybí cut scény spolu s animovanými finálními titulky, atmosféra hry je přímo dechberoucí. Citlivě volený hudební podkres se střídáním ambientních pasáží a nářezového metalu také lahodí uším. Musím zmínit malinkou nápovědu – modrou kartu pro skryté dveře v jeskyni je třeba získat použitím USE tlačítka na mrtvého kakodémona, pokud ho samozřejmě nerozcupujeme raketou. Tato záludnost způsobila moje docela dlouhé tápání, tudíž považuji za nutné ji raději zmínit. Ale je to jenom drobná vada na kráse.

Projekt Don´t Play With Hell vypadá opravdu velice slibně. Uvidíme, jaký rozsah bude zaujímat finální verze. Nevíme, zdali bude dávkována postupně po balíčcích, nebo v jednotné souborné verzi. Nicméně i tak se domnívám, že o hře na našich stránkách jistě v budoucnu uslyšíte.

Downloady obou verzí jsou k dispozici na stránkách ModDB přes níže uvedené odkazy, jsou opravdu docela rozsáhlé.

Odkazy:

Oficiální VK.COM stránka (v ruštině)

Don´t Play With Hell: Part I – ModDB

Don´t Play With HELL: Black Edition -ModDB