Leebigh´s Doom Blog

Titulní obrázek

Autor: Nigel “Enjay” Rowand (2008)

V minulém příspěvku si Pavel Ullrich posvítil na jeden z dílů série Cobra epizod z let devadesátých, z doby počátečního rozpuku tvorby nových map a megawadů pro Doom a Doom II. My se vrátíme zase zpět do 2. tisíciletí a rozebereme si totální konverzi BGPA Missions Liberation, přímého následovníka v lednu recenzované konverze Operation Overlord.

Pokud sledujete současnou herní scénu, tak jedním z jejích hlavních hybatelů je série Call of Duty, resp. Modern Warfare.  Zejména ty modernější díly ze současnosti či z postmoderních časů jsou pro firmu Activision-Blizzard zdrojem nemalých příjmů a pokud v rozhovoru běžní mainstreamoví hráči zmiňují 3D střílečku, tak mají jistě na mysli některý z početných dílů série. Já mám dohrané zatím pouze první tři hry ztvárňující konflikty druhé světové války – to jest Call of Duty, datadisk United Offensive a regulérní druhý díl. Ačkoliv bych si rád zahrál i další části celého akčního seriálu, odmítám akceptovat obchodní politiku Activisionu s jejich přemrštěnými cenami a nechávám si raději zajít chuť, neboť do početného klubu českých pirátů a warezáků se rozhodně nehodlám počítat.

Příslušníci odporu

Všechny díly zmiňované akční série se vyznačují určitými společnými vlastnostmi, které se jako nit táhnou všemi hrami a které se mnozí následovníci mnohdy neúpěšně snaží napodobit. Jako hlavní rys na rozdíl od generických 3D stříleček, kde hráč zpodobňuje osamělého hrdinu v boji proti všem, bych zdůraznil důraz na autentické, řekněme masové ztvárnění akčních scén. To znamená, že hrdina nebojuje sám, ale je zapřažený do soukolí války spolu s početnými spolubojovníky ve zbrani, kteří netvoří pouze dekorativní křoví, ale aktivně pomáhají, což pomáhá docílit skutečný pocit z bojové vřavy. Důraz je také kladen na naskriptované sekvence, často bombasticky a megalomansky zpracované, obohacující bojové scény o atraktivní výjevy. Nechybí samozřejmě atraktivní grafika a monumentální orchestrální hudba dodávající hrám filmový zážitek. A nesmím zapomenout na jednoduchý a lineární design úrovní, jenž je trnem v oku fanouškům stříleček ze staré školy. Ačkoliv levely se mnohdy zdají komplikované a zdánlivě nabízejí více možností postupu, autoři hráče směřují pouze jedním možným směrem. Jak je možno vidět na obrázku, kde jsou srovnávány půdorysy map 3D akcí ze staré školy a těch aktuálních.

Staré a nové 3D akce

O to potěšitelnější je, že produkci do určité míry podobnou Call od Duty jsou schopni vytvořit i autoři konverzí pro Doom, a tak válečný zážitek si můžeme užít i na GZ Doomem modifikovaném Doom enginu. První vlaštovkou byl konflikt z alternativní druhé světové války Operation Overlord. Na něj jeho autor, skotský doomer Nigel “Enjay” Rowland, navázal moderněji pojatým následovníkem BGPA Missions Liberation, držitelem ocenění Cacowards za rok 2008. A musím říci, že tato totální konverze má mnohé analogie s uvedenými typickými charakteristikami Call of Duty produkcí studií Infinity Ward či Treyarch a my si v recenzi některé společné prvky přiblížíme.

Před železniční drahou

Nigel pokračuje v rozvoji své alternativní historie národa Inků. Nemají nic společného s jihoamerickými Inky s jejich dávnou a rozvinutou civilizací, pokořenou až španělskými conquistadory. Tentokráte se dějové pozadí naší mise přesouvá na planetu Mons Grampius, spravované společnou britskou a inckou administrativou. Bohužel agresivní incká frakce se zmocňuje vlády a nastoluje krutý teror s četnými oběťmi z řad britských občanů, s centrem ve městě Burghead. Shromážděné důkazy však nedostačují k přímé invazi a potlačení agrese, a to i přesto, že informace nasvědčují o plánované etnické likvidaci Britů a totální nadvládě Inků nad planetou. Hráč se vžije do role agenta BGPA (British Galactic Police Association) a jeho úkolem je najít a zneškodnit Robertuse Smitha, hlavu celého spiknutí. A hlavně – získat důkazy o inckých zvěrstvech, ukrytých v jeho kybernetickém oku, jež zaznamenává jeho vidění světa za poslední měsíce. Získané důkazy umožní radikálně zasáhnout a osvobodit nejen britské občany, ale i celou planetu.

Plán mise

Prvním společným prvkem se srovnávanými válečnými akcemi Call of Duty jsou konkrétní zadání, které během mise plníme. S plány se seznámíme během úvodního breefingu, který se zobrazuje jako součást intra hry. Dozvíme se nejen pozadí konfliktu, ale hlavně se na mapě přehledně seznámíme s našimi cíli. V pěti levelech, jež jsou zkompletovány do podoby miniwadu a kupodivu nelze mezi nimi cheatem přeskakovat, budeme postupně plnit docela pestré mise. Musíme se setkat s příslušníky odporu, potom infiltrovat a zajistit pláž, najít nepřátelské velitelství a ukořistit počítač s daty o poloze hlavního padoucha Lazaruse Smitha. Po průniku kolem železniční dráhy musíme najít bunkr, kde se skrývá hlavní padouch, a infiltrujeme základnu, kde se utkáme s Lazarusem a vyloupneme mu jeho červené kybernetické očko s důkazním materiálem. Posledním a nejdůležitějším zadáním bude naklást nálože na klíčový most a zajistit tak jeho likvidaci.

Boj v plynové masce

BFPA Missions Liberation oplývá dokonalou grafickou a zvukovou prezentací. Grafika využívá moderních možností GZ Doomu a je to na ní vidět. Lokace odpovídají realitě, pěkné jsou zejména exteriéry, včetně dokonalého lesního porostu. I různé vojenské stavby včetně vozidel lahodí oku i náročného doomera a také hráči modernějších her by mohli být s prezentací Liberation spokojeni. Kromě toho, že Enjay sesbíral z různých zdrojů nové textury, vytvořil nebo upravil modely nepřátel a objektů, modifikoval i chování některých enemáků. Například hned v prvním levelu se proti nám postaví plížící se příslušníci patrně speciálních jednotek. Je vidět, že si dal autor s přípravou a tvorbou podkladů pro svůj mod velikou práci, čemuž nasvědčuje i to, že podle informací v textovém souboru přikládaném ke hře autor pracoval na materiálech pro hru celé roky. Škoda jen grafického bugu plynové masky, který jsem zaznamenal na nejnovější verzi GZ Doomu.

Před velitelstvím

Monumentální je i orchestrální soundtrack doprovázející hru. Autor nebyl uveden, ale podle informací ze spřáteleného serveru je hudba převzata ze hry Medal of Honor: Allied Assault. I tato hra je válečně zaměřena, a tak převzaté skladby dokonale ladí k posuzovanému modu. Grafika s hudbou tak společně vytvářejí efekt, který lze charakterizovat typickým anglickým výrazem obdivu – “wow”. Úplně stejně se na hráče snaží svou bombastickou prezentací zapůsobit i hry z Call of Duty série.

Slabinou BGPA Missions Liberation je výstavba jednotlivých map, takže tuto konverzi nemůžeme ukazovat hráčům nových her jako typický příklad levelů pro Doom, neboť by se nám asi vysmáli. Mise Liberation se vymykají standardům tvorby epizod pro Doom a věrně kopírují design moderních her, jak můžeme výše vidět na schematickém obrázku herních map. Ano, ten pravý plánek je správný. Levely jsou vybudovány čistě lineárně, a pokud si vezmeme kupříkladu železniční koridor, tak ten má v základu tvar přímky. Jednotlivé levely probíháme jednoduše a bez odboček, postup úrovněmi je zcela jasný a důraz je kladen na boj. Naštěstí v budovách je přece jenom určitá komplikovanost typická pro Doom zachována. Nicméně je vidět, že se Enjay s levely příliš nepiplal a podařilo se mu je vystavět za jeden dlouhý víkend, jak píše v ReadMe souboru.

Před bunkrem

Stejně tak jako se válečné akce od Activisionu hrají výborně i přes prostý level design, hratelnost Liberation je též na špičce. Jako u jeho předchůdce Operation Overlord, nelze zde aplikovat Rambo přístup, jelikož nepřátelé mají až nelidsky přesnou mušku a ačkoliv většinou snesou jen malý počet zásahů a hynou tedy brzy, je jich hojný počet a často se ukrývají za terénními překážkami, a tak umíráme velice často. Jsou i docela agresivní a snaží se krýt. Bezpodmínečně potřebujeme stealth přístup a pečlivé krytí. Navíc v pozdějších fázích se proti nám postaví i odstřelovači, obrněná vozidla, raketové věže či strážní roboti, kteří nám řádně zatopí. Velice nepříjemná jsou stacionární kulometná hnízda, se kterými se budeme potýkat hned od prvních bitev. V budovách jsou souboje jednodušší, jelikož nepřátelští Inkové mají méně prostoru, ale na otevřených prostranstvích jsou boje často kruté. Obtížnost konverze je tak docela vysoká. Což pro zdatného doomera není překážkou, ale fanoušek Call of Duty asi spláče nad výdělkem. Nic ovšem nezkazíte, když potlačíte své ego a raději si zahrajete na obtížnost Easy. Atmosféře napomáhají i naskriptované sekvence, hlavně při dobývání velitelství, kdy po splnění jedné části mise začnou přicházet noví vojáci v podobě posil z různých směrů.

Lazarus Smith na útěku

Kromě pestré palety lehkých zbraní od samopalů přes brokovnice až k pistolím různých druhů se nám do rukou postupně dostanou i vyšší kalibry, v podobě bazooky, granátometu se dvěma typy granátů nebo plasmové pušky jako v Operation Overlord. Nechybí ani ekvivalent BFG, dokonce se dvěma módy střelby. K dispozici je nám i inventář, z něhož můžeme použít lékárničky, různé druhy granátů a taky světlice, které nám pomohou osvětlit temné úseky. Hrátky s tmou a stíny také hra aktivně využívá, naštěstí kromě omezeného množství světlic nám poslouží i osvětlení pomocí baterky, které spustíme tlačítkem pro sekundární střelbu, naneštěstí nemůžeme při zapnutém světlu střílet. Postup hrou, jak vyplývá z popisu jednoduchého designu levelů, je striktně lineární až koridorový. I tak ale můžeme nalézt skrytá místa s powerupy, v budovách se vyplatí zkoumat počítačové terminály, kde stáhneme incké informační zdroje. Tyto nám sice při hře k ničemu nejsou, ale zvýší naše hodnocení po dohrání hry. Rozhodně ale prozkoumejte okolí mostu, který na závěr hry máme odpálit. Najdeme tu skryté místo, které jediné umožní uniknout téměř nesmrtelným robotům a můžeme tak s klidem položit nálože a ukončit tím hru. Odměnou je pak finální poděkování a obrazovka se statistikami naší úspěšnosti, které nás oblaží příjemným pocitem z ukončení obtížné konverze.

Likvidace mostu

Vidím, že jsem se docela rozepsal pro někoho kacířským porovnáváním nesrovnatelného – modifikace starého Doomu s elitní moderní 3D akcí Call of Duty a jejími následovníky, ale BGPA Missions Liberation si obsáhlejší popis zaslouží. Za poslední období je hraní této konverze jedním z mých nejlepších zážitků při hraní Doomu. A zejména finální scéna v Lazarusově bunkru s jeho likvidací, následným únikem ze zamořeného bunkru a likvidace mostu se svým moderním “soupeřům” plně vyrovná. A tak si modifikaci určitě vyzkoušejte taky.

Instalace:

Boj na blízko

BGPA Missions Liberation je primárně určena pro GZ Doom, a to minimálně od verze 1.3.17. Instalace je jednoduchá, po rozbalení do adresáře s GZ Doomem spustíme WAD v podobě pk3 souboru běžným způsobem, jak je popsáno zde. Po spuštění hry nám autor umožňuje nakonfigurovat si zobrazení v podobě menu Calibration. Doporučuji přečíst si informační text NOTES.TXT, kde jsou autorovy poznámky o taktice hry, stejně tak pro pochopení příběhového pozadí si prohlédněte úvodní video s breefingem. Příjemnou zábavu 🙂

Závěrečný obrázek

Odkazy:

Download

BGPA Missions Liberation – Doomworld

BGPA Missions Liberation – Cacowards

BGPA Missions Liberation – ZDoom wiki

Nigel Enjay Rowand – Doom Wikia