2014
05.01

Level 1 - nevábný úvod

Level 1 - nevábný úvod

Autoři:             Xaser, Wills, Skunk, Nuxius, SnowKate709 (2009)

Soundtrack:     Bobby Prince + Slayer

Hra Doom a její následovníci jsou rodinným stříbrem našich PC mazlíčků. Vzhledem k enormnímu komerčnímu úspěchu není ale divu, že postupem času Doom rozšířil pole své působnosti i k televizím do obývacích či dětských pokojů na konzolové mašinky. Mnohdy se stal součástí portfolia titulů, jež měly za úkol nakopnout prodeje nových videoherních strojů, jak se tomu stalo třeba u záchodovou mísu připomínajícího přístroje Atari Jaguar. Jak plynul čas, Doom se postupně infiltroval víceméně na všechny významné nepočítačové platformy, ať již historické, tak i ty modernější.

Level 2 - nepřítel před branami

Level 2 - nepřítel před branami

Konzolové porty byly pojaty v rozličných stylech. Můžeme se tak setkat s totální předělávkou a v podstatě novou hrou pod názvem Doom 64 pro Nintendo 64, která byla následně pro PC zpřístupněna v podobě projektu Doom Absolution. O něm jste si mohli počíst v jednom z raných článků našeho blogu. Jiné konverze v zásadě zachovávaly původní hru a porty se lišily v drobných technických a grafických nuancích a použitých levelech původní PC hry. Pro nás, vyznavače “počítačového” Doomu, je podstatný fakt, že konzoloví hráči dostali pro své ovladače některé exkluzivní mapy, které v Doomech na PC nebyly zahrnuty.

Level 3 - řežba na nádvoří

Level 3 - řežba na nádvoří

Zdánlivě patovou situaci pomohli rozřešit, jak se tomu velice často stává, talentovaní modeři z řad komunity. Podařilo se tak na PC zpřístupnit v podstatě všechny chybějící úrovně, takže v současné době si doomeři mohou užít i ty mapy, které byly dříve výsadní doménou konzolí. Nejsou zpravidla zapotřebí originální cartridge či emulátory, dostupné projekty jsou distribuovány v podobě přídavných WADů, které spustíme s libovolným portem. Jedním z těch, kteří se pokusili portovat konzolový materiál, je dobře známá postava doomovské komunity – Xaser, který se proslavil zejména svou konverzí Zen Dynamics, znovuoživením zapomenuté hry HacX a v neposlední řadě spoluprací na četných  komunitních projektech, jako třeba Doom the Way id Did.

Level 4 - zatím bez nepřátel

Level 4 - zatím bez nepřátel

Na rozdíl od konverze Playstation TC či sbírky levelů Console Doom od Kaisera zvolil Xaser poněkud odlišný způsob tvorby. Převzal původní konzolové levely, ale snažil se je přepracovat do podoby, aby zachovaly atmosféru hry na konzoli, a přitom zapadaly do universa počítačového Doomu. Výsledkem je kompletní epizoda s názvem Evil Unleashed, jež nově přibyla pod oficiálními čtyřmi částmi Ultimate Doomu. Musím konstatovat, že ačkoliv nejde přímo o oficiální pokračování, nová kolekce levelů se může kvalitou přinejmenším srovnat s dílem mistrů z id Softu. A jestliže jsou mnozí doomeři nespokojeni se čtvrtou epizodou, která obohatila Ultimate Doom, tak Xaserova moderská práce podle mého názoru může být důstojnou náhradou.

Level 5 - boj o teleporty

Level 5 - boj o teleporty

Do nové episody byla zařazena pětice originálních levelů z Playstation Doomu – “The Mansion”, “Twilight Descends”, “Threshold of Pain”, “The Marshes” a “Redemption Denied”, dvě mapy z Playstationu byly přepracovány (“Spawning Vats” a “Hell Keep”) a navíc přibyly dvě mapy z alfa verze Doomu, které se nedostaly do originálu od id Software. Vizuální dojem byl umocněn zařazením v Doomu neviděných původních textur a Skunk vytvořil nový intermezzo obrázek.  Autorem soundtracku není nikdo jiný než Bobby Prince, byly využity nejen jeho skladby pro Doom, ale i některé kompozice z jiných her. Navíc nám ve 4. úrovni vyhrává coververze skladby od skupiny Slayer – South of Heaven.

Level 6 - výhled ze skalky

Level 6 - výhled ze skalky

Port je primárně určen pro ZDoom a Eternity engine, takže jsem hru rozchodil naprosto bez problémů jak pod ZDoomem, tak i pod GZDoomem. Je vidět, že byla zamýšlena kompatibilita s původním Doom enginem bez moderních enginových vychytávek, což umožňuje spouštění i pod staršími porty. Což je ostatně žádoucí pro zachování bezchybného provozu s původními epizodami Doomu. Zajímavá je skladba upravených map, kdy Evil Unleashed začíná alfa verzemi a nově přetvořenými levely a ty originální konzolové mapy zaujímají až pozdější pozice.

Level 7 - pod palbou

Level 7 - pod palbou

Ještě před zhodnocením vlastního WADu je třeba upozornit na poněkud kontroverzní záležitost, která může některým puristům možná vadit. Konzolové porty totiž mnohdy zahrnují nepřátele z Doomu II. A v rámci zachování originálu jsou tedy revenanti, arachnotroni, mancubusové a další k vidění i v nové Ztracené epizodě. Také se nám dostane do rukou oblíbená medvědobijka – dvojhlavňová brokovnice, částečně v novém grafickém provedení. Musím konstatovat, že zařazení prvků z Doomu II do celkové koncepce prvního dílu opravdu nezapadá a pokud chtěli autoři vytvořit regulérní neoficiální pátou epizodu, mohli tyto prvky vypustit. Na druhou stranu vzhledem k absenci souvislého příběhu epizody bez návaznosti na story Doomu, snaze o historickou věrnost konzolových originálů, osvěžení hratelnosti novými prvky a v neposlední řadě i pro navýšení obtížnosti nelze mít proti novým nepřátelům zásadních námitek. Jelikož předložené mapy v nové epizodě excelují zejména designem, zasluhují si podrobnější rozbor. Ani jedna z nich totiž není vyloženě špatná a průběh epizody je v podstatě nepřetržitá akční jízda.

Level 8 - zaklínači v akci

Level 8 - zaklínači v akci

E5M1 – Logos Anomaly

První level začíná poněkud graficky nevábnou místností, až amatérsky vyhlížející, kde se procházíme jakoby po vzduchoprázdnu. Tento motiv se v celé konverzi naneštěstí ještě několikrát zopakuje, i když ne v takovém rozsahu. Jde patrně o záměr, vytvořit atmosféru kosmu, beztížného stavu či nějaké gravitační anomálie, ale mě tedy vizuálně k dalšímu hraní rozhodně nelákala. Celá mapa se jeví na první pohled zcela lineární a dá se proběhnout za pár minutek. Na úvod najdeme hned dvojici klíčů, které ani k otevření exitu nejsou potřeba. Ale ledabylým průchodem byste  se ochudili o festival secretů, který se vám naskytne, začnete-li s prozkoumáváním hned od první místnosti. K návštěvě nás vyzve hned několik alternativních bočních chodeb a průchodů, s různě skrytými tajnými tlačítky. Můžeme se napakovat municí a power upy, čímž si usnadníme poměrně hektickou akci, která nás v mapě čeká. Skvělá mapa na rozjezd.

Level 5 - teleport puzzle

Level 5 - teleport puzzle

E5M2 – The Infernal Palace

V druhém levelu dominuje krvavě cihlová barva zdí, chodeb a nádvoří pekelného paláce, kterým se musíme probojovat. Úroveň se vyznačuje vysokou intenzitou bojů, kdy hned od začátku jsme vystaveni atakům četných monster a poprvé na nás vybafne revenant, naštěstí chudáček samotinký bez dalších kamarádů z Doomu II. Akce je pestrá také díky tomu, že při opakovaných průchodech chodbami se otevírají různé výklenky, bohužel často za našimi zády. Mutanti nám tak mohou pocuchat fazónu, ale zase je nám poskytnuto další maso na porážku. Tajemství se v paláci skrývají pouze dvě, navíc na sebe navazující. Mapa je zábavná a velice dobře se hraje, i když architektonicky se nejedná o nic převratného.

Level 7 - závěrečná řež

Level 7 - závěrečná řež

E5M3 – Ominous Lair

Opět povětšinou interiérové prostředí hradu se zašedlými a kamennými stěnami,  místy s nádvořími a prostranstvími. Chodby jsou propletené a nelineární, umožňující průchod úrovní více směry. Navíc na intenzitě nabývá i akce, kdy nepřátel je výrazně vyšší počet než v předchozích úrovních. Navíc jsou zařazeny dva adrenalinové momenty, ve kterých je docela problém zachránit si holou kůži aspoň s trochou zdraví. Souboje ztěžují potvory z Doomu II v hojném počtu. Zkrátka pěkná a zdařilá řežba a také velice povedený design úrovně. Škoda jen pastičky s motorovou pilou na jednom z nádvoří, do které lze spadnout bez možnosti úniku.

Level 3 - akce ve stylovém prostředí

Level 3 - akce ve stylovém prostředí

E5M4 – Caroll St. Station

Asi nejpůsobivější designérský zážitek z celé nové epizody, na úvod ale trošku zpomalující nastolené akční tempo. Rozsáhlý a poměrně realistický architektonický komplex někde na zastrčeném konci vesmíru, neuvěřitelně obrovský a propletený, opět místy zasazen do surrealistických prázdných prostor, viděných v prvním levelu. Kosmická základna sestává z několika budov navzájem pospojovaných chodbami a venkovními prostranstvími. Orientace ve spleti budov a chodeb není jednoduchá, a ačkoliv na mapě víme KAM jít, někdy není jednoduché se správně rozhodnout, KUDY jít. Dokonce se objeví matoucí falešný východ. Docela chápu, že pro tuto komplexnost level nebyl zařazen do základního setu map pro Doom a zůstal jen v alfaverzi.

Level 9 - jeden z bossů v akci

Level 9 - jeden z bossů v akci

Navíc je zařazen poměrně neotřelý a neviděný prvek, kdy na počátku bloudíme po úrovni téměř sami, až na několik pidižvíků zastrčených někde ve svých ubikacích. Snad abychom získali řádnou povědomost o mapě. Nervy pracují a stále očekáváme, kdy ze zapadlých rohů něco vybafne. Ale až po sebrání plasmové pušky se spustí mela a chodby se zaplní osazenstvem. Akce není tak hektická jako v předchozím hradě ve třetím levelu, ale i tak nám nepřátelé mohou notně zatopit. Z hlediska designu je Caroll St. Station dokonalá práce. Některým hráčům ale nemusí dokonale vyhovovat osamocené bloudění a propletenost a složitost úrovně. Mně se nakonec mapa přes prvotní rozpačitý dojem a zmatené pobíhání docela dobře hrála a dokonce až na jediný se mi podařilo nalézt všechny secrety.

Level 8 - totální masakr

Level 8 - totální masakr

E5M5 – The Mansion

Další sídlo určené k pečlivému prohledávání. Zahrnuje zajímavě vytvořené hádanky a puzzle, kdy musíme postupně bedlivým zkoumáním chodeb otevírat bariéry, abychom mohli dále pokračovat v exploraci objektu. Zajímavě je řešený teleportový sloup, přesunující nás na další místa v levelu, stejně tak teleportové puzzle, které by jako z oka vypadlo podobné, ale rozsáhlejší místnosti z jednoho Enkeliho levelu v Zones of Fear. Akce je optimálně vyvážena bez větších problémů, jediným nezdolaným úskalím pro mě byl poslední secret, který skrývá východ do bonusového devátého levelu epizody. I když se mi podařilo najít schované tlačítko na sloupu s teleporty, jeho funkci či mechanismus se mi odhalit bohužel nepodařilo, což vedlo k tomu, že tajná úroveň mi zůstala skrytá. Což mi trochu zkalilo radost a zážitek z výborného levelu.

Závěrečný obrázek

Závěrečný obrázek

E5M9 – The Marshes

Secret mapa je asi nejjednodušší a zároveň i nejslabší level z celého mapsetu. Jednoduchá aréna s několika vyvýšenými budovami, dvěma kyberdémony a poměrně omezenou municí. Zakončení mapy lze docílit až zabitím obou bossů, až poté se otevře východ. Limitace levelu spočívá hlavně v omezeném střelivu i paletě zbraní, navíc trochu brání v pohybu křoviny. Musel jsem použít cheat na zbraně, jelikož jsem začínal s pistol startem, neboť jsem se do mapy dostal cheatem, když jsem nenašel ten správný východ v páté mapě. Mapa trošku kazí celkový dojem z konverze, takže jsem i rád, že je tak dobře schovaná před pátrajícími hráči.

Level 4 - ubikace mužstva

Level 4 - ubikace mužstva

E5M6 – Twilight Descends

Spíše industriálně laděná mapa, jež nás přenáší do komplexu bohatě osídleného nepřátelskými mutanty. Prozkoumáme zákoutí skladiště, abychom pronikli do hlavních budov základny, které musíme prohledat, abychom si otevřeli bránu k venkovnímu prostranství a k východu. Architektura nepřátelské báze je opět povedená, kombinující i exteriérové lokace. Level je cílený zejména na akci, i když secrety a tajemství jsou k nalezení také, nicméně jsou docela dobře přístupné odhalení. Pro mě velice solidní a zábavná mapa.

E5M7 – Threshold of Pain

V předposledním levelu již docela přituhuje, akčních okamžiků se nabízí přehršel, zástupy nepřátel jsou početné a jsou již zahrnuti v hojné míře i nepřátelé z Doomu II, což působí nárůst obtížnosti. Pronikáme větvenou a rozsáhlou soustavou chodeb, sálů a prostranství, zaplněných nepřáteli, nechybí i adrenalinové momenty v podobě převahy revenantů či arachnotronů.

Level 7 - nádvoří s enemáky

Level 7 - nádvoří s enemáky

Vrcholem levelu je předzvěst závěrečné mapy, poslední aréna plná pain elementálů, kde poletující záplava lebek nám znemožňuje adekvátní pohyb a navíc je i nouze o střelivo. Po jejich částečné likvidaci se objeví i squadra baronů s kyberdémonem, kterým již naštěstí jde uniknout stiskem spínače končícího level.

E5M8 – Redemption Denied

Poslední aréna a finální noční můra. Zdánlivě neškodná aréna s několika barony se po stisku spínače propadne do země, čímž vznikne kruhový ochoz s nesčetnými nepřáteli, navíc hojně oživovanými modifikovanými zaklínači. Není kam se skrýt, nepřátelé po nás mocně pálí, i když se uchýlíme do zdánlivého bezpečí v hloubi propadliny, odkud ovšem přesně netrefíme osazenstvo nahoře. Takže nezbývá než se vydat vstříc šílené mele záplavy nepřátel a v adrenalinem stříkajícím berserku je likvidovat. Po vyčištění ochozu se zjeví pavouk mastermind, který již je jenom bonbónkem po předchozí řeži.

Level 4 - budovy jsou impozantní

Level 4 - budovy jsou impozantní

Adrenalinový masakr stylově ukončuje povedeným závěrečným obrázkem celou novou pátou epizodu. Jakkoliv se jedná o dílo neoficiální a v podstatě jde o více či méně upravené převzaté mapy z alfa a konzolových verzí, organicky mapset navazuje na předchozí epizody. Ba dokonce si troufám ještě jednou říci, že level design Ztracené epizody je lepší než u oficiální  čtvrté části Ultimate Doomu. Navíc ještě vyšší obtížnost a velký počet secretů adekvátně a nenásilně prodlužují herní dobu. Doom: The Lost Episode – Evil Unleashed proto mohu s klidným svědomím každému zapálenému doomerovi doporučit.

Instalace:

Stažený instalační balíček si rozbalíte a nakopírujete do adresáře s vaším oblíbeným portem. Fungovat by měl pod všemi používanými porty. Pokud si nevíte rady se spuštěním, pomůže vám návod, který je sepsaný v článku Jak spouštět WAD soubory.

Odkazy:

Level 2 - souboj na férovku

Level 2 - souboj na férovku

Download

Doom: The Lost Episode – idGames

Doom: The Lost Episode – Doom Wiki

Doom: The Lost Episode – ZDoom forum thread

Xaser – oficiální stránky

Video: Let´s Play od Paula Schneidera

2 comments so far

Add Your Comment
  1. Velmi pěkný článek, zejména úvod, jednotlivé mapy podrobně popsány. Ohledně té čtvrté si nelze na nic stěžovat, takové jsou trendy v dnešních Doom wadech 🙂 Alespoň poté, co jsem zažil v Evil Tech: Soul of Megawad, No End in Sight a pár dalších. Nevěděl jsem ale, že zrovna mapa Caroll St. Station byla z původní alfaverze, tím líp, že o ní vím a mám ji již dojetou.

    Pokud jde o mapu číslo 6, zkoušel si toto? “ze třetího vedla cesta ke čtvrtému. A z něj šlo se strafováním dosáhnout exitu,”. Ale jak mám na DH, nevyplatí se to kvůli minutí značné části mapy. Tajnou úroveň jsem také aktivoval cheatem, ale nebyla pro mě dobře hratelná, jeden teleport mě přenesl do slepé místnosti, nepřišel jsem na to, jak se dostat pryč.

    A regulérní 5. epizoda do The Ultimate DOOM, jdoucí stoprocentně v intencích původního Doomu, naštěstí existuje. Jmenuje se Visions of Eternity a vyšla 21. 12. 2013. Info o ní v The /newstuff Chronicles #446.

  2. Díky za kompliment, snažil jsem se :-). Uvažuji o budoucím článku, ve kterém bych shromáždil dostupné downloady konzolových verzí pro Doom, aby byly pro přehled na jednom místě.

    Tu epizodu Visions of Eternity určitě budu muset vyzkoušet, protože popis zní velice zajímavě.
    Jinak pokusy se strafováním jsem tedy nedělal.