2015
04.28

Revolution!

Revolution! 01

Autor: Thomas van der Velden (2003)

Nezávislá stand alone hra Harmony vystavěná na Doom enginu prezentuje nejen umělecký, ale i designérský talent holandského autora Thomase van der Veldena. V dnešním článku si rozebereme jeho předchozí projekt Revolution!. Jednak výborná kvalita i této modifikace jistě stojí za podrobnější pojednání a navíc se mi jej samozřejmě podařilo pokořit a připsat si tak další zářez na pažbě v podobě dohraných megawadů.

Revolution! je plnohodnotný 32 levelový megawad pro Doom II. Někdy je nazýván také TVR! – patrně jde o zkratku kombinující iniciály autora a názvu WADu. Vznikl roku 2003 a je vybudován na enginovém podkladě starého dobrého Doomu. Design byl zamýšlen bez nutnosti použití portů, čemuž nasvědčují přiložené pomocné programy, jako je DEUSF a dokonce instalační dávkový soubor. Naštěstí pro nás komplikované procedury instalace a modifikování Doomu pod DosBoxem nejsou vůbec třeba a dostačuje si zkopírovat samotný TVR!.WAD a použít v libovolném portu.

Ačkoliv se Revolution! tváří na první pohled jako megawad ze staré školy, vyhlíží na svou dobu velice moderně a jistě by se neztratil mezi konkurencí, i kdyby vyšel v dnešní době plné Brutal Doomů a 3D úprav Doom enginu. Tento současný feeling působí zejména efekty, na které narazíme ihned na počátku hry – zjistíme že engine kouzlí a vytváří iluzi jedoucího vlaku. Občas se proběhneme pod kapkami deště a na některých místech jsou k vidění animace známé ze hry Blood, kdy po aktivaci spínače se nebohý za nohy zavěšený mariňák spouští do kyseliny. Také můžeme najít nehybné zombíky uzavřené do boxů, či sochy impů. V jednom případě tato skulptura působila jako spínač, a musel jsem do ní střelit, abych dosáhl postupu v levelu.

Grafika byla vylepšena některými novými texturami a zejména přibyly grafické motivy po stěnách v podobě vlajek či plakátů. Svým provedením nezapřou autorův svébytný grafický styl, jenž je v podobě galerie ke zhlédnutí na jeho oficiálních stránkách. Bohužel tentokrát není k dispozici soundtrack a jako hudební podkres musíme vystačit s původními skladbami Bobbyho Prince.

Revolution! je specifický rovněž v dalším směru, a to v rozsahu a velikosti svých map. Mnozí autoři se snaží přinést co nejrozsáhlejší levely a předhánějí se v počtu nepřátel či plošném záběru mapy. Jako příklad může sloužit minulá recenze na ZDoom Community Map Project. Thomas van der Velden zvolil odlišný přístup k designu. Jeho levely jsou kompaktní a spíše menší – jak rozlohou, tak i počtem nepřátel, jejichž počítadlo se málokdy přehoupne přes stovku. Odpadá tak monotónní procházení hluchými místy, všude se něco děje, nemusíme pobíhat příliš daleko, a tak explorace lokací pěkně odsýpá.

Tematicky se střídají různá prostředí, takže je zaručena pestrost herního zážitku. Již zmíněná vlaková souprava, sportovní areál s bazénem a tenisovým kurtem, kino, hřbitůvek, různé továrny, jeskyně a doly. Nezaznamenal jsem žádná opakování v motivech a každý level je unikátně designován. Ačkoliv bych očekával, že malá rozloha map bude omezovat v designovém rozletu, opak je pravdou a úrovně jsou komplikované, obsahují četné spínače, průchody, propadla a samozřejmě secrety, tudíž je mnohdy třeba zapojit mozek a každý fanoušek průzkumu si tak užije mírou vrchovatou. Ale žádná z nástrah není natolik svízelná, že by se nedala odhalit a činila problémy.

Většina levelů je zaměřena na akci, ale najde se i pár map spíše zaměřených na průzkum, kde je nepřátel poměrně málo, zato je kladen důraz na nalezení správné trasy. Obtížnost je na dnešní poměry poměrně nízká, což jsem kvitoval s povděkem. Mnohé dnešní mapy totiž znamenají masakrování mnohdy tisícihlavých hord nepřátel s nutností ukládání pomalu na každém rohu. Zde je hratelnost plynulá a zákeřné nástrahy nás nečekají. A to i když hned v jedné z prvních úrovní se objeví dva spider mastermindové – naštěstí se do sebe navzájem pustí, takže se snadno dají zlikvidovat. A také krásně zpracovaný finální boss se dal slušně zvládnout.

Revolution! bych tedy doporučil zejména začínajícím doomerům. Mohou si bez stresu procvičit své reflexy a přitom se nezdržovat komplikovaným hledáním, kudy kam. I ti zkušenější si ale užijí výbornou zábavu v klasickém doomovském provedení.

Instalace:

Klasická instalace počítá s nakopírováním instalačního balíčku do adresáře s Doomem II a spuštěním instalačního dávkového souboru. Pokud chcete tento postup zkoušet, je vše třeba provést pod DosBoxem. Naštěstí v době moderních portů postačí rozbalit instalační balíček z downloadu, jenž je k dispozici o kousek níže, a do vašeho oblíbeného portu si nakopírovat pouze TVR!.WAD. Spuštění se provádí běžným způsobem, pokud si nevíte rady, klikněte na náš článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy:

Revolution! – download

Revolution! – id Games

Revolution! – Doom Wiki

4 comments so far

Add Your Comment
  1. První! 🙂

    “Obtížnost je na dnešní poměry poměrně nízká, což jsem kvitoval s povděkem.”

    Ale ne, obtížnost není zas tak moc nízká. Je tak akorát. Na obtížnost 6/8 Brutal Doomu. Hahahaha.

  2. Já bych to nesrovnával, s Brutal Doomem je to opravdu jiný zážitek.

    Mimochodem, s kterou verzí hraješ ? Mám rozehrané Brutal Doom: Beyond Hell and Earth spolu s verzí 0.19 a ta starší verze mi připadá jakási obtížnější než ta nová, se kterou jsem prošel Starter Pack.

  3. Teď jsem na YT koukal o čem mluvíš a tohlenc jsem tedy nehrál.
    O rozdílu mezi 19 a 20 jsem tu už asi něco psal: cyberklaun v20 je pomalejčí a ještě se spiderem mají pomalejší projektily. Nic dalšího s obtížností jsem nepostřehl. Pozměněny ještě plasma rifle a mancubusův podpalovač Koránu.

  4. Možná se mi to jenom zdá, protože BD hraji momentálně jenom v projektech, které jej podporují. Ale v té v.19 jsou kakodémoni rychlejší, více uhýbají a potvory se mi zdají tužší – více vydrží. Ale třeba se mi to jenom zdá.
    Ten projekt je nedokončený, je hotovo 15 map, ale autor zrušil FB stránky, takže se asi dokončení nedočkáme. A soundtrack dělal Elguitar Tom.