2018
05.07

Autor: Paul ”Payload4367” Dechene (31. 10. 2017)

Enkeli33 nám ve svých recenzích nabídl svůj pohled na legendární a obtížné megawady Hell Revealed a Going Down. Musím tedy přijít i já se svou troškou do mlýna a rád se pochlubím, že i mně se po několikaměsíčním postupném hraní podařilo pokořit rozsáhlý a obtížný megawad jménem Dark Encounters. Ačkoliv se jedná o poměrně neznámý mapset a na idGames zatím nemá žádné hodnocení, myslím, že by se hrdě mohl s nejlepšími klasickými megawady poměřit a zaslouží prezentaci v dnešním článku.

Dostal jsem se k němu náhodně v jedné z Facebookových skupin věnovaných Doomu. Ty jsou mnohdy hodnotným zdrojem informací o zajímavých projektech a Dark Encounters mě zaujal na první pohled. Prezentovaný trailer ukazoval hutnou hratelnost a povedený design, tudíž jsem neváhal a pustil se do hraní. Měl jsem trochu obavy, že se bude jednat o slaughter fest, ale naštěstí mi autor mou mylnou domněnku vyvrátil.

Tvůrcem Dark Encounters je americký doomer Paul Dechene z Charlestonu v jižní Karolině a v komunitě má nick Payload4367. Jeho hlavním zájmem je hudba, hraje aktivně na kytaru v kapele Deadontime a tvorba map pro Doomu patří mezi jeho další hobby. Je autor mně neznámých WADů – solitární mapy Dark Invaders a mapsetu Test Subject 43. Ale jeho největším dokončeným projektem jsou právě Dark Encounters.

V hlavní roli se ocitá tradičně náš Doom mariňák. Poté, co porazil invazi příšer z pekla, světoví vůdci a generálové slaví s mocnou pompou své vítězství. Plácají se hrdě po zádech, zapomínajíce, že ne oni, ale Doom Guy a jeho střely, svaly a krev z utrpěných poranění hrály rozhodující roli při zneškodnění démonických hord. Hrdina ale s nimi neoslavuje a uchyluje se v klidu do  ústraní. Vždycky věděl, že by se invaze z Marsu mohla znovu opakovat, vždycky se hádal s hlavouny na vedoucích postech, že žádné obranné systémy ani nové technologie nepomohou zabránit démonům, aby se vrátili. A jeho pomyslná věštecká koule nelhala a intuice nezklamala.

Nová invaze je na cestě a vaším úkolem je v kůži Doom Guye se jako obvykle s přívalem potvor vypořádat. Konec konců, co jiného než lítou akci hráč od megawadu pro Doom očekává, že ano? Dark Encounters nabízí kompletních 32 levelů a je určený pro Doom 2. Využívá možností moderních portů a je primárně designován pro GZ Doom. A je to na vizuálním zpracování vidět. Moderní grafická vylepšení a efekty, které oživují vzhled, jsou opravdu zřetelné a dodávají megawadu moderní feeling. A nové enginové vymoženosti byly využity i při výstavbě levelů. Najdeme tak v poměrně hojné míře různé mosty, vícepatrové komplexy i budovy, které obohacují architekturu úrovní a dodávají jí nový rozměr.

Ale nebojte se, klasická stavba levelů ve stylu Doomu zůstala zachována a ačkoliv mají levely modernější vzhled, Dark Encounters není žádná quakeovina. Levely jsou poměrně rozlehlé, témata a styl map se střídají, pokud se změní místo lokace, tak je nová mise avizována informačním textem, což dodává na autenticitě a máme dojem plynulé kampaně.  Najdeme tech based lokace, exteriérové prostory, i samozřejmě peklo jako nedílnou součást megawadů pro Doom. Struktura levelů není i přes jejich rozlehlost příliš komplikovaná, takže jsem až na výjimky nikterak nebloudil a mohl se věnovat akci.

Ta je dominujícím prvkem megawadu. Hned od prvního levelu se nám postaví řádné zástupy protivníků. Při Ultra Violence obtížnosti začínáme na stovce v první mapě a následně v dalších mapách se počty pekelných návštěvníků pohybují minimálně na dvou stovkách i více. Navíc nejde o řady nejslabších vojáčků, které kosíme kulkami jako kombajnem, ale docela dost je těch středně silných jako jsou revenanti, mancubusové a baroni, kteří pár výstřelů k úmrtí spotřebují. Mezi nimi občas najdeme i bossy, někde i ve dvojici i trojici.

Nejedná se ovšem o žádný veliký slaughterfest, jak by se mohlo zdát. Protivníků je hodně, to ano, ale nehrnou se proti nám ve velkých hordách, spíše postupně a průběžně, levely jsou zaplněny rovnoměrně, takže se dají nepřátelské ataky udržet pod kontrolou, Samozřejmě nechybí oblasti, kde nám zpravidla na větší ploše autor naservíruje příval enemáků v hojném počtu najednou. Obtížnost je nastavena férově a při hraní v postupné kampani jsem nebyl výrazně frustrován z nemožnosti některé úseky zvládnout. Pokud bych hrál s pistol startem, tak si ale dovedu představit, že by mě mutanti v boji převálcovali raz dva.

Paul nám v informačním popisku předkládá nástin herní taktiky, kterou se máme řídit, k uchování dostatku munice. Abychom se zejména při pistol startu vyvarovali prázdných zásobníků, je potřeba řádné prozkoumávání úrovní,  hledání secretů a používání berserku nebo motorové pily. Je fakt, že berserk se dá v levelu najít prakticky vždy, takže boxerská vložka nám pomůže při spoření nábojů. Při mojí hře ale munice bylo poměrně dost, takže pokud nestřílíte do větru, neměli byste mít zásadní problém. Pistol start jsem nezkoušel, takže svou zkušeností s municí v tomto případě nemohu posloužit.

Ačkoliv jsou mapy rozsáhlé, zaplněné nepřáteli a herní doba je velice dlouhá, při hře jsem se nenudil, ačkoliv by se určitá monotónnost dala při velkých počtech démonů z Marsu očekávat. Ale díky zajímavým úrovním, kvalitnímu osazení protivníků i adekvátní obtížnosti, kdy při UV nastavení byla tak akorát,  náročná a přitom zvládnutelná, se Dark Encounters hrál velice dobře a megawad mi zabral mi spoustu hodin.

Zdůraznit ještě musím originální autorskou hudbu, o kterou se postaral samotný Paul Dechene a kompletně ji nahrál. Jedná se o řízný metalový nářez, občas prokládaný tichými ambientními pasážemi, navíc se mnohdy hudba řídí dějem na obrazovce, kdy při spuštění některé akce, zejména v podobě invaze protivníků, hudba nabude říznějšího rytmu i tvrdosti. Škoda jen místy náhlého ukončení některých skladeb, hudba mohla jít místo useklého konce do fade outu, což by znělo lépe. Ale to je jen hnidopišské rýpání.

Dark Encounters je zkrátka kvalitní projekt a na to, že je Paul relativně začínající autor, tak hodnocení jeho srdečního díla zaslouží absolutorium. Takže za mě jednoznačně palec nahoru. Chcete-li rozsáhlý a akční megawad bez záludností a nudných masakrů, Dark Encounters je jasná volba.

Instalace:

Dark Encounters byly testovány pod těmito verzemi GZ Doomu: GZDoom 1.9, GZDoom 2.1, GZDoom 3.0. Rozhodně nedoporučuji zkoušet starší verze, jelikož ty si neporadí s modernějšími možnostmi enginu a nastanou bugy. Instalace je jednoduchá. Po rozbalení instalačního balíčku použijete soubor DRKENCTR.WAD a zkopírujete jej do adresáře s vaším oblíbeným portem a spustíte jej přetažením na spouštěcí soubor portu. V případě potíží poradí článek Jak spouštět WAD soubory. Projekt je určen pro Doom 2, není povoleno skákání a vhodné je použití mouse looku.

Odkazy:

Download

Dark Encounters – idGames

Dark Encounters – DoomWorld forum thread

Dark Encounters – ZDoom forum thread

 

 

13 comments so far

Add Your Comment
  1. Pěkná recenze, navnadil jsi, vyzkouším ;)!

  2. Děkuji za vzácnou návštěvu, jsem rád, že otec českého Doomu poctil můj blog svou přítomností 🙂
    Doufám, že si hraní užiješ podobně jako já 🙂

  3. Ty krávo, takovej nášup už v druhé mapě…

    Pokud si již cca 20 let správně pamatuji, tak bludr = Filip Modrák? To jsem prosím pochytil v dobových herních makacínech.

  4. Ne, Jan Modrák – šéfredaktor magazínu SCORE.
    https://twitter.com/bludr

  5. test

  6. nezobrazuje se odeslaný text na pár řádků.

  7. Nerozumím ? Tvoje komenty tu jsou ?

  8. Nějak nechápu, jak můžu dohrát mapu 30, aniž bych prolezl polovinu mapy. To je schválně či co? Musel jsem koukat na YT, kudyže mám ještě vlézt.

    A jinak se nemůžu zbavit dojmu, že je to asi nejlepší wad co jsem doteď hrál 🙂 Autor je génius v dávkování terčů tak, abych se musel pořádně ohánět, po dlouhou dobu a nepicli mě. To je ten “fun-factor”, co by měla mít každá mapa. Moderní funkce jsou jasně plus, až na blbý nápady jako přejití spínače = import dalšího cyberklauna. Ha…..ha.

    Bohužel i bugy,jako vertikálně nesedící teleporty, zadrhávajícíse větší obludky, plošiny nesmyslně se zvedající/padající několikrát za sebou, když autor zamýšlel pouze jedno zvednutí, apod. Kdybych neznal noclip, nedohrál bych to.

  9. Hm, slovo *outub* jsem změnil na YT a už to jde. Jinak zadrží celý koment.
    Mazec, jedna hvězdička místo y nestačí.

  10. Tím chci říct, že jsem mapu 30 dohrál, aniž bych prolezl to sbírání klíčů. Mapa je tak udělaná.

  11. Jak jsi byl spokojen, tak je jenom dobře.
    Snad i Bludr měl z DE zážitek.
    V posledním Score dokonce psal, že si zahrál s Johnem Romerem deathmatch v Brně a ve všech zápasech jej porazil 🙂

    Bugy vzhledem k rozsahu projektu a díky tomu, že ho dělal jenom jeden autor, se určitě vyloučit nedají. Já si nedovedu představit , že bych udělal tolik map a v jednom kuse je pořád dokola hrál a testoval…

  12. Musím říct, že tenhle mod byl hodně náročný. Mapy zas tak rozlehlé nebyly, ale zato vyplněné nepřátely až do posledního místa. Běžně jsem se setkával s levly kde je 300-400 potvor a ve dvou dokonce skoro 600. Autor ty potvory uměl umisťovat tak, aby hodně znepříjemňovaly život, obzvláště revenanti, kterých tam bylo opravdu hodně, a zvlášť jejich naváděcí střely. Potěšilo mě, že tam nebyly situace, kdyby mě to teleportovalo do prostřed místnosti a kolem spousta nepřátel. Jinak na chybky jsem ani nenarazil.

  13. Máš pravdu, nepřátel je opravdu hodně, ale zase jsou umístěni tak nějak férově, takže se dají zvládnout, i když s obtížemi. Ale tak je to správné, Doom má být výzva.