2018
06.05

Autor: Mike MacDee – “Impie” (2018)

Po recenzích megawadů klasického formátu nastal čas na změnu. Podíváme se na zoubek pořádné totální konverzi, jež využívá nových možností GZ Doom enginu a nabízí osvěžení v podobě nové grafiky a částečně i herních mechanismů. Projekt nese název Operation Body Count a pokud máte rádi vojensky zaměřené hry s důrazem na boj s teroristy, jistě si jej užijete.

Jestli je vám titulní název povědomý, určitě si vybavíte stejnojmennou hru společnosti Capstone Software. Tato firma, která na scéně působila v devadesátých letech,  vydala řadu titulů různých žánrů, jež většinou využívaly licencovaných předloh, ať již knižních, filmových či seriálových. Byla rovněž průkopníkem licencování úspěšných herních enginů, takže při designu využívala nejen engine Wolfenstein 3D, ale také si jako jedna z prvních herních společností pořídila licenci enginu Build od Kena Silvermana.

Co jsou platné licence atraktivních značek nebo špičková technologie, když vytvořené tituly nestojí za nic. A Capstone byla v tomto směru doslova specialistou. Jen málokterá hra sklidila úspěch kritiků. Buď byla použitá technologie ve své době již zastaralá, nebo byly prostě hry opravdu objektivně špatné, V našich herních magazínech si známí veteráni herní žurnalistiky negativní recenze mnohdy užívali. A právě Operation Body Count patří zrovna k těm nejméně povedeným 3D akcím z produkce Capstone.

V kůži vládního specialisty určeného k likvidaci teroristických hrozeb jste museli osvobodit zajaté světové lídry, kteří se dostali do spárů nechvalně známému teroristovi Victorovi na summitu OSN. Hra nabízí 40 úrovní, v nichž se postupně od kanalizačních stok patro po patru dostáváte až na vrchol mrakodrapu, abyste zúčtovali s hlavním padouchem. Běží na údajně vylepšeném Wolfenstein 3D enginu, a tak se vám dostalo 40 plochých pater plných teroristů, ale také krys a jiné havěti lezoucí z kanálů. To všechno v ošklivé grafice s prapodivně zbarvenými texturami. Ve své době jsem hrál demoverzi z některého z cover cédéček z herních časopisů a musím říci, že mi to stačilo.

A proč tady tuto léty omšelou klasiku zmiňujeme? Jelikož talentovaný tvůrce Mike MacDee, v komunitě zvaný “Impie”, vytvořil zbrusu nový remake originálu. A namísto stařičkého Wolf 3D enginu použil moderní technologii GZ Doomu. Nová reinkarnace Operation Body Count je součástí seriálu DOSWorld mod series, který Mike věnuje právě těmto zapomenutým a příšerným hrám a snaží se je vylepšit nejen použitím modernější technologie, ale i také zlepšením hratelnosti. Jako další  díly série jsou připraveny ještě remake hry Nerves of Steel a další notoricky známý špatný kousek, jehož předělávka je zatím ve stadiu příprav – Angst: Rahz´s Revenge.

Pokud zabrousíte na Mikeův web, najdete tam kromě výše zmíněných konverzí také spoustu dalšího materiálu. Mike se věnuje zejména literatuře a tvorbě povídek, které vydal dokonce knižně a můžete o nich na stránkách získat potřebné info. Na motivy příběhu autorů z id Softu napsal fanouškovské přepracování story naší milované hry. Fanoušek herního Doomu zaplesá také, neboť Mike vytvořil řadu dalších projektů pro Doom, většinou konverze a modifikace, některé dokonce jako propagační doplněk jeho knížek. Prostě je opravdu renesanční osobností hravě zvládající více oborů uměleckých žánrů najednou.

Operation Body Count v nové reinkarnaci není jen pouhou kolekcí nových úrovní, ale má jednotnou koncepci a příběh. Již zmíněný arciterorista Victor Balog se stal hlavou po světě roztroušené teroristické sítě HORUS.  Té se podařilo dostat se k nukleárním hlavicím a zajmout řadu rukojmích. NATO zitenzivnilo kampaň směřující k likvidaci Baloga a jeho pohůnků, aby byla teroristická hrozba navždy zažehnána. A k tomu má k dispozici odborníka z nejpovolanějších – Herkula na boj s terorismem, Hectora Juareze, který se vydá na horké mise po celém světě, aby splnil svůj úkol a přivedl svět do kýženého klidu.

Již spuštění nové hry vás překvapí na Doom neotřelým podáním breefingu před misí, který spočívá v instrukcích od samotného generála doplněných obrázkovým doprovodem s dramatickou hudbou na pozadí. Podobný úvod má každá mise, kterých je celkem devět. Každá je unikátní svým zasazením do rozdílného prostředí, ale nicméně princip je víceméně stejný – zničit veškeré nepřátelské osazenstvo, zachránit rukojmí, případně zničit nálož nebo podobný strategický objekt.

Pryč jsou ploché úrovně originální hry. Ačkoliv první level v budově může na první pohled trochu připomínat starého Wolfa,  po opuštění první etáže zjistíte, že úroveň má regulérní patra, která je potřeba vyčistit. Nikoliv žádné triky s teleporty či systém hubů, plynule po schodišti přecházíte mezi patry, což jsem v Doomu enginu ještě neviděl, pokud si pamatuji. A další levely již přinášejí propracované prostředí na GZ Doom enginu v podobě perfektně zpracovaných lokací. Třeba letadlovou loď,  pouštní krajinu,  budovu ambasády, letiště, stoky, teroristickou základnu či třeba výsadek na palubě proudového Jumbo Jetu. To vše s grafikou převzatou z původní hry.

Nevím, jestli opravdu všechny textury odpovídají, určitě jsou i z jiných zdrojů, ale levely jsou vystavěné velice slušně s důrazem na reálný vzhled lokací, všude se povalují různé dekorace a doplňky, není jich mnoho, takže úroveň detailů není taková jako třeba u Wolfendoomu, ale aspoň úrovně nejsou přeplácané a je dosti prostoru pro akci, která ve hře dominuje. Velice povedení jsou protivníci z originální hry, počínaje krysami ze stok přes řadové teroristy, zakuklené islamisty a bombami opásané sebevražedné atentátníky až po roboty a ty silnější hochy, kteří mají opravdu krásně odpudivé vizuální provedení.  Jestli jsou opravdu z originálu, tak autoři z Capstonu v tomto směru odvedli velice dobrou práci.

Hlavní náplní je bohatě dávkovaná akce. Řadoví bojovníci nevydrží mnoho, a tak se dostavuje excelentní pocit z akce, kdy se cítíte jako king a s prstem na spoušti kosíte vojáčky jako na běžícím páse. V tempu vás trochu přibrzdí otravné drony a taky ty drsnější teroristické gorily, které munice stráví poněkud více, ale hrdinného Juareze nezastaví naprosto nic. Modernímu laděné konverze je přizpůsoben i moderní arzenál, kdy používáte Uzi, samopal AK 47, posléze najdete plasmovou ostřelovačku výhodnou k likvidaci vzdálených cílů na střechách či věžích,  plamenomet a samozřejmě raketomet. A taky něco na způsob BFG, ale tutu zbraň jsem použil snad jenom jednou. Základní zbraní je brokovnice, navíc s nekonečnou municí, takže ani v zápalu boje a zběsilé palby nehrozí nedostatek střeliva, kterého je i tak poměrně dost.  Takže vždycky máte čím teroristy likvidovat.

Operation Body Count nabízí svou stylizací, hratelností i provedením dokonalý feeling starých dobrých osmdesátek a béčkových akčních filmů. Kosíte nepřátele jako na běžícím pásu, do toho pokřikování nepřátel včetně známého Allahu Akbar, což dodá střelbě patřičnou motivaci. Atraktivně zpracované, zábavné a pestré úrovně, ve kterých se většinou nedá zabloudit, rychlá akce, prostě dokonalý materiál na odreagování.

Operation Body Count je tak v tomto směru vynikajícím  projektem a pokud si chcete zastřílet v prostředí moderního protiteroristického boje, je tato konverze jasná volba. Musím říci, že mě láká vyzkoušet ještě něco dalšího z Mikeovy produkce, protože přinejmenším tato reinkarnace staré brakové DOSovské hry na Doom enginu stojí za to.

Instalace:

Ke spuštění potřebujete aktuální verzi GZ Doomu, v dokumentaci není popsáno přesně, ale optimální bude verze 3.00 a vyšší. Ze staženého instalačního balíčku extrahujete soubor OBCFULL.PK3 do adresáře s GZ Doomem, a spustíte jej přetažením na spouštěcí soubor GZ Doomu. Při hraní potřebujete mít aktivované skákání. Pokud byste měli s instalací potíže, poradí vám článek Jak spouštět WAD soubory.

Odkazy:

Download

Operation Body Count – oficiální stránky

Operation Body Count – ZDoom forum thread

Operation Body Count DoomWorld forum thread

Operation Body Count – Doom Wiki

Operation Body Count – recenze

Operation Body Count – videorecenze

 

 

 

 

 

4 comments so far

Add Your Comment
  1. No tak jsem o víkendu prubnul. Původně jsem se bál, že to bude fakt wolfenstein, naštěstí ty mapy dostatečně členené. Co mě potěšilo asi nejvíc, že všechny ty interiéry byli poměrně logické a poměrně realistické.
    Také jsem ocenil, že každá mapa byla vlastně pistol start a občas byl boj o náboje. Obtížnost taky ok, hra až na pár záseků odsýpala.
    Autorům vzkazuji: “Good luck and godspeed” 🙂

  2. Právě že Wolf to vůbec nebyl, až to mohlo svádět k podobným typům úprav originálu.
    Skvěle se to Impiemu povedlo 🙂

  3. Jo, celkem zábavný, ale musel jsem to hrát na software renderer = humáč trhací. GZDoom 3+ zlobí, mizí polygony i s texturama, a to nepravidelně několikrát za sekundu, takže epileptici by skončili na kapačkách. Je vidět skrz půl mapy. Pokud by někdo tuhle poruchu znal a věděl co s tím…

  4. To je zajímavé, to bude muset být něco u Tebe. Já nemám s novějšími verzemi problém. Jediný problém u mě je WolfenDoom, ale tam je to dáno hrou jako takovou.