11.18
Autor: Darryl “dobu gabu maru” Steffen (3. 1. 2017)
DWMiniwad Club CZ – listopad 2020
Listopadový DWmegawad Club se nese na vlnách experimentů v podobě pro mě hráčsky nepřívětivého počinu Three Is a Crowd. Díky tomu jsem ho tento měsíc vynechal a trávím jej raději u menší varianty společného hraní – DWMiniwad Club, který doposud nabídl velice dobře hratelné mapy. Ovšem co čert nechtěl, tak i zde jsme dostali mapu experimentální povahy. Nezbývá tedy než se prokousat čtvrtým projektem zařazeným do akce, a to Saturnine Chapel, nazývaný též MNENMA 0.
Cožpak o to, zdánlivě je všechno v pořádku. Etablovaný autor dobu gabu maru, jenž stojí za organizací DWmegawad Clubu. Atmosférický soundtrack z produkce Zachary “Ribbikse” Stephense. A hlavně – cena Cacowards za rok 2017. Ale není všechno zlato, co se třpytí. Mám pocit, že porotci ankety podlehli vizuálnímu kouzlu a zapomněli na kvalitní hratelnost, která se bohužel projektu docela vyhýbá.
Saturnine Chapel nás přenese přímo do víru surreálních vizí neznámého spisovatele, jenž píše výhradně o smutku, o těch nejvíce nemocných záležitostech. Leží v horečkách a ve febrilním deliriu nachází svůj idol, múzu – soumračnou věž. Jeho oči bloudí po očarovaných podlahách a stěnách pokrytých knihami. Duše je upoutána příběhy zakázaného poznání. Pokleká před stěnami kaple, nehty se přeměňují v hroty per, krev se transformuje v dehtový inkoust. Muž stojí jako věčný písař divů, jež mu byly odhaleny, nemocné a bolavé tělo se stává dokonalým materiálem pro tělesnou přeměnu.
Vizuál je naprosto úchvatný a opravdu si připadáte jako někde ve vizích Hieronyma Bosche či H. P. Lovecrafta. Zelené vodopády kyseliny stékají z vysokých věží, brodíte se zelenou tekutinou s pahýly stromů a zbytky kovových konstrukcí. V centru pak nacházíte mystickou vysokou stavbu, jež je vaším cílem. Můžete si ji obejít zvenčí, případně nakouknout okénkem dovnitř, kde se nachází také zajímavé architektonické prvky. Centrální jezero s kyselinou, aréna plná závojů kyseliny, mystická temná knihovna s úzkými vysokými regály. Vše je poměrně malé a stísněné, což je kamenem úrazu při akci.
V malém prostoru spočívá úskalí hratelnosti. Nepřátel je ve srovnání s jinými WADy v podstatě jen pár, ale vrhají se na vás ze zálohy, bez možnosti manévrování a hlavně zblízka. Pokud nenajdete secret, tak získáte jen kulomet a plazmovku. Což je relativně dostačující, nicméně stereotypní, navíc munice je hodně málo. Možná se vám v seschlých kusech stromoví podaří najít pušku, ale ta vám příliš nepomůže a prim v boji hrají plazmové výboje a palba z kulometu.
Ve hře postupujete pomalu, kousek po kousku a hra se alespoň v mém případě zvrhla v neustálý festival ukládání a nahrávání pozice. Třeba hned první spínač v malém výklenku za vstupní branou vyvolá invazi revenanta, hell knighta a kulometčíka a z povzdálí i pain elementala. Pokud přežijete, hned za rohem je další revenant. Po sebrání plazmovky na vás vyběhnou nejen revenanti a mancubus, ale v pozadí číhá zaklínač. I na Hurt Me Plenty obtížnost je hra nezábavné utrpení. Chce to zkrátka vaši trpělivost a též využití monster, jež se do sebe pustí navzájem.
Souboje pokračují dále v podobném stylu. Jakmile přejdete na venkovní plošinu, čekajíce na spuštění zvýšeného prahu, pálí na vás zdálky arachnotroni a mancubusové, zjevivší se na věžích venku. Jejich likvidace je prakticky nemožná a spotřebovali byste veškerou munici, kterou budete potřebovat ve finále před exitem. Zajímavý nápad je boss fight s kyberdémonem v jezírku, v němž musíte pobíhat po pojíždějící plošině, aby vás kyselina nezraňovala. Závěr pak představuje smršť revenantů, zaklínače a posléze dalšího kyberdémona.
Nevím, co chtěl autor hráči nabídnout. Snad torturu v surreálních vizích, to se nám dokonale splnilo a kruté úmrtí hrozí každým okamžikem. Ale za mě se celá mapa hrála velice špatně. V druhém “levelu” nastane katarze, kdy sledujete pomalu mizící knihovničku, ale pak se neděje už nic a závěr zůstává otevřený.
Saturnine Chapel je důkazem, že porota Cacowards ankety zřejmě dala přednost vizuálnímu dojmu, ale na poctivou, férovou a zábavnou hratelnost se jaksi nedostalo.
Instalace:
Ačkoliv Saturnine Chapel vypadá velice dobře a čekal jsem, že využívá efektů moderních portů, je designován v Boom formátu, tudíž by měl fungovat se všemi dostupnými porty. Autor jej testoval se Zdoomem 2.6.1, PrBoomem 2.5.0 a PrBoomem Plus 2.5.1. Balíček si rozbalíte do adresáře s vaším oblíbeným portem a spustíte přetažením souboru SATCHAP.WAD na spouštěcí soubor portu. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.
Odkazy:
No Comment.
Add Your Comment