02.12
Autor: Doomkid (5. 2. 2019)
Únor 2021 je na DoomWordu v rámci akce DWmegawad Club ve znamení autora jménem Doomkid, vlastním jménem Adam Post. Ačkoliv jeho přezdívka má povahu dětskou, tento dlouholetý člen komunity tvoří své mapy již od roku 2004 a je podepsán pod nesčetnou řadou projektů, jak pro single player, tak i pro deathmatch. Je dobře, že jvempire tentokrát převzal originální mezinárodní akci pod křídla svého blogu nezměněnou, a tak máme možnost poznat tvorbu tohoto plodného designéra.
Autoři nám na únor připravili dva mapsety vytvořené pod Doomkidovým vedením. První hra nese název Rowdy Rudy´s Revenge! a Doomkid si vzal všech deset úrovní na svá bedra. Jako nového hrdinu nám přináší černého Doomguye s poměrně obsáhlým příběhovým podkresem.
Ačkoliv společnost UAC, založená roku 2055, je v Doomu i různých následných modifikacích symbolem selhání a experimentů se zlem, přinesla světu i mnoho dobrého. Rozvoj teleportace, neuvěřitelné úspěchy v medicíně či pokroky v meziplanetárním cestování, to vše je výsledkem výzkumů United Aerospace Corporation.
Roku 2080 se ale vše zvrtlo. Prezident UAC se spojil s vůdcem kultu The Protectors (Ochránci) a začaly práce na otevření brány do duchovní říše. Jak šel čas, vývoj tohoto spirituálního portálu spolykal většinu prostředků UAC. Nakonec byl projekt korunován úspěchem a otevření portálu je plánováno přímo ve středu města. Představitelé UAC informace o portálu před veřejností tutlali, ale bývalí mariňáci, bratři Rudy a Kamal, získali prostřednictvím tajných zdrojů zprávy, co se za zdmi laboratoří kutí.
Po zuby ozbrojenému Kamalovi se podařilo infiltrovat základnu UAC. Při otevření portálu však došlo k explozi, zahynulo několik stovek lidí a podlehl také Rudyho bratr. Začnou se objevovat zvěsti o zombie postavách v ulicích, někteří dokonce v uniformách Ochránců. Rudy, naplněný hněvem nad ztrátou Kamala, se vrhne do akce. Musí pomstít svého bratra, zachránit svět před dalším zhoubným působením UAC a hlavně – zničit zlo přímo v zárodku.
Titul je parciální konverzí, což znamená, že se setkáte s tunami nové grafiky, a hlavně novými či modifikovanými monstry. Přitom nevyžaduje žádné moderní porty a je designován v klasickém neboli vanilla stylu. Tudíž jej spustíte v podstatě na jakémkoliv portu, což alespoň Doomkid uvádí v propozicích.
Textury a grafické prvky jsou převzaty z různých zdrojů, podstatnou část ovšem tvoří materiál z Free Doomu, který mi při hraní hned přišel na mysl. Patrně díky použitým barevným paletám inovované a nové grafiky. Vizuál je tak osvěžující, a i když je většina materiálu ve stylu originálu, měl jsem pocit změny a osvěžení.
Proměnu prodělaly i zbraně. Místo berserku dostáváte bajonet, který je nasazený na útočnou pušku, která nahradila pistoli. Jedná se o velice povedený kousek, zejména díky vyšší kadenci a přesnosti střelby, čehož lze využít k ostřelování nepřátel z dálky, hlavně těch slabších.
Možná se mi to jen zdá, ale i další zbraně prodělaly nejen vizuální změny. Brokovnice má o něco vyšší kadenci střelby, kulomet je převzatý tuším z Free Doomu a taky pálí kulky velice rychle. Raketomet má pouze odlišné provedení, používá se naprosto stejně jako originál. Plazmová puška je velice užitečná díky rychlejší palbě a střílí červené proudy plazmy.
Nepřátelé taky prodělali výrazný facelift a změny. Najdete občas klasická monstra, i když spíše v menší míře, ale tahákem jsou hlavně inovovaní zombie vojáci. V podstatě jako zdroj munice slouží nejslabší kultista, jehož postava je převzatá z Heretica. Kulometčíci existují ve dvou odlišných variantách, ale protivní jsou zejména hoši s plazmovkami a raketomety, ti dokonce pálí naváděné střely podobně jako revenanti. Odlišní jsou i kakodémoni, jeden druh pálí baronovy firebally a ohnivá mutace vás snaží ožehnout záplavou ohně. Prasátka se chovají stejně, ale jdou po vás výhradně díky svému čichu, jelikož nemají oči.
Rowdy Rudy´s Revenge! obsahuje celkem deset nových úrovní. Tu poslední jedenáctou nepočítám, jelikož jde pouze o symbolické zakončení příběhu a rozloučení. Design je laděný v klasickém stylu, tedy nečekejte možnosti nových portů. I když díky nové grafice hra působí moderně, je to zdání, vše je čistě na klasické bázi.
Mapy jsou spíše menší a kompaktní a hra je poměrně krátká. Design je poměrně lineární a nečekejte spletitá bludiště nebo složité puzzly. Některé mapy jsou spíše průměrné a nečekejte inovace či designové nápady. Také tematicky převažují tech based lokace, místy okořeněné kyselinkou a posléze i sírovými jezery. Až ke konci se prostředí promění. Zkrátka nic, co byste v jiných projektech neviděli.
Nicméně ačkoliv z designu se na zadek neposadíte, Rudyho dobrodružství se hrála poměrně příjemně. Vše je podřízeno akci, dominují směsi zombie vojáků a až ke konci přituhuje, takže neustále s prstem na spoušti likvidujete převážně slabší mutanty. Akce je velice rychlá a díky kompaktním mapám mapset velice rychle odsýpá. Musíte být hbití a bdělí, jinak vás palba kulometčíků, a hlavně plazmových specialistů notně pochroumá. Hrál jsem na Hard, jelikož Ultra Violence je zde pojmenována Expert, tudíž jsem raději zůstal nohama při zemi. I tak je obtížnost příjemně vyvážená, věřím ale, že bych hru dal i na expertní level.
Co říci na závěr? Rowdy Rudy´s Revenge! je příjemným mapsetem, jehož hlavním tahákem je nový grafický obsah, proměněná kolekce protivníků, rychlá a pěkně odsýpající akce. I když design nevyčnívá originalitou a přináší poctivé a klasické mapy bez originálních prvků, při hře jsem se dobře bavil. Jsem zvědav, čím nás oblaží pokračování, které je druhou hrou, jež nás čeká v letošním únoru v rámci DWmegawad Clubu.
Instalace:
Ačkoliv Rowdy Rudy´s Revenge! je parciální konverzí, projekt je designován čistě na “vanilla” bázi, takže jej spustíte na všech běžných portech. Autor ve svém popisku výslovně uvádí, že jej spustíte na čemkoliv. Po rozbalení instalačního balíčku do adresáře s vaším oblíbeným portem přenesete ve správci souborů soubory RWDYRUDY.WAD a RWDYRUDY.DEH na spouštěcí soubor vašeho oblíbeného portu. Hra běží na bázi Doom II. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.
Odkazy:
Rowdy Rudy´s Revenge! – DWmegawad Club CZ
Rowdy Rudy´s Revenge! – DWmegawad Club
Rowdy Rudy´s Revenge! – id Games
Rowdy Rudy´s Revenge! – ZDoom forum
Rowdy Rudy´s Revenge! – DoomWorld forum
Appendix: Popis jednotlivých úrovní
MAP 01 – Hidden Compound
Ocitnete se mezi skalními stěnami a propracujete se k budově základny. Povšimnete si nové grafiky – četných textur i nových zbraní, zaregistrujete jistě i nové protivníky. Rudy´s Revenge je totiž částečnou konverzí na vanilla základech. Úvodní mapa je na rozehřátí, ihned si vyzkoušíte modifikovaný berserk v podobě bajonetu a místo pistole máte pušku. Po vyčištění úvodního prostranství se dostanete s obtížemi do budovy, jelikož musíte zapátrat po skrytém spínači. Pak je akce hladká a rychlá, odpor i na hard pohodový, seznámíte se s novými přeskinovanými protivníky. Mapa je jednoduchá a přímočará, sestává v zásadě z několika místností základny a hladce přejdete k východu.
MAP 02 – Arbitrary Base
Druhá mapa je již poněkud rozprostřená do plochy, ale nicméně je design notně lineární. V prvním sektoru sestřelíte odpor hlídající na skaliskách a vběhnete do rozsáhlé haly s kyselinou, v níž vidíte nepřístupný ostrůvek s modrým klíčem. Čeká vás již početnější skrumáž nepřátel, ale snadno zvládnutelná. Získáte přístup ke klíči a modrými dvířky vyběhnete chodbou k východu. Zatím po designové stránce nic převratného, hratelnost lineární, ale díky nové grafice a nepřátelům se projekt hraje fajn.
MAP 03 – The Slime Trail
Třetí mapa je již opticky propletenější, ale taky v zásadě přímočará. Proniknete do útrob kyselinového jezera a kanálu a poté, co vyjedete do druhé části mapy, se setkáte v jednotlivých místnostech již s tužším odporem. Bojovníci s plazmovkou se objevili poprvé v předchozí mapě, ale je jich zde více, a hlavně přibyli i hoši s naváděnou bazookou, kteří jsou notně nepříjemní. Ale oba typy protivníků se dají nablízko solidně zpacifikovat bajonetem, zejména ti dva, kteří na vás vykouknou ve výtahu. Pak jen aktivovat teleport k východu a je vymalováno. Mapa mě bavila, i když zejména díky akční náplni.
MAP 04 – The Filter
Čtvrtý level se odehrává v podzemí, snad v kanalizačních prostorách. V úvodní prostorné místnosti vyčistíme odpor a pronikneme do velkého sálu s kyselinou a větším seskupením protivníků, odkud vede cesta k výtahu a na ochoz. Zde se dá tušit v naznačených bariérách odpor nepřátel. A je tomu tak, pustí se do vás vojáci s plazmovkami a raketomety, kteří vybafnou z výklenků. Posléze se musíte vrátit k úvodu, kde se nachází modrý klíč. Tmavou chodbou si sjednáte přístup ke spínači, jenž vám umožní vystoupit z kanalizačních stok na povrch. Další jednoduchá a krátká mapa.
MAP 05 – Forgotten Installation
Zapomenutý komplex má již větší plochu a přináší více než 150 protivníků na Hard úroveň obtížnosti. Boje jsou obtížnější díky množství modifikovaných kakodémonů a silnějších vojáků. Navíc mají mutanti často tendenci teleportovat se na dříve probádané úseky nebo za vaše záda, což vynikne zejména v závěru. Prošmejdíte tentokrát areál zprvu více směry, nicméně cesta vás vrátí jedině tím správným, přičemž po postupném průzkumu se vrátíme na úplný začátek, kde naleznete červený klíč a bránu k exitu. Architektura prozatím není celkově žádný zázrak, místnosti jsou plošně větší, abyste měli dostatek prostoru na bojové akce, nicméně boje jsou stále zábavné.
MAP 06 – Deadly Depression
Po tužší a delší řeži v předchozím levelu se sice udržuje poněkud vyšší obtížnost, nicméně konstrukce mapy je opět jednoduchá. Tentokrát alespoň počítejte s výškovými převýšeními. Několik rozlehlejších místností s kyselinou jako podkladem, nepřátelé objevující se za zdmi, jež sjíždějí po sebrání klíče či aktivaci spínače. Aspoň jsou místnosti provázané a dá se okny nakouknout, co vás asi čeká dále. Zpravidla se najde nejméně jeden voják s plazmovkou nebo raketometem, takže musíte dávat pozor. Tato mapa mě příliš nezaujala.
MAP 07 – Smells Like Sulfur
Vzhled je tentokrát obohacen o jezera páchnoucí síry, což činí mapu vizuálně poněkud odlišnou. Opět tech based základna, doplněná o nutnost přeběhnout po žíravých jezerech síry, abyste se dostali k výtahům vedoucím k východu. Akce je hektičtější, objevují se i tradiční monstra z Doomu, ale v menšině, dominuje upravené spektrum bojovníků z konverze. Mapa se dala zvládnout opět rychle, setkáte se i s exteriérovými oblastmi se strategickým rozložením nepřátel, kteří na vás své střely pálí z dálky. Mapa svým designem nevyčnívá z průměru Rudyho dobrodružství.
MAP 08 – Creeping Descent
Konečně odlišná, poněkud goticky laděná úroveň se zelenavými cihlovými zdmi. Hraje se zábavněji, tentokrát není postup jasně přímočarý, musíte se proplétat více směry, přičemž nálož nepřátel je větší a čekají vás dokonce ke konci zásadnější skrumáže se dvěma kyberdémony a zaklínači. Design je také pestřejší, jednotlivé lokace se odlišují, ale vše je podřízeno akci, která rychle odsýpá. První duo kyberdémon plus zaklínač je na otevřeném prostranství před závěrem, ale posléze se vám až před samotným východem postaví další dvojka těchto potvor. Naštěstí je schovaná za mřížemi, takže se kyberdémonova síla dá otupit po vzájemné bitce s ostatními mutanty. Mapa patří rozhodně k těm lepším z mapsetu.
MAP 09 – Hell´s Doorstep
V předposlední mapě dostaneme opravdu pořádnou řežbu. Level je vybudován jednoduše v ryzím vanilla stylu a notně mi připomíná starý dobrý první Doom. Je našlapaný akcí od začátku až po konec včetně kyberdémonů, naštěstí uložených příjemně a bez větších problémů se je dalo zlikvidovat. Více než 200 nepřátel, průzkum více směry, obtížnost tužší. Za mě velká spokojenost.
MAP 10 – Satan´s Watchful Eye
Název mapy dokonale vystihuje závěrečný souboj, protože zmíněné oko na váš číhá ve finále namísto Icon of Sin. Nejprve ale musíte vyčistit hradní budovu od nepřátelského odporu. Je to opět tužší oříšek, staví se proti vám zaklínači i četná další havěť. A ve finále se ocitnete v rozsáhlé jeskynní hale s pálícím žhavým dnem. Nepřátelé neustále přibývají, takže je třeba jednat rychle. Naštěstí se nemnoží tak překotně, jako při klasickém finálním souboji v Doomu II. Musíte přijít na systém spínačů, pomocí kterých si aktivujete výtah k palebné pozici, z níž oko oslepíte sprškou raket. Mapa mě bavila, velice povedená práce na závěr.
MAP 11 – The End! Congratulations!
Jen symbolické rozloučení s černým Doomguyem Rudym, kterému se podařilo pomstít svého bratra.
No Comment.
Add Your Comment