Leebigh´s Doom Blog

Autoři: Realm 667 Team (30. 4. 2021)

DWmegawad Club CZ – květen 2021

Uplynulo dlouhých šest let, jeden měsíc a 20 dnů od doby, kdy tým sdružený kolem serveru Realm667 v čele s Danielem “Tormentor667” Gimmerem začal pracovat na svém vrcholném díle. Na rozsáhlém opusu jménem WolfenDoom: Blade of Agony – stand alone plnohodnotné hře, založené na motivy příběhového podkresu hry Wolfenstein 3D a dále rozvíjející příběhy bijce nacistů B. J. Blazkowicze, tak jak by mohl ve fantazii tvůrců pokračovat nesmrtelný originál.

Postupně jsme si zatím mohli zahrát dvě epizody – The Staff of Kings a Shadows of the Reich. Hodnocení jak hráčů, tak kritiky bylo nadmíru pozitivní. Blade of Agony totiž nejenže přináší poctu tradiční hratelnosti 3D akčních her let devadesátých, ale přidává bombastické grafické provedení i pompézní orchestrální soundtrack, dynamické vyprávění příběhu, pestré a rozsáhlé mise a celá hra tak posouvá starého dobrého Wolfa a Dooma někam na roveň Call of Duty, Medal of Honor nebo Return to the Castle Wolfenstein. Při zachování tradičních principů hratelnosti, jaké fanoušek klasických akčních her vyžaduje.

Od vydání druhé části nás autoři nechali docela dlouho čekat. Uběhly takřka čtyři další roky a až 30. dubna 2021 jsme se konečně dočkali završení celé trilogie.  Navíc pod novým jménem – Wolfenstein: Blade of Agony. Snad se na tvůrce nesesypou strážci autorských práv z Bethesda Softworks. Název poslední epizody Final Confrontation stylově uzavírá příběhy B. J. Blazkowicze v pekle válečných misí.

Nové úrovně a herní obsah jsou zcela jistě hlavním tahákem a mnozí hráči se vrhnou přímo na konečné střetnutí. Ovšem autoři pracovali i na předchozích epizodách a vylepšili a vyladili původní úrovně, vyhověli připomínkám hráčů a upravili některé problematické úseky, též zapracovali na vizuálu i některých mechanikách. Takže jsem nelenil a hru jsem rozehrál od začátku. Tím spíš, když se stala v květnu součástí českého DWmegawad Clubu.

Vylepšení jsou opravdu četná, takže než se vrhnu na poslední epizodu, musím vám přiblížit novinky v aktuální verzi. Řekl bych, že tvůrci zapracovali zejména na lepší přístupnosti hernímu publiku a samozřejmě na optimalizaci, jelikož předchozí verze byly místy opravdu náročné na výkon našich počítačových mazlíčků. Už při spuštění zaznamenáte úvodní spouštěcí program, který umožňuje základní nastavení ještě před samotným startem vlastní hry. Není nutné jej používat, ale umožní například volitelné zaškrtnutí komentářů tvůrců, jež ilustrují, jakým úskalím čelili při vývoji a co ve hře bylo změněno. Je zajímavé si tyto poznámky přečíst, i když někdy se zobrazují na monitoru déle, než je zdrávo. I ve hře poznáte okamžitě změnu, jakmile zavítáte na centrální velitelství k úvodnímu breefingu, při ovládání dialogů s postavami využíváte myš a rozhovory tak nemusíte vést pomocí klávesnice, ale lze komfortně jednotlivé sekvence odklikávat.

Novější verze GZ Doomu umožnily znatelné vylepšení vizuálního provedení. Modely nepřátel jsou detailnější s využitím spritů s vyšším rozlišením, byly zakomponovány nejnovější grafické efekty, takže při výbuchu, využití plamenometu nebo v přítomnosti lávy či ohně poznáte horko přímo v rozostření a zamlžení celého obrazu, což napomáhá realističtějšímu zážitku. Voda a tekutiny obecně včetně lávy byly také vizuálně upgradovány, mají výraznější kolorování a různé vodopády jsou pastvou pro oči. Dokonalý grafický zážitek v podobě realistického prostředí, 3D modelů, efektů počasí, které opravdu posouvají hru někam na vyšší technologický level, samozřejmě zůstal zachován.

Tyto efekty a rozlehlé úrovně jsou velmi náročné na výkon a GZ Doom pracuje na hranici svých možností. Pokud by vývojáři zvolili moderní enginové řešení, tak by jistě nebyl problém, ale snahu o zachování původní technologie a mravenčí práci na optimalizaci nutno ocenit. Hra běží znatelně svižněji a plynuleji. Navíc nemusíte pracně nastavovat jednotlivé položky ve složitém a mnohdy nejednoznačném seznamu v menu a máte připraveno několik grafických profilů, které si zvolíte podle možností vašeho stroje. Od “bramborového” počítače až po supermoderní stroj. Ne, že by pokles frame rate nebyl patrný, zejména efekty počasí v podobě deště mohou běh zbrzdit, ale plynulost na mém ne zrovna supermoderním stroji byla pro mě ucházející.

Při boji poznáte vylepšení chování vašich nepřátel, kteří nyní tupě nestojí jako ovce na porážku, ale provádějí úhybné manévry a kotouly, aby se vyhnuli vašim střelám, což je činí hůře trefitelné a dodává bojům dynamiku a lepší a realističtější atmosféru. Hra v některých fázích zahrnuje stealth mechaniky, zejména tiché plížení a likvidaci protivníka pomocí zbraně na blízko. Zde byly mechaniky obohaceny o indikátor nože, což činí zabíjení protivníků významně jednodušší. Rovněž dříve problematičtí ostřelovači také činí menší potíže, jelikož při jejich zaměření se nad nimi zobrazuje žlutý křížek, takže i když se skrývají v porostu, je jejich viditelnost zkrátka lepší.

Než se vrhneme do víru třetí epizody, pojďme si zrekapitulovat, co se událo v prvních dvou kampaních. B. J. Blazkowicz se ocitá v bojích druhé světové války, když obdrží dopis od svého věrného bratra ve zbrani, kapitána Douglase, jenž jej požádá o pomoc v boji proti nacistům v době, kdy válka ještě není definitivně rozhodnuta, a váhy se ještě jasně nenaklánějí na stranu Spojenců.

První epizoda The Staff of Kings se točí kolem mystického Kopí osudu, jež se nacisté snaží ukořistit a využít cenného artefaktu pro své okultní experimenty. Podíváte se na různá místa v pestré směsici lokací a prostředí, od rozpáleného Tunisu přes studenou Skandinávii až po vylodění v Normandii. Plníte pestré úkoly, jež jsou před vás průběžně předkládány, to vše v dynamické akci spojené s hledáním secretů, tak jak to máme rádi. Levely jsou dlouhé a rozsáhlé, jako vedlejší úkol hledáte dokumenty, jež slouží jako vstupenka do tajné lokace, v níž zkoumáte tajemné chrámy, a dokonce po vzoru Indiana Jonese seberete svatý grál. Bohužel váš hlavní cíl, Kopí osudu, je nacisty ukradeno a Blazkowicz se ocitá v německém vězení.

Zde plynule navazuje druhá epizoda Shadows of Reich. Nacisté se snaží tvořit tajné smrtící zbraně v operaci Hades, kterou v jednotlivých misích musíte překazit. Ale nejdříve se musíte zachránit ze své cely, tak jako ve hře Wolfenstein 3D. Poprvé se ve větší míře dostává ke slovu stealth. Jestliže mise v první epizodě byly rozsáhlé, zde se velikost úrovní nadále rozrůstá a některé musely být rozděleny na několik částí. Pomocí sebraných artefaktů se dostanete do tajné lokace – nejprve do mayského chrámu a následně i do vesmíru, kde se nachází nacistická kosmická stanice – Nový Berlín. Tato mise je náročná, ale oproti prvnímu vydání modu je lépe vybalancovaná. V poslední misi bohužel přijdete o svého věrného druha Douglase a jste rozhodnuti pomstít jeho smrt z rukou proradného agenta Ryana.

Třetí epizoda navazuje na tradici předchozích a opět vás čekají rozsáhlé kampaně v různých oblastech válečných polí. Hned první mise mne dostala do kolen. Vaším úkolem je totiž infiltrovat fašistický koncentrační tábor a získat informace o nové smrtící zbrani – plynu Zyklon C. V úvodní stealth fázi se ocitnete přímo před transportním vagónem a procházíte se realisticky zpracovaným lágrem. Designéři se nebojí naplno ukázat hrůzy fašismu, a tak nechybí plynové komory, krematoria, hromady zavazadel od nových obyvatelů tábora, ubikace, otrocky pracující vězňové, hromady mrtvol či popravčí čety. Atmosféra je opravdu mrazivá. Musíte postupovat tajně, a nakonec se vám podaří uniknout z tábora, když odvedete pozornost stráží pomocí nálože. V další fázi pak již se zbraní v ruce likvidujete komplex vyrábějící jedovatý plyn a ve finále osvobodíte držené vězně a zničíte koncentrační tábor. Dokonce pokoříte samotného dr. Mengeleho. Pokud jste bdělí a podaří se vám získat všechny indicie, vstoupíte do tajného levelu. Při pečlivém průzkumu to není příliš náročné.

Tajná úroveň byla pro mne bohužel studenou sprchou. Cožpak o to, level je opravdu tradičně dokonale zpracovaný a atmosférický, ale jeho náplň mi přišla notně nevyvážená. Ocitnete se na Islandu v komplexu zamořeném zombiemi, vzniklými z nekontrolovatelné nákazy šířící se mezi dělníky a vědci. Zombie se postupně množí a zaplňují prostory areálu. Nejprve sbíráte v takřka adventurní survival části potřebné předměty, abyste se mohli vrhnout do podzemí. Pak bohužel následuje komplikovaná a docela nudná fáze, v níž pátráte pod zemí v nacistických vykopávkách po cestě do města. Zde bohužel mnohdy nevíte, jak dál, a navíc vše je ztíženo omezenou kapacitou svítilny. Zejména chrám zakomponovaný do skal je docela tuhým orientačním oříškem. Do toho se všude pletou zombies a jelikož není dostatek střeliva, neustálé mlácení lopatou je ubíjející. Ve finále v perfektně zpracovaném městě zkoumáte jednotlivé budovy a sbíráte zbraně a chemikálie k výrobě náloží, abyste dobyli pevnost posledních zbylých a zatím žijících nacistů. Tato mise se příliš nepovedla a vybočuje ze zavedeného schématu hry. Raději ji doporučuji přeskočit, nebo před jejím začátkem si vhodně hru uložit, abyste se mohli vrátit zpět, pokud by vám zombie invaze nesedla.

Druhá regulérní mise mi přinesla radost na duši a návrat tradiční válečné hratelnosti. I když také s jistými výhradami. Ocitnete se ve válečné vřavě, musíte se sejít se svými spolubojovníky a poté zničit rádiovou věž. Mise bohužel trpí špatnou orientací. Trvalo mi, než jsem našel správný směr k zákopům, po zničení německých komunikačních prostředků následuje jízda s tankem, na který se díváte v top down pohledu a opravdu jsem se podivil, čeho je Doom engine schopen. Zde jsem také notně tápal. Máte za úkol zničit tři objekty, nicméně po splnění každého z dílčích úkolů se musíte vrátit zpátky ke stanovišti, jinak se vám neotevře další část mise. Než jsem na tuto obezličku přišel, strávil jsem chvíli bezcílným ježděním po mapě.

Další fáze Blazkowiczových dobrodružství jsou už perfektní a poskytly mi dokonalou satisfakci válečných bojů bez experimentů. Třetí kampaň nabízí pestrou směs bojových situací. Při likvidaci německých protileteckých kanónů se nejprve proplétáte ulicemi plnými ostřelovačů, podobně jako v legendární misi ve hře Medal of Honor: Allied Assault, ovšem daleko lépe vybalancované a zábavnější. Poté proniknete do opevněné věže, kterou postupně čistíte od fašistů a v závěru se pomstíte vaší Nemesis – agentu Ryanovi.

Po vykonání pomsty zjišťujete, že nacisté neustále pokračují v experimentech s bojovým plynem Zyklon C, což se nedaří podle jejich představ. Nejprve se podíváte do Hitlerova stanu, pevnosti Wolfschanze, abyste vzápětí pronikli do továrny. Zde se vyrábí a rozváží Zyklon C, bloudíte mezi cisternovými vlaky, dokonce musíte nasadit plynovou masku, abyste vyvázli se zdravou kůží z plynem zamořených oblastí. Z dokumentů zjistíte, že plyn unikl na nedalekou vesničku, a čeká vás tak opět souboj s množící se záplavou zombies, zde má ale tato invaze smysl na rozdíl od bonusové úrovně, a navíc trvá jenom 5 minut, než vás zachrání Rudá armáda.

Ve třetí epizodě vás čeká dokonce druhá bonusová úroveň. Hrajete v ní za agenta Ryana a zažijete jeho infiltraci do nacistického bunkru. Mise vám ukáže motivaci jeho zrady a zjistíte, že vše není tak černobílé, jak se může zdát. Mapa byla krátká a zábavná, dokonce v ní najdete pověstnou Jantarovou komnatu. Na závěr se agent Ryan dostává do spárů generála Fettgesichta a tím level končí.

Předposlední kampaň vás přenese do Berlína. Nacisté jsou na kolenou a vy musíte vyřídit nacistické pohlaváry a najít samotného Hitlera. Nejprve v tanku čistíte ulice a poté za asistence Rudé armády infiltrujete říšské kancléřství a ve čtyřech boss fightech si to vyřídíte s nejbližšími Hitlerovými pohůnky. Bohužel Hitler uniká ze svého bunkru a vy jej pronásledujete na nádraží a vlakem se dopravíte k letišti. Nasednete do perfektně zpracované vzducholodě, v níž v infiltrační misi sesbíráte padáky a odpálíte motor vzducholodě. Přistanete před branami hradu Wolfenstein – Hitlerově posledním útočišti.

Závěrečná mise je velkolepá. Prozkoumáte okolí a přilehlý vojenský tábor a dostanete se k branám hradu. Ten je zpracován podobně jako ve hře Return to Castle Wolfenstein a poskytuje dokonalou atmosféru. Zkoumáte labyrinty chodeb a komnat a hledáte Hitlera. Potřebujete sesbírat šest klíčů, což není zcela jednoduché. Zejména v mém případě, když jsem v táboře přehlédl agenta, jež prodával mapu celého sídla. Ale nakonec se dobrá věc podařila a nastala závěrečná bitva. Utkáte se za pomoci magického meče se třemi bossy, které jste mohli potkat v předchozích epizodách, a ve finále si to vyřídíte se samotným Hitlerem. Následuje velice pěkná animační fáze s obsáhlými titulky a nadějí, že se ještě setkáme s dalším herním obsahem, čemuž nasvědčuje poslední scéna z titulkových animací.

Poslední epizoda Wolfenstein: Blade of Agony se povedla. Ač se zmíněnými dílčími výhradami, konec konců k bonusovým úrovním někteří hráči měli připomínky již dříve, jelikož vybočují z klasického válečného schématu zbylých levelů. Za projektem je opravdu obrovské množství mravenčí práce, což vysvětluje dlouhou dobu vývoje. Samozřejmostí jsou vyšperkované grafické detaily, modely doplňků, bojové techniky, práce s detaily a opravdu obrovský počet nepřátel i dalších hratelných charakterů. Tvůrci nezapomněli na humor a četné easter eggy. Hned v počátku potkáte mluvící záchodovou mísu, během úrovní neustále nacházíte odkazy na jiné kultovní 3D akce. Nesmí chybět ani hlava Johna Romera v jedné z komůrek hradu Wolfenstein.

Ale hlavně – hra nabízí dokonce tři bonusové levely, a teď se podržte, ze hry Commander Keen, kompletně zpracované ve 3D. Zahrajete si je, pokud se vám podaří v každé z epizod najít trezor s cartridgí a otevřít jej pomocí kódu, který se dá najít někde poblíž (nebo i dál) a je zašifrovaný v některém ze vzkazů, které se všude možně dají nalézt. Hradní komplex Wolfenstein nabízí také supersecret, v němž se podíváte do pixel artově zpracovaného dungeonu, jenž nabízí venkovní dekorativní městskou část a posléze se dostanete i do podzemí, s nepřáteli a pastmi. Obohatíte si zde svou kolekci truhel s poklady. Prostě je vidět, že si autoři svůj životní projekt vymazlili do dokonalosti.

Wolfenstein: Blade of Agony je v současnosti vrcholným dílem moderské komunity pro Doom. Využívá GZ Doom engine na maximum, nejde v podstatě ani o modifikaci, ale o samostatnou hru. Bombastický válečný zážitek s moderním vizuálem spolu s retro prvky, obrovskými a propracovanými úrovněmi či spíše kampaněmi, příběh, ve kterém dojde na zradu i dojetí, realistické válečné lokace v dokonalé atmosféře přibližující hrůzy druhé světové války. Díky velmi rozsáhlé herní době vás akce přitáhne k monitorům opravdu nadlouho.

Hrál jsem na druhou obtížnost a ta mi poskytla dokonalou vyváženost a užíval jsem si příjemné akce bez frustrace. S výjimkou zombie bonusové úrovně. Jako příjemné překvapení autoři dodali i českou lokalizaci díky Tomáši Tauferovi, který připravil nejen české překlady, ale zároveň pomáhal s jejich implementací a testováním. Díky tomu můžete perfektně vnímat příběh i dějové zvraty a přečíst si a dokonale pochopit všechny potřebné dokumenty, bez nichž by hra nebyla úplná. Osvětlují totiž děj, dodají informace, a navíc je potřebujete třeba pro luštění kódů k trezoru.

Až na drobné nuance, jako pokles snímkové frekvence v některých oblastech, což je bohužel daní za technologické limitace GZ Doomu, nebo některé nevyvážené okamžiky některých map, je Blade of Agony perfektním dílem, za které jeho autoři zaslouží absolutorium. Hra je dokonalou ukázkou, čeho je herní a designérská komunita v současnosti schopna a snad až na Total Chaos neznám žádný projekt v Doom komunitě, který by se mu tak profesionálním provedením mohl rovnat.

Instalace:

Wolfenstein: Blade of Agony přichází v třetí verzi výhradně ve stand alone verzi. Díky velikosti instalačního souboru přikládám tentokrát pouze odkazy ke stažení z ModDB. Stažený balíček boa_c3.zip si rozbalíte do libovolného adresáře a spustíte buď přímo souborem BOA.EXE, nebo pomocí Launcheru. Doporučuji tuto možnost, jelikož hned před spuštěním hry si můžete zvolit základní nastavení včetně lokalizace. Ve hře si pak nakonfigurujete všechna potřebná nastavení. Pozitivně kvituji zejména přednastavené profily efektů dle možností vašeho počítače. Nic víc ke spuštění nepotřebujete, hra je plně stand alone bez nutnosti dalších souborů.

Odkazy:

Wolfenstein: Blade of Agony – Download linky

Wolfenstein: Blade of Agony – DWmegawad Club CZ

Wolfenstein: Blade of Agony – Oficiální stránky

Wolfenstein: Blade of Agony – ModDB

Wolfenstein: Blade of Agony – BonusWeb

Wolfenstein: Blade of Agony – ZDoom Forum

Wolfenstein: Blade of Agony – DoomWorld Forum

Wolfenstein: Blade of Agony  – Walkthrough playlist (pagb666)