Leebigh´s Doom Blog

DWmegawad Club – únor 2023

Autor: Angelo Jefferson (26. 9. 1997)

Organizátoři akce DWmegawad Club na DoomWorldu mě nepřestávají překvapovat. Poté, co jsme v lednu hráli klasický megawad Community Chest 2, jenž nám podal obrázek o komunitní tvorbě za rok 2004, nám připravili tvůrčí profil poměrně neznámého designéra jménem Angelo Jefferson.

Posunuli jsme se ještě dále do historie, konkrétně do roku 1997, kdy Angelo vyprodukoval své jediné projekty pro Doom a pro Doom II, které kompletně vyplnily herní program Megawad Clubu na únor. Jedná se o dva mapsety, jež nesou společný nález #1 Kill (nebo také Number One Kill, jak se uvádí na Doom Wiki). První stejnojmenný je určený pro první Doom a jako bonus byl k němu vytvořen solitární level #Kill Extra.

Druhý takřka megawad s podtitulem #Kill Next Generation přináší kolekci levelů pro Doom II. Více toho Angelo Jefferson za svou kariéru designéra patrně nestihl a bližší informace o tomto tvůrci nejsou k dohledání. Zajímalo by mě, jak si organizátoři DWmegawad Clubu vůbec na polozapomenuté #Kill mapsety vůbec vzpomněli.

Autor v popisku docela hýří sebevědomím. Jeho epizoda má být snadná na pochopení, plná intenzivního zabíjení, a přitom férová s dostatkem munice. Tvorba se zaměřila na kvalitu a perfektní vzhled, zabrala stovky hodin a většinu času pojalo intenzivní testování s cílem dosáhnout standardů id Software. Díky tomu, že má autor 2.5 roku zkušeností hraním Doomu a Doomu II, tak bude #1 Kill bezesporu kvalitní WAD.

Poslední formulace mě docela pobavila, v Doomu mám nahráno docela dost a podle tohoto postulátu bych měl být kvalitní designér, i když jsou pro mě konstrukční editory španělská vesnice. Pojďme se tedy kouknout, jestli jsou opravdu herní zkušenosti zárukou perfektního designu, jak je nám podsouváno.

#1 Kill zabírá kompletní druhou epizodu prvního Doomu, takže se nám pod ovladače dostává osm regulérních levelů a devátý tajný, jak je zvykem. Na úvod musím konstatovat, že vizuál i design opravdu nese stopy svého vzniku a v dnešní době již neobstojí. Pomiňme absenci nové grafiky, ta životně důležitá opravdu není. Ale některé vizuální scenérie opravdu za moc nestojí, zejména druhá mapa na počátku působí jako pěst na oko, je natolik tmavá, že jsem musel přepnout GZ Doom do softwarového režimu, abych vůbec něco viděl. Po formální stránce hře jinak nelze nic vytknout, textury sedí, plynule na sebe navazují bez defektů či nedokonalostí, ale estetický zážitek rozhodně neočekávejte. Zkrátka ryzí old school.

Podobně je na tom level design. Autor se sice snaží o odlišné tematické ladění jednotlivých úrovní, avšak mnohdy mapy budí dojem určité splácanosti jednotlivých sektorů dohromady, bez jednotné architektonické koncepce, jež je v současnosti standardem. Zpracování map sice nemá zásadní vliv na samotnou hratelnost, ale v současné době již neobstojí a zůstává obrazem devadesátkového stylu tvorby. Ale některé kompozice jsou nápadité a zejména tajná úroveň je skvělá.

Musím ještě zmínit určité designové nedokonalosti. V některých mapách můžete zapadnout a zablokovat si tak postup, což mi docela vadilo a dnešní tvůrci tyto situace mívají vyladěné. Některé úseky jsou překonatelné strafe jumpem, s touto vychytávkou autor v době vzniku epizody nejspíš nepočítal. A díky tomu vznikly i některé ze záseků. Zaznamenal jsem také některá místa, kde bez mouse aimingu zůstanou skrytí schovaní mutanti v šachtách hluboko pod vámi. Zajímavě řešené jsou secrety, kupodivu některé z nich nabývají až charakteru určitých sekvencí, kdy po otevření dveří vám naskočí počet secretů z jednoho až třeba na tři.

Akce je docela solidně vybalancovaná, a i když ke grafice a architektuře lze mít výhrady, hratelnost je překvapivě solidní. Samozřejmě s omezením prvního Doomu, kdy se nemůžete vyřádit s medvědobijkou a samotná akce je svým způsobem monotónní a pomalejší díky jednohlavňové brokovnici. Celá kampaň nabývá dynamicky na obtížnosti a stává se s přibývajícími úrovněmi náročnější a skvěle graduje. Celkově je obtížnost vybalancovaná, i když jsem hrál na Ultra Violence. Mutantů je docela dost, zejména v pozdějších fázích kampaně. Ale nic, co by se nedalo zvládnout.

V den vydání mapsetu vyšel současně solitární level #1 Kill Extra, jenž se nachází na prvním slotu třetí epizody. Nabízí kombinovanou architekturu interiérů a exteriérů ve spojení s velice intenzivní akcí. Jako bonus k základní epizodě se mapa stala příjemným obohacením únorového DWmegawad Clubu.

Celou epizodu jsem si po herní stránce užil, díky přívětivé obtížnosti a přímočarým mapám bez zádrhelů. I když ji díky archaické architektuře beru jen jako historický relikt a památku na zlaté časy rozvoje prvních nových projektů pro Doom, za vyzkoušení jistě stojí.

Instalace:

#1 Kill byste měli spustit díky svému stáří pod jakýmkoliv portem. Je určen pro Ultimate Doom. Pod GZ Doomem jsem hrál bez problémů, jen s výjimkou druhé úrovně, kde jsem musel nastavit softwarové renderování, abych v úvodní temnotě vůbec něco viděl. Instalace probíhá tradičním způsobem. Po rozbalení instalačního balíčku si do adresáře s vaším oblíbeným portem nakopírujete soubor #1KILL.WAD a přenesete jej myšítkem na spouštěcí soubor vašeho oblíbeného portu. Hra zabírá druhou epizodu. Obdobně budete postupovat v případě levelu #1Kill Extra, jen použijete soubor EX.WAD. Mapa se nachází na pozici E3M1. Při potížích se spuštěním můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy:

Download – #1 Kill

Download – #1 Kill Extra

#1 Kill – DWmegawad Club CZ

#1 Kill – DWmegawad Club

#1 Kill – Doom Wiki

#1 Kill – idGames

#1 Kill – ONEMANDOOM: WAD Reviews

#1 Kill Extra – Doom Wiki

#1 Kill Extra – idGames

#1 Kill Extra – ONEMANDOOM: WAD Reviews

Appendix: Popis jednotlivých úrovní

MAP01:

Mapset #1 Kill nás přenese do dávné historie, konkrétně do roku 1997, a nabízí hráči druhou epizodu pro první Doom. První mapa má tradiční vanilla vzhled, žádná inovovaná grafika ani hudba, jenom krystalicky čistá hratelnost v klasickém stylu. Mapa je jednoduchá, pouhých 48 protivníků, ale žádná procházka růžovým sadem to není. Laytout je jednoduchý, bez detailů, ale hrálo se to docela dobře. Vyčistíte první místnost od zombie vojáčků, směrem doleva je malá odbočka nahoru na schodiště, kde se nabízí průhled na venkovní oblast, která je secretem a odkud přilétnou první dva kakodémoni. Pak rovnou za nosem proniknete do další větší místnosti s četnými protivníky a dalšími kakodémony.  Zde se nachází i cesta k secretu, který obsahuje další potvory na odstřel. Pak již nerušeně můžete k východu. Nic převratného nás tento měsíc nejspíše nečeká a nevím, z jakého důvodu autoři vybrali tuto archaickou a neznámou epizodu.

MAP 02:

Druhá mapa se jevila na první pohled jako průšvih, s GZ Doomem je před vámi i za vámi naprostá tma a musel jsem se přepnout do softwarového renderování, abych vůbec něco viděl. Lekl jsem se, že úplnou tmu autor zvolil schválně, ale není tomu naštěstí tak. I tak je v první fázi viditelnost docela omezená. Naštěstí hned za vámi je tajná zeď, kde najdete automapu a pokud šmejdíte dál, je zde i motorová pila. Z velké místnosti plné mutantů vede zatím jenom jedna cesta úzkými chodbičkami do technické místnosti, kde v budce propojené mostem jsou čtyři spínače. Po stranách dole pobíhají impové a prasátka. Spínače vám v úvodní hale konečně rozsvítí a pustí na vás invazi nepřátel a červený klíč v centru. Tím se posunete dál a v exteriérech se kousek po kousku za pomoci tlačítek prokousáváte k exitu. Z prvního prostranství vede malý labyrint, za nímž se skrývají dva baroni a secret s kulometem. Doposud jste mohli mutanty porcovat jenom brokovnicí. Mapa pěkně odsýpala, samozřejmě je zde tradiční řekněme neduh prvního Doomu, a to absence většího spektra protivníků.

MAP 03:

Level je lehce komplexnější, začínáte opět v malé komůrce, kde se dá v secretu najít raketomet, který se už bude hodit, jelikož potkáte četné kakodémony i barona. V první fázi musíte eliminovat odpor potvůrek před modrými dveřmi a symetrickými chodbami proniknete k sekvenci, ne nepodobné v E1M3, abyste se opět úzkými koridory prokousali ke klíči, k čemuž ovšem potřebujete po aktivaci spínače rychle vběhnout do postranní místnosti. Modrými dveřmi pak vstoupíte do teleportu, kterým se dostanete k počítačové místnosti a poté k exitu. Poblíž je zde další secret, kde se ve finále dostanete do zamřížované komůrky a pod vámi hluboko jsou nepřátelé, které ovšem bez pomoci mouse aimingu nejspíše netrefíte. Nevím, jak by se to hrálo v originálním Doomu bez portu.

MAP 04:

Akcí naplněná úroveň, kde již přituhuje. Úvodní sál se podaří vyčistit hladce a po výtahu proniknete na hradby, obkružující centrální sál. Zde postupnými souboji vybojujete potřebný klíč. Dostanete se pak ven na prostranství kolem vodní hladiny, kde se na vás vrhne množství kakodémonů a uvnitř v postranním sále je ještě baron. Aktivujete si můstek a propižláte se odporem k exitu. Chybělo mi pár mutantů, na mapě se za exitem zobrazuje ještě jedna chodbička, ale do té se mi dostat nepodařilo. Mapa je v kontextu s těmi předchozími již obtížnější a konečně jsem si pořádně zastřílel, nicméně docela mi chyběla munice do raketometu.

MAP 05:

Perfektní mapa, vizuálem sice nepřesvědčuje, ale hraje se velice dobře. Atmosféra temnější, jakmile otevřete první dveře, tak se na vás sesypou mutanti přes kyselinovou zátoku. Po schodech vyběhnete nahoru a aktivujete si spínač, který vám vysune můstek vedoucí k červenému klíči. Pomocí strafe jumpu se ale tento úsek dá přeskočit. Můžete skočit do kyseliny, která se rozprostírá před vámi a vyčistit si odpor na výklencích kolem, což vám později ušetří práci, a také můžete sebrat health sféru ve výtahu. Pak se dáte červenými dveřmi do počítačové místnosti s barony jako strážci a následně se rovnými chodbami doberete až k výhledu na kyselinovou zátoku, kde seberete žlutý klíč a tím se dostanete k teleportu, jenž vás dovede k exitu. Tajný východ v mapě není a skrývá se patrně v předchozí mapě, kde mi chyběli nepřátelé. Tajný level holt zvládnu za pomoci cheatu.

MAP 06:

Další zajímavý level, počet nepřátel a obtížnost plynule narůstá, ale nikoliv přehnaně, takže mě mapset čím dál více baví i přes jistou archaičnost v provedení. Po vyčištění první místnosti na vás čekají tři výtahy odhalující labyrint chodeb a výtahů, kterými se musíte dostat do druhé fáze v obdobném provedení, tentokrát vás nepřátelé postřelují skrze zamřížované průhledy. Nakonec se dopídíte teleportu, který vás vrhne zpět do kompletně proměněné úvodní haly, kde na vás čekají baroni a četní kakodémoni. Pomocí spínače si aktivujete schůdky a získáte modrý klíč, který vás posune dále. Tentokrát kyselinové jezero s budovou v centru, kolem vás výklenky s četnými mutanty. Rovnou za nosem se vrhnete volnou cestou do chodbiček propojených dvířky a ve finále si teleportem proklestíte cestu ke žlutému klíči. Ten vás propustí do poslední části, tech based designované oblasti plné potvor, ale klíč k exitu už je na dosah. Akce je bohatá a permanentní, docela místy náročná, zejména díky absenci munice do raketometu. Ale naštěstí získáte plazmovku, kterou se mutanti porcují radostněji. Skvělá práce.

MAP 07:

Opět přibývá mutantů a také na komplexnosti levelu. Ocitnete se v zamřížované komůrce a mutanti kolem vám notně dávají zabrat, za vámi zatím zavřené dveře a můžete postoupit dál do většího sálu, kde se nahodile teleportují další potvory. Proniknete na prostranství s krvavým žíravým podkladem, odkud vedou mříže, které si odblokujete ve strážních komůrkách. Ke druhým ovšem potřebujete modrý klíč. Za prvními mřížemi následuje poměrně protivná temná oblast, za pomoci tlačítek postupně najdete cestu labyrintem k červenému klíči, neustále se něco děje a útočí na vás mutanti, takže máte prst na spoušti permanentně. Za červenými dveřmi vás čekají další tuhé souboje v kamenné části, včetně hojných kakodémonů a baronů, takže se uplatní i těžší zbraně, nadále máte do rakety munice poskrovnu. Nakonec získáte modrý klíč, který vás opět poposune dál. Další oblast je pokrytá rostlinstvem, postupným průzkumem se dopídíte k poslednímu klíči. Cesta ke žlutým dveřím se nachází v krvavém jezeře – aktivujete tlačítko v budce, která se nachází uprostřed kyseliny. Otevře se průchod, dlužno podotknout, že cesta zpět vám zůstane uzavřena, takže bez klíče nemá smysl ke žlutým dveřím chodit. Po použití klíče následuje skrumáž mutantů kolem vás, navíc se další nateleportují i ven kolem jezera, ale nachází se zde poblíž BFG, takže vše jde hladce a východ je váš. Zdařilý a komplexní level. Number One Kill se zlepšuje mapu po mapě.

MAP 08:

Finální osmý level, v němž se utkáte s kyberdémonem i s pavoukem mastermindem. Úvodní souboje vás rozehřejí a po průzkumu nádvoří s četnými stromy vstoupíte do velkého sálu se sloupy, kyberdémonem a dalšími nepřáteli kolem. Doplníte si munici, konečně najdete hojnost munice do raketometu, který zde dobře poslouží. Stafáž mutantů kolem kyberdémona využijete s výhodou, jelikož okolní potvory zaměstnají bossovu pozornost a můžete jej snadno zpacifikovat. Zbytek mutantů je již hračkou zvládnout. V další etapě se dáte na obě strany a postupně sesbíráte dva klíče, které vás pustí až k finální oblasti, kde na vás vybafne před exitem spider mastermind. S BFG i plazmovkou se ho jistě podaří pohodlně zvládnout.

MAP 09:

Number One Kill je plný překvapení. Bonusová mapa je perfektně zpracovaná a nabízí komplex pevnosti, ohraničené vodní hladinou. Nejprve musíte prošmejdit strážní budovu a spustíte si most přes vodu, abyste se dostali dovnitř komplexu. V úvodu vás čekají souboje na ostří nože s impy a prasaty, z hradeb na vás pálí mutanti z oken a mostů. Vstoupíte na nádvoří a do centrální budovy a postupně likvidujete odpor nepřátel, dostanete se postupně i na hradby a relativně bez bloudění se dopídíte k exitu. Ten ovšem hlídá pavouk mastermind, hrál jsem s pistol startem a neměl jsem munici do plazmovky, kterou pavouk hlídá. Ale dá se vrátit za žluté dveře, kde se můžete napakovat střelivem, a zabití bosse je pak již snadné. Další perfektní kousek, obtížnost jsem zvládl i s pistol startem bez problémů.

#1 Kill Extra:

Jedná se o samostatnou úroveň, která byla distribuována samostatně jako doplněk k výše absolvované epizodě, opět je určena pro Doom I. Jde o hektickou a intenzivní mapu, hned v úvodu se ocitnete mezi houfy mutantů, kteří vás notně pocuchají. V podobném trendu pokračuje level dále, dáte se na úprk do volných dveří a dostanete se do sálu, kde kolem vás jsou prasata, vojáci i kakodémoni a navíc na schodišti nahoře je baron. Jakmile zpacifikujete tento odpor, je level váš.  Výtahy dolů se dostanete k modrému klíči, nesmíte jako já zapomenout na dveře, kde se skrývá raketomet. Celou úroveň jsem tak pižlal s brokovnicí a kulometem, ale dá se to, i když byly souboje zdlouhavé. Modrý klíč vám otevře další příval mutantů a dostanete se do exteriérů, kde vás opět čeká další nálož enemáků a červený klíč. Můžete se projít i po hradbách. Souboje jsou zběsilé, ale dobře zvladatelné, daleko lépe než zpočátku. Vrátíte se zpět, použijete červený klíč a můžete k exitu. Mapa je poměrně lineární, je plná akce, hrála se velice dobře.