2011
11.06

Autor: Jean Paul LeBreton (2010)

Srovnání obou verzí (z oficiálních stránek)

Srovnání obou verzí (z oficiálních stránek)

Hudba: John S. Weekley (Primeval)

Tzv. crunch time je jedním z nejnenáviděnějších období v životě herních vývojářů. Jde o čas finálních prací při tvorbě herních projektů, kdy programátoři, designéři a betatesteři tráví na pracovišti maximum času, aby bylo herní dílo dovedeno k dokonalosti a aby bylo pokud možno bez chyb. Pracovníci herních studií by si tak mohli v tento čas zařídit farmu na pěstování ptactva, protože jejich zadky prodlévají na židlích či křeslech tak dlouho, že by jako podložku pod hýždě mohli používat vejce a zahřívat je. Ukončení práce na hře je pak provázeno jakousi katarzí, uvolněním napětí a pracovního stresu. Vývojáři mohou hotovou hru dolaďovat případnými patchi a věnovat se již v klidu tvorbě hráči často nenáviděných, ale firmami tolik oblíbených placených přídavků neboli DLC. Po vydání hry se také najde prostor k odpočinku a mnozí designéři v rámci duševní hygieny po stereotypní, často několikaleté práci na jedné hře si nacházejí prostor pro uplatnění své kreativity a tvoří na vlastním písečku. Zpravidla na poli her nezávislých nebo freeware.

Sada klíčů

Sada klíčů

K podobně “postiženým” patří i Jean Paul LeBreton. Designér, jenž je hráčské veřejnosti známý hlavně svou prací na špičkově hodnocené hře BioShock a jejím následovníkovi – BioShock 2. Podle databáze MobyGames se podílel i na hrách Blair Witch Vol. II, Rune, Unreal II nebo Dead Man´s Hand a nechybí ani trošku úlet v podobě datadisku k Zoo Tycoonu II. Autor sám sebe charakterizuje jako level designér ve dne a tvůrce indie her v dobu noční. Po vydání BioShocku 2 v rámci svého osobního volna zabrousil do vod, které bychom od návrháře moderních AAA her neočekávali. Když už jste se po vodách internetu doplavili až sem a čtete tento článek, tak je vám určitě leccos jasné. Ano, JP LeBreton stvořil level pro Doom 2. A ne ledajaký. Jde o remake levelu Arcadia ze hry BioShock, jenž nese téměř shodné jméno – Arcadia Demade. Ještě než se pustíme do analýzy tohoto WADu, musím upozornit, že ani jeden z BioShocků jsem nehrál. Takže mé dojmy budou vyplývat pouze z LeBretonovy verze pro Doom, a tak možná budou mé poznatky z hraní trošku zkreslené, neznaje původní verzi hry.

Arcadia Demade 03

První východ

Jestliže čekáte totální konverzi BioShocku a myslíte si, že budete hackovat terminály v Rapture a jako hlavní boss se vám postaví Velký taťka – Big Daddy, jste na velkém omylu. Jak již napovídá podtitul názvu – Demade, tak smyslem celé konverze bylo zpracovat část BioShocku jménem Arcadia do mapy pro Doom. Z toho vyplývá, že bylo modifikováno pouze prostředí a jako nepřátelé se nám postaví klasická doomovská havěť. Čeká nás tedy úplně nový level pro Doom II, vysoké kvality jako dobře uzrálé archivní víno, stejně tak jako mnoha vyznamenáními byla oceněna i původní hra BioShock.

Commander Keen

Commander Keen

Jedná se pouze o jedinou mapu, ale poměrně rozlehlou, takže herní doba se vyšplhá i kolem 60 minut. Záleží samozřejmě na vaší hráčské dovednosti. Jestliže hra Bioshock se odehrávala v rozsáhlém komplexu pod mořskou hladinou jménem Rapture, tak i celý WAD zachovává tuto, řekněme podvodní atmosféru. Je toho docíleno jednak hojným použitím vodních ploch, které obklopují celý komplex, a také různými vodními kanály v prostorách Arcadie. I pozadí oblohy, jestli se vůbec o nebesích dá pod vodou mluvit, bylo změněno tak, aby zapadalo do konceptu levelu. Přesně se použitá nebeská textura popsat nedá, ale má jakýsi lovecraftovský náboj – tmavě modrý základ s pitoreskními, fantazii pobízejícími abstraktními motivy.

Arcadia je v původním BioShocku jakousi oázou klidu, zahradou produkující pro celý komplex Rapture životodárný kyslík. A podobný vzhled má i verze pro Doom. Torza stromů, chodby pokryté nánosy zeleně, četná tmavá zákoutí, výzkumná střediska. To vše je zahrnuto i v původní hře. Očekával bych, že autor do hry přinese i novou grafiku, ale až na zmiňovanou novou nebeskou texturu ji ve hře nenalezneme, LeBreton si vystačil s těmi grafickými paletami, co nabízí původní hra Doom II.

Monolit

Monolit - východ č. 2

Architektonicky je celý podmořský komplex excelentně zpracován, výstavba mapy nápadně upomíná podle mého mínění Doom I. Průchod úrovní je nelineární a často se nám nabízí několik směrů, kudy se můžeme vydat. Celá Arcadia je tak různě propletená a level je docela komplikovaný, což bude vyhovovat hloubavým doomerům toužícím po průzkumu všech zapadlých zákoutí. V mapě se docela snadno ztratíte, naštěstí se posléze dá nalézt mapa, která průchod levelem usnadní. Z celého zpracování je vidět, že autor je profesionál každým coulem a s využitím omezených možností Doom enginu stvořil uvěřitelné prostředí, které odpovídá dokonalému grafickému ztvárnění původní hry v art-deco stylu. Nicméně místy až přílišná komplikovanost by mohla vadit hráčům zvyklým na přímočarou akci, dokonalé orientace v úrovni docílíte až po několikátém zahrání.

Industriální část

Industriální trakt

Nejen zkoumáním architektonických zákoutí map je ale správný doomer živ. Zásadní a nejdůležitější činností, kvůli které Doom hrajeme, je frenetické likvidování mutantů. A ačkoliv nejde o typický hardcore level, potvor k eliminaci máme habaděj. Nejsme omezeni jenom na některé mutanty ze spektra, které nám Doom nabízí, v zásadě jsou použiti až na Masterminda úplně všichni. Navíc bylo upraveno chování Revenantů, kteří se zběsile teleportují z místa na místo, což jejich likvidaci činí poměrně obtížnou. Potvory se nezjevují v hordách, ale víceméně postupně či v malých skupinkách, takže obtížnost je dobře vyvážena a level se hraje velice příjemně a myslím, že pokud si odmyslíme archiektonickou komplikovanost, mapa je z hlediska obtížnosti přístupná i pro začínající hráče Doomu. Poslední dobou mám totiž pocit, že si někteří autoři map říkají, že když nemají mapu zaplněnou davy mutantů jako je chodců na Václavském náměstí, tak je mapa špatná. Řekl bych, že tato příliš tuhá obtížnost může odradit od Doomu potenciální nové hráče. Ale to naštěstí u Arcadie nehrozí. Možná i proto, že autor nepochází přímo z doomovské komunity.

Spínač k cíli

Spínač k cíli

Dobrému pocitu z hraní přispívá i hojný počet tajných míst, která se navíc relativně snadno hledají. Nemám dosaženo skóre 100% secretů, ale při pečlivém hraní je dohledatelná většina z nich. Chybí mi jenom cesta k jedné “zdravotní” megasféře. Arcadia disponuje i novou stylovou hudbou na pozadí, laděnou spíše ambientně, jejímž autorem je John S. Weekley , v komunitě známý jako Primeval. Soundtrack také koresponduje s náladou a atmosférou celého levelu.

Pro Doom netypický přístup zvolil JP LeBreton i ke gameplayi. Pro Doom je typická určitá linearita v průběhu levelů – jak si otevřeme poslední vrátka vedoucí ke konci mapy, tak nás většinou nic nenutí procházet celou úroveň znovu. Arcadia nám oproti běžným konvencím nabízí na solitární mapu dokonce dva východy. První z nich otevřeme po získání modrého klíče a pokud se nám nechce získat 100% skóre zabitých nepřátel, můžeme po zhlédnutí skrývajícího se Johna Romera celý level odpískat. Hloubavý a zvědavý hráč musí ale prošmejdit celou Arcadii znova, aby zneškodnil znovu se objevivší monstra včetně kyberdémona, na jehož eliminaci se ovšem nedostává munice. Navíc se ještě po průchodu první branou k východu zpřístupní další komůrka s teleporty, kde tajná stěna vede do excelentně graficky zpracované exteriérové lokace s vysokým monolitem, který skrývá druhý teleport již definitivně končící mapu.

Souboj v temnotě

Souboj v temnotě

Pokud bych měl v krátkosti shrnout své dojmy z Arcadie, tak musím konstatovat, že jde o vynikající a z hlediska obtížnosti i přístupnou mapou pro každého fanouška single playeru. Je zajímavá zejména svou ideou – přenést moderní hru do trochu retro stylu Doom enginu. Jeanu Paulu LeBretonovi se jeho konverze podařila a můžeme si na vlastní kůži zkusit temnou atmosféru Bioshocku i my, hráči Doomu. Možná zahrání Arcadia Demade řadu z nás teď na chvíli donutí opustit Doom a budeme teď zkoušet na vlastní kůži, jak se hraje BioShock v tom pravém, moderním zpracování.

A na závěr malá perlička. Pokud se podíváte na mapu úrovně v závěrečné tajné části s monolitem, uvidíte nápis „Coming 2012 THEN“. Rád bych věděl, co to znamená. Avizuje to následovníka Arcadia Demade, nebo je to jenom doba vydání třetího dílu BioShocku ? Nechejme se překvapit.

Co to může znamenat ?

Co to může znamenat ?

Instalace:

Arcadia funguje pod všemi novými Doom porty, je distribuována v podobě jednoho WAD souboru a spuštění se provádí běžným způsobem. Pro Doom nováčky je popsáno zde.

Odkazy:

Arcadia Demade download

Zátiší pro dárce krve

Zátiší pro dárce krve

Arcadia Demade title song download

Arcadia Demade – oficiální stránky

Arcadia Demade na DoomWorldu

Arcadie Demade hudba

Arcadia Demade – Cacowards 2010

Jean Paul LeBreton – profil na MobyGames

Arcadia – BioShock Wiki


Bohužel videozáznam ze hraní Arcadie se mi nepodařilo nalézt, takže doufám, že vám čtení našeho příspěvku zpestří alespoň soundtrack z levelu.