2013
12.11

Úterý 10. prosince 2013. Normální pracovní den, svátek má Julie, je polojasno, beze srážek, teplota něco málo přes nulu, jak to v pozdní podzimní dny obvykle bývá. Zkrátka všední den jako každý jiný. Ale pro ty hráče, kteří mají srdce na pravém místě, ať jsou to věřící či ateisté, uctívající tu jedinou správnou a pevnou víru jménem DOOM, bylo včerejší úterý dnem významným a svátečním.

Právě před 20 lety, 10. prosince roku 1993, byla totiž na BBS a FTP serverech university ve Wisconsinu – Madisonu poprvé uvolněna veřejná shareware verze Doomu. A to pravé šílenství mohlo začít. Počínaje pády universitních serverů masivními downloady, problémy zaměstnavatelů, pro které Doom znamenal výpadky pracovní doby mnohých zaměstnanců, kteří se místo pracovní zátěže věnovali hraní. Milionové prodeje Doomu, spousta nadšených hráčů.

Úspěch Doomu odstartoval nový fenomén – fenomén tzv. “doomovek”, 3D akcí či FPS, jak jsou dnes nazývány. Doom pomohl upevnit na trhu nový herní žánr, který se záhy mezi hráči vyzdvihl na první místa žebříčků popularity. Jeho herní následovníci jej brzy předčili lepší grafikou, humorem, technologickými vylepšeními či pokusy o seriózní příběhy. Ovšem ta temná atmosféra Marsu, kolekce jedinečných monster, hledání tajných průchodů či místností, řešení hádanek v zapeklitých úrovních, to vše má jenom Doom.

Nadšená komunita, tvořící nové mapy, epizody či celé hry, pomáhala a pomáhá dodávat  Doomu stále čerstvý vítr do plachet a hráčům novou náplň pro jejich čas strávený s touto kultovní hrou. Bez aktivních tvůrců map by konec konců nevznikly i naše stránky. Jakkoliv aktivních hráčů již není tolik jako dříve, specializované stránky na webu se mnohé odebraly do hlubin zapomnění či neaktivity, stále Doom zůstává jako pionýr žánru zakořeněn v myslích i těch mladých a progresivních hráčů, kteří by jinak o podobně starou hru nikdy nezavadili.

Doom, jakkoliv je 20 let ve světle herního pokroku nepředstavitelná doba, zůstává stále živý. Ačkoliv v době svého mládí měl rozčepýřený účes z pixelových kostiček ve stylu Minecraftu, léta mu neubrala na kráse, ba naopak – díky tvůrcům portů je živý a čilý i na moderních strojích, kde i jiné modernější hry již rozběhnout nejdou. Doom je ve svých dvaceti létech mladý a silný a v rozpuku své životní vitality. A i když se říká, že léta na kráse ubírají, tak Doom s pomocí nových portů vyzrává do  krásy. Vyhlazuje hrany, vylepšuje křivky téměř do 3D, rozjasňuje své barvy a zesiluje zvuk.

Každý z nás doomerů si určitě připomněl toto nezapomenutelné 20. výročí Doomu po svém. Mnozí se zabrali do deathmatchových klání,  jiní si zahráli pár levelů ze své oblíbené epizody, jiní se mohli pokochat svou pečlivě schraňovanou krabicí s originálním cédéčkem Doomu uvnitř.

I já, věrný fanoušek, vinšuji našemu dvacetiletému jubilantovi, aby dále šířil věhlas své stálé a neměnné kvality mnoho dalších let v dobré kondici, jakou má doposud. A hlavně to nejdůležitější přání – Doomu přeji dostatek hráčů – ať již dávají přednost klasickému kostičkovému Doomu, nebo novým vylepšeným a vyhlazeným modům na bázi GZ Doomu. Hra bez hráčů již totiž není hrou. Ale toho se naštěstí neobávám. Veteráni zůstanou, a modifikace typu Brutal Doomu přivedou nové hráče z řad omladiny, které se X-tá verze Call of Duty již zajídá.

Jsem rád, že svými stránkami trochu té osvěty pro hráče taky můžu přinést.

Vivat Doom !!!!!