2013
07.23

Autor:              Jason “Hellbent” Root a DTWID team (2011)

Soundtrack:     Mr. Freeze

V minulé exkurzi do historie hry Doom jsem v textu o odkazu, jenž Doom přinesl dalším generacím, v podobě navazujících her, knih, filmu a nových úrovní stvořených aktivní hráčskou komunitou, poněkud pozapomněl ještě na jednu kategorii. Jedná se o remaky vytvořené komunitou na počest kvalitám originálu. Na blogu již máme recenzi od Pavla Ullricha posuzující konverzi první epizody – Knee-Deep in ZDoom. Ta poskytla hráčům moderní herní zážitek na enginu ZDoomu a mnohonásobně rozšířila rozsah první epizody, zachovávajíc známé lokace, přičemž obohatila hru o nové nepřátele, nová prostředí, daleko rozsáhlejší mapy a moderní hratelnost s využitím skoků, potápění, záznamů kamer a dalších možností nových portů.

Naproti tomu megawad Doom the Way id Did (DTWID) zvolil odlišnou cestu vývoje a přináší ryze klasický herní zážitek, tak jak jsme si jej užívali při hraní původního Doomu. Projekt oficiálně spatřil světlo světa téměř přesně v den osmnáctého výročí vydání Doomu – tedy 12. prosince roku 2011. Následujícího roku vyšla doplňková verze 1.1a upravující některé bugy. První zmínky o projektu jsou datovány někdy z roku 2008, kdy Jason “Hellbent” Root, zakladatel a koordinátor projektu, přišel s nápadem na nový komunitní megawad.

Tvůrčí idea vychází z hypotetického předpokladu, že id Software původně při vývoji Doomu počítali s desetilevelovými epizodami, přičemž poslední mapa z každé z nich byla nakonec vypuštěna. Autoři map dostali za úkol vytvořit remaky těchto “ztracených” levelů tak, aby se co nejvíce blížily tvůrčímu stylu Johna Romera, Sandyho Petersena a Toma Halla, a aby tak byl dodán do levelů ten správný “id” feeling. Výsledkem práce komunity bylo kolem stovky zaslaných levelů, což dostačuje k vytvoření celkem tří kompletních megawadů! Nicméně Hellbent a další projektoví manažeři – ellmo, Xaser, Esselfortium, Marnetmar a St. Alfonzo vybrali jen 27 těch úplně nejlepších úrovní a namíchali tak lákavý a osvěžující koktejl v podobě megawadu o třech epizodách. Kromě četných mapperů se na projektu ještě podíleli výtvarník Kracov, jenž dodal titulní obrázek a grafiku mezilevelových screenů, a také hudebník Mr. Freeze, který vytvořil samostatně distribuovaný soundtrack.

Musím konstatovat, že selekce map proběhla opravdu pečlivě, a tak celý mapset v podstatě nemá slabé místo. Zatímco mnozí autoři nových projektů pro Doom si pomáhají různými skripty, animacemi a grafickými efekty a mnohdy tak za tyto podpůrné berličky skrývají slabší level design, DTWID musí excelovat v návaznosti na tvůrčí ideu pouze díky špičkovému designu a kvalitní hratelnosti. A podle mého mínění se práce dokonale vydařila.

Architektura je velice povedená, mapy jsou velice komplexní  a větvené, často s možností více alternativních cest postupu. Je dobře patrno, že se tvůrci snažili o věrnost originálu, je tak zachován i původní charakter prostředí a design je střízlivý a přitom chytrý, bez zuřivých architektonických experimentů. Měl jsem dojem, že se nacházím v důvěrně známém domě, jenž však prodělal rekonstrukci, změnila se stavba a rozložení místností a přibyl nový nábytek. Prostě jsem si připadal jako v původním Doomu, jen v jiných, ale pěkně designovaných mapách. Možná je to jen můj dojem, ale v některých levelech mi některý fragment či scéna připadaly důvěrně známé z původní hry, samozřejmě s okolními scenériemi úplně novými.

Rozsah a velikost úrovní zhruba odpovídá původní hře. Jen se mi zdají spletitější a komplikovanější. Není většinou velký problém najít cestu k východu. Ovšem je zahrnuto množství secretů, mnohdy i s uvnitř skrytými nepřáteli, které je často nadlidským problémem objevit, někdy i když jsem použil cheat pro automapu. Hře jako takové to nevadí, ale mnozí doomeři toužící po kompletním splnění úrovně mohou být lehce frustrováni neúplnými statistikami. V Doomu se většinou se podaří splnit na 100% alespoň počet zabitých monster, což hráči povětšinou zejména u komplexních map stačí ke štěstí. Ale i to mnohdy u DTWID nebývá pravidlem.

Obtížnost je dobře vyladěná, postupně narůstá od první mapy až po třetí epizodu, kde již přituhuje, ale nesetkáte se s žádným slaughter festem, akce je férová a DTWID nepatří k těm příliš obtížným WADům. Konec konců, i první tři epizody Doomu se dají zvládnout relativně snadno. Nicméně hra pěkně odsýpá, a tak díky relativní přístupnosti se setkáváme s typickým syndromem nočního hráče – “ještě se podívám na další úroveň”, aby pak byla celá epizoda odehrána komplet v jednom zátahu a zábavné doomení u počítače ukončeno někdy ve tři hodiny ráno.

Doom the Way id Did lze tedy doporučit v podstatě každému fanouškovi Doomu. Zejména těm, kteří si chtějí obohatit doomovský zážitek novými mapami v klasické atmosféře. A třeba i ti mladší hráči, co mají čerstvě dohraný původní Doom či Ultimate Doom, mohou pokračovat v dalším hraní ve stylu originálu. Neočekávejte grafické změny nebo úpravy herních principů, DTWID je ryzím zlatem respektujícím odkaz původních designérů – Halla, Petersena a Romera. Pro adekvátní herní zážitek, atmosféru a dosažení retro feelingu doporučuji vypnout mouse aiming, skoky či plížení a hrát tak, jak nám to nabízel Doom v době svého vzniku. Za své kvality byl projekt po zásluze odměněn oceněním Cacowards za rok 2012.

Zbylé a do megawadu nezařazené levely samozřejmě nepřišly vniveč a daly vzniknout celkem třem vedlejším projektům. DTWID: The Lost Episodes je soubor celkem šesti (!) epizod zahrnující 53 map. Jedná se o mapy, které sice byly přijaty do projektu, ale neprošly finálním výběrem. PhobosDeimos Anomaly je dvanáctilevelový soubor map na počest bohužel zesnulého mladého doomera Calluma Guy Ollivera známého pod nickem phobosdeimos1. The Ultimate Doom: No End in Sight je rozpracovaná zatím beta verze od doomerů Xasera a NaturalTvventy, kteří své původní mapy pro DTWID různě modifikovali a dali tak vzniknout čtyřepizodovému megawadu. Pro zájemce je níže připraven download těchto tří add-onů (DTWID add-ons)

Jako zajímavý projekt se jeví i Doom: Evil Unleashed, který sice nenavazuje na DTWID, ale snaží se přepracovat Doom do podoby, jak jej zamýšlel Tom Hall ve své Doom Bibli. V neposlední řadě je třeba zmínit na DTWID navazující projekt Doom II The Way id Did, t.č. ve stadiu veřejné betaverze. Idea je naprosto totožná, stvořit remake druhého Doomu v intencích, jak by jej plánovali původní designéři.

Instalace:

Instalační balíček, který nabízíme, obsahuje Doom the Way id Did ve verzi 1.1 a soundtrack od Mr. Freeze. DTWID by měl být kompatibilní se všemi dostupnými porty (testováno pod GZ Doomem a ZDoomem). Funguje s Ultimate Doom WADem. Rozbalte si oba ZIP soubory zahrnuté v balíčku a nakopírujte do vašeho oblíbeného portu. Ke spuštění jsou potřeba tyto soubory: DTWID.WAD a DTWID.DEH a v případě, jestliže chcete i novou hudbu, tak přidáte i soubor DTWIDMUS.WAD. Spuštění se provádí běžným způsobem popsaným zde.

Odkazy:

Download

Download (balíčky pro Doombox)

DTWID add-ons – download

DTWID – oficiální stránky

DTWID – Doom Wiki

DTWID – DoomWorld – idGames

DTWID – přehledná recenze

DTWID – Cacowards 2012

DTWID – DoomWorld forum

DTWID – ZDoom forum

DTWID – Videowalkthrough