2015
05.11

Autoři: Angry Saint, D. Scratch, Evil Space Tomato, Sgt. Shivers, Xaser, zrrion the insect (2015)

Designér Daniel “Tormentor667” Gimmer se kromě prací na designu nových levelů pro Doom (v současné době se věnuje novému modu navazujícím na tradice WolfenDOOMů od Laz Rojase – Blade of Agony) zabývá i vedením svých webových stránek Realm667, které byly po napadení hackery znovu vzkříšeny k aktivnímu životu po crowdfundingové kampani, do níž jsem také drobnou částkou přispěl.

Stránky kromě hostingu Tormentorových projektů a depositáře modifikovaných příšer přibližují čtenářům novinky z doomovského světa, zejména těch tématicky se blížících jeho modernímu stylu tvorby. V jednom ze svých posledních článků dokonce vyvolal flame mezi fanoušky Brutal Doomu, když jej ohodnotil jako nejhorší mod všech dob a přirovnal jej ke zhoubné morové nákaze šířící se internetem. Příčinou byl zejména obtěžující tlak fanoušků, aby Tormentor umožnil zpřístupnění svých prací i pro použití s Brutal Doomem, což díky četným originálním grafickým prvkům a novým monstrům dost dobře nejde.

Black Magnetic

Black Magnetic

Kromě psaní novinek a škorpení s nevděčnou fanouškovskou základnou Brutal Doomu se Tormentor věnuje i ušlechtilejším záležitostem. Jeho stránky navštěvují kromě běžných hráčů a čtenářů ať již začínající nebo ostřílení designéři modifikací a právě pro ně byla v lednu otevřena designérská soutěž. Se zajímavou slovní hříčkou Doomjà-vu – It´s Never The Same v názvu měli soutěžící za úkol vybudovat na předem daném základu úplně novou úroveň. Po ukončení celkem dva a půl měsíce trvající akce bylo úspěšně přijato do finále celkem šest map splňujících soutěžní podmínky. Jelikož modeři měli poměrně volné ruce při tvorbě, tak zaslané levely opravdu do puntíku splňují soutěžní podtitul a každý z nich disponuje odlišnou grafikou, stylem i zaměřením.

Black Magnetic

Black Magnetic

Od 20. dubna můžeme modifikace hodnotit, a jelikož určitě stojí přinejmenším za vyzkoušení, přinášíme pro vás v dnešním článku jejich posouzení formou minirecenzí. Příspěvky jsem seřadil podle abecedy a na závěr přidal svůj osobní žebříček, který jsem poslal do fóra jako soutěžní hlas.

Black Magnetic (Angry Saint)

Black Magnetic přináší akční zážitek ve stylu Quaka. Naším úkolem je infiltrovat nepřátelskou základnu, jejíž stavba i grafický styl mi nejvíce upomínají druhý díl této série od id Softu. Jsou obměněny prakticky všechny textury, takže probíháme v kovově zbarvených prostorách vojenské báze, místy s šedavě kolorovanými okny. Po stránce vizuální toho z doomovské grafiky nezbývá prakticky nic. Postaví se nám noví bojovníci ve vojenských uniformách a pak upravení nepřátelé z Doomu, notně zmodernizovaní a opancéřovaní, takže taktéž pěkně zapadají do military stylu modifikace.

Celestial Site

Celestial Site

Mapa je cílena pro fanoušky akce, takže boj s nepřáteli nás bez přestávky na odpočinek naplňuje po celou dobu hraní. Vzhledem k propletenému systému chodeb i ochozům a průhledům nás nepřátelé mohou napadat prakticky odevšad, tudíž je třeba pečlivé krytí. Jelikož mají zatroleně přesnou mušku, Rambo styl nemá šanci. Navíc po vyčištění některých oblastí se po čase otevřou skryté prostory a protivníci se zjeví i tam, kde bychom je již nečekali. Obtížnost je pečlivě vyladěna a s trochou trpělivosti se dá 150 nepřátel dobře zpacifikovat. Ačkoliv jsem si všiml grafické chybičky na samopalu, který nedosahuje až na okraj obrazovky, jde jen o kosmetický detail, který by měl jít zahladit v grafických nastaveních, a Black Magnetic se mi hrál velice dobře. Nepřátelé 150, secrety 0/0.

Celestial Site (D. Scratch)

Celestial Site

Celestial Site

Celestial Site je podle mého názoru asi nejrozporuplnější projekt v soutěži. Přináší atraktivní vizuální prostředí, ale hratelnost je bohužel poněkud na štíru. Prostory vesmírné báze vypadají propracovaně, v provedení a použitých texturách respektují svůj doomovský vzor v podobě základen na Marsu. Mapa je velice rozsáhlá a plná detailů. Sítě chodeb se větví a byla by je radost prozkoumávat.

Je zde ale jedno velké ALE – Celestial Site se velice špatně hraje. Pomiňme vysokou obtížnost v podobě velké nálože nepřítel a chabých přídělů hojících lékárniček. Autor se vyžívá v neustálém zákeřném teleportování nepřátel přímo za naše záda nebo tam, kde bychom je nečekali. Navíc jsou stísněné prostory koridorů vyplněné různými bednami a nerovnostmi v podobě prahů a lišt, což brání v účinném manévrování. V kombinaci se zjevujícími se nepřáteli tyto nepříjemnosti činí mnohé úseky nehratelné.

The Heart of Stone

The Heart of Stone

Objevují se tři úplně noví protivníci vytvoření v heretikovském stylu, což příliš do vesmírného stylu báze neladí. K tomu značně tuhý obrněný baron a závěrečným překvapením je Spider Mastermind s BFG. Trochu mě naštvaly velice drobné spínače, které na první pohled imponovaly jako prasklina v rámu okna, takže mě ani nenapadlo je zkoušet aktivovat. Tudíž jsem možná minul některé secrety.

Pokud by bylo naservírováno méně nepřátel, trochu se uvolnily chodby od harampádí a D. Scratch by si odpustil zákeřné vpouštění potvor za naše záda, tak by hodnocení mapy mohlo být daleko lepší. Hrál jsem na třetí obtížnost a v některých úsecích jsem se i tak neobešel bez cheatů. Nepřátelé 395, secrety 4/9.

Dead.wire (Xaser Acheron)

The Heart of Stone

Dead.wire nezapře profesionální Xaserův design. Autor nám předkládá jakoby ve vzduchoprázdnu vystavěnou mapu temného hradního sídla. Četné nové textury mi tentokrát připomínají prostředí z prvního dílu série Quake. Jako jediný level v soutěži vyžaduje Xaserova mapa skákání, a design toho hojně využívá – zejména v systému plošinek mezi jednotlivými sektory mapy. Půdorysem je mapa kompaktní, nepříliš prostorově rozlehlá, s prázdnotou mezi jednotlivými výběžky budov. Při postupném průzkumu se na prázdných plochách zhmotní zemská pokrývka a můžeme pak po nich přebíhat.

Put up your Dukes! (Cliff Base)

Put up your Dukes! (Cliff Base)

Zajímavým, i když hratelnosti ne příliš dobře sloužícím prvkem jsou nepřátelé v neviditelné ghost formě. Je tak potřeba udržovat bdělost zejména v temných koridorech, kde siluety potvor splývají s pozadím. Dead.wire jako ostatně všechny soutěžní úrovně je zaměřena na akci,  takže nepřátel je přehršel a nechybí adrenalinové momenty. Pomáhá nám nová sada zbraní známá z druhého dílu ZDoom Community Map Projectu. Zdůraznil bych náhle se zjevivší invazi ghost impů na ochozu a hlavně masakr v separátní jeskynní aréně, kde mezi sloupy jsou rozeseti jednak démoni, ale také v zákrytu ukrytí zaklínači. Je sice k dispozici plamenomet, ale i tak jsem tuto oblast nedal ani po několikerých pokusech. A to jsem hrál na třetí obtížnost. Souboje končí finálním masakrem v aréně, který se ale docela dal zvládnout.

Put up your Dukes! (Cliff Base)

Put up your Dukes! (Cliff Base)

Dead.wire je profesionální designérskou prací, a dávám jej na třetí místo v mém žebříčku. Bohužel se  nehraje úplně ideálně, zejména pro nehratelnou podzemní řežbu a též neviditelní protivníci mohou některým doomerům činit potíže. Nepřátelé 475, secrety 0.

Moudly Old Void (zrrion the insect)

Moudly Old Void je pro mě vítěz soutěžního klání. Jedná se o mapu střední velikosti, realisticky zpracovanou a respektující klasické doomovské principy. Odehrává se ve starém aristokratickém sídle vetknutém do skalních masivů, pěkně realisticky zpracovaném i s prostornými exteriéry a sousedními budovami. Jsou zakomponovány nové grafické prvky v podobě různých obrazů, plakátů i drobných předmětů rozesetých po stolech. Architektonicky není level nikterak převratný a nezaregistrujeme žádné stavební zázraky, ale design je funkční a napomáhá dobré hratelnosti.

dead.wire

dead.wire

Mapa se hraje velice dobře, je naplněná akcí, zajímavou novinkou je náhodný teleport hráče do hlavní budovy na počátku hry, takže začínáme pokaždé trošku jinak. Počet nepřátel je adekvátní, hratelnost je dobře vyvážena a i na Ultra Violence je boj velmi dobře vybalancovaný, i když nepřátel se nám postaví poměrně dosti. Po dobytí sídla se dostaneme i do exteriérů, můžeme se vyšplhat na některé skalky a celý komplex si můžeme prohlédnout i z vnější strany.

Ačkoliv se v Doomjà-vu soutěži najdou daleko složitější a na výstavbu určitě náročnější levely, tak po stránce hratelnosti se mi Moudly Old Void hrál prostě nejlépe, a proto jsem jej umístil na první příčku svého žebříčku. Nepřátelé 180, secrety 0/1.

dead.wire

dead.wire

Put Up Your Dukes (Cliff Base) (Sgt. Shivers)

Pro mě asi nejslabší mapa přijatá do soutěže. Poměrně malý,  jednoduše stavěný a snadný level, nesoucí se v odkazu Duke Nukema, zejména díky převzatým texturám. Ocitneme se na nepřátelské vojenské základně a naším cílem je ji vyčistit od nepřátel. Ti jsou nově graficky ztvárnění, bohužel je jich velice málo – základní vojáci, hoši s bazookami a potom jeden notně opancéřovaný obrněnec. Toť vše. Zajímavý je efekt bombardování, kdy se obrazovka epilepticky třese explozemi a musíme se krýt před nárazy pum. Akce je jednoduchá, ničím nekomplikovaná, vojáci nekladou odpor a jediným problémem byl voják s bazookou, který přináší jistou smrt v podobě rakety přímo na komoru, pokud ho nezaregistrujeme včas.

Mouldy Old Void

Mouldy Old Void

Mapa se nehraje špatně, ale pokud ji srovnávám s ostatními, tak stojí až za nimi. Málo detailů, malý rozsah i strohý design. Ačkoliv často vytýkám příliš vysokou obtížnost, tak zde je boj opravdu až příliš jednoduchý. Nepřátelé 59, secrety 2/2.

The Heart of Stone (Evil Space Tomato)

Po částečně animovaném intru se ocitneme na základně plovoucí v kosmickém vzduchoprázdnu. Úroveň směšuje tech based a gotický styl. Zajímavým prvkem jsou ničím nechráněné okraje mapy, což vede k občasným pádům do kosmu v zápalu boje. Naštěstí jsou povoleny tři pády, pokud se ale podaří mimoděk opustit mapu počtvrté, hra končí. Při průzkumu prostor levelu se nám postupně otevírají zábrany a dveře a ve finále můžeme probíhat celou základnu prakticky bez omezení.

Mouldy Old Void

Mouldy Old Void

Obtížnost je nastavena poměrně vysoko, na ultra violence jsem se bez cheatování nedostal příliš daleko, a tak bych doporučil spíše druhou nebo třetí obtížnost. Design se nese v typickém duchu Doomu, autor nepřidal nové zbraně ani příliš nové grafiky. Netypická je absence zbraní v levelu – obvykle je nacházíme volně položené v prostorách úrovně, zde je ovšem musíme sami vybojovat od nepřátel – zombíků s dvojhlavňovou brokovnicí, raketometem i plasmovkou. Samozřejmě tyto těžší kalibry jsou aktivně používány proti nám a naši protivníci nám svou výzbroj nedají zadarmo. V designu bych vytknul zbytečné použití bazénů, odkud se nedá bez použití skoku dostat, navíc jsou “vtipně” umístěny v místě, kde se odehraje velká řež, během které není problém do bazénku spadnout.

Mouldy Old Void

Mouldy Old Void

Až na pro mě příliš vysoko nasazenou obtížnost se level hraje slušně a i po stránce designu jde o slušnou práci. Nepřátelé 450, secrety 1/3.

Link pro stažení všech levelů:

Doomjà-vu – Download

Nyní ještě pro úplnost přidám svůj žebříček, který jsem poslal jako hodnocení do soutěže:

The Heart of Stone

The Heart of Stone

1. Moudly Old Void

2. Black Magnetic

3. Dead.wire

4. The Heart of Stone

5. Celestial Site

6. Put Up Your Dukes!

Oficiální vyhlášení mělo být uzavřeno již na 1. Máje, ale pro malý počet zaslaných hlasů bylo prodlouženo až do 15. května.

Jakmile budou výsledky známy, přidám do článku update. Zatím můžeme jenom spekulovat, zdali moje hlasování bude finálním výsledkům odpovídat.

UPDATE 6/2015:

Po delší době čekání Tormentor konečně zveřejnil výsledky soutěže, a tak mohu doplnit finální update článku a přinést oficiální žebříček vítězů.

1. Moudly Old Void

2. Put Up Your Dukes

3. Dead Wire

4. Black Magnetic

5. Celestial Site

Gratulace patří všem zúčastněným, nejen vítězům. Ti si budou užívat výher, ale ocenění si zaslouží všichni zúčastnění tvůrci – žádná z map nebyla vyloženě špatná a každý z doomerů vložil do své práce mnoho tvůrčího úsilí. Doufám, že se podobné akce budou někdy opakovat.