2014
12.11

Vývojář: id Software

Distributor: GT Interactive Software (Virgin, CDV)

Vydání: 10. 10 1994

Na naší pouti historií komerčních her na Doom enginu jsme doposud prozkoumali spletité základny na Marsu v mistrovském kousku id Softu nesoucím zkázonosné jméno Doom. Dáma s podnikavým duchem se poté pokoušela přiživit na popularitě nových levelů z amatérské komunity se svým pseudokomerčním projektem Laura Beyer´s Doom. A nyní nastala ta vhodná chvíle, přinést článek o pokračování legendární hry – Doom II: Hell on Earth.

Historie

Doom se zapsal naprosto fenomenálně do herní historie. Špičková technologie a grafika, hororová atmosféra, mohutná dávka násilí a v neposlední řadě dosud nevídaný multiplayer po síti či internetu vyvolal v hráčích vlnu nadšení. Distribuce formou shareware umožňovala každému akcechtivému hráči vyzkoušet alespoň část z akčních orgií. Uvádí se, že roku 1995 byl Doom nainstalovaný na 10 milionech počítačů. Popularita Doomu dokonce zastínila vydání systému Windows 95 od Microsoftu. Není divu, že sám slovutný Bill Gates využil kulis Doom enginu a nechal se zpodobnit jako mariňák, aby ukázal, že jeho operační systém je vhodný i pro hraní her. Střílejícího šéfa Microsoftu můžete vidět v archivním videu.

Kvality Doomu se odrazily i v masivních prodejích. Určitě se na počtu nainstalovaných kopií projevily i pirátské verze, ale i tak finanční výsledek přispěl členům id Softu na vylepšení vozového parku o nová Ferrari a z Carmacka a Romera se staly známé celebrity, alespoň v herní sféře. Popularity Doomu využily i konzolové firmy, a tak jako launchový titul na konzolích 3DO a Jaguar od firmy Atari, i když s jistými enginovými omezeními plynoucími ze slabších specifikací hardwaru, pomáhal zvyšovat prodeje nových herních mašinek.

Hráči lačnili po nových příbězích našeho mariňáka. A tak není divu, že mozky id Software začaly pracovat na pokračování. Tvorba Doomu II byla oznámena v květnu roku 1994. Vývoj tentokrát probíhal poměrně rychle – engine měla firma již kompletně hotový, takže nedošlo ke zdržení z důvodu komplikovaného programování nové technologie. Autoři se tak mohli zaměřit na design a vylepšování již tak dokonalých aspektů Doomu. Tvůrčí tým místo Toma Halla, jenž opustil id Software ještě před vydáním předchozí hry, posílil American McGee – tehdy nováček, ale nyní etablovaný herní designér, známý tím, že do názvů her vtěluje své jméno. Spolu s ostřílenými veterány Sandy Petersenem a Johnem Romerem  kromě takřka neznatelného grafického vylepšení dal vzniknout celým 32 úrovním, jež se odehrávají v rozmanitějších prostředích.  Bylo navrženo celkem sedm nových nepřátel a jako nová zbraň přibyla legendární dvouhlavňová brokovnice.

Tentokrát id Software nezvolilo model sharewarové distribuce a Doom II řadíme mezi čistě komerční produkty. Společnost podepsala lukrativní kontrakt s čerstvě vzniklým vydavatelem GT Interactive a Doom II: Hell on Earth byl v prosinci roku 1994 v době předvánoční vržen na pulty prodejen. Také druhý díl série dosáhl obrovské popularity a 500 tisíc prodaných kusů v době spuštění prodeje a celkově více než 2 milióny exemplářů lze považovat za výrazný úspěch. V tu dobu šlo o nejprodávanější titul id Softu. Firma se tedy i dále hřála na vrcholu popularity a vzhledem k tomu, že další softwarové domy začaly po technologické stránce dotahovat Doom engine, Carmack, Romero a spol. začali pracovat na nové, již kompletně 3D technologii. GT Interactive naproti tomu po studiu žádali ještě více Doomu. Vznikl tak Ultimate Doom, ale o něm si budete moci přečíst někdy příště.

Zdroje: NowgamerVidea česky , Doom Wikia

Příběh

Poté, co po těžkých bojích zastavil invazi mutantů a zachránil základnu UAC na Marsu, se náš mariňák vrací po událostech z Doomu jako válečný hrdina zpět na rodnou Zemi. Tragické události, kdy ztratil všechny své kamarády, jsou pryč a v plánu je pouze dlouhý  odpočinek a hlavně – zapomenout na vše zlé.

Vystupuje s čistou hlavou z přistávacího modulu. Ale vše je špatně – před očima boji ostřílený voják vidí zničené město, hořící budovy, prchající obyvatele metropole s děsem v očích. Navíc jsou pronásledováni podivnými kreaturami. Jedna z nich padá za obět přesně mířené kulce z mariňákovy pistole. Jeho pohled sklouzl na příšeru, se kterou se na Marsu potkal nesčetněkrát. Zombie. Noční můra se vrací…

V době, kdy deštěm kulek skrápěl masy nemrtvých a příšer z pekla, proběhla invaze démonů i na Zemi. Jsou všude a ovládli celou planetu. Lidé byli zombifikováni a živých zbývá jen hrstka. Plán je jasný – evakuace zbylého lidského pokolení v obrovských kosmických plavidlech do kosmu, daleko od monstry zaplevelené Země. Růžovým zítřkům však brání háček – jediný kosmodrom schopný provozu je překryt ohnivým silovým polem.

Zbývá jediné – s hrstkou vojáků se náš hrdina vrhá do akce s cílem zničit vetřelce kontrolující vesmírnou základnu, aby bylo dosaženo vypnutí bariéry. Jedině tak se podaří lidstvo zachránit. Krev kamarádů ve zbroji však zanedlouho skrápí vyprahlou zem. Mariňák je sám proti všem – adrenalinem napumpovaným démonům bez srdce a soucitu. Vyhraje zlo, nebo bude lidstvo zachráněno?

Zdroje:  Doom Wiki , Classic Doom , Doom Bible , WDK Games

Recenze

První Doom je esencí dokonalosti. Atmosférická řežba v hororovém prostředí základen a komplexů na Marsu v převratném technickém i vizuálním zpracování, ve své době vyzývající ty nejlepší počítačové sestavy k maximálnímu výkonu. Nadčasová hra, k níž se mnozí hráči vracejí i dnes, po 20 letech od vydání. I když grafické provedení je v dnešní době již za zenitem (ale neurazí!), vynikající znovuhratelnost zůstává. K zábavě tak nepotřebujete grafickou kartu se čtyřmi ventilátory a osmijádrový procesor, ale postačí jakákoliv PC mašinka. Pokud ovšem nezkoušíte moderní porty, v těchto případech se nadupané herní monstrum může hodit :-).

Doom byl první a převratný. Doom II: Hell on Earth tak zdánlivě nemohl překonat kvality svého staršího bratra. Ale zdání klame a já osobně považuji druhý díl za ještě lepší a hodnotím jej jako nejlepší pokračování herní série všech dob. Druhý Doom v podstatě nepřinesl zásadní novinky v herních mechanismech. Technologie zůstala zachována beze změn, což ostatně zapřičinilo krátkou produkci i vývoj. Hra nebyla rozčleněna na epizody, ale přinesla početně takřka stejnou nálož nových map – celkem třicet nových levelů, ovšem tentokrát v jednotném bloku, pouze s textovými intermezzy. Navíc jako bonus dvě tajné úrovně – přepracované levely starého dobrého Wolfensteina 3D plné gestapáků jako pocta tatíčkovi 3D akcí. A s oběšeným Commanderem Keenem, dětským hrdinou též z dílny id Softu, jako žertovný bonus.

Proč je tedy Doom II lepší? Zdánlivě se přece nic nemění. Akce spočívající v likvidaci stovek příšer a démonů, explorace levelů a hledání klíčů a tajných míst, snaha o co nejlepší procentuální výsledky na konci úrovně. Navlas stejný engine, bez nových technologických vychytávek. Identické grafické provedení, samozřejmě až na nové textury. Ale navzdory zcela minimálnímu posunu je rozdílů přece jen dost.

Doom II se odehrává na naší mateřské modré planetě. Zatímco Doom byl do určité míry svazován omezeným prostředím Marsu, designérům prostředí Země nabízí širší možnosti realizace. Doom II není tak temný jako jeho předchůdce, grafika je světlejší s bohatší paletou barev, zejména v exteriérových lokacích. Změny vidíme i v level designu. Přibyly četnější exteriérové prostory, mnohé mapy jsou daleko prostornější a nezřídka je kladen důraz na výšková převýšení včetně rozličných skoků, které navíc nevedou do secretů, ale podmiňují i správnou cestu levelem. Tudíž precizní a citlivé pohyby jsou na místě. Designové zpracování tak přináší hráči rozmanitější zážitek, i když na druhou stranu někteří mohou postrádat hororové elementy z prvního dílu.

Asi největší novinkou a zároveň obohacením je sada nepřátel, kteří se nám postaví. Designéři a modeláři z id Software při tvorbě odvedli excelentní práci. Noví mutanti jsou nejen dokonale graficky vyvedeni, ale každý z nich je specifický a zapamatovatelný nejen vizuálně, ale také svým chováním i útoky.  Nesmím opomenout i zvukovou kulisu, takže mnohdy poznáme podle ruchů, co za potvůrku se za zamčenými dveřmi či zdmi skrývá.

V Doomu se základní zombies bránily jednotlivými výstřely, impové, kakodémoni a baroni po nás vrhali firebally, ovšem s pomalou kadencí. Nová monstra ale mohou pálit i kontinuálně. Relativně slabý kulometčík se stává mnohdy kamenem úrazu, zejména pokud jej nemůžeme trefit. Arachnotron, mladší bráška spidera masterminda, pálí proudy plasmy.

Jiní zase disponují specifickými ataky. Kostlivec revenant dálkově navádí svůj fireball a navíc si to s námi rozdá na férovku svou kostnatou pěstí, pokud se dostane do bezprostřední blízkosti. Tlusťoch mancubus je sice pomalý, ale vrhá chaoticky své ohnivé střely. Zaklínač, poměrně vzácný, ale o to nepříjemný zjev, svými magickými ohníčky dokáže notně pocuchat fazonu. Navíc oživováním padlých potvor, jako naschvál zrovna těch nejméně očekávaných, zklidnění bojové situace příliš nepomáhá. A pain elemental ? Pro mě nejvíce nenáviděný nepřítel, který plive ztracené duše. Pokud se jej nepodaří zpacifikovat ihned, tak poletující lebky řádně zaplaví okolí, a máme o zábavu a spotřebovanou munici postaráno.

Bohatší kolekce enemáků k likvidaci je rozhodujícím faktorem, proč dávám při hraní přednost Doomu II. Akce je pestřejší a pokud srovnám s hraním originálu, tak větší spektrum příšer mi v prvním Doomu zkrátka trochu chybí. Čekali bychom také, že větší počet mutantů autoři obohatí i větším zbraňovým arználem. Ten je ale navlas stejný. Až na jedinou novinku – a tou je kultovní dvojhlavňová brokovnice. Masivní kanón, jenž urychluje smrt takřka všech protivníků. Pižlání nepřátel klasickou puškou v Doomu bez této silnější zbraně pak trošku zdržuje a zpomaluje tempo. V některých modifikacích se sice tuplovaná medvědobijka v prvním Doomu objevuje, ale v těch klasických mapách ji postrádám.

Když srovnávám hratelnost obou Doomů, tak ten druhý přinesl hráčům citelné navýšení obtížnosti. Plyne zejména z přítomnosti většího počtu nepřátel a rovněž jejich útoky citelněji poškozují zdraví. A pokud jsou nepřátelé rozmístěni designéry rafinovaně, mnohdy je třeba opakovaných loadů pozice a přesné mušky, abychom obtížný úsek překonali lépe. Ty otevřenější prostory pro změnu skýtají záplavu příšer, mezi kterými musí hráč kličkovat, vyhýbaje se střelám a fireballům.

Nesmím zapomenout na unikátního závěrečného bossa. Icon of Sin – samotný ďáblův mozek vtesaný do skály, byl poměrně výraznou výzvou, u kterého byl nejen problém, přijít na jeho Achillovu patu, ale také jak toto citlivé místo trefit. Boss neustále vyvrhuje z chřtánu nové nepřátele a ti se prostě všichni zlikvidovat nedaří. Tato aréna hříchu se stává prubířským kamenem pro každého doomera. Proplétání se mezi potvorami, vyhýbání se střelám a hlavně – udržet se na výtahu a poslat ďáblově mozku střelu na rozloučenou. Mnozí nevydrželi a použili cheaty. Pro poctivé i fixlující doomery bylo sladkou odměnou závěrečné defilé všech zúčastněných nepřátel, přinášející slastnou katarzi z dohrané hry.

Co říci závěrem ? Jak jste z mého textu mohli vyčíst, Doom II: Hell on Earth přinesl výrazné změny pouze v nových nepřátelích a jediném zástupci ve zbraňové kolekci. Zdánlivě jde o změny kosmetické, ale výsledkem je osvěžující a pestřejší hratelnost, navýšení obtížnosti zase přináší prodloužení herní doby. I když je Doom tím základním kamenem, jenž masivní šílenství odstartoval, Doom II je nyní zlatým standardem a preferovaným východiskem pro tvorbu nových levelů a modifikací.

V říjnu byl mezi námi předlouhých 20 let. Tak mu popřejme do dalších roků hodně spokojených hráčů a hlavně – aktivní komunitu.

Kde získat

Podobně jako první díl Doomu, je Doom II stále k dispozici. Ať již na Steamu v originální podobě, tak i kamenných obchodech v podobě upraveného balíčku Doom 3: BFG Edition. Toto vydání se ale také instaluje na Steamu. Kdo by chtěl vlastnit archivní retail verzi z dob, kdy se velká krabice dala pěkně vystavit na skříň či do vitrínky, musí pohledat na aukčních serverech. Občas se tam na nějaký poklad dá narazit.

Jak spustit

Opakovat metodiku spouštění Doomu II bude asi nošení dříví do lesa, ale raději ji přesto připomenu. Nejlepší variantou je použití některého z četných portů, pro spuštění hry pak dostačuje DOOM2.WAD. Jinou možností je spustit Doom II pod DosBoxem, nebo pod launcherem Final Doomu. Ale tyto postupy jsou v současné době již zbytečné a port je nejelegantnější řešení pro moderní počítače a operační systémy. Bližší informace najdete ve zvláštním textu Jak spouštět WAD soubory.