Leebigh´s Doom Blog

DWmegawad Club – červen 2023

Autor: Björn “Vader” Ostmann (28. 7.  2003)

V květnu jsem se v rámci společného hraní v rámci DWmegawad Clubu docela namlsal. Megawad pro první Doom jménem Solar Struggle se opravdu povedl a tuto vymazlenou perlu tradičního designu v kombinaci s moderními elementy jsem si dokonale užil. Bylo mi jasné, že opravdu vysoko nasazená laťka se překonat nepodaří a měl jsem v tomto směru pravdu.

Organizátoři akce se vrátili zpět ke druhému Doomu. Červnový měsíc se tak nesl v podobě one man show od německého designéra Björna Ostmanna, dobře známého pod nickem Vader, jenž v roce 2003 vydal svou prvotinu The Rebirth. Tehdy ještě vystupoval pod přezdívkou Bobjet. Vader se v pozdějších fázích své designérské tvorby stal dvorním spolupracovníkem Daniela “Tormentora” Gimmera na moderních projektech Knee-Deep in ZDoom, Stronghold: On the Edge of Chaos nebo The ZDoom Community Map Project “Take 2”. Jeho jméno můžeme najít pod megawady ZPack – Random Maps for ZDoom, Greenwar II a také pod mapsetem Thunderpeak, za jehož kvality získal ocenění Cacowards.

The Rebirth vyšel v červnu roku 2003, tedy před dlouhými 20 léty, a následně koncem července byla na idGames uvolněna nová verze s opravenými chybičkami. Projekt se prezentuje jako totální konverze, ale v tomto případě se jedná spíše o marketingové tvrzení, a do opravdové konverze má megawad hodně daleko. Cožpak o to, najde se pár levelů s kompletně inovovanými texturami a také tři modifikovaní nepřátelé, ale v globále převažuje grafika původního Doomu. Navíc na idGames autor prezentuje projekt jako Total Conversation, což prozrazuje Vaderovu ve své době ne zcela dokonalou angličtinu. Jak jest všeobecně známo, s Doomguyem si pravda příliš nepohovoříte.

Při hraní jsem ho nikterak nevnímal, ale The Rebirth disponuje i příběhem. Samozřejmě jen pár doplňujících větiček, aby se neřeklo, že pouze likvidujeme mutanty bez ladu a skladu. 12 let po porážce Vládce pekla se lidstvu podařilo vybudovat a oživit mateřskou pLanetu Zemi. Všechno se zdá být v pořádku, ale nikdo netuší, že malá část mozku Vládce pekla přežila a znovu se oživila. Probouzíte se ve svém obydlí na základně Omega 2, právě když Zemi začnou napadat první démoni. Slyšíte zvuky bitevní vřavy, popadnete svou věrnou pistoli a vrhnete se do víru líté akce – démoni čekají na svůj příděl olova.

The Rebirth je kompletním megawadem, takže pod vaše klávesnice a myšky dostanete kompletních 30 levelů a návdavkem ještě dva tajné.  Ačkoliv se jedná o autorskou prvotinu, nelze jí upřít poměrně profesionální zpracování, což se ostatně rozvinulo ve Vaderových dalších projektech. Žádné grafické defekty, bugy či nedokonalosti, vše perfektně ladí a provedení je vypulírováno k dokonalosti.

Mapy jsou poměrně kompaktní, autor se příliš prostorově nerozmachuje a počet nepřítel čítá obvykle kolem stovky. Témata se docela střídají a snad je tak respektován předkládaný příběh, i když já osobně jsem Rebirth vnímal jako klasickou kolekci jednotlivých a na sebe příliš nenavazujících úrovní.  Jak jsem nastínil dříve, vizuální zdroje jsou sesbírány z původní hry, samozřejmě najdeme nové textury a doplňky, ale autor je soustředí do několika úrovní, jež by se za výrazněji modifikované daly považovat.

V tomto směru exceluje zejména první tajná úroveň, která jako by vypadla ze hry Blood. Nabízí vám sněhuláky jakožto hlavní protivníky, okořeněné klasickými mutanty. Jako další inovované exempláře enemáků vám okamžitě v prvním levelu padnou do oka bezhlaví zombíci, kteří vypadají velmi povedeně. A posledním do trojice je modifikovaný Baron of Hell, jenž je obdařen křídly. Ale tyto vizuální změny se na chování nových potvor neprojevují, takže k nim musíte přistupovat jako k potvorám z původního Doomu.

Drobná inovace vás čeká i po stránce zvukové, kdy pistole a plazmová puška mají odlišný zvuk, také u arachnotronů, jestli si dobře pamatuji, zní zvuk jejich střelby jinak. Původní megawad neobsahuje novou hudbu, ale komunita v čele s Jimmym Paddockem připravila hudební megawad, jenž inovuje podstatnou část původní doomovské zvukové stopy a oblaží vás tak kolekcí nových skladeb k poslechu.

Jak se The Rebirth hraje? Docela jsem se bavil, nepřátel je přiměřený počet, takže jsem se netrápil, i když jsem se hrdinně pustil do hraní na obtížnost Ultra Violence. Design je solidní, levely se tematicky neopakují a často vám autor nabídne překvapení, jako například zoologickou zahradu pro mutanty v druhé tajné úrovni, nebo souboj s kyberdémonem v šesté mapě, takhle brzo jsem silného bossa rozhodně neočekával. Ale bohužel ke konci zřejmě došly nápady, takže v poslední desítce map se opakuje stejné schéma, centrální místnost, z níž vybíháte na více stran do okolních části levelů, což je na konci stereotypní.

Ale jako autorská prvotina se megawad povedl. Prozrazuje tvůrčí talent, kompaktní a kratší mapy baví, možná kdyby The Rebirth obsahoval méně úrovní, nebyla by částečná nuda na konci tolik markantní. Megawad tak hodnotím jako solidní průměr, nejde o průšvih, ale zkrátka o megawad, jakých najdete na internetu celou řadu. Vader je už v současné době na vyšším designérském levelu, takže můžete zkusit i jiné tituly, na kterých se aktivně podílel.

Instalace:

The Rebirth díky svému stáří nevyžaduje žádné specifické porty a měli byste jej spustit pod jakýmkoliv současným programem. Snad jan vanilla puristé bažící po hře pod DosBoxem musí použít pro instalaci grafiky přiložený program DEUSF, ale to je v současné době čirý archaismus. MIDI balíček obsahuje dva soubory – REBMIDI.WAD s vlastními tracky a také REBMIDI-NP.WAD, zahrnující informaci o právě přehrávané skladbě. Spuštění probíhá tradičním způsobem, tedy přenesením souboru REBIRTH.WAD na spouštěcí soubor vašeho oblíbeného portu pomocí souborového manažeru. Dle vaší libosti v kombinaci s hudebními WADy. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy:

Download – Rebirth

Download – MIDI balíček

The Rebirth –  DWmegawad Club CZ

The Rebirth – DWmegawad Club

The Rebirth – Doom Wiki

The Rebirth – idGames

The Rebirth – MIDI Pack

The Rebirth –  ONEMANDOOM: WAD Reviews

Appendix: Popis jednotlivých úrovní

MAP01: Operator

The Rebirth by měl být totální konverzí, takže jsem zvědav, s čím se autor megawadu z roku 2003 vytáhne. První změny si všimnete hned na počátku, jelikož prvnímu zombie vojáčkovi chybí hlava, jinak se první level nese v intencích rozehřívacích, čeká vás jen pár nepřátel v maličkém komplexu zasazeném ve skalách. Akce bez problémů, potkáte jen vojáčky a pár impů.  Neohroženě tedy rozehrávám na Ultra Violence. Seberete červený klíč v levé části mapy a pak se můžete pustit do druhé, spínač vám otevře východ a jste venku. Dokonce jsem vyšmejdil všechny secrety. Zatím dojmy příliš impresivní nejsou, uvidíme, co bude dál.

MAP02: Outer Base

Druhá mapa je o poznání větší a komplexnější a budete se muset dát více směry. Jakmile vykouknete ven z chodbičky, shora vás začnou z věžiček ostřelovat dva kulometčíci. Naštěstí jsem je včas eliminoval, abych zabránil významnějším škodám na zdraví. Jste na nádvoří komplexu ohraničeným vysokými zdmi, které protíná říčka, do níž musíte vstoupit a dát se do útrob komplexu. Chodbičkou a schodištěm se dostanete na druhou stranu říčky a pokračujete v boji a zkoumání prostor uvnitř. V jednom ze secretů se dokonce dostanete nahoru ke kulometu. Postupně si aktivujete most a získáte modrý a žlutý klíč. Po otevření žlutých dveří vás čeká intenzivnější akce, najdete dvouhlavňovku, potkáte první kakodémony a dostanete se ke třem spínačům, z nichž dva vám nabídnou porci vepřového a poslední (ten levý) vám ukončí povedenou mapu. Akce je nadále snadná, uvidíme, jak se Rebirth rozvine v dalším průběhu. Design je jednoduchý, ale pěkný a funkční, ale zatím bych o totální konverzi rozhodně nehovořil.

MAP03: Paranoya

Tech based komplex laděný v kovových barvách vám nabídne vyšší počet mutantů a intenzivnější akci, počet protivníků čítá 112. Autor si libuje v léčkách, pokud se dáte rovnou za nosem, tak na vás vybafne horda vojáčků, podobnou past jsem zažil ještě s kulometčíky na jiném místě. Komplex je pěkně provázaný, kromě chodeb a místností se dostanete do haly s vysokými stěnami, z nichž na vás pálí bezhlaví zombíci, i tak se za ně postupně dostanete za pomoci červeného a modrého klíče. Nepřátel je víc a mohou vás při bezhlavém postupu docela poranit, i tehdy, pokud prohlédnete výše zmíněné léčky. Mapy jsou zatím kratší, akce dynamicky odsýpá, nepřátelé se zjevují průběžně, a ačkoliv nejspíše nepůjde o převratný megawad, zatím mě The Rebirth baví.

MAP04: Sewage

Zajímavá mapa tentokrát v hnědavých barvách, poměrně kompaktní, střídá nakouknutí do exteriérů, ale převažují zejména úzké chodbičky a kanalizační stoky. Zahrnuje rovněž výšková převýšení a hrála se velice dobře. Vrhnete se do víru akce směrem dopředu na malé nádvoří a po eliminaci odporu si vlevo spínačem odstraníte bariéru na schůdcích vpravo a po ochozu proniknete k červeným dveřím, ale chtě nechtě se musíte vrhnout dolů do stok, kde se uplatní motorová pila na prasátka. Hrátkami se spínači si zpřístupníte cestu k červenému klíči a za červenými dveřmi opět po boji s prasaty  se teleportem přenesete k modrému klíči, který vás postupně dovede k východu, poté co si vybojujete poslední klíč. Akce opět hladká bez zádrhelů i na UV obtížnost.

MAP05: The Complex

Pátá mapa mě velice bavila, nabízí souboje v sevření mříží, mezi nimiž musíte prokličkovat na kruhovou cestičku kolem vodní hladiny, přičemž vás ze všech stran ostřelují všudypřítomní mutanti. Akce je hektická hned od začátku, kdy propadlem sjedete dolů mezi bezhlavé vojáčky a máte se co ohánět, ale rychlé reflexy i lékárničky zajistí vaši neporušenou tělesnou schránku. Hratelnost kromě bojů s nepřáteli, kterých je sice relativně málo, ale v uzavřených místnostech se jich na vás vrhá docela dost, zahrnuje také exploraci. Pomocí spínačů aktivujete nedostupné cestičky a pohybujete se mezi soustavou jezírek a dvířek, které se vám postupně otvírají. Podařilo se mi zatím docílit 100 % skóre secretů, takže jsem doposud nadmíru spokojen a zprvu rozpačitý dojem z megawadu se zlepšuje. Potkáte dalšího upraveného mutanta, přeskinovaného barona s křídly.

MAP06: Colossus

Překvapení, jakmile výtahem vyjedete z podzemí, čeká na vás na sloupu kyberdémon, který na vás spustí palbu. Jako stafáž najdete několik zombíků a prasata. Cílem je koordinovaným úprkem aktivovat spínače, které se nachází na ochozech krytých mřížemi a dostupné pomocí pohyblivých sloupků v rozích a aktivovat teleport, kterým otravného bossa zneškodníte.  Toť vše, jako překvapení před exitem vybafne arachnotron, ale ten již nebyl žádnou překážkou.

MAP07: Cremation

Goticky laděná mapa, pohybujete se většinou v tmavých kamenných chodbách. Hned po vstupu vidíte dvoje uzamčené dveře, za třetími je blokovaná cesta. Konečně nacházíme nové dekorativní textury. Musíte vběhnout do podzemí a získat první klíč, s motorovkou nebyla prasátka žádný problém. V druhé fázi vniknete do druhé kamenné oblasti, kde spínačem nahoře odblokujete mříže a projdete do otevřené části s dveřmi, které aktivujete spínač hlídaný mancubusy. Pak najdete špinavou kamennou kobku, kde se potkáte s několika modifikovanými barony. Dveře vedoucí ven fungují na heslo, pokud uniknete ven, dvířka zůstanou zavřená a pokud vám je neotevře některý z baronů, musíte použít no-clip, abyste si poradili se zbylým osazenstvem. Zbývá už jen strastiplná cesta k exitu s mancubusy a zaklínačem, ale naštěstí se konečně v mapě nachází raketomet, sice skrytý v secretu, ale na mapě je pěkně vidět.

MAP08: Pumping Station

Zajímavá a čistě designovaná mapa, jež se odehrává v kanalizačních stokách a vodních nádržích, plných nepřátel. Tentokrát se i naběháte, protože design je relativně nelineární, musíte sesbírat všechny klíče, což vyžaduje opětovný průzkum některých sektorů. Výhodou je možnost odpravení některých mutantů otevřenými okénky. Akce je férová, ale již bohatší, nicméně mi nedělala podstatnější problémy. Velice zdařilá úroveň.

MAP09: The Depot

Další zdařilá mapa, v níž bojujete opět v kanalizaci s kyselinou, musíte prošmejdit četné místnosti, abyste docílili postupu dál. Akce je intenzivní, aktivace tlačítek vede k objevení nových mutantů, dominují kulometčíci, a dokonce se na vás vrhne horda revenantů, ale naštěstí máte již plazmovku, takže se tento příval pacifikoval snadno. Mapa je realisticky designovaná, místy až v quakovském stylu, musíte se dokonce vrhnout do roury, jež vás přesune do hlubší kanalizační úrovně. Opět jsem sesbíral všechny secrety, stačí se jen pořádně koukat. Velice pěkný kousek.

MAP10: The Machine

Mapy se zatím kousek po kousku zlepšují na poli level designu. Tech based mapa s převažujícími stříbřitými barvami je rozepjata do výšky v kruhu kolem kyselinového jezera, kde se promenáduje modrý klíč. Bohužel se nedá přeskakovat mezi etážemi, a tak se musíte postupně prokousávat mezi jednotlivými místnostmi a postupně si zpřístupňovat jednotlivé oblasti. Budete používat spínače, výtahy nebo také teleporty a na konci jsem se někdy poněkud ztrácel, nevěda kudy se dát. Odpor je tužší, dostanete se i do léček, kdy po sebrání klíče se na vás vrhnou mutanti z otevřených stěn.  Nakonec se dopídíte i k poslednímu modrému klíči a můžete k východu. Zejména vizuálně pěkná práce.

MAP11: Teleport Center

Kompaktní mapa, v níž je cílem probojovat se k teleportu. Po vstupu z úvodní komůrky se dáte dolů doprava, kde je centrální místnost s náloží arachnotronů a vy se můžete dát postupně jakoby do kruhu nahoru kolem této místnosti, přičemž průběžně eliminujete odpor a ozřejmujete si uzamčené žluté a modré dveře a postupně sbíráte klíče.  Mapa má tu vlastnost, že po aktivaci spínače není zcela jasné, co se stalo a musíte chvíli pátrat. Ale dříve nebo později se kupříkladu nálož revenantů před východem prozradí sama. V exitu na teleportu sedí zaklínač, ale trochu jsem měl problém zjistit, který spínač na počítačových terminálech spustí schůdky k exitu., Poněkud horší level než ten minulý.

MAP12: Home?!

Další level s menší rozlohou a jenom 75 nepřáteli. Začínáte ve skladištích po stranách, pokud se přiblížíte k mříži, spustí se palba asi čtyř kulometčíků, pokud jste pozorní, objeví se chodbička, jež vás dovede k jejich mrtvolám, kde se skrývá cenné BFG. Poté se výtahy po stranách červených dveří vrhnete dolů na venkovní nádvoří, kde vás přivítá soustředěná palba impů a arachnotronů. Vícečetnými dvířky pronikáte do útrob budov, abyste našli červený klíč a za červenými dveřmi klíč žlutý, jenž vás propustí na další venkovní prostor, kde se za čilé palby dalších potvor dostanete k exitu. Mapa v kontextu megawadu docela průměrná.

MAP13: Condemned Streets

Zábavná směs exteriérových pouličních bitek a zkoumání vnitřních chodeb a prostor. Pobíháte jednak po ulicích, likvidujete postupně se zjevivší odpor a průběžně mezi tím bojujete v chodbách, kdy se vám dokonce na malém prostranství postaví kyberdémon. Jeho likvidace byla ale poměrně snadná, kdy jsem se skryl v chodbičce vedoucí k BFG. Seberete modrý a posléze žlutý klíč, jenž vás propustí na další pouliční oblast, kde si usilovnými souboji vybojujete spásný východ. Pozor musíte dávat nejen na nabíhající mutanty, ale též na potvůrky, jež vás ostřelují z oken. Zábavný a povedený level.

MAP14: The Undertown

Perfektní level, jenž se odehrává opět v městském prostředí, ovšem rozprostírajícím se v podzemí. Pobíháte tak mezi skalisky s budovami zakomponovanými do skalních masivů, přičemž se musíte docela obtížně dopátrat dvou klíčů. Budovy jsou docela propojené, můžete nakouknout co se skrývá vedle, což vám pomůže při hledání klíčů. Dokonce jsou zde i teleporty, jež vám umožní postup. Akce je také bohatá, ulice jsou plné pidižvíků, později se nateleportuje druhá vlna, poté kakodémoni a na závěr se objeví i spider mastermind.  Mapa skvěle mísí exploraci i akci a je velice povedená.

MAP15: Ugly Halls

Zas tak škaredě 15. level nevypadá, i když se pohybujete převážně v temných chodbách.  Začínáte ve čtvercové místnosti a musíte se dát více směry, vlevo končíte slepě v hale s revenanty, kde se nachází nepřístupný modrý klíč, který jsem v pozdějších fázích nemohl najít. Postupně si za čilého odporu nepřátel sjednáváte přístup k zablokovaným dveřím. Dominují zejména protivní mancubusové, mnohdy jich je několik v malé místnosti. BFG se velice v těchto situacích hodila. Modrý klíč vás dovede k východu, ale zajímal mě zejména tajný východ, který se podařilo najít snadno, jednak za pomoci automapy, jednak se v jednom ze secretů nachází tajná stěna, jež ozřejmí spínač, který spustí tajný výtah k červeným dveřím. Mapa se hrála dobře, i když vizuálem příliš neohromí.

MAP31: Snowed-in Mansion

Konečně level, jenž splňuje kritéria totální konverze. Ocitnete se v zasněženém sídle, místo gestapáků potkáte sněhuláky, i grafika je z podstatné části inovovaná. Pohybujete se na zasněžených nádvořích a v bludištích, ale také v jeskyních a kobkách, v exteriérech je grafika kompletně nová a upomíná na Blood, v hlubinách podzemí je grafika doomovská. Mapa se hraje dobře, odpor enemáků je adekvátní, v pozdějších fázích potkáte docela dost baronů, ale BFG a raketomet jim nedává žádnou šanci. V mapě je jenom jeden exit, nemusíte se trápit s hledáním tajného východu, dostanete se přímo do druhého tajného levelu.

MAP32: Zoo

Zajímavá, i když docela vizuálně jednoduchá mapa. Ocitnete se v kruhové venkovní aréně a všude kolem vás jsou dveře se symbolem příslušné potvůrky, která se za branami kotců skrývá. Absolvujete tak souboje se všemi příslušníky doomovské fauny. Pokud se nechcete s mapou zdržovat, postačí navštívit sluje kyberdémona a pavouka masterminda, jež vám dají klíče potřebné k odchodu nikoliv do důchodu, ale z mapy. Doporučuji šetřit s municí, není jí zas tak dost a náboje do plazmovky budou potřeba. Minul jsem někde dvě potvůrky, i když jsem prošmejdil všechna zákoutí i tajné místnosti.

MAP16: The Musty Ones

Level se odehrává mezi hnědě zbarvenými stěnami, poměrně uniformními, ale výstavba a design je pěkný. Po aktivaci spínače proniknete na prostor se čtyřmi věžičkami plnými impů, dáte se do prostor kolem budovy a likvidujete poměrně tuhý odpor, který tvoří mancubusové a zejména revenanti, těch je celá mapa plná. Postupně aktivujete spínače a zkoumáte další areál sídla, využívajíce výtahů a dostanete se i nahoru na věžičky. Akce je hektická, i když počet protivníků čítá jenom stovku. Ale vaše zbraně se zapotí, munice není ovšem přehršel. Poctivá akčně zaměřená mapa.

MAP17: Xenophob

Další akční a docela tuhý level. Zprvu se procházíte po cestičkách nad kyselinou, přičemž ze sloupků a oken vás ostřelují revenanti a kulometčíci, musíte zahnout doleva a dolů, kde se probojujete k modrému klíči. Dále musíte seskočit do žíraviny, kde je teleport střežený kulometčíky, který vás přenese nahoru ke spínači, jenž vám aktivuje cestu dál. Brána vede k další oblasti s kyselinou, kolem níž se promenádujete na ochozech a likvidujete nabíhající a taky nalétávající mutanty, kterých je docela dost na malý prostor. Munice opět není mnoho, moje zásoby se docela tenčí. Žlutý klíč je již spása k záchraně z levelu, ve finálním výtahu se kolem vás objevují nejen prasátka, ale také baron a musíte se jim čile vyhýbat.

MAP18: Death Pit

Kompaktní mapa, v níž se pohybujete převážně v interiérech. Sál se sloupy umožňuje postup třemi směry, nejlépe je dát se směrem doprava, kde najdete další sál se sloupy, plný prasátek, kde získáte červený klíč. Dveře směrem doleva končí místností s bariérou, která se otevře později z druhé strany. Použijete červený klíč a dostanete se do sálu, jenž oplývá pohledy směrem nahoru a vedou z něj modré dveře. Dáte se do křížku s potvorami a výtahem vlevo vyjedete nahoru, kde je spínač, jenž vám otevře bariéru nacházející se před sálem s červeným klíčem. Seberete červený klíč a hurá k východu. Mapa oplývá množstvím dveří, za nimiž se skrývají mutanti, ale odpor je tentokrát slabší než v předchozích úrovních. Solidní práce.

MAP19: House of Pain

Další level v podobném stylu, seběhnete schody a můžete se dát do dvou stran, postup je však blokován modrými dveřmi. Vrhnete se do místnosti a po tuhém souboji klíč seberete a můžete dál.  Kruhovou chodbou s četnými prasátky se dostanete k posledním modrým dveřím. Souboje se nesou v akčním stylu, mutanti se vám staví průběžně, postupně si zpřístupníte žlutý a červený klíč, jenž vám otevře exit. Mapa není nikterak převratná, souboje jsou akceptovatelné a příliš jsem se obtížností netrápil. Ale příliš se mi level nelíbil, možná proto, že je vizuálem v podstatě stejný jako ten poslední, jen poněkud temnější.

MAP20: The Gateway

Velice povedená mapa, jež snoubí boje na náměstích a otevřených plochách, dokonce strážených pevnostními věžemi. Akce na otevřeném prostoru se střídá se střetnutími v roztroušených činžácích, jež postupně všechny navštívíte. Každý z nich skrývá odlišné nástrahy, takže explorace nesklouzává do stereotypu. Nechybí výlety nahoru výtahy, stejně tak přeskoky mezi římsami a jednotlivými budovami. Perfektní práce, akce je vyvážená a zábavná, musíte dávat pozor na vzdálené kulometčíky, kteří vám dokážou notně pocuchat fazonu.

MAP21: River of Flames

Jednoduchá a krátká mapa na rozehřátí před poslední epizodou. V sále zpacifikujete revenanty a impy. Pokud si povšimnete secretu, vrhnou se na vás další kostřičky. Otevře se vám brána do dalšího sektoru se skalisky, temnými skalními chodbami s kyselinovým podkladem, kde se na vás vrhají další skupiny impů. prasat a kakodémonů. Cesta dál vyžaduje žlutý klíč, ke kterému se po několikerých soubojích propracujete, a pak již vejdete do chodby vedoucí k cíli vaší cesty, což je ovšem zpestřeno revenanty, zaklínačem a barony.  Krátká a zábavná mapa vyžadující rychlé reflexy.

MAP22: Withered Fields

Vizuálně působivý level, v němž se setkáte s gotickými hrady a lávovými jezery. Ve skalních chodbách je váš postup blokován nejen žlutou bariérou, ale proti hradnímu sídlu směrem doprava je opět zatím nepřístupná dolina, tudíž musíte zleva do hloubky žíravé krve, abyste v dolinách našli přístup do podhradí. Ve sklepení hradu je spínač, jenž vám aktivuje cestu doprava k horní části sídla, kde se nachází žlutý klíč. Chodba vás dovede k další budově obklopené kyselinou, opět musíte do hloubky, abyste našli modrý klíč, jenž vás pustí dovnitř a po souboji s osazenstvem se dostanete k exitu. Povedený level, akce adekvátní a zábavná, i architektura se povedla.

MAP23: Dark Arena

Krátká a intenzivní mapa. Začínáte za vězeňskými mřížemi, odkud se dostanete pomocí nástřelného tlačítka na zdi. Jádrem mapy je centrální aréna ohraničená kruhovými chodbami, do které vede červený klíč. Ten postupně najdete po probíhání symetrickými kruhovými chodbami kolem arény. Zde pak nastane mela, nahoře se teleportují revenanti a uvnitř sbírka prasat a baronů. To ale není vše, na závěr se vám postaví dokonce král kyberdémon. Pěkná mapa na provětrání zbraní. ale víc toho nenabídne.

MAP24: Hall of Despair

Zajímavá úroveň. Ocitáte se mezi skalními stěnami, v centru sloupky s kyselinou a všude kolem schody a stupně směrem nahoru. Postupně prozkoumáváte jednotlivé dveře, aktivujete spínače a postupně se kousek po kousku cirkulárně dostáváte výš a výš, buď výtahem, teleportem nebo aktivací sloupů. Dopídíte se tak postupně k červenému a žlutému klíči, jež vás propustí k východu. Odpor je průběžný, ke konci se objevují revenanti a baroni, přičemž autor barony staví do skupinek, což vede ke zvýšené spotřebě munice. Nicméně příliš jsem se při akci nezapotil.

MAP25: The Tower

Vysoká věž je ohraničená kyselinou a vedou z ní čtyři cestičky směrem do skalistého okolí, kde bádáte v temných chodbách a hledáte modrý klíč, což je provázeno akcí s kakodémony, prasátky a mancubusy. V další fázi vás modré dveře teleportem přenesou ke spínači, jenž vám zpřístupní poslední dveře, kde se již dostanete k cíli, což ovšem vyvolá invazi kakodémonů, zjejivších se z okolí. Mapa krátká, ale akce docela intenzivní.

MAP26: Burning Canals

Tento level mě příliš nebavil, ačkoliv je oděn do nových textur a grafických doplňků. Z centrálního ostrůvku se nabízí přístup opět do čtyř stran, což je opakovaný koncept u posledních úrovní. Postupně bloumáte chodbami za čilého odporu potvor, přičemž se vám staví revenanti, baroni ve skupinkách, impové i prasata, je relativně málo munice a až ke konci levelu jsem nějakou sesbíral. Po sebrání žlutého klíče se vám zpřístupní a propojí labyrint cest a můstků a poslední dveře vedou do větší haly, kde se probojujete k červenému klíči a ten vás dovede k závěru. Docela nuda.

MAP27: Wired Hive

Jméno, tedy úl nebo hnízdo, docela odpovídá, jelikož potkáte docela dost pavouků, ale taky jiné havěti, jež se proti vám hrne ve skupinkách a často jsou na vás nachystány zákeřné léčky. Pohybujete se ve spíše abstraktních chodbách a různých výtazích, docela je to celé propletené a musíte používat i teleporty a potřebujete všechny klíče. Vizuálně jsou přítomny i organické komponenty, což dodává na atmosféře, ale celkově mě mapa příliš nebavila.

MAP28: Netherworld

Mám pocit, že všechny poslední levely začínají zhruba stejně, tedy centrální místností, odkud se vydáváte bádat do hlubin jednotlivých map. I nyní je to podobné, tentokrát má level šedavou barvu nových textur, odkud vyrážíte do labyrintu skalních chodeb zpestřených kyselinovými zátočinami. Mnohé sektory jsou nepřístupné a je na vás, abyste našli správnou cestu. Akce je docela bohatá, i když počet nepřátel není vysoký, opět potkáváte skupinky baronů, tentokrát ale proložené i běžnými protivníky.  Nakonec si pomocí dvou klíčů najdete cestu do propasti, kde je sytě červená sálající láva a exit je již nablízko. Docela jsem měl problémy s orientací, ale naštěstí jsem je úspěšně vyřešil.

MAP29: The Abyss

Předposlední level vypadá mnohem lépe, i akce byla mnohem zábavnější. Napodobuje principy předposledního levelu Doomu II, takže bojujete v kulisách skalisek, nad jezerem kyseliny, i když v kompaktnějším provedení. Postupně zkoumáte labyrint skalních chodeb, plných dveří, jež si musíte postupně otvírat, což není úplně jednoduché a chvíli jsem se i v kompaktním provedení mapy ztrácel.  Nepřátelé se vám staví za každým rohem a myslím, že jejich počet byl největší ze všech levelů megawadu. Nakonec se mi podařílo zlomit jejich odpor, a to po likvidaci spidera masterminda i kyberdémona. Pěkný level před závěrečným finišem.

MAP30: Hell’s Innards

Perfektní mapa na závěr. Po krátkém přímočarém úvodu se napakujete zbraněmi a municí a vrhnete se do arény. Tmavá hala s Icon of Sin, do níž se začnou teleportovat nepřátelé, ale jejich přívaly nejsou náhodné, ale nejspíše narežírovány designérem. Zjevují se vám baroni, mancubusové a posléze pain elementálové. Musíte vyjet výtahem nahoru, kde se nachází odpalovací plošinka, z níž posléze sejmete bossa, ovšem nejprve se musíte poprat s aktivací spínačů. Dva jsou po stranách na ochozech a další dva jsou pak dole v aréně. Problém jsou zejména pain elementálové, kteří spotřebovali větší část mé munice do BFG. Pak již vyjedete nahoru a pálíte raketami do okénka v hlavě Icon of Sin, zdálo se mi, že jich boss vydržel docela víc, než bývá obvyklé. Ale dobrá věc se nakonec podařila. Závěrečný level se povedl perfektně.