Leebigh´s Doom Blog

Autor: Zdeněk “Azany” Pacola (4. 8. 2023)

První epizoda plánovaného kompletního megawadu Dark Medieval Times určeného pro hru Heretic přinesla oživení na české doomovské scéně a představila zároveň nováčka na designérském poli Zdeňka Pacolu, vystupujícího pod přezdívkou Azany. Ten tak vytvořil poslední článek do trojice projektů dalších českých autorů, kteří si fantasy řežbu na id Tech I enginu vybrali jako svůj tvůrčí podklad – Tenebrum od Jaedena a It´s Real And It Kills od Matthiase.

Jedná se o velmi kvalitní počin nesoucí se v duchu autorova oblíbeného black metalu. První epizoda přináší nejen perfektní design úrovní, ale také vizuální oživení v podobě obrovského množství nové grafiky včetně filigránsky vypracovaných detailů, kolekci nových monster a také osvěžení v podobě nových powerupů ve formě ovoce a dalších pochutin, které pomáhaly vylepšit hráčovu tělesnou schránku, mnohé navíc ukryté v barelech, které jsme si museli vlastnoručně rozbít. Hratelnost se také blíží absolutoriu díky soubojům s četnými protivníky a skvěle vyvážené obtížnosti i bohaté a zábavné exploraci. Škoda jen, že se první epizoda nedostala do širšího povědomí herního světa, mám totiž dojem, že i na zahraniční scéně by měla úspěch.

Mnohdy u modifikací a her, jež jsou vyvíjeny na etapy, dostáváme skvěle vypracovanou první část, ale ty následující již kvality první herní porce nedosahují.  Trochu jsem měl z podobného problému u druhé epizody Dark Medieval obavy, ale ty se naštěstí ukázaly jako liché a druhá část jménem Walk the Path of Sorrow skvěle navazuje na první set úrovní a drží si vysoký kvalitativní standard.

Děj se drží příběhového podkresu první epizody. Předchozími boji ostřílený black metalový mág nadále pokračuje v boji za záchranu světa před zlým Černým čarodějem a cesta je dlážděna mrtvolami jeho přisluhovačů. Čeká nás opět kompletní zbrusu nová epizoda o sedmi regulérních mapách a jedné bonusové.

Vizuálně je tentokrát prostředí situováno do mrazivé zimy, takže na rozdíl od tuzemské blátivé vánoční reality nás díky nové grafice očekávají zasněžené plochy a zimní krajiny v magickém fantasy světě. Po stránce designu se Azany drží lehce při zemi, chybí výrazné architektonické prvky v podobě bombastického hradu jako v úvodním levelu první epizody. To ovšem neznamená kvalitativní pokles v designu levelů. Ty jsou tradičně rozlehlé, výstavba map se striktně drží reality a budete se procházet ve městech a vesničkách na pozadí věrně komponovaných přírodních scenérií. Nechybí skaliska, jeskyně, pláž, lesy i parky, šlechtická sídla i velká budova paláce na závěr. Mapy jsou plné drobných detailů a doplňků a je vidět, že si Azany dal na designu záležet, i když je pravdou, že se tyto prvky často opakují z první epizody.

Levely jsou zdánlivě propletené a naoko komplikované, ale průběh ve hře je poměrně lineární a jasný a k exitům se dopídíte bez větších potíží. Nechybí veké množství místnůstek, zákoutí a vedlejších lokací k průzkumu. Opět platí, že nemusíte otevřít všechny dveře a projít každičkou komůrku, nicméně pak můžete být ochuzeni o bonusy a secrety a hlavně – mohla by vám ujít povedená tajná úroveň. Orientaci velice pomáhá jasné označení neaktivních dveří zámky a petlicemi, tudíž nemusíte pracně zkoušet, které jsou přístupné.

Oproti první epizodě přibylo docela dost inovací. Soundtrack je tradičně tvořen převzatými MIDI skladbami předních interpretů black metalového žánru, opět jsou pro mě některé známé a jiné jsem slyšel nejspíš poprvé. Nechybí i doom metalový žánr v podobě songu od My Dying Bride. Četných změn doznal také bestiář. Nadále chybí Ophidian, Sabreclaw se zjevuje jen raritně v tajné mapě, ovšem přibyla bohatá várka nových potvor.

Otravné gargoyly v bahenním a černém provedení doplňuje zimní kamufláž a tento ledový dráček je notně otravný díky svým ledovým odrážejícím se střelám. I golemové disponují ledovou variantou, jež se dokonce dokáže občas regenerovat. Etin, návštěvník z HeXenu, je obohacen o pancéřovou mutaci, jež po vás dokonce útočí z dálky a vrhá po vás palcát. I kolekce mágů je obohacena o nové přírůstky s odlišnými útoky i odolností. Zkrátka povedená sebranka, kterou je radost likvidovat a větší porce a typy nepřátel činí boje pestřejší a radostnější.

Najdete také protivníky z Doomu. Zatímco v první epizodě byli součástí spíše tajných lokací, v druhé se vyskytují ve sporadické míře takřka v každém levelu. Nejvíce je jich v tajné úrovni, kde naplno dominují a také design levelu upomíná spíš Doom než Heretic, navíc smíšený s quakovskými texturami.

Kvalitě soubojů pomáhají i novinky ve zbrojním arzenálu. Tak jako u druhé části Doomu, najdete zde dvojhlavňovou brokovnici, ehm, tedy kuši. Účinost je díky dvěma střelám mohutnější a porcování potvor je efektivnější a rychlejším, byť musíte myslet na zadní kolečka a hlídat si zásoby munice, která mizí poměrně rychle. Na čtvrtém slotu se nachází mrazící dráp, který z nepřátel udělá mražený polotovar, jenž se efektně rozprskne na ledové krystalky, pokud jej dorazíte pěstí, rukavicemi nebo jinou zbraní. A ultimátní sedmá zbraň v podobě zářící hvězdy nahrazuje neohrabaný palcát. V primárním módu střílí zlaté střely, odrážející se od zdí, pokud netrefíte cíl. V alternativním módu po použití knihy se z ní stane regulérní fantasy BFG.

Akce je díky pestrému spektru nepřátel i inovovanému arzenálu veskrze zábavná. Skvělý level design střídající otevřené prostory i uzavřené chodby a místnosti nabízí odlišný styl boje v různých fázích a stejně tak musíte využívat a střídat rozdílné zbraňové kousky. Nepřátel je poměrně dost a staví se jich proti vám mnohdy řádově stovky. Díky bohatému arzenálu akce plynule odsýpá a zaplněné prostory map čistíte poměrně rychle. Hrál jsem na třetí obtížnost a musím říci, že pro běžného doomera bude tato obtížnost ideální.

I na Ultra Violence je Walk the Path of Sorrow solidně hratelná a stává se obtížnou, ale zvládnutelnou výzvou. Kamenem úrazu bude první level, který proti vám staví skvadru roztroušených ledových gargoylů a v prvních fázích se vám nedostává munice. Takže vám nezbývá nic jiného než na slabší mutanty používat hůl. I v pozdějších fázích na UV mnohdy musíte šetřit střelivem, naštěstí široká paleta zbraní a bohaté možnosti jejich střídání zabraňují, aby se munice stala významnou překážkou ve vašem bojovém rozletu. Ale i tak doporučuji pro plynulý a dynamický herní zážitek třetí obtížnost.

Druhá epizoda Dark Medieval Times se dokonale povedla.  Nabízí solidní výzvu, bohaté spektrum nové grafiky, nepřátel a také zbraní, což dodává základní hře perfektní oživení a hratelnost je dynamická a zábavná. Třetí epizoda se bude odehrávat někde na dálném Východě, jsem tak zvědav, s čím se Azany vytasí. Změna prostředí by mohla přinést plno dalších zábavných inovací.

Instalace:

Dark Medieval Times EP 2: Walk the Path of Sorrow vyžaduje ke spuštění nejlépe originální WAD soubor ze hry Heretic. Hra funguje výhradně pod portem GZ Doom, moje testování proběhlo pod verzí 4.7.0. Instalační balíček si rozbalíte do adresáře s GZ Doomem a spustíte přetažením souboru dmt.wad na spouštěcí soubor portu. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy:

Download

Dark Medieval Times EP2: Shin´s Space Port

Dark Medieval Times – Liquid Doom Forum