2011
02.28

Autor:  Paul Corfiatis, Kristian Aro (2009)

Soundtrack:  Paul Corfiatis, Kristian Aro

Title picture

Title picture

Dalším megawadem k Vašemu posouzení a doufám že i k zahrání, je kolekce levelů s přímo pekelným názvem Whispers of Satan. Tentokrát nejde o archivní kousek, ale o relativně novotou vonící dílko. Ten, kdo si studoval výherce ankety Cacowards za rok 2009, tak na jméno tohoto megawadu v seznamu vyznamenaných jistě narazil, a jak víme, toto ocenění je zárukou kvality. Takže stále držíme vysoký standard v úrovni hodnocených levelů a konverzí na našem blogu :-).

V zápalu boje

V zápalu boje

Jména autorů jsou určitě zkušeným doomerům známá. Paul Corfiatis je původem australský designer a hudebník a jeho četné autorské práce jsou v komunitě autorů levelů pro Doom nepřehlednutelné. Z jeho nejznámějších kolekcí map vybíráme série Twilight Zone, Death Tormention a nebo Bella. Kromě nich se podílel na řadě dalších jednotlivých levelů a nese svůj autorský podíl např. na projektech 2002: A Doom Odyssey, Doom Community Chest 3 a složil některé skladby pro megawad Plutonia 2. A navíc – jestli si pamatujete na film Rain Man, který zobrazuje osudy autistického člověka, Paul nese podobné postižení. Pokud si uvědomíme, že Paul nejen tvoří nové levely pro Doom, krom toho komponuje a produkuje hudbu a dokonce vydal nedávno svou vlastní knihu, opravdu je tedy přímo renesanční osobností i přes svůj handicap. Takže Paul zaslouží naše uznání a smekám před ním svůj klobouk. Druhou, méně známější polovinou autorského dua, je Fin Kristian Aro. Jeho samostatných prací tolik známo není, pracuje obvykle jako teamový hráč s Paulem, jeho nejznámější hrou je epizoda The Brotherhood of Ruin a s Paulem se podílel na Death Tormention.

Atmosféra graduje

Atmosféra graduje

Ďáblovo našeptávání, jak by se dal název megawadu přeložit, je excelentním dílem a líbil se mi mnohem více než v minulém článku posuzovaná Alien Vendetta. Vznikal v průběhu minimálně 3 let, aby byl “vyvržen” na trh volně šiřitelných modifikací koncem roku 2009. Jedná se o klasický megawad. To jest 30 úplně nových levelů k zahrání, k tomu navíc dvě tajné mapy a ještě jako speciální bonus další dvě úrovně, spíše koncipované jako doplňky pro zábavu. Od názvu Whispers of Satan bychom podle názvu očekávali kompletní Doom II přepracovaný do pekelného hávu, ale není tomu tak zcela, i když samozřejmě temných pekelných zákoutí je požehnaně. Celá hra není seskládána z úrovní bez ladu a skladu, ale má svůj řád. Je rozdělená do několika tématických celků. První sbírka úrovní se nese v duchu klasického prvního Doomu. Tedy moderní prostředí. Stříbrné stěny futuristických budov a computerových zařízení, industriální prostředí skladů a továren následují trochu „pozemsky“ laděné úrovně. Další kolekce map je laděna ve stylu konverze Plutonia, aby pozdější úrovně přešly do gotického duchu – strašidelná prostředí ledových jeskyní, kostelů, tmavá zákoutí skalních chodeb. A jak název megawadu napovídá, velké finále se odehrává přímo v samotném pekle – tedy v levelech, kde hlavní barvou je rudá v podobě ohnivých a krvavých stěn. Takže pokud je někdo vybíravý, při hraní si může vybrat to prostředí, které má nejraději.

Gotika

Gotika

Čím Whispers of Satan jednoznačně exceluje, je level design. Zpracování map odpovídá dnešním moderním trendům, a přitom zachovává hratelnost původního Doomu. Megawad je určen zejména pro moderní Doom porty, autoři jmenovitě doporučují ZDoom, i když by měla konverze běžet i na jiných Boom kompatibilních portech. Nárokům „hardwarovým“ odpovídá dokonalá stavba levelů. Úrovně nejsou strohé, oplývají řadou různých drobných detailů a doplňků. Autoři si se stavbou úrovní dokonale vyhráli, často se setkáváme s panoramatem okolní krajiny, do kterého se nedá proniknout a je určené jenom pro potěchu zraku a dotvoření dokonalého dojmu z prostředí. Zejména v pekelných levelech jsou časté nasvícené pekelné kříže nebo pentagramy, které jsou vizuálně excelentní. Dokonalá je práce se světlem, které vynikne zejména v temných zákoutích, kdy z temnoty září svítící symboly pekla.

Krása nasvícení

Krása nasvícení

Vlastní stavba map je značně specifická a zatím jsem se s podobným stylem levelů nesetkal. Velmi často bývají jednotlivé místnosti v nových uživatelských úrovních skládány nahodile bez zjevného systému, levely ve Whispers of Satan jsou ale v řadě případů stavěny s důrazem na symetrii. Někomu se tento styl nemusí líbit, protože někdy s sebou nese opakovaná procházení některých obdobných úseků. V diskusi na idgames na Doomwordu byli autoři dokonce napadeni z používání metody copy and paste. Ovšem tento styl odpovídá realitě – skutečné stavby jsou také symetrické a nevidím důvod, proč by i někde na Marsu měla mít každá polovina architektonického komplexu jiný systém a logiku.

Nepřístupná panorámata

Nepřístupná panorámata

Pokud hodnotíme hratelnost, tak také zaslouží jedničku s hvězdičkou. Obtížnost je dokonale vyvážena, pokud hrajeme na Ultra Violence, tak se sice taky řádně zapotíme, ale bez frustrace z opakovaných pokusů zdolat určitou oblast s třemi kyberdémony, jak mnohdy bývá zvykem. Celou konverzi bych doporučil zejména začínajícím doomerům. Hrál jsem na Ultra Violence a nižší stupně obtížnosti jsem nezkoušel, ale předpokládám, že skill bude adekvátně nižší a přístupný i začátečníkům. V úvodu hry jsou levely spíše menší, aby pak s přibývajícími zářezy na pažbě v podobě ukončených úrovní se velikost map postupně zvětšovala. Mapy oplývají poměrně velkým počtem tajných místností, ale mnohdy se mi nepodařilo nalézt vůbec žádnou, což mi docela vadilo. Sherlock Holmes ze mne v Doomu asi nebude a s editory, které se také dají využít ke hledání skrytých míst, to neumím. I díky mé chabé detekci secretů jsem minul tajné úrovně, nicméně s pomocí cheatu IDCLEV jsem se do nich samozřejmě dostal. První z nich je kosmický komplex, který mi značně připomínal tvorbu mistrů z TNT Teamu a jejich Eternal Doom, následuje pak wolfensteinovská řež v kombinaci s doomovskými monstry. A jako bonus pro vytrvalé hráče slouží další dvě spíše žertovně zaměřené mapy, určené spíše jen pro oživení, k serióznímu hraní vhodné příliš nejsou. Atmosféře celé konverze napomáhá i střídmě dávkovaná munice, takže se nevyplácí kropit nepřátele olovem jako vodou z konve, ale spíše opatrnější přístup a uvážená volba zbraní. Tam kde bylo možno, jsem co nejvíce používal motorovou pilu či berserk.

Krása detailů

Krása detailů

Excelentní je rovněž soundtrack. Podílel se na něm jak Paul, tak Cristian. Zvuková paleta perfektně zapadá do stylu původního Doomu, žánrově se střídají techno skladby s rockovými nářezy a zejména pekelné levely jsou obohaceny ambientní až mystickou hudbou. Nepodařilo se mi najít odkaz na přímý download hudebních souborů, ale k poslechu je k dispozici Paulův YouTube kanál, kde je celý soundtrack k dispozici a kdo chce, může si pomocí speciálních programů hudbu vyextrahovat.

Jak autoři uvádějí, tak Whispers of Satan má být poslední jejich prací pro Doom komunitu. Doufám, že si toto rozhodnutí nechají řádně projít hlavou, protože Whispers of Satan je zřejmě jejich opus magnum a byla by škoda, kdybychom se již nedočkali dalších WADů od těchto zkušených designérů.

Instalace:

Netřeba zde žádných komentářů, stažený WAD si rozbalíte do adresáře s vaším oblíbeným portem a spustíte běžným způsobem. Nevíte-li jak, pomůže vám náš návod zde.

Pekelná lázeň

Pekelná lázeň

Odkazy:

Download

Download (Balíček pro Doombox)

Whispers of Satan na Doomworldu

Whispers of Satan na Doom Wikia

Whispers of Satan – Cacowards 2009

Paul Corfiatis – oficiální stránky

Paul Corfiatis – oficiální YouTube kanál (obsahuje kompletní soundtrack)

Whispers of Satan – videowalkthrough

Paul Corfiatis – Doom Wikia

Kristian Aro – Doom Wikia