Leebigh´s Doom Blog

Vstoupili jsme do Nového roku 2012 a doufám, že tento rok nebude pro nás rokem posledním, jak nám hlásí Mayský kalendář. V toto období počátečních prvních dnů roku se všichni věnují bilancování, a tak se i já trochu zamyslím nad tím, co se během více než dvou let existence našeho blogu událo tady na stránkách a i na naší české scéně. Doufám samozřejmě, že se ještě mnoho dobrého stane i v budoucnu, a tak pohlédneme jasnozřivým okem na budoucí výhled našeho blogu.

Naše stránky se postupně začlenily do souboru těch pár aktivních českých fanouškovských webů zaměřených na klasické hry Doom a Doom II a myslím, že si svým zaměřením vydobyly svoje pevné místo. I možná proto, že hlavní doomovské stránky idoom.cz a doom5.cz nejsou již příliš často aktualizovány a jejich diskuze je plná spamu. Aspoň že Cyberreality otevřel na svém Liquid Doomu nové fórum. Nemám přehled o naší návštěvnosti, ale doufám, že ti znalí a skalní fanoušci sem aspoň občas zabrousí.

Náš blog se věnuje totiž čistě single playerovému hraní, kterému se naše přední weby, zaměřené hlavně na multiplayerová klání, nevěnují možná tak, jak by zasluhovalo. Podle mého názoru existuje jistá skupina hráčů (jako jsem i já), kteří si užívají prozkoumávání temných kobek vyplněných mutanty, hledajíce tajemství, jež jim level designéři uchystali. A bohužel zběsilé, neustálou koncentraci vyžadující multiplayerové řádění jim je cizí, nebo třeba svou hráčskou zručností nestačí na fragové šampiony.

Na druhou stranu je nutno podotknout, že českou hráčskou komunitu pomáhají udržovat hlavně hráči multiplayeru, naneštěstí v dnešní době spíše již jen jednotlivci než kompletní klany. Náš blog, i kdyby byl aktualizován třeba každý týden nebo den, opravdu nezprostředkuje nebo nezorganizuje multiplayerové klání, nebo třeba osobní neformální setkání doomerů typu DooM Open. Ten pravý osobní kontakt, buď reálně tváří v tvář, nebo lépe řečeno, monitor v monitor na LAN party, či přeneseně elektronickou cestou přes Odamex či Skulltag, je výsadou společných klání na deathmatchových kolbištích. A tak je třeba poděkovat všem, kteří naši doomovskou komunitu udržují aktivní. Doom si to zaslouží.

Nesmím zapomenout ani na naše české mappery, kteří, ač nejsou zapojeni do internetového písemnictví, pilně v pozadí tvoří. Galaxia a Kamasutra již byly na našich stránkách rozebrány, a v očekávání je recenze českého Quake World Contestu pořádaného v roce 2010 na Idoomu, jehož výsledkem je sada komunitních map vcelku slušné úrovně. V průběhu betatestu je kompletní chystaný megawad Zones of Fear, který, až bude hotov kompletně, bude taky posouzen i u nás. A určitě musím uvést tribute Plutonia 2, který se sice netváří jako „Czech Made“, ale jehož valnou část má na svědomí český mapper Gusta spolu s Methodem a Pipiczem, dalšími českými zástupci. Gusta se tak určitě nejen podle mého mínění řadí mezi přední světové level designéry pro Doom a naší zemičce tak zvyšuje na doomovské scéně významné renomé. Takže všem známým i neznámým stvořitelům nových světů pro Doom tady vzdávám hold, protože sám bych originální mapu nebyl schopen stvořit.

Pokud se koukneme s odstupem na to, co jsme nabídli čtenářům během uplynulých dvou let, tak pokud si odmyslíme úvodní článek, přišlo na svět celkem 20 postů, z toho jeden z nich stvořil odborník na herní mody Pavel Ullrich. Pokud odečteme dvoudílný speciál věnovaný nikoliv knižní, ale doomovské Kamasutře, posoudili jsme celkem 18 nových levelů, projektů či konverzí. Není to málo, ale ani ne mnoho. Jsem si vědom, že z hlediska četnosti příspěvků by mohly být aktualizace častější a budu se muset více snažit, i když času není příliš. Ale i tak se náš blog řadí mezi ty aktivnější internetové stránky o Doomu – samozřejmě myslím u nás v ČR. Na základní informační kameny typu DoomWorldu či Tormentorovy Realm 667 samozřejmě nemáme a ani mít nebudeme. Doufám ale, že skladba recenzovaných projektů je pestrá a každý si snad vybere. Určitě moje mínění o kvalitě bude jiné než u jiných čtenářů, ale snad prezentované mapy či konverze aspoň trochu stojí za publikaci. Pokud by vám něco chybělo, nebo máte svůj oblíbený level či konverzi, kterou byste rádi tady u nás viděli, dejte vědět, i když to určitě nebude hned.

Často se mi honí hlavou, jestli se nemám pokusit stvořit i anglickou mutaci blogu. Je tu řada pro a proti. Pokud by naše články měly i anglickou verzi, možná by to přineslo nárůst návštěvníků z celého světa, a tím možná i nárůst prestiže webu.  Na druhou stranu nemám k dispozici nezávislé zhodnocení kvality mého psaní, takže jestli moje texty a myšlenky nejsou příliš kvalitní v naší mateřštině, ani sebelepší překlad do angličtiny jim nepomůže. Navíc můj členitý styl písemného projevu se mně osobně obtížně překládá do angličtiny, takže by bylo asi nutno využít pomoci překladatele. A taky práce na překladu by spotřebovaly spoustu času, který by chyběl při přípravě nových postů. Takže nejspíše zůstaneme u naší krásné češtiny a případní cizokrajní hosté budou muset využít Google Translate.

Pokud si občas prolistuji jednotlivé posty, vidím, že některé odkazy již ztratily na aktuálnosti a čeká mně tedy důkladná revize a úpravy. Stejně tak mým denním chlebíčkem se stalo mazání spamů v poště. Někdy počet nabídek Viagry, falešných dokumentů, XXX stránek, filmů a třeba i nabídek na úklid sněhu v Polsku přesahuje stovku denně. Zkrátka pořád je něco dělat, mít vlastní internetové stránky i v podobě malého blogu není žádný med.

V základní informaci o blogu máme zaznamenán i příslib uvedení historického přehledu všech komerčních her, jež pohání Doom engine, odborně zvaný idTech I. Tento rok bych chtěl konečně tento slib vyplnit a postupně začít s publikováním seznamu všech Doomů a jejich derivátů, za které autoři chtěli peníze – jinými slovy komerčních her. Asi nepřinesu nové informace, zdrojů je totiž všude spousta a jistě je využiji při přípravě článků, ale pro přehlednost by aspoň základní informace měly zde na blogu mít místo.

Jakkoliv si můžeme bohužel říci, že s přibývajícími léty od vydání prvního Doomu aktivita komunity slábne, za sebe mohu slíbit, že náš blog neplánuje umrtvení do zimního spánku, ale budu se snažit nadále pokračovat v psaní a tvorbě stránek přinejmenším jako doposud. Vždyť nové mapy a megawady se stále tvoří i 18 let od zrození fenoménu Doom. Budu pokračovat v nastaveném stylu – přinést v každém článku nejen posouzení mapy či hry, ale doplnit pro čtenáře i zajímavé odkazy a hlavně přidat odkaz na stažení či přímo vlastní soubor. A ač možná nejsou moje články dokonalé, můj blog se stal pro mě určitou srdeční záležitostí a jsem rád, že díky Martinovi „DJovi“ Schmidtovi jsem mohl s psaním začít a můžu v psaní nadále pokračovat. Doom Forever !

A na závěr video pro odlehčení – doufám, že takhle to s naším Doomem nikdy nedopadne.