09.27
Autor: Darch (květen 2024)
Pirate Doom patří mezi legendární a nezapomenutelné totální konverze. Díky zábavné hratelnosti plné humoru, mutantů v podobě zpotvořených pirátů a samozřejmě perfektnímu level designu i hratelnosti zaujala mnohé doomery a sklidila zasloužený úspěch. Projekt se dostal i do širšího povědomí herního mainstreamu a zůstává jedním z kultovních modů, jenž v podstatě definuje tento subžánr komunitních add-onů pro Doom.
Vývojář Darch po vydání neusnul na vavřínech. Humorné zasazení vzalo za své a jeho další projekt přinesl temné religiózně laděné prostředí. Roku 2018 tak spatřil světlo světa mapset Preacher, který mám sice dohraný, ale zatím se nedočkal recenzního článku. Hutná atmosféra, hektická akce a povedený soundtrack, dokonce s přispěním country skupiny Those Poor Bastards určitě stojí za hřích.
Autor se nakonec vrátil k osvědčenému universu zkřížených lebek a hnátů a po dlouhých 10 letech se v březnu objevilo vlákno ve fóru DoomWorldu, oznamující hráčům slavnou novinu o uvedení druhého dílu Pirate Doomu do světa internetu. První zveřejněná verze by se dala nazvat jako release candidate, ale kromě drobných chybiček, které doomeři pravidelně hlásí, je dílko kompletně hratelné bez zásadních závad, jak jsem se měl možnost na vlastní myš, klávesnici a monitor přesvědčit. Aktuálně stránky hlásí, že je vývoj ukončen a dílko kompletně vyladěno k dokonalosti. Ačkoliv oficiální upload na idGames ještě neproběhl, můžete se seznámit s mými herními dojmy. Dnešní článek se tentokrát neponese v experimentálním duchu, jako moje recenze na první Pirate Doom, ale v tradičním stylu.
Pirate Doom II splňuje atributy správného pokračování. Nepřináší žádný zásadní unikátní obsah, ale je větší, propracovanější, nápaditější a zkrátka mi připadá celkově zdařilejší. V instalačním balíčku dostanete opravdu pořádnou porci herního obsahu. Zatímco první pirátský projekt nabídl hernímu publiku pouze 18 levelů, Pirate Doom II má veškeré herní sloty obsazené, takže se jedná o plnohodnotný megawad pro Doom II.
Hlavním tahákem je vizuální zpracování, které vás opravdu přenese do zlatého věku pirátů, kdy moře brázdily fregaty zlověstně označené vlajkami se zkříženými hnáty. Atmosféra není temná jako u klasického Doomu, ale veselá, odlehčená, pestře kolorovaná a většinou prosvětlená, čímž celkové ladění připomíná animák či komiks, i když cell shade prvky zde nejsou k vidění. Vizuál původní hry zůstal upozaděn a spatříte opravdu nespočet grafických zdrojů převzatých z titulů, které bychom opravdu v Doomu nečekali. Kupříkladu Rayman, Mickey & Minnie Mistery Circus, Dragon Quest VIII, Donkey Kong, Monkey Island , Zelda, Street Fighter a mnohé další.
Prostředí Marsu či jiných kosmických těles zůstává zapomenuto a ocitnete se pevně na zemi (nebo také na vodě) v kůži ostříleného válečníka, který se opět vydává za svou Nemesis – zlotřilým pirátem LeChuckem, jenž se vrátil z prvního dílu. Na své pouti navštíví všemožné lokace, které jsou díky GZ Doomem vytuněnému Doom enginu realisticky a detailně zpracovány. V megawadu najdete všechno, co byste mohli očekávat od pirátské totální konverze. Ostrovy obklopené oceánem, prosluněné pláže, přístavy plné plavidel, pralesy prorostlé vegetací, skaliska, pevnosti a opevnění, městské lokace. Nechybí ani temně laděné oblasti jako městská čtvrť v noční temnotě či loď duchů. Asi nejunikátnější jsou útroby velryby, kde bojujete ve smrdutém rybím chřtánu. Nebo hospoda, v níž si to na férovku rozdáte s kyberdémonem.
Lokace jsou různých velikostí, v úvodu spíše menší a kompaktnější, aby se později objevily i rozsáhlejší levely, které zaberou poměrně dost herního času. Nejsou to velké labyrinty, orientace je poměrně snadná a nebloudil jsem, vše je provázáno a plynule na sebe navazuje. Jen občas musíte zapojit své mozkové závity, abyste se posunuli dál, zejména v rozsáhlejších mapách a zejména v 15. úrovni, jež zahrnuje důmyslně skrytý východ do tajných map. Prostředí úrovní se mění, kompaktnější lokace přejde v rozlehlejší úroveň, průběžně se střídá vizuál, takže nuda nemá šanci a neustále objevujete něco nového.
Akce se jeví velmi kvalitně vybalancovaná. Postupně se rozehříváte a jak megawad kontinuálně plyne, narůstá i obtížnost. Ale vše je zvládnutelné a na Hurt Me Plenty, kterou jsem zvolil, se zapotíte tak akorát. Nepřátelé se proti vám hrnou spíše jednotlivě, i když v pozdějších fázích se vám postaví i větší skrumáže protivníků. Přesto jsou souboje vyladěny na pohodu a třetí obtížnost vám poskytne zábavný akční zážitek. K tomu ještě přidejte dostatečné množství munice a každý správný doomer bude zaručeně spokojen. Finální boss fight je skvělý a poskytuje příjemný poměr mezi obtížností a náročností. I když vám LeChuck nedá nic zadarmo, jeho likvidace není frustrující. Předpokládám, že Ultra Violence bude notně tužší, ale raději jsem se o zběsilejší akční řežbu nepokoušel.
V soubojích nesní chybět přepracované modely zbraní. Konec konců s BFG ani s futuristickou plazmovkou se asi v horkém Karibiku nepotkáme. Likvidaci pirátských zpotvořenců vám pomohou pistole, puška, bambitka, kulomet, místo rakety dostanete do rukou mohutný kanón a plazmovku nahrazuje speciální zbraň poháněná municí z ginu či podobného alkoholového lektvaru. A nástupkyní BFG je bomba známá ze starých detektivek či němých filmů. Účinností jsou pirátská udělátka srovnatelná s původními modely zbraní z Doomu, ale vizuál dokonale zapadá do pirátské stylizace. Oproti prvnímu Pirate Doomu arzenál nedoznal výraznějších změn a kdo jej má dohraný, bude s arzenálem dostatečně obeznámen.
V čem ale Pirate Doom II přímo exceluje, je všudypřítomný humor. Jak již jsem uvedl, tak grafika je veselá a cartoonová a absence hororových motivů vede k celkovému odlehčení hry. I pokud je ladění mapy temnější, tak barevné palety nejsou strašidelné, ale jenom dotvářejí atmosféru a bát se v žádném případě nebudete. Kromě textur se všude setkáváte s různými žertovnými doplňky v podobě papoušků, nápisů, doplňků, dekorací, které vám průběžně vytvoří úsměv na rtech. Samostatnou kapitolou je poslední level, v němž již nebojujeme, ale procházíme klidným přístavištěm a seznamujeme se s autory hry. Nechybí karikatury tvůrců, žertovné obrázky a komentáře, které vytvoří důstojnou tečku za dohraným megawadem a umožní vám vydechnutí po porážce finálního bosse.
Pirátské atmosféře odpovídají přepracované modely nepřátel, které si udržují svůj unikátní charakter z původního Doomu, ale každá z potvůrek je obohacena o ošacení, pokrývky hlavy, pancíře, náhražky končetin a další vizuální změny, které zapadají do pirátského světa. Navíc pokud některé základní mutanty zastihnete nepřipravené a v klidu, notně si přihýbají z lahví. Kupodivu v akci jsou vždy ve střehu i přes notně navýšené promile alkoholu v krvi.
Pirate Doom II je skvělým pokračováním legendární konverze a vítaným osvěžením na doomovské scéně. Přináší na rozdíl od většiny vážně míněných projektů oživení v podobě všudypřítomného humoru a celkově odlehčeného ladění, i když akce a souboje se nesou v tradicích originálu. Pirate Doom II navazuje skvěle na první díl, perfektně jej vylepšuje a já nemohu nic jiného než jej doporučit úplně všem doomerům, ostříleným matadorům i začátečníkům.
Instalace:
Pirate Doom vyžaduje ke spuštění jakýkoliv port, který podporuje MBF. Hra byla testována pod PrBoomem 2.6 v softwarovém módu, GZ Doomem 4.11, ZDoomem 8.1, Woofem 14.2 a Nugget Doomem 3.0. Instalační balíček si rozbalíte do adresáře s vaším oblíbeným programem a WAD soubor PD2.WAD přetáhnete na spouštěcí soubor portu. Hrál jsem pod osvědčeným GZ Doomem bez jakýchkoliv problémů. Hra nepodporuje skákání a plížení, což by mohlo rozbít zamýšlený level design. Mouse look není podmínkou, ale lze jej s výhodou použít. Mně samotnému plně vyhovoval a mohl jsem si užívat působivých herních scén. Při potížích se spouštěním můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.
Odkazy: 
No Comment.
Add Your Comment