Leebigh´s Doom Blog

11. Caves of Agony (Jaeden)

Jak píše Damned v komentáři k naší recenzi Zones of Fear, tak jde o nejlepší Jaedenovu mapu. Skvěle kombinuje akci s pečlivým průzkumem prostředí. Úvodní část vzdává hold mapě 11 z Doomu II. Po vyčištění prostranství nad kyselinou se můžeme dát odbočkou doleva, kde se ovšem v podzemí zastavíme o červené dveře. Proto se musíme dát na druhou stranu, kde nejprve vyčistíme prostory za levými dvířky (nezapomenout na spínač na sloupku!) a pak se dáme doprava, kde nás teleport přenese do druhé části levelu. Zde na konci cesty získáme po boji s kyberdémony, zaklínači a dalšími protivníky žlutý klíč a můžeme se dát do bočních vrat, kudy se postupným festivalem mačkání tlačítek dostaneme k červenému klíči. Musíme se vrátit zpět k červeným dveřím, za nimiž nás čeká nepříjemné překvapení a také modrý klíč. A nyní se můžeme vrátit na úvod mapy, kde se modrými dveřmi a stiskem spínače za žlutou bariérou dostaneme k teleportu vedoucímu k exitu. Ale pozor, důkladně se rozhlédněte!

Level se hraje velice dobře, vyžaduje již adekvátní skill hráče, zejména na ultra violence, setkáme se s již tuhými protivníky včetně kyberdémona. Nutno si dobře pamatovat cestu a pečlivě se rozhlížet, neboť se dá přehlédnutím tlačítka snadno zabloudit.

12. Hexagon Castle (Enkeli + Klofkáč)

Dokonalá mapa přinášející atmosférické hradní sídlo v kombinaci s další náloží hádanek, které nejsou tentokrát samostatnými úkoly, ale jsou výborně zakomponovány do prostředí hradu a podhradí. V úvodní místnosti se můžeme vrátit dozadu pro secret, nebo se vrhnout přímo do akce. Musíme se dát doprava, abychom si zpřístupnili bránu do hradu. Povšimněte si na podlaze, kolik je hodin, neboť čas nám pomůže zvolit si správná vrátka u východu. Nyní se musíme v postupném pořadí, jak nám radí čísla, prokousat hádankami a zpřístupnit si bariéru na nádvoří. Po hradbách se pak dostaneme k modrému klíči, který nám umožní vstoupit do útrob budovy. Zde po zpacifikování hradních obyvatel získáme červený klíč, který nás v podhradí vpustí do sklepení s věznicí. Tady se v jedné z cel schovává klíč žlutý, který nám umožní nalézt cestu k východu. Za kterými dvířky se skrývá východ, nám poradí hodiny na začátku levelu.

Pro mne byla tato úroveň nejlepším herním zážitkem z celého Zones of Fear a jak jsem napsal při betatestu – pokud by Enkeli s Klofkáčem nabídli tuto mapu TNT Teamu, určitě by byli přijati za jeho členy a mohli by tak pomáhat tvorbě třeba Eternal Doom IV.

13. An Unknown Hour (Damned)

Opět výborná Damnedova práce. Technicky laděná interiérová základna či komplex, který příliš neoplývá prostorem, zato ale na každém kroku čekají nepřátelé nebo různé bariéry, které se činností hráče otevírají. Level nemá žádnou novou grafiku, ale architektura je skvěle zpracována.

Ačkoliv je průchod mapou lineární, je třeba sledovat mapu a hlídat si, která bariéra se mačkáním tlačítek odblokovala. Vstup do úrovně začne řežbou, kdy po nás pálí baron a také za rohy schovaní vojáci a impové. Dáme se přímo vpřed a zpřístupníme si modrý klíč. Tím postoupíme v levelu dále a velkou místností s ochozy po stranách, kde jsou relativně skryté spínače, si dojdeme pro červený klíč. Tlačítkem za červenými dveřmi si odblokujeme průchod ke spínači a po dalším běhu za tlačítky se odblokují bariéry s mancubusy za modrými dveřmi, kudy jsme již prošli.

Přístupem, kudy jsme procházeli hned na počátku úrovně, se dostáváme do odblokované chodby, kde si v místnosti s exitem uvolníme cestu dále a ve finále postupným průchodem koridory a aktivováním spínačů docílíme otevření východu.
Mapa se hraje excelentně, má spád a akci, obtížnost je vyrovnaná a férová.

14. Rusted Tower (Enkeli)

Zajímavá a propracovaná úroveň vyžadující pečlivou pozornost a exploraci. Ale nejen to, i akce je požehnaně včetně dvou kyberdémonů.

Ocitneme se ve velké hale, naštěstí hned s bonusem –  megahealthem. Dáme se dolů doleva výtahem a zde po chvíli uvidíme zamřížovanou místnost s modrým klíčem. V ní jsou vidět ocelové bariéry, které musíme postupně uvolnit spínači roztroušenými po úrovni, abychom uvolnili přístup ke klíči. Po náratu zpět se dáme nahoru po schodech a po teleportaci si odblokujeme bariéru bránící nám průchodu do věže. V ní na dně je kyberdémon, naším cílem jsou ovšem schody nahoru a prostory ve sklepení věže. Zde v centrální místnosti vprostřed je zablokovaný teleport vedoucí právě k modrému klíči. Postupně prozkoumáme místnost s impy a následným bludištěm a pak travnaté venkovní prostory – se spínačem a teleportem k tlačítku odstraňujícím bariéru k modrému klíči. Naposledy se dáme na druhou stranu na cestu k budově nad vodními plochami po stranách. Vlevo skočíme do vody a odblokujeme si vchod do budovy. Výtahem se vyvezeme nahoru, zde je nepřístupný žlutý klíč a modré dveře. My se ale dáme ven do věže a dále nahoru po schodech, zde uvidíme trůn, který nám odblokuje modrý klíč, k němu nás přenese již zmíněný teleport. Klíčem si otevřeme vrata a tlačítkem si zpřístupníme žlutý klíč. Za dveřmi žlutými se nám naskytne hektická akce a až ji zvládneme, tak teleportem se dostaneme do věže na stupeň s červeným klíčem, kde se dole objeví další přítel kyberdémon. Pak se již můžeme vrátit zpět až na začátek, kde si odblokujeme vstup do podzemí a po likvidaci jednotlivých vln enemáků najdeme východ.

Mapa vyžaduje pečlivý přístup a nepřehlednutí žádného spínače, neboť pokud něco zapomeneme, těžko již hledáme správný postup, jak se mi při testování stalo. Pokud budeme pozorní, hra pěkně odsýpá a dostane se nám i pečlivě dávkovaného adrenalinu.

15. The City Run (Jaeden)

Rozsáhlá mapa vyžadující pozornost, ale hlavně bedlivou mušku a také trpělivost. Postupně se nám zpřístupní městský okruh s pečlivě designovanou zástavbou, navzájem propojenou větracími šachtami. Pěkně řešené jsou výškové rozdíly v levelu. Mapa se však nehraje úplně dobře, jelikož opakovaně procházíme stejné lokace a navíc souboje v ulicích s teleportujícími se protivníky jsou po vícerém opakování stereotypní. Najde se i pár špatně hratelných úseků, zejména místnost za červenými dveřmi, která je přestřelená z hlediska obtížnosti.

Z hlediska taktiky je třeba následovat tu jedinou možnou cestu, která se nabízí, sledovat na mapě, které úseky se odblokovaly, jelikož postup není na první pohled zjevný a uvědomit si, že bohužel ne všechny dveře jsou v mapě funkční, takže někdy musíte zkoušet. A také, že i malý teleport nebo drobný vstup do větracího systému nás posune významně vpřed a musíme opakovaně probíhat již odhalená místa, ostatně jak název levelu trochu napovídá.

Po vstupu do levelu se dejme přímo a napravo žebříkem na ulici. Vnikneme výtahem do věžáku po levé straně a po seskoku se nám otevřou dveře s teleportem, kterým se dopravíme do skladiště, kudy se dostaneme s pomocí spínačů na druhou stranu města. Zde si postupně zpřístupníme bránu zpět k počátku mapy. Zase přes skladiště se dostaneme na ulici, kde se nám zpřístupnila další pasáž města. Tentokrát vejdeme do sklepa a dále postupujeme městem. Většími dveřmi si zpřístupníme malá dvířka, za kterými se skrývá teleport. Tím se přeneseme do větracího systému, kterým se prosmýkáme k červenému klíči. Teleportem se přeneseme opět do skladiště a k červeným dveřím s asi největším masakrem celého levelu. Jakmile zvládneme boj v náš prospěch, městem pokračujme dál až k širší bráně s mastermindem. Dostaneme se do ventilace, kudy se proplížíme do skladiště, kde je na bedně modrý klíč. Vrátíme se zpět na úvod levelu, kde za modrými dveřmi zabijeme kyberdémona, dále se dejme teleportem zase do skladu a proběhneme celý okruh městem až ke spínači a po menší bitvě  se dostaneme k východu. Nemáme však klíč, tedy šup do větrací šachty vlevo a po žebříku se větráním dostaneme za kyberdémony, kde pak pronikneme ke žlutému klíči. Buď můžeme jít přímo k východu, nebo se vrátit do skladiště, kde se mezitím otevřel přístup k východu do tajného levelu.

16. The Mayhem (Enkeli)

Jedna z nejrozporuplnějších map zahrnutých v Zones of Fear. Ne pro špatný design nebo gameplay, mapu shazuje velká propast se skalními plošinami, přes které hráč musí přeskákat. V portu Skulltag se přeskok dá zvládnout bez obtíží, ale pod jinými porty se skoky musí provádět pomocí straferunu (v podstatě jakýsi přeskok šikmo – běh současně dopředu s úhybem na příslušnou stranu). Takže moje skoky do dálky spočívaly v úspěšném přeskoku a následném uložení, což bohužel narušuje plynulost hry. Ale i takové nástrahy k Doomu patří.
Jinak další výhrady k levelu mít nelze, je jinak dobře vybalancovaný a zajímavý, obsahující architektonicky pěkné pasáže.

K ukončení mapy musíme najít šestici klíčů, abychom úspěšně otevřeli bariéru k východu. Hned na počátku se můžeme vrhnout hrdě doleva do kyseliny, kde si vyčistíme osazenstvo venkovního prostranství. Uvidíme modré dveře. Přejdeme přes most  a po zpacifikování mancubusů se teleportem dostaneme k první skákací pasáži. Podle modročervených šipek si přeskákáme k širokým schodům pro modrou kartu, kterou využijeme pro zmiňované modré dveře. Na konci bludiště najdeme modrý skull klíč. Výtahem na konci venkovního prostoru se vrátíme zpět na úvod mapy, po cestě nad kyselinou pak otevřeme modré lebkové dveře a zde je žlutá karta. Vrátíme se zpět ke skákacímu trainingu a tentokrát se dáme doleva po žluté šipce do jeskyně. Zde po menším masakru zombíků získáme červenou kartu. Dírou ve skalní stěně se vrátíme na plošinky a po červené šipce se dostaneme k červené bariéře, zde po likvidaci potvor získáme žlutou lebku. Vrátíme se zpět doprava na schodiště, kde jsme našli modrou kartu, a sestoupíme dolů ke žlutým dveřím, kde po výstupu po pěkně vytvořených schodech uvidíme červený skull key a je vymalováno – po otevření všech lebkových dveří na začátku mapy jsme u cíle.

17. Circle (Enkeli)

Excelentní tech based level, jeden z nejlepších z Enkeliho produkce. Mapa má tvar kruhového kanálu s kyselinou, který ovšem není průchozí, ale je uzavřen bariérami, kterými se hráč musí proplétat, zkoumaje rozličná zákoutí levelu v podobě jeskyní, staveb či kyselinových jezer. Vyžaduje strategické myšlení a i pozorné oko, zdánlivě totiž se dá v chodbách mapy snadno zabloudit, ale drobná nápověda nás vždycky posune dále. Pokud si ji ovšem, třeba v podobě šipky se zdravíček, zbrkle nesebereme, jako já při betatestu.

Z úvodní místnosti se hbitě můžeme dát jedinými přístupnými dveřmi vstříc masakrování nevinných mutantů. Vydejme se přímo koridory rovnou za nosem, tam kam nás cesta vede, zatím je totiž bez zádrhelů. Ve velké (zatím) dvojramenné místnosti se dáme po schodišti nahoru do haly s průchody krytými zábradlími.  Zde nastane menší bludiště se spínači a otevírajícími se průchody, na vrcholu nás pak čeká teleport, kterým se dostaneme k modrému klíči. Pozor na jezírko s kyselinou, kde se snadno přehlédne cesta nahoru přes drobné schůdky. Přes zjevivšího se masterminda se vrátíme zpět do úvodní haly a vydat se vstříc světlým zítřkům přes modré dveře. Cesta zpět je totiž blokována. Dostaneme se k jezeru s kyselinou, kam nemůžeme, tedy vzhůru do kanalizace až na konec chodby, kde si schovaným spínačem vytvoříme cestu přes kyselinu. Červenými dveřmi zatím neprojdeme, a tedy se vrátíme zpět do úvodních prostor. Modrou branou pak projdeme do hloubi stok a dostaneme se do další větve kruhové chodby, která nás dovede do velkého jezera s kyselinou vedoucího do velké budovy. Tam najdeme po průzkumu šest modrých sloupů, do kterých se dostaneme teleporty roztroušenými po budově. Odstraní se tak  bariéra ke spínači, který otevře bránu k jezeru s červeným klíčem. Z jezera pak vyjdeme zase již relativně přímo červenými dveřmi, ale blokuje nás spousta enemáků včetně kyberdémonů. Dalšími červenými dveřmi se dostaneme k poněkud zákeřně skrytému panelu, kterým si otevřeme dveře k východu. Jak jsem již psal, pozor na zdravíčka!
Celý level je výborným zážitkem a jeden z nejlepších Zones of Fear.

18. Godless (Enkeli)

Odpočinková mapa místo původně plánovaného Hollywoodu od Damneda. Hraje se dobře, bez zádrhelů a je spíše jednodušší, po komplikovaných a složitých předchozích levelech. I z hlediska náročnosti bojů je spíše snadnější, i když zádrhel v podobě kyberdémona a masterminda se také najde.

Po zpřístupnění blokující bariéry se dostaneme k můstkům, jeden z nich vede k zaklínačovi ve dřevěné stavbě, kde si střelbou otevřeme druhý blokovaný průchod ke kruhové budově. Vpravo dole je jezírko s kyberdémonem, kde si tlačítkem zpřístupníme přístřešek s teleportem. Po transportu po pěstním souboji s prasaty  získáme červený klíč. V kruhové budově se dřevěnou chodbou probojujeme k modrému klíči, kterým se dostaneme k východu.
V jednoduchosti je krása a někdy není třeba komplikovaných cest pro zážitek z kvalitní mapy.

19. Gate That Leads to Hell (Enkeli)

Další výborná Enkeliho mapa nabízející frenetickou akci spočívající v likvidování mas nepřátel na jednoduše stavěné úrovni. Hraje se velice dobře, ačkoliv protivníků jsou stovky, tak obtížnost není nastavena příliš vysoko, a tedy si level užijí i začínající hráči.

V atmosférické úvodní místnosti se vyzbrojíme a dáme se po schodišti nahoru do cihlové budovy, kde se teleportem přemístíme na místo první genocidy. Dlouhým koridorem se dostaneme, nebo lépe řečeno prostřílíme k hradu, kde najdeme červený klíč. Vrátíme se zpět a odemkneme si hradní sál. Po zpacifikování nepřátel získáme modrý klíč a vrátíme se na začátek. Vyběhneme zpět po schodech nahoru a druhým teleportem se přeneseme do nejlepšího úseku mapy, do venkovních prostor s četným pavoučím osazenstvem a skalním ochozem, kde nás napadá záplava kakodémonů. Na vrcholku cesty dobudeme žlutý klíč a po posledním proběhnutí úvodních schodů se dostaneme k východu se záplavou impů a po jejich odeslání do nebíčka se vyvezeme k exitu. Pěkná práce.

20. The Rift (Jaeden)

Typickou vlastností Jaedenových map je jejich značná komplikovanost i obtížnost a The Rift je typickým příkladem. Sestává z rozsáhlého komplexu proměnlivých a propletených prostor, kde jsou na hráče kladeny jak překážky prostředí, tak i velkého počtu nepřátel. Mapa je zajímavě stavěna, je v podstatě vybudována kolem obrovské centrální arény, která se otevře po úspěšném zdolání všech zákoutí mapy. Nese s sebou ale i některé problematické prvky, které se mi nelíbí. Jednak několik navlas stejných místností včetně téměř identického nepřátelského osazenstva, a dále mi vadil skalní kaňon s protivníky vysoko nahoře, kteří byli velice špatně trefitelní.  Přes zmíněné výhrady je ale level slušně hratelný, i přes některé velice obtížné pasáže, které zejména s pistol startem činily obtíže.

Začínáme za malými dvířky, kudy se dostaneme do místnosti s dvojitým schodištěm a dveřmi, kde je dole vstup do podzemí do finální oblasti mapy. Dáme se doprava, zde po boji s kyberdémonem a zaklínači si sjednáme originálně řešenou cestou přístup k červenému klíči. Druhými dveřmi pod drtičem pronikneme na dvoranu, kde si spínačem otevřeme zmíněný kaňon,  kterým si postupně dojdeme k modrému klíči. Modré dveře se nacházejí směrem z centrální místnosti směrem doprava v prostoru, kde jsme zabili hell knighty a arachnotrony za mřížemi. Schodištěm si otevřeme místnost s impy, dáme se přístupnou cestou doleva, kde si spínačem odblokujeme šachtu na pravé straně. V podzemí si postupně proklestíme cestu ke žlutému klíči, který použijeme ve dveřích směrem doleva z úvodního sálu. Postupně si pak klestíme cestu dále, zdánlivě komplikovaně, ale vcelku lineárně až k otevření centrální arény. Postupujeme kolem ní,  až se teleportem přeneseme k již otevřenému vstupu do arény. Zde si užijeme masivního masakru a v centru se pak nachází východ.