Leebigh´s Doom Blog

21. Peace (Enkeli)

Velice atmosférická a propracovaná úroveň, odehrávající se v gotickém sídle. Nenajdeme zde kobky či podzemní prostory, ale pobíháme po otevřeném prostranství hradu.

Cílem je najít všech šest klíčů, jež nám otevřou bránu se spínačem, který poslouží k odstranění bariéry k východu. Na počátku úrovně se otočíme dozadu a v místnosti s pohyblivými pásy získáme modrou kartu. Poté se dáme doleva do dalšího sálu, kde po boji s barony najdeme červenou lebku. Pak projdeme dveřmi hned vedle a proběhneme horní etáž hradu ke spínači, všimněte si zatím zablokovaného východu. Dalšími dveřmi pronikneme do propojených, ale výškově oddělených částí sídla, kde musíme jednak stisknout spínač ve střední výškové úrovni a dostat se do centrálního jezírka, kde si zbylými tlačítky spustíme plošiny s ostatními klíči. Vrátíme se na úvod, odblokujeme bránu ke spínači a můžeme si užívat pocitu dobře vykonané práce a prožitého akčního zážitku.

22. Undersite (Jaeden)

Opět Jaedenova typická práce, značně komplikovaný level vyznačující se i dosti obtížnými pasážemi. Není jednoduché se v něm zcela zorientovat, vzhledem k víceúrovňové mapě. Nacházíme se v rozsáhlém sídle zbudovaném někde ve skalní průrvě, mezi jehož částmi probíháme výtahem a šachtou. Nehraje se špatně, ale nemusel by být tolik komplikován. Ale nicméně Jaeden umí stvořit i složitější mapy.

Z centrální místnosti seskočíme dolů na nádvoří před malým hradem, ze všech stran prozkoumáme budovu a dostaneme se k šachtě vedoucí do dalšího sektoru mapy. Zde se dejme dvířky do jeskyně, kde najdeme modrou kartu. Protějšími dvířky proskočíme do další šachty, kde proběhneme honem k teleportu. Ten nás přenese do jezera z kyseliny se sloupy a s kyberdémonem. Zde uplatníme modrou kartu. Dostaneme se dále a zmocníme se žluté lebky. Ta nás pustí ke spínači, kterým se spustí teleport, kudy se dostaneme zpět do šachty a do místnosti s dvířky. Zde žlutými dveřmi vystoupáme nahoru a vrátíme se zpět na začátek, kde se vrátíme k hrádku, modrým dveřím a tam najdeme červenou lebku. Tu použijeme naproti žlutým dveřím a ve fantastické místnosti s pavouky a svitem svící si otevřeme bariéru v úvodní místnosti. Uvidíme zatím nepřístupný východ, vydáme se doleva a stiskneme spínač, další ke druhé půli mostu je na úvodním nádvoří, kde se vlevo za rohem otevře teleport. Nakoukneme do místnosti s východem, kde můžeme stisknout všechny spínače, ke kterým máme klíče. Teleportem v místnosti, kde byla žlutá lebka, se dostaneme do kanalizace, k výtahu a ve větrací šachtě uvidíme žlutou lebku. Ta nám poslouží v prostoru s mostem k východu, kde jsou dveře se žlutým klíčem.  V asi nejprotivnější skalní místnosti najdeme modrou lebku. Po stisku spínačů u východu se nám otevře v místnosti se svíčkami další průchod, kudy se teleportujeme do boxerského ringu pro impy a hráče. Zde je již poslední červený klíč. Ten použijeme k odstranění blokády u východu a hurá ven.

23. The Conquest (Enkeli)

Propracovaná, ale přitom hratelnostně vcelku jednoduchá úroveň v gotickém stylu, hrající si s barvami. Zahrnuje nejrůznější typy prostředí, jak exteriérová, tak i interiérová v podobě odlišně barevně laděných sálů a prostor.  Zajímavá je idea mapy, kdy je třeba nejprve s pomocí teleportů spojujících celkem tři části levelu získat klíče ke zpřístupnění centrální části, kde pak mapa vrcholí.

Musíme postupně projít všechny tři oblasti mapy, první je přímo dostupná a další tři navštívíme pomocí teleportů. Průchod všemi sektory je vcelku intuitivní a nehrozí nám možnost zbloudění, pokud půjdeme jedinou možnou trasou, tak se dostaneme k cíli, tedy příslušnému klíči. Jediný možný zádrhel je ve třetí části, kde se musíme vydat oběma směry a po stisku spínačů X a Y se nám otevře bariéra vprostřed. Jakmile máme inventář klíčů kompletní, vrhneme se do sklepení v centru úrovně a opustíme tak tuto zdařilou mapu.

24. The Riddle (Jaeden)

Asi nejkomplikovanější Jaedenova mapa. Jde o obrovský komplex spojující jak rozsáhlé pasáže exteriérové, tak různé jeskynní kobky a zákoutí. Architektonicky je celý level velice pozoruhodný, najdeme v něm jednak centrální oblast obkrouženou kruhovou cestou, a z vnější strany je také level v podstatě do kruhu ohraničený vzájemně propojenými rozsáhlými sektory, mezi těmito oběma partiemi je spleť chodeb, jeskyní a prostranství. Zatímco úvodní pasáž mapy je velice atraktivní jak vizuálně tak i hratelně, v dalších částech má úroveň již v některých oblastech menší mouchy. Některé části jsou totiž velice rozlehlé a nedobře hratelné, zejména ty, kde podložím mapy je vzduchoprázdno, kde se nepřátelé, kteří jsou mnohdy pod úrovní terénu, špatně trefují. Navíc celá externí oblast mapy je jeden veliký switchhunt, který mnozí hráči možná nezkousnou.
První část levelu je excelentní, kdy postupně za neustálé řeže s nepřáteli zkoumáme centrální jeskyni. Jakmile se nám podaří odblokovat cestu ven, dostaneme se na kruhovou kamennou cestu, ze které směřují další cesty ven. Nejprve musíme ale najít červenou kartu, abychom se dostali za červená vrata. Posléze se venku na cestě objeví panel s mnoha symboly spínačů, který nám poslouží jako nápověda.

Za červenými dveřmi se pak nedá cesta exaktně popsat díky složitosti. Musíme postupně sbírat klíče a postupně aktivovat spínače, zdůrazňuji všechny spínače. Aktivace tlačítek se projeví jejich zasunutím do podkladu na panelu, a tak si můžeme kontrolovat, kolik nám jich ještě zbývá nalézt. Doporučuji označovat si v mapě všechny dveře, které jsou zatím nepřístupné, protože hledat v mapě je velice obtížné a stávalo se mi, že jsem nevěděl, kudy jít. Po stisknutí všech spínačů se nám otevře teleport tam, kde začíná úroveň – v úvodní jeskyni. Přes všechny výhrady jde o velice pozoruhodnou mapu zejména z hlediska stavby a architektury.

25. The Oblivion (Enkeli)

Velice interesantní level zaměřený čistě na akci. Odpočineme si tak od náročného zkoumání temných zákoutí a tajemství doomovských kobek. Jak píše Enkeli v Liquid fóru, při tvorbě a konstrukci tohoto démonického levelu pro Zones of Fear se kupodivu inspiroval architekturou v církevním státečku – ve Vatikánu. Naším úkolem je ubránit se postupně se teleportujícím vlnám nepřátel, které spouštíme prostřednictvím spínačů, ke kterým se dostaneme teleporty, jež se objevují po spuštění sloupů.

Nacházíme se na rozsáhlém náměstí se sloupy a kolonádami po stranách. Uvítá nás kyberdémon, kterého je však hračkou zdolat s pomocí nesmrtelnosti. A pak začne peklo ve zjevujících se vlnách enemáků. Nutno konstatovat, že ačkoliv zdánlivě vypadá počet protivníků hrůzostrašně, hra zase až tak těžká není, i když se jednotlivé vlny stávají obtížnějšími díky zastoupení tužších nepřátel. Počet i druhy protivníků jsou však dokonale vybalancovány, takže i když se stává, že nás přemohou, při druhém opakování si již dáme pozor a nepříznivá situace k dobrému obrátí. Mapa se hraje dobře i díky přítomnosti powerupů, dostatku zdraví a munice. Skvělá práce.

26. Tower of Blood (Jaeden)

Další komplikovaný level z Jaedenovy dílny. Tentokrát je nejen složitý z hlediska komplikované architektury, ale náročný i díky počtu nepřátel a četným nástrahám prostředí. Jeho název je tak zvolen velice trefně – hráč bude opakovaně cedit krev díky opakovaným úmrtím a problémům. A to některé pasáže byly při testingu poněkud upraveny ve smyslu zmírnění obtížnosti.
Level je natolik propletený a činí dojem vícepatrového hradního komplexu plného krve a kyseliny, že orientace je velice obtížná a i při mém několikerém hraní jsem vždycky zapomněl, kudy se dát, zejména ke konci mapy.

Po vyhubení impů v první místnosti se dejte rovnou za nosem skrze otvírající se komůrky s pavouky a proběhněte koridorem s mancubusy. Poté uvidíte blokované dveře, takže se vrhneme dolů do kyseliny a přes další průchod s potvorami se dostaneme k pain elementálům, kde je spínač, kterým si bariéru otevřeme. Vrátíme se k ní, objevíme místnost s krvavými jezírky, dřevěnými vraty a čtyřmi dvířky. Tuto je třeba si dobře zafixovat, protože půjde o uzlový bod, odkud se budeme vrhat do dalších útrob mapy. Vraty se dostaneme k teleportu vedoucím do chodby se žlutými dveřmi. Spínačem si otevřeme první vrátka a ty vedou do chodby s modrými dveřmi. Těch si zatím nevšímejte a dejte se na druhou stranu, kde se v pasti s cyberdémonem zmocníme žluté karty. Ta patří do žlutých dveří, pokračujeme dále v putování, zastavíme se u mříží v chodbě s kakodémony, za nimiž je schovaný spínač, střelením do něj se posuneme dále. V místnosti s kostkami v kyselině, přes které bychom měli přeskákat, najdeme modrý skull klíč. Nepodaří-li se tento manévr, v kyselině je naštěstí schovaný teleport. Já jsem tedy tyto kostky nedal ani při opakovaných pokusech. Klíč uplatníme u popsaných modrých dveří. Pronikneme do místnosti s  větrací šachtou (kde jsou i červené dveře) a dále do větracího systému a poté do haly s cestičkami nad žíravou krví, kde musíme stisknout všechna tlačítka. Dostaneme se tak zpět do místnosti s mřížemi, kde jsme stříleli do spínače. Je zde spínač pro červenou lebku, zatím pro absenci správné karty nepřístupný a také spínač, otevírající nám schodiště do nových exteriérových prostor, kde vidíme zatím blokovanou bariéru. Hlavními objekty jsou vysoké zdi, na které musíme vyšplhat a sebrat červenou kartu. Pak se s ní vydáme k červeným dveřím a vystoupáme do dalšího sektoru mapy – široké chodbě se záplavou nepřátel, kde uvidíme malý balkónek se spínačem. V místě, kde do této chodby vstoupíme, se později levá stěna odblokuje – toto je pro mě nejzákysovější místo, nikdy jsem si nebyl schopen na něj vzpomenout a zmateně bloudil, nevěda kam se dát. Na konci chodby po stisku spínače naproti uvidíme v místnosti proti nám malá dvířka, kam musíme rychle proběhnout, abychom se dostali nahoru na balkonek a stiskli spínač otevírající bariéru s teleportem zase na konci chodby. Dostaneme se ven, najdeme zde masterminda, kyberdémona a červený skull klíč. Ten se hodí ke spínači, po jeho stisku vystoupáme nahoru tam, kde byla červená karta, a stiskneme v místě odblokované stěny modrý spínač. Je zde ještě žlutý. Červenými dveřmi pronikneme opět ven z hradu, kde se objevil teleport, který nás přenese ke žlutému skull klíči (byl schovaný za mřížemi, kde jsme stříleli do spínače). Ten uplatníme venku u žlutého tlačítka. Nyní se přímo dostaneme ven, kde se otevřou dveře se šesti tlačítky. Máme již pět klíčů, chybí poslední modrá karta. Dejme se opět do červených dveří, kde nás čeká již odblokovaná stěna a nepříjemné překvapení k likvidaci a teleport nás přenese do posledních vrátek, kde sebereme modrý klíč. Ještě jedno kolečko směrem ven, poslední spínač a objevivší se tlačítko nám otevře poslední čtvrtá vrátka vedoucí k východu.

Když to takto všechno vidím napsané, zdá se cesta vcelku jednoduchá. Ale vyznat se v této mapě je opravdu umění. Na jedno zahrání výborné, ale pro opakované procházení level rozhodně není. Ale vymyslet tuto krvavou věž muselo určitě dát velkou práci, takže Jaeden zaslouží poklonu.

27. Deeper and Deeper (Enkeli)

Zajímavá úroveň, kde pronikáme po jednotlivých etážích pomocí výtahů do hlubin mapy, i s atmosféru dokreslujícím označením hloubky, až na pekelné dno sluje. Mapa je relativně po předchozím závaru jednodušší, spíše lineární a i souboje s nepřáteli až na dílčí problémy nejsou příliš těžké.

Ocitneme se v budově, kde se dáme doprava, zpřístupníme si výtah a vzhůru do explorace dolu. Dostaneme se do kruhové místnosti se hřbitůvkem, vydáme se doprava a uvidíme sál s kosočtvercem a spínači. Postupně procházíme jednotlivé sektory a ve finále se zmocníme modré karty. Dostaneme se 100 metrů pod povrch a chodbou s kolejemi se vydáme k červenému klíči. Dveřmi se pak prokopeme k výtahu a sjedeme 300 metrů pod zem. Zde drtičem rozmašírujeme barony a ukořistíme tak žlutý klíč. Po likvidaci masterminda se probojujeme k výtahu směrem do pekla. V ohnivé výhni si ověříme, že peklo je 500 metrů hluboko a po zahubení kyberdémona proskočíme rozšklebenými tvářemi na svobodu.

28. The Fallen (Pipicz)

Hektický level, výborně vystavěný, ale pekelně těžký, svou náročností vybočující z průměru Zones of Fear. Je třeba být neustále v pohybu, uhýbat před střelami či firebally enemáků, bohužel zde prakticky není žádné místo, kde si může hráč odpočinout nebo rozvážit další postup, musíme být stále ve střehu, jinak nás stihne krutá smrt. Design levelu je přitom dokonalý. Ocitneme se v rozsáhlém komplexu s krvavým jezerem na dně, nad nímž se tyčí centrální budova, ze které vedou všemi směry vysoké cesty, ze všech stran obklopené klecemi a výklenky přeplněné nepřáteli, obzvláště těmi metajícími firebally. Mapa má přitom dvě dokonale symetrické poloviny, které musíme obě postupně projít.

V centrální místnosti si nejprve otevřeme přístupy ven a mela může začít. Dáme-li se rovně, dostaneme se ke sloupku s nepřístupným červeným klíčem. Je třeba se ale dát doleva nebo doprava dle libosti a po cestách musíme proniknout postupně až dolů, kde si tlačítkem otevřeme mříže a dostaneme se posléze k modrému nebo žlutému klíči. Musíme projít obě strany mapy, jinak se nedostaneme dále. Klíči si otevřeme vstup do teleportu, jenž nás přenese na sloupek k červenému klíči. Zde již zbývá jen kousek k peklu, očistci či ráji dohromady – několik zaklínačů a dva kyberdémoni v malinké místnůstce. Opravdu hardcore.

29. Rotten (Enkeli)

Goticky laděná rozsáhlejší mapa, nabízející zajímavě vystavěné jak interiérové prostory, tak i exteriérové části. Nechybí ani samozřejmě tuhá akce, ale jak je u Enkeliho zvykem, tak jsou boje férové a obtížnost je dobře vyladěná.

Po likvidaci první várky protivníků se dáme nahoru po schodech, dolů do kyseliny a po promenádě kolem žíravého jezírka získáme modrou kartu. Spletitými cestičkami se pak dostaneme zpět ke kyselině a spínačem si spustíme most, kterým se vrátíme na místo, odkud jsme přišli. Nyní se můžeme z úvodního sálu dát poblíž umístěnými modrými dveřmi na  výlet mimo hrad, kde je hned pod schody červená karta, ale my se i tak musíme probít k teleportu na konci krvavého jezera, který nás vrátí na vrchol schodiště. Vrátíme se pak do úvodní místnosti a červenými dveřmi se dostaneme do sluje s pavouky, kde na jejím konci se nachází kulometčíky hlídaná žlutá karta. Tu uplatníme u příslušných dveří, abychom se dostali k modrému skull klíči. Ten nám otevře místnost, kde si spínači vytvoříme schodiště, ne do nebe, ale dolů pro červený klíč, který nám otevře dveře se spínačem. Tím se nám v zatím nenavštíveném sále s druhými žlutými dveřmi v rohu otevřel prostůrek se žlutým skull klíčem, kterým si otevřeme bránu s přečetnými prasaty. Na konci zabíjačky si spínačem otevřeme bránu k východu, respektive k festivalu spínačů a masakrů objevujících se vln enemáků, kterým se nám otevře brána do finále – k třicátému levelu.

30. The Doomcore (Jaeden)

Finální level je největší masakr z celého megawadu. Typicky bývá poslední mapa v megawadech velkou arénou, kde musíme nějakým zapeklitým způsobem trefit Romerovu hlavu skrývající se za pekelným symbolem kozla, obvykle za značně neférových podmínek a v záplavách enemáků oživujících se kolem hráče. I v Jaedenově levelu Doomcore podobné finální střetnutí najdeme. Ale cestu k němu si musíme dokonale užít rozsáhlým putováním propleteným světem, zapleveleným masami potvor a četnými nástrahami. Jakkoliv je tento level náročný, dá se, i když kolikrát s vypětím všech sil, zvládnout. Přistupoval jsem k němu s cílem přežít, dát kompletní statistiky se tady asi podaří jen mistrům. A to ještě nepočítám dobývání finálního bosse, to většinou automaticky píši IDDQD. Ale cesta k velkému finále je tady opravdu grandiózní. A jak je psáno v popisku, klidně si dejte přestávku nebo více, protože mapa je opravdu rozsáhlá. Průchod je sice vcelku přímočarý bez bádání, kudy se dát, ale zdržují nás nástrahy v podobě záplav protivníků a různých pastí v podobě uzavřených prostor, které musíme vyčistit.

Jakmile se napakujeme zbraněmi a municí, proběhneme chodbičkou a skočíme přímo do náruče nepřátel. Cesta kupředu je blokována, tedy vběhneme do boční cestičky a po likvidaci potvor se dostaneme zpět na již odblokovanou cestu. Cesta končí další boční chodbičkou, kterou pronikneme do arény blokované mřížemi. Uvolníme ji, ovšem čekání na její spuštění je nekonečné a provázené bojem s nespočtem příšer, které se postupně zjevují. Postupujeme dále k budovám ve vzduchoprázdnu, vejdeme do té nejbližší a prozkoumáme její útroby, jsou zde modré dveře, my se ale dáme těmi volnými, prošmejdíme přístupné chodby a otevře se nám mříž. Dáme se propletenou cestou s mancubusy a dostaneme se do čtvercového sálu s prasaty, stiskem spínače si spustíme schody nahoru a vejdeme do sálu s průrvou. Na druhé straně je tlačítko, které nám otevře dvířka na balkón nad místností s prasaty. Proběhnutím teleporty si otevřeme cestu ven a průzkumem místností s vojáčky a kulometčíky si otevřeme cestu k další vlně nepřátel na široké cestě. Ta nás dovede k mostu do další části mapy. Zde přežijeme několik náporů slabších potvor po stisku spínačů, a přistoupíme k masakrování nebohých impů na balkóně, seběhneme dolů po skalní cestičce a dostaneme se konečně do místnosti s modrým klíčem. Stiskneme tlačítko, potom ještě jedno, když se vrátíme ven z místnosti, klíč již můžeme hned použít. Proběhneme chodbou a dostaneme se na most, kde nás čeká útrpná cesta přes špalíry revenantů. Dostaneme se do místnosti s impy, za bariérou je ještě zaklínač. Zjistíme, že jsme tam, kde jsme již byli, vyjede nám spínač k megahealthu a tlačítku, který nám odblokuje zaklínače, a můžeme zase pokračovat v průzkumu. Postupujeme modrými dveřmi až k těm, kudy jsme zatím nešli, a to nahoře v místnosti s průrvou. Dostaneme se k teleportu, který nás přenese zase úplně jinam. Vystoupáme po schodišti, proběhneme dřevěný můstek, spadneme dolů a dalším teleportem se přeneseme k průchodu dovnitř – proběhneme po cestičce nad kyselinou,  po dalším mostu se dostaneme k modernější budově, kde nás čeká labyrint s lebkami a obtížné hledání správné cesty ven – na druhou stranu balkónu s impy, kudy seběhneme skalní chodbou do sálu s červenými dveřmi. My se ale dáme těmi druhými přístupnými a po intermezzu ve dvou malých místnůstkách se dostaneme ven, kde po likvidaci záplavy pavouků pronikneme do budovy s mancubusy, po můstku přeběhneme ven stisknout tlačítko, otevřeným průchodem pak budovu oběhneme a teleportem se dostaneme do komnaty s kyberdémonem a cacodémony. Zde je na trůnu průchod do dalšího prostranství s prýštící fontánou z lávy a mancubusy. Fontánu oběhneme a cestou pokračujeme do další chodby do jeskyňky s červeným klíčem. Po jeho sebrání se červenými dveřmi vrátíme k těm prvním vratům a můžeme pokračovat v průzkumu. Najdeme vysoká schodiště, tady postupně mačkáme tlačítka a otevírají se nám uzavřené boční chodby, až se probojujeme ke dvěma teleportům. Dáme se třeba do levého, načež následuje spletenec chodeb, kde postupně aktivujeme spínače, až se dostaneme k východu, kde nás v úzkém prostoru sevřeném bariérami ze stran napadají prasata. Otevře se nám bariéra ke kyberdémonovi a teleportu, dostaneme se do chodbičky, kterou se protáhneme do místnosti s pain elementaly, druhou chodbičkou se proplížíme do další oblasti. Bariéry se zaklínači a barony jsou již hračkou a širokou a kupodivu prázdnou cestou se proběhneme k velké červené budově. Tady zažijeme malé deja vu, neboť jsme ve stejně vyhlížejících místnostech jako na úvodu mapy. Spustí se nám výtah a jsme ve finále – ve velké aréně se závěrečným bossem, kterého musíme trefit do jeho mozku. Postupně musíme stisknout čtyři tlačítka, přičemž si otestujeme naší zručnost, a poté najdeme žlutý klíč a tím si spustíme výtah, kterým pak můžeme trefit raketou bosse přímo na komoru. A pak následuje jen přehlídka enemáků a Zones of Fear je u konce.

31. Rivalside (Jaeden)

Menší, ničím nevyčnívající průměrný level s fašistickou tématikou. Toť charakteristika prvního tajného levelu, ke kterému se dostaneme z mapy číslo 15. Mapa je jednoduchá, jen v místnosti s kyberdémonem může dojít k nedostatku munice, zejména pokud hrajeme s pistol startem, jinak je vcelku munice dosti.

V první místnosti začneme průzkum stiskem tlačítka a proniknutím do věžičky, kde si spustíme schůdky v okopu, uvidíme zatím nepřístupný žlutý klíč. Doprava za rohem je u raketometu spínač, kterým si otevřeme bránu do místnosti se žlutými a červenými dveřmi. Spínačem si spustíme žlutý klíč a vrhneme se pak do žlutých dveří. Přeběhneme velké prostranství k tlačítku, spustíme si schody u vstupu do této oblasti a vejdeme do technické místnosti , kde si postupným aktivováním tlačítek postupně otevíráme komůrky s nepřáteli, až se objeví kyberdémon. Musíme jej anihilovat a dostat se tak ke spínači k modrému klíči. Ten využijeme na druhé straně prostranství a dostaneme se k místnosti s postupně se odhalujícími bariérami, na jejímž konci nás očekává červený klíč. Dveřmi se pak dostaneme výtahem k východu. A nebo pokud chcete pokračovat druhou tajnou úrovní, vraťte se zpět na úvod, kde se otevřely dveře s tajným východem (kousek od spínače u raketometu).

32. An Inglourious Basterd (Damned)

Velkolepý nacistický hrad z Damnedovy dílny, jedna z nejlepších map Zones of Fear. Obsahuje od všeho trochu – velkolepá architektura, akce, i ta trocha hledání a přemýšlení, kdy se mi při prvním zahrání nepodařilo dostat k východu a řešení je přitom naprosto triviální.

Ze vstupní komůrky se můžeme dát doprava a kolem zmrazených baronů až na konec chodby, kde za modrými dveřmi je modrý klíč. Hned vedle po likvidaci revenantů se dáme doprava, kde si dole spínačem aktivujeme výtah. Dostaneme se do jídelny či konferenční místnosti, kde najdeme červený klíč. Dveřmi poblíž se dostaneme nahoru na ochoz nad posluchárnou, kde za dveřmi ve středu si zpřístupníme můstek ke dveřím směrem vlevo od této místnosti, který až nahoře otevře vchod na ochoz. Po stisku tlačítka vlevo na ochozu se vrátíme zpět, nebo můžeme seskočit dolů, kde ale odevšad na nás pálí gestapáci. Dojdeme zpátky k již oživlým baronům, kde je žlutý klíč. Pak musíme zpět na trávník ven, kde je třeba proniknout do malé budovy, kde si spínačem odblokujeme nahoře na ochozu bariéru. Vystoupáme pak na ochoz a ladným skokem se sneseme na korbu pick-upu, kde nás čeká východ a konec levelu.