Leebigh´s Doom Blog

Boj na nádvoří

16. – Leeds Castle

Přemýšlení nad hledáním východu z levelu ustupuje do pozadí a akce má zase navrch. Nacházíme se na ploše před hradní branou, kde se do nás pustí záplava enemáků. Jak si otevřeme bránu, dostáváme se do hlubin hradního sídla. Můžeme se vydat na obě strany, ale ve finále se oběma cestami dostaneme na velké nádvoří s hordami potvor. Poté můžeme začít s postupným průzkumem starého hradu. Celou stavbu můžeme obkroužit po kamenné cestě, kdy v zákoutí se studnou nalezneme žlutý klíč a na návrší se v přístřešku schovává klíč modrý. Přístup k blokované cestě k východu si zpřístupníme pomocí spínačů v budce na nádvoří. Pak již se dostaneme po hradbách k červenému klíči a kolem mučírny k finálnímu teleportu. Architektonicky excelentní a velice dobře hratelný level.

17. Cyber Machine

Tato mapa pro mne představovala obrovské martyrium. Nechápu, jak bez cheatů ji lze vůbec projít. Začínáme v dlouhém prostoru ohraničeném lávou, kde se musíme po blocích dostat přes kamenné stěny sjíždějící dolů , přičemž ve správném okamžiku musíme přeskočit na další kamenný kvádr. Lehce se to píše, hůře koná, protože se na nás vrhají kakodémoni a ztracené duše. Jak se nám podaří zvládnout tento úsek, tak nás čeká další překvapení. 4 kyberdémoni v budkách v uzavřeném prostoru, naštěstí částečně schováni za pohybujícími se clonami. V každé budce musíme stisknout spínač, abychom se dostali teleportem v centru do prostoru zevně od kyberdémonů. A martyrium číslo 3 – aréna, v jejímž centru jsou výklenky se zaklínači, v rozích jsou v klecích revenanti a ze vstupů do tunelů se objevují kakodémoni. Navíc v každém vchodu do tunelu je nekonečně dlouho sjíždějící sloup blokující vstup. Je třeba zlikvidovat zaklínače, aby se otevřely průchody k východu. Level je určen zřejmě pro potrápení hráče, designově nijak nevyčnívá.

18.  The Train Is Approaching

Naprosto dokonale ztvárněné prostředí industriálního komplexu zakomponovaného do přírodních scenérií. Level je totálně kompaktní, bez žádných bočních chodeb, vše je v jednom celku. Najdeme zde budovy, podzemní štoly, četné mosty,  lávová jezera, teleporty, havarovaný vlak. Mapa je velice obtížná. Pokud si odmyslíme velké porce masa určeného k porážce, tak hlavně proto, že se hráč ztrácí v záplavě možných cest. Mapa se dá celá projít a ozřejmit, ale bez klíčů se nehneme dále. Je třeba prozkoumat úplně všechna zákoutí mapy. Jen pro nápovědu, abyste nebloudili dlouho: modrý klíč je v lávovém jezeru s kyberdémonem, pak je již cesta snazší. Doporučuji si označit v mapě jednak spínače a také všechna klíčová místa bráněná bariérami hned, jak kolem nich projdete. Pro fanatické hledače spínačů a cest ideální level.

Jeřáb nad jezerem

19. – Natural

Další mapa přinášející nám totální masakr nepřátel. Jsme v polorozbořené budově, sebereme brokovnici a první úlek – stojí před námi cyberdémon, hlídající centrální prostranství se spínači. Musíme se vydat doleva, kde se nahoře ve dveřích skrývá první klíč, který nám pak spínačem na centrální ploše otevírá žluté dveře dole vlevo. Ovšem ještě předtím je třeba stisknout spínač před těmito dveřmi. Za nimi se skrývá modrý klíč, který nám po stlačení spínače uvolní zablokované dveře vpravo. Rovnou za nosem seskočíme přes mříže na výstupek s červeným klíčem, načež nastane neuvěřitelný masakr všude kolem a pomocí spínače za červenými dveřmi se nám otevře bariéra na ohnivých schodech před velkou červenou branou, za kterou je východ z úrovně. Tuto otevřeme tlačítkem skrytým za touto bariérou. Obtížnost je již extrémní, po každé akci se všude teleportují nepřátelé, prostě totální masakr.

Výhled na křížovou cestu

20. Traps

Tento poměrně rozsáhlý level nabízí zejména pohyb v jeskyních a skalních prostranstvích nad mořem zeleného slizu. Jak název napovídá, o nečekané okamžiky nebude nouze, hned po otevření prvních dveří sprška vybuchujících sudů, poté skok víry buď do lávy a nebo na skalní výběžek, a samozřejmě záplavy nepřátel zjevující se všude kolem. Designově excelentní mapa, vyzdvihl bych klíč skrývající se v koši na jeřábu a nebo hlídková věž s věrně zpracovanou zpráchnivělou střechou. Pěkná práce.

21. Diablo’s Heart

Další zabijácký level. Naše přežití v prvních fázích závisí v podstatě jenom na rychlém běhu a bystrých kličkách. Pokud kousek od startu popojdeme, tak se objeví záplava zaklínačů smažící si nás svými ohníčky. A máme proti nim jenom pistolku. Musíme tedy běžet a kličkovat jako Forrest Gump a po x-tém pokusu to nakonec dáte. Pak jenom proklouznout v ohnivém podzemí a na mostu mezi nesčetnými impy, a pak jenom mezi dvěma dalšími zaklínači a konečně se zmocníme brokovnice. Pak jenom po točitém schodišti se teleportujeme na vnější stranu již proběhlého mostu a dostaneme se k arzenálu raket, kterými se dá mezitím teleportované osazenstvo mostu pacifikovat. Pak již sebereme BFG a vrátíme se zpět ke dveřím s modrým klíčem. Pokud jsme šikovní, obejdeme i kyberdémona a můžeme se z okna kochat na zkázu Diablova srdce. Level je opravdu tuhý, ale opravdu se proběhnout dá. Nic není pro správného doomera  nemožné.

22. Fire Play

Hrátky s ohněm. Stylový název pro level, který se převážně odehrává mezi ohnivými zdmi a nad hořící lávou. Ocitneme se na ochozu, směrem doleva i doprava jsou klíče a před námi zavřené dveře. Vejdeme do dveří za našimi zády a za přestřelky mezi revenanty a mancubusy si otevřeme dveře, před nimiž jsme se zjevili na začátku levelu. Pak mezi sloupy s cyberdémony pronikáme do slují a nad můstky s temnou lávou, abychom postupně sbírali klíče na ochozu a postupně se dostali k finálnímu exitu. Pěkný a atmosférický pekelný level.

23. A Little Big Massacre

Začínáme ve starém zákoutí heretikovského střihu. Jakmile se prokousáme úzkou chodbou, dostaneme se do velkého prostoru s lávou a mnoha dřevěnými stavbami a cestami, v kombinaci s kamennou hradní architekturou. Musíme pečlivě prošmejdit všechna zákoutí, abychom našli klíče, uzavírající přístup k teleportu. Zde nastane opravdu takový malý masakříček, kde se proti nám postaví asi pět kyberdémonů a záplavy revenantů. Pohodička 🙂 Velká úroveň vyžadující jednak um akčního hráče k likvidaci monster a trochu detektivního umění, protože klíče není zase až tak jednoduché najít v četných malých přístřešcích a zákoutích.

24. The Gift From GOTT

Zajímavá mapka podbarvená hitem skupiny Metallica, laděná spíše do gotického prostředí. Ocitneme se na molu obklopeném mořskou hladinou a naším úkolem je infiltrovat se do kamenného hradu. Spínači za dveřmi vlevo i vpravo si otevřeme centrální bránu a po prozkoumání prostor kolem chodby si otevřeme vstup do centrální dvorany s náloží příšer. Odtud se musíme vydat doleva nahoru do dřevěných kobek, kde se nám ukáže krom schovaného kyberdémona také krásný výhled na okolní mořskou hladinu. V další fázi pronikneme na druhou stranu centrální místnosti do tunelu s kolejemi, kde se dostaneme k finálnímu klíči a teleportu. A pak se teleportujeme do obrovské závěrečné místnosti. Kyberdémon, sudy a postavičky mariňáka mezi nimi. Trošku nechápu, level končí po rozstřelení sudů smrtí našeho vesmírného námořníka. Kde je ale božský Karel, tak to nevím.

Bitva na hradě

25. Cow Face

Level nevyniká převratným architektonickým řešením, ale záplavou nepřátel. Hned jak se objevíme na startu, dva kyberdémoni na nás spiklenecky mrkají, musíme se vrátit o krok zpět, abychom se ocitli mimo zahrádku s nimi, ale před námi je zase záplava impů a jiné havěti a nepřátelé na nás navíc střílejí z hradební zdi. Level je symetrický, musíme se proklestit jednou půlí a poté se prořezat budoucími mršinami nepřátel na stranu druhou a spínači si otevřeme centrální mříže. Jak vstoupíme do tohoto prostůrku, jsme osmaženi ohňostrojem ze zaklínačské produkce a jakmile je zpacifikujeme, tak se dostaneme k východu, který stráží dva kyberdémoni, před kterými jsme na začátku mapy museli prchat.

Vražedný pohled

26. Kill Bill

Hned na počátku levelu začíná boxerská vložka s prasátky a rychlé pobíhání po hradním nádvoří, kde se nám postaví masy monster. Po jejich aspoň částečné likvidaci pronikáme do nitra hradního komplexu, kde se proplétáme po chodbách a nádvořích, abychom nalezli červený klíč otvírající závěrečný teleport k východu. Mapa je velice pěkně zpracovaná a poněkud více fér než level předchozí, kde masy nepřátel byly na vyšší obtížnosti nehratelné. Pěkná práce, nicméně mapa se mi jeví na orientaci trochu nepřehledná.

27. Stairway to Heaven

Naprosto excelentní level, který se odehrává vysoko nad oblaky a procházíme se po vzdušných cestičkách a místy nakoukneme do interiérů. Průchod levelem je přímočarý, ale jeho konstrukce je velice důmyslná a často se setkáváme s vysokými převýšeními. Celá mapa je podbarvena stejnojmenným hitem skupiny Led Zeppelin. Po úvodním testu inteligence, jak se dostat přes skalní průrvu, pronikáme koridory s impy a barony a postupně se dostáváme do první uzavřené stavby, kde získáme červený klíč a postupujeme dál. Přejdeme dvě vysoká převýšení, kdy pokud nemáme zapnutý mouse aiming, tak jde v podstatě skoky do neznáma a ve finále nás čeká obrovská kamenná plocha s pavoukem. Nádherná mapa a jeden z nejlepších levelů celé konverze.

28. Hard Target

Můj bezkonkurečně nejméně oblíbený level. Přitom architektura je excelentní. Ale obtížnost je bohužel nad mé síly a i na třetí obtížnost jsem musel cheatovat. Po sesbírání zdravíček a zbraní za dveřmi vidíme četné ochranné obleky, což již upozorňuje na základní úskalí celého levelu. Naskýtá se nám pohled na hlubokou propast vyplněnou kyselinou, z níž se tyčí několik sloupů, kam se postupně musíme dostat. Naštěstí jsou na dně propasti cestičky, jinak bychom byli spáleni žíravinou. Jen tak mimochodem se nám do cesty dostane pár klecí vyplněných monstry. V mapě se mi velice špatně orientovalo a v časovém presu, než vyprší ochrana obleku, se brány, kde se dá proniknout do hloubi mapy, hledaly velice těžko. Navíc četní archvillové a kyberdémoni a záplavy bazálních enemáků jsou jednak opravdu hardcore a druhak v takovém počtu poněkud nudné. Mapu velice trefně charakterizuje název jednoho videa na YouTube (bohužel nekompletního) – Sickest Doom Map Ever!

Street fighting

29. I’m Just a DOOM Addict

Zklamání z poněkud nevydařené mapy střídá nadšení, kdy předposlední level nabízí masakr ve velice dobře zpracovaných městských kulisách na pozadí mrakodrapů neznámé megalopole. Ruiny městských staveb, interiéry budov, posluchárna, silnice, mezitím záplavy nepřátel, kterých je sice hodně, ale je jich tak akorát, aby řádně potrápily hráče, ale aby jej nezbavily chuti pokračovat. Grandiózní zakončení celé konverze, protože poslední, třicátý level, je již jenom třešnička na dortu.

Umělecký akt

30. <|>

Nejlepší joke wad všech dob. Pokud jste puritáni nebo nemáte 18 let, tak si můžeme zvolit “dětskou” variantu, kde se na nás ve finále směje symbol znázorněný v názvu levelu. Pokud si zvolíme adult only cestu, tak se pokocháme krásami ženského těla stvořeném v Doom enginu. A hlavním úkolem je… tak to nebudu prozrazovat a vyzkoušejte si to sami. A nepotřebujete ani Viagru či jiné pomůcky. Gynekologové amatéři zaplesají.