2021
03.08

Autor: Doomkid (1. 2. 2020)

Poté, co jsme mohli prožít dobrodružství afroamerického Doomguye jménem Rudy ve dvou akčně laděných mapsetech, jež se staly součástí únorového DWmegawad Clubu, nastal čas se seznámit s dalším hrdinou bez bázně a hany jménem Ray.

Letošní únor byl na blogu zasvěcen tvorbě Adama Posta, známějšího v komunitě pod přezdívkou Doomkid. Jeho dalším mapsetem v podobném duchu jako byly Rudyho cesty za dobrodružstvím je šestilevelový Ray Mohawk´s Manic Monday, a tak když jsem úspěšně zvládl měsíční nálož levelů, pustil jsem se i do tohoto krátkého projektu. Ačkoliv se začíná probouzet sluníčko, rána jsou stále chladná a mlhavá a Rayovo šílené pondělí nám vnese závan tropického podnebí aspoň na naše monitory.

Ray, žijící v klidné plážové čtvrti, si spokojeně vegetuje s důchodci a surfaři na prosluněné pláži. Příběh se točí kolem zázračného paliva Nukage, samozřejmě z produkce všeobecně známé společnosti UAC. Toto palivo nahradilo díky svým příznivým vlastnostem ropu, ovšem nikdo se nestaral o destruktivní vedlejší účinky na ekosystém. UAC dokonce přinesla zfalšované vědecké výsledky potvrzující jeho údajnou bezpečnost. Je to již 10 let, co takřka všichni přešli na tento chemický zázrak, a Ray se znepokojením registruje rostoucí teplotu a znečištění ve své lokalitě. Rozhodne se jednat a vypravit se přímo do UAC, aby v tamních kancelářích vyvolal pozdvižení a vnesl tam svěží naštvaný vítr.

Leč jakmile vychází ráno na autobusovou zastávku, spatří své bývalé sousedy, jak navzájem požírají svá těla. Dokonce se objevuje komando vojáků, kteří se ovšem po likvidaci zombifikovaných lidí také hladově zakusují do zastřelených mrtvol. Rayovi je vše jasné, projevují se vedlejší účinky Nukage. Jakožto staromilec používající své staré benzínové auto unikl vedlejším efektům zázračného paliva. Zamyká se ve svém domku a chopí se nože, se kterým se za svého vězeňského pobytu naučil mistrovsky zacházet.  Pod postelí nachází svou starou pušku a uvědomuje si, že je pouze na něm, aby pronikl do sídla UAC a uvedl věci do pořádku.

Ray Mohawk´s Manic Monday je klasickým šestilevelovým mapsetem důsledně designovaným ve Vanilla stylu, tudíž jej spustíme na jakémkoliv portu. Je laděn ve stylu klasického Doomu, ale najdeme ozvláštnění v podobě nové grafiky a spritů nepřátel.  Máme impy v havajském stylu v hula sukních, modifikované vojáčky, některé dokonce v doomovských skafandrech. Ostatní osazenstvo protivníků se nezměnilo. Všude jsou dekorativní doplňky v podobě stromů a palem, místo hojivých lahviček máme lahve naplněné nejspíše karibskými rumy a samotný Ray je drsný punker s čírem.  Hlavní novinkou ve zbraňovém arzenálu je bojový nůž, který je velice účinný, neocenitelný pro boj zblízka a preferoval jsem jej místo motorové pily. Místo pistole máte k ruce pušku jako v Rudyho mapsetech, ale nejevila se mi až tak přesná.

Mapy jsou laděné v tropickém stylu, zejména na počátku, pak se ponoříte již do klasických map ve stylu Doomu. Zejména první level je procházkou letním rájem. Pobíháte mezi dřevěnými domky s prosluněnou pláží v povzdálí a havajští impové k této náladě korespondují dokonale. Exteriéry jsou podstatnou součástí designu a většina map zahrnuje buď přírodní scenérie, nebo alespoň prostorná nádvoří. Takže prostoru pro akci a manévrování máte většinou přehršel. I v posledních dvou úrovních laděných spíš do pekelné nálady stále vidíte modrou prosluněnou oblohu.

Design je poměrně zábavný, nacházíte neustále nová překvapení a mapy rychle a dynamicky odsýpají. Každá z nich je jiná a motivy designu se neopakují, takže jsem se velmi dobře bavil. Levely nejsou dlouhé a komplikované a mapset velice rychle ubíhá. Herní doba tím pádem není dlouhá a celá hra se dá dohrát poměrně rychle. Což je dáno i skladbou nepřátel, vrhají se na vás zástupy slabších potvor jako Kanonenfutter a do toho jsou promísena silnější monstra. Hrál jsem na Ultra Violence a ačkoliv hra příjemně odsýpala, někdy jsem se trochu zapotil, zejména v posledních úrovních. Finální mapa dokonce nabídne čtyři kyberdémony v posledním pekelném sále, ale není třeba je likvidovat. Globálně hodnotím obtížnost jako dobře vyváženou a přístupnou i běžnému hráči.

Doomkid skvěle zvolil doprovodný soundtrack, který dodává hře atmosféru osmdesátkového akčního filmu. Na pozadí totiž zní klasické a povětšinou dobře známé hity, což vás donutí s nostalgií zavzpomínat na prázdniny a melodické letní písně. K tématu hry ladí přímo skvěle.

Ray Mohawk´s Manic Monday vám nabídne zábavný, ale relativně krátký výlet do teplých krajin ve stylu klasického Doomu. Užijete si nové grafiky, soundtracku a příjemné akční zábavy v solidním level designu. Doomkidovi se tento projekt opravdu povedl.

Instalace:

Ray Mohawk´s Manic Monday je typickým vanilla projektem určeným pro Doom II. Spustíte jej tedy pod jakýmkoliv portem. Po rozbalení instalačního balíčku do adresáře s vaším oblíbeným portem jej spustíte přetažením souborů MOHAWKS.WAD a MOHAWKS.DEH na spouštěcí soubor portu. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.

Odkazy:

Download

Ray Mohawk’s Manic Monday! – iD Games

Ray Mohawk’s Manic Monday! – DoomWorld Forum

Ray Mohawk’s Manic Monday! – ZDoom Forum

Ray Mohawk’s Manic Monday! – ModDB

Ray Mohawk’s Manic Monday! – Realm667

No Comment.

Add Your Comment