02.09
Autor: Pyroscourge (2012)
Jak se již v době povšechného oteplování stalo tradicí, zimní období v nížinách již neoplývá náložemi sněhu, ale spíše občasnými a navíc nepříliš trvanlivými sněhovými nadílkami. Mně tento stav jakožto teplomilnému jedinci vyhovuje. Ale ti, kteří si vyrážejí rádi na svah zalyžovat, stavějí sněhuláky, sjíždějí kopce na saních či bobech nebo se vyžívají ve vzájemném koulování, mají prostě smůlu a musejí za sněhem vyrážet do horských oblastí. Naštěstí pro ty, kterým zimní atmosféra opravdu hodně chybí, přinášíme recenzi totální konverze, která vám přinese sníh, vánici i mráz v míře vrchovaté, i když jen na monitorech našich počítačových mazlíčků.
Prosincové předvánoční období nás obdarovalo jednak první epizodou projektu Back to Saturn X, který mám momentálně rozehraný, a také dnes posuzovanou totální konverzí Winter´s Fury, která byla pro mě velice příjemným překvapením. Autor projektu, Pyroscourge, si pro nás připravil hru zaměřenou na rychlou akci, obohacenou mnoha originálními grafickými prvky, soundtrackem a novými hratelnostními elementy. Nechybí také nový příběh, který je hráči podáván formou cut scén a dialogů mezi postavami.
Winter´s Fury se odehrává několik let po první invazi démonů, která se odehrála v Doomu 1 a Doomu 2. UAC, obávajíc se další invaze démonů, se pokouší vyvinout nové zbraňové systémy na obranu proti nové případné invazi. Zdroj ďábelské invaze – bafomet, je zničen, rozbit na několik fragmentů a uschován bezpečně v tajném komplexu Aurora. Hlavním hrdinou hry je seržant Elliott Morse – člen jednoho z týmů T.A.O (Tactical Assault Operations), jež jsou povolávány hledat a ničit zbylé démony na Zemi. Nejnovější zdroj signálu přichází ze studené Sibiře, někde u hory Mount Baphomet, kde shodou okolností někde v hloubce dřímá komplex Aurora se zbytky bafometu a démonických artefaktů. Kolem jsou rozptýleny četné základny a zařízení, které UAC zabrala po první invazi démonů na Zemi.
UAC má obavy, aby se zbytky bafometu nedostaly do spárů pekelných sil, což by umožnilo jejich návrat na Zemi. Úkolem, vyčistit zbytky mimozemských bastardů, je pověřen právě Morseův tým T.A.O. Morseův kolega, desátník Marcus, si myslí, že v zabraných základnách UAC prováděla genetické experimenty s démony. Morse má pocit, že jeho přítel ve zbrani je se svou paranoiou trochu blázen. Ale na druhou stranu – o úmyslech UAC nikdo nemá přesné informace a navíc – členové týmu T.A.O. ze svých osobních zkušeností z předchozích bojů vědí, že jim hlavouni z UAC nikdy neříkali celou pravdu. Bojová skupina se schází před vstupní branou do areálu. Tým Alfa vstupuje do jámy lvové a Morse spolu s kolegou Steelem dostal za úkol komunikovat s vojáky. Morse, zaujat manipulováním s radiostanicí, náhle ztrácí spojení a zjišťuje, že někam zmizel i jeho spolubojovník. Jen s pistolí stojí před nefungujícími dveřmi a přemýšlí, kudy se dostat dovnitř za svým zmizelým týmem. A právě v této krušné chvíli se hráč vtěluje do osoby hlavního hrdiny.
Konverze je vysoce profesionálním dílem. Ačkoliv byly reportovány drobné grafické chybičky, tyto detaily se v záplavě kvalitně odvedené práce ztrácejí. Pyroscourge nám přináší celkem 14 nových úrovní, rozdělených do 3 epizod, takže celkový rozsah je velice slušný. Hra jednoznačně exceluje v dokonale vytvořené atmosféře mrazivé Sibiře. Napomáhá tomu platforma GZ Doom enginu, využívající nejnovější grafické vychytávky momentálně dostupné pro Doom. Grafika využívá nejčastěji škál odstínů bílé a šedé barvy, pěkně kontrastující se sytě modrým zbarvením vodních hladin. Ač se zdá, že tyto barvy budou znamenat jednotvárná prostředí, opak je pravdou. Podařilo se vytvořit věrné zobrazení zasněžených plání, ledových ploch, vysokých skalisek, jeskyní a klikatých průchodů mezi nimi. Do tohoto prostředí jsou organicky zakomponovány budovy základen, často větvené, strukturálně komplikované a často se prolínající s původními přírodními prvky. Stěny budov jsou tvořeny nejen plochými texturami, ale uvidíme různé plasticky tvarované výklenky či reliéfy, místy i s kouřící párou. GZ Doom umožňuje vytvořit obraz sněhových vloček vznášejících se v povětří, mlhy, bouřky, excelentní jsou kouřové efekty vzniknuvší při palbě z raketometu či plasmové pušky, řádně znepřehledňující orientaci, zejména při větším počtu monster. Zakomponován je i náznak fyziky, podobně jako v Hexenu, kdy se často podaří uklouznout na ledové ploše.
Autor zapracoval i na nových modelech nepřátel, které rozšiřují počet příšer k likvidaci. Jsou zařazeni jednak standardní enemáci, ale přibyly i ledové varianty potvor. Jsou pěkně vypracované a svým tělesným povrchem, pokrytým vrstvou ledu, dokonale zapadají do zvoleného mrazivého prostředí. Mají též nové varianty útoků, naštěstí o trochu slabší než mají jejich teplokrevní kamarádi. Původní zbraně z Doomu zmizely a nahradily je nově vytvořené modely, v patřičně modernizované úpravě. Musím konstatovat, že mohly být o trošku lépe zpracovány, jeví se mi trošku kostičkované, což ne zcela sedí ke zbytku perfektní grafiky. A ještě raketomet při mém rozlišení nebyl ideálně zakomponován až k okraji obrazu, jak by měl být. Ale funkčně nelze mít připomínek a v boji je výzbroj naším věrným přítelem. Zejména nová dvouhlavňovka dokáže odpálit impy na několik metrů daleko.
Grafické prvky samotné však nejsou tím hlavním vizuálním tahákem, který vyvolává “wow” efekt při pohledu na screenshoty, kterými nás autor láká k zahrání svého díla na fórech ZDoomu. Velice efektní je stavba jednotlivých úrovní. Přístupná jádra úrovní vynikají promyšlenou stavbou, na pohled jednoduchou, avšak v praxi při exploraci levelů je vyžadován dobrý orientační smysl a místy i pečlivé zkoumání mapy. Ve spleti chodeb v komplexních budovách, stavbách a skalních průchodech se dá snadno ztratit. Levely ale nemají jenom dosažitelné partie, ve kterých se odehrávají boje. Velice často se před námi rozprostírají překrásné výhledy na exteriéry – vrcholky hor, rozsáhlá prostranství pokrytá kusy ledu a sněhem, a mnohdy monstrózní, do výše se tyčící skaliska. A jelikož jsou vesměs potemnělé a efektně nasvícené modravými světly, poskytují velice zdařilý a efektní vizuální zážitek. Svádějí tak k procházce, ale Pyroscourge naštěstí nestvořil žádný sandbox, a tak většinou nejsou tyto oblasti určeny k průzkumu.
Dokonalé grafice a level designu se vyrovná i ozvučení. Do hry výborně zapadá zvolený hudební styl – směs symfonické hudby v kombinaci s říznými kytarovými riffy. Není původní, je převzat z rozličných zdrojů, ale velice dobře sedí ke hře. Místy se hudba ztiší a vyniknou tak atmosférické zvuky prostředí – hukot strojů v základnách a venku zejména fičení větru, či hromy a blesky.
Hraní konverze je koncentrováno na hektickou akci. Od likvidace mutantů si odpočineme vesměs jenom při dialozích mezi jednotlivými levely nebo v jejich průběhu. Story se navíc prolíná do vlastní hry prostřednictvím rádiového hlášení nebo poznámek hlavního hrdiny. Počet nepřátel je docela vysoký, navíc hra oplývá systémem skriptů podobných jako u her Painkiller či Serious Sam. Při sebrání klíče, power upu nebo při rozbití energetického zdroje se začnou respawnovat nepřátelé, často v docela hojném počtu. Musím ale říci, že obtížnost je skvěle vyvážená, bez zbytečné frustrace. Máme na výběr ze čtyř obtížnostních stupňů a na třetí stupeň (dle tvrzení autora odpovídá standardní obtížnosti) se hra hrála výborně. Jak jsem již zmínil, mnohdy je třeba nahlédnout do mapy, abychom se zorientovali v často propletených levelech. Při likvidování enemáků je třeba myslet takticky, protože autor zařadil relativně málo munice a je třeba střídat zbraně podle toho, kterých nábojů máme zrovna k dispozici dostatečné množství.
Samostatnou kapitolou jsou souboje s bossy. Během hry se občas setkáme se standardními “šéfy” z Doomu. Ale místy se musíme postavit silnějším monstrům. Jsou odvozeni buď od původních potvor z Doomu, nebo převzati a přepracováni z jiných klasických 3D akcí. Jejich grafická podoba a úprava je velice zdařilá. Bossové mají svůj stavový pruh, signalizující, kolik života jim ještě zbývá. Boje s nimi jsou již poněkud delší, bohužel stále s obdobným schématem. Opižlat monstrum, zvládnout první vlnu zjevivších se nepřátel, zase bojovat se samotným nepřítelem, postavit se další vlně spolubojovníků a nakonec odrovnat samotného bossa. Naštěstí finální megasouboj ze zavedeného schématu trochu vyčnívá. Než se nám postaví finální mág, musíme ještě zlikvidovat jeho nohsledy. Souboj s nimi je docela dlouhý a mně osobně se nedostávalo munice, takže jsem musel použít cheat IDKFA. Zaregistroval to patrně i sám autor, takže v nové verzi je slibováno navýšení zásob střeliva. Poslední epický souboj celé hry stál opravdu za to a byl dokonalým vyústěním vynikající konverze a můj úlevný výdech z radosti z likvidace finálního bosse byl určitě docela hlasitý.
Z celé hry sálá moderní feeling díky moderním grafickým prvkům a kvalitnímu ozvučení. Hra je přímočará a plná nyní moderních naskriptovaných sekvencí, ale respektuje i původní hratelnost starého dobrého Doomu. Takže Winter´s Fury je povinností pro všechny doomery, ale může zaujmout i fanoušky moderních 3D akcí, kterým není cizí klasická hratelnost doomovek z 90. let.
Nutno ještě zmínit poznámku o technických specifikacích. Rozsáhlé úrovně a nová grafika si žádají své, a tak pro kvalitní hraní doporučuji dobře vybavený moderní stroj. Autor sám i hráči upozorňují na možné lagy. I mně to občas při scénách s více nepřáteli trhalo, zejména v posledních úrovních. Pro hraní je doporučována nejnovější verze GZ Doomu – aktuální verze je 1.7.0, se staršími oficiálními verzemi hra nefungovala. Kromě oficiálních stránek jsou k dispozici nejnovější buildy enginů zde.
Instalace:
Pokud dodržíme doporučené softwarové nároky v podobě té správné verze GZ Doomu a máme dobře vybavený počítač, instalace je jednoduchá a pro ty, kteří s Doomem a porty teprve začínají, máme postup popsaný zde.
Odkazy:
Download – verze 2016/5
Download (balíček pro Doombox)
Winter´s Fury finished – ZDoom forum
Winter´s Fury – DoomWorld forum
Tohle teda vypadá na pořádnou řežbu a poctu klasickým FPSkám. Ten úvod článku je dobrej, za letošek toho sněhu mám už dost 🙂 Ta struktura levelů je tedy komplexní stejně jako v Knee-Deep in ZDoom? I když zde asi o hodně rozsáhlejší, že? Jaké přesně specifikace to chce? Ale myslím, že můj komp by měl být v poho.
Jo, a dej pak vědět, jak se ti líbil Back to Saturn. Mě v prvním levelu dost připomínal Quake II, kterého momentálně hraji – respektive mody do něj. A ta brokovnice na pátém screenshotu je z Half-Lifu.
Winter´s Fury je koncentrované hlavně na akci, takže řežba je to opravdu pořádná. Ta komplexnost se nedá s KDIZD srovnat, ten suverénně vede. Ve Winter´s Fury jsou levely sice mnohdy velké a dá se tam zamotat, což se mi párkrát podařilo, ale zas tak komplikované nejsou. I ta rozsáhlost není zas až taková, ono ten dojem obrovské velikosti z obrázků je možná dán tím, že jsou vidět ty nepřístupné oblasti.
Konverzi bude podle mě dostačovat současný počítač, takže Tvůj bude určitě stačit. Co jsem zkoušel, tak jednak na počítači s integrovanou grafickou kartou a doma mám GForce 8800.
Back to Saturn jsem již dohrál, líbil se mi, bude recenze. Ale Winter´s Fury je lepší 🙂
Díky za odpověď. Na recenzi se Back to Saturn se těším.
Na ZDoom fóru vyšel update Winter´s Fury 1.2 s datem WADu 12. 11. 2013.
Díky, popřemýšlím, jestli aktualizuji download, nebo jestli přidám jenom link na novou verzi.
Aktualizován download na nejnovější verzi 1.2
Od 30 března 2016 je venku nová verze Winter’s Fury v.2016. Download na ZDoom a DoomWolrd fóru, viz linky pod článkem.
Download updatován na aktuální verzi 2016.
Balíček pro Doombox také aktualizován na verzi 2016.
Balíček pro Doombox aktualizován na verzi 2016.5
Je k dispozici Anniversary update.
Že bych si to po letech znovu zahrál? 🙂
Připojuji link na poslední update:
https://www.doomworld.com/forum/topic/132849-winters-fury-10th-anniversary-update/