2019
03.11

Autoři: Realm 667 Team (8. 6. 2017)

Pokud by mi zájemce o modifikace pro Doom položil dotaz, jaký aktuální projekt bych mu doporučil, aby si mohl otestovat, co vytváří a kde se nachází současná doomovská scéna, tak můj herní tip bude naprosto jasný: WolfenDoom – Blade of Agony. Nejedná se sice o úplně typický Doom, ale tato stand alone hra demonstruje to nejlepší, co současná komunitní scéna předvádí. Špičkový level design v retro stylu, tuny nové grafiky a hudby a samozřejmě špičková technologie dovádějící možnosti modifikovaného GZ Doom enginu na své maximum.

Tým kolem serveru Realm 667 pod vedením talentovaného Daniela Gimmera, známého pod nickem Tormentor 667, hru vyvíjí postupně po jednotlivých epizodách, které budou celkem tři. První část s názvem “The Staff of Kings” jsme již podrobně rozebrali v našem předchozím článku. Prožili jste dobrodružství Williama “B.J.” Blazkowicze, nejlepšího spojeneckého operativce, který je vysílán na nebezpečné mise v období druhé světové války, aby narušil nacistům okultní experimenty a plány na vývoj tajných zbraní, jež by mohly zvrátit pro fašisty nepříznivý vývoj na válečných frontách.

Příběh druhé epizody navazuje na překvapivý konec první části, v níž se B.J. ocitá v nacistickém zajetí. Vaším prvním úkolem je samozřejmě únik z vězeňského komplexu a návrat na mateřskou základnu. Dějová linka sice nenavazuje na oficiální příběhovou linii her z Wolfenstein universa, ale pro hráče, kteří nemusí moderní reinkarnace série z produkce Bethesdy, může být předkládaná neocifiální story vítaným obohacením Blazkowiczových válečných peripetií. Story samozřejmě slouží jen jako doplněk pro akční herní náplň, ale v aktuální druhé epizodě se setkáme nejen se zradou, ale dokonce s úmrtím jednoho z vedlejších protagonistů. Takže citlivým hráčům může na konci i slza ukápnout.

WolfenDoom upoutá hráče hned na první pohled. Klasický vzhled stařičkého Doom enginu je zapomenut a hra využívá nejnovějších grafických vymožeností GZ Doom nadstavby. Vizuál je přímo dechberoucí a posunuje hru na vyšší level, takřka na úroveň modernějších titulů na Quake enginu. Samozřejmostí jsou nejrůznější grafické efekty, kouř, mlha a podobná grafická vylepšení, engine využívá nejrůznějších technologických vymožeností, s nimiž se setkáváme spíše v současných moderních 3D akčních titulech. V levelech najdeme spoustu doplňků a modelů bojové techniky, a to v podobě kompletních 3D modelů.

S moderním zpracováním prostředí kontrastují spritové postavy. Většinou jsou převzaty z Wolfensteina 3D a jeho klonů (Blake Stone apod.), ale prošly důkladným faceliftem a četnými úpravami, takže nepřátel se nám postaví opravdu hodně. Velice pěkně zapadají do modernizovaného prostředí a vytváří tak zajímavý kontrast soudobého vzhledu a retro atmosféry. Mnohé grafické zdroje jsou taktéž přebrány z různých dobových stříleček a modifikací, samozřejmě si autoři vytvořili i tuny svého originálního obsahu, takže vizuálně nám hra poskytuje příjemný zážitek a nové lokace jsou pastvou pro oči hráče s nadšením pro retro střílečky. Navíc jako třešničku na dortu tvůrci vylepšili vzhled postav použitím textur v HD rozlišení, takže modely jsou ještě lepší a detailnější než dříve. Navíc se tato změna týká i první epizody, takže si zdokonalené vojáčky můžete vychutnat i při opětovném rozehrání první části.

Základní kampaň druhé epizody přináší celkem šest úrovní. Poslední sedmá se zpřístupní jen tehdy, pokud profesoru Gutenbergovi na základně přinesete všechny Mayské artefakty, jež se dají najít různě po úrovních, obvykle důmyslně ukryté a bývají zpravidla označeny jako sekundární úkol. Použil jsem sice výraz úrovně, ale o klasické levely jako v typických 3D doomovinách se rozhodně nejedná. Jde v podstatě o samostatné mise, v mnohdy obrovských mapách, často kombinujících více typů prostředí podle lokality, kde se mise odehrávají.

Každá mise zahrnuje podrobný breefing, v němž se seznámíme s cíli a taktickým pozadím Blazkowiczova úkolu. Samozřejmě dostaneme přesně sesumírováno, co vše je třeba provést, v podobě primárních cílů a sekundárních úkolů. Ty samozřejmě splnit nemusíte. Ale pokud si chcete zpřístupnit tajný level, bez šmejdění po úrovních se zkrátka neobejdete. Breefing probíhá v základně, kterou znáte z předchozí epizody. Je zpracována navlas stejně jako v první části, takže se o ní rozepisovat nemusím. Můžete si vyléčit svá zranění, dokoupit vylepšení, pohovořit s profesorem Gutenbergem a doručit mu sebrané Mayské artefakty. Nebo si v baru promluvíte s přáteli z odboje a poslechnete si v jukeboxu řádnou porci dobové hudby. Po odpočinku a zadání úkolů sedáte na korbu náklaďáku a vyrážíte do akce.

Druhá epizoda Shadows of Reich začíná ve vězeňském komplexu, odkud musí B.J. po anglicku zmizet a zachránit svou kůži. V této první misi  hraje primární úlohu stealth, tedy opatrné plížení a odpravování nepřátel ze zálohy. Což je pevně dané designem v úvodu hry a i když z mrtvol padají zbraně, vzít je prostě nelze. Tyto prvky osobně moc nemusím, takže moje nadšení nebylo příliš velké, ale naštěstí se později rozběhne i klasická akce palnými zbraněmi. V další fázi ve venkovních prostorách se zase musíme na útěku skrývat před světelnými kužely a poradit si s nepříjemnými psími hlídači. Ale s jistým úsilím a častými savy se tyto problematické úseky dají zvládnout, i když stealthu příliš neholdujete.

Další bojové akce jsou už laděny v klasickém stylu. Druhá se odehrává v německém Schwarzwaldu (Černý les), kde infiltrujeme  rozsáhlou výzkumnou základnu. Máme možnost poznat na vlastní kůži nacistické technologie v podobě dronů a mechů na pozadí komplexních budov výzkumného centra. V tomto centru mě bohužel potkal nejspíše bug, kdy jsem zůstal uvězněn v uzavřené aréně s drony. Ty jsem sice zvládl zlikvidovat, ale cesta zpět mi zůstala nedostupná – nevyjel mi totiž výtah zpátky, tudíž jsem musel využít cheat.  

Ve třetí misi se ocitneme opět v Německu, a to konkrétně na zámku Falkenberg. Poté, co se dostaneme přes zemědělská zákoutí a farmu, pronikáme do útrob zámku, kde se potýkáme nejen s množstvím vojáků, ale také zombies v laboratořích a podstoupíme i boss fighty. Jakmile zdánlivě splníme vše potřebné, musíme ještě na závěr zlikvidovat útočící tanky.

Po německém mírném klimatu se přeneseme do horkých písků Tunisu, které jsme navštívili v první epizodě. Tato mise začíná arkádovým střílením na korbě nákladního vozu, i zbytek úrovně je poměrně krátký a v rychlejším akčním stylu. Zato pátá mise je poměrně obsáhlá. Po infiltraci vlaku se pomalým tempem na korbě šourajícího náklaďáku dostáváme do tajné raketové základny v Bavorsku. V této misi poměrně výrazně zlobili snipeři, kteří nejsou vůbec vidět ani hledím odstřelovačky, a jsou tak poměrně smrtící. Toto si designéři mohli odpustit a přinejmenším je nemuseli ukrývat do masy houští. Komplex budov je rozsáhlý a klade velké nároky na orientaci, abyste se vyhnuli smrtícím ventilátorům. Problematickým úsekem je rovněž probíhání nad kyselinou, opět s nepravidelně se spouštícími ventilátory, což byl pro mě trošku problém.

To nejlepší si Tormentor a spol. ponechali na konec. Šestý level je dokonalý, odehrává se v severských arktických oblastech a postupně infiltrujeme nacistickou ponorkovou základnu. Mapa je rozsáhlá, komplexní a nabitá akcí i boss fighty. Super zážitek a perfektní zakončení příběhu, navíc s překvapivým zvratem na konci.

A zbývá ještě bonusový, sedmý level. Musím podotknout, že je poněkud rozporuplný a nemusí sednout každému. Je sice značně obsáhlý a komplexní, ale zahrnuje určitá sporná designová rozhodnutí. Úvod je v pohodě, B.J. je vysazen v Karibiku a čeká ho spíše pomalejší rozjezd s četnými puzzly. Ale posléze následuje přechod do budoucnosti a prozkoumávání futuristické kosmické základny.  Zde hratelnost již skřípe. Mně vadily zejména puzzly s posunováním bariér před smrtícími paprsky. Dále docela chyběla munice při hektických bojích, hlavně při finálním boss fightu s futuristickým Hitlerem. Takže bonusový level může být pro mnohé frustrující. Možná zhlédněte na YouTube herní záznam i za cenu spoileru, než odevzdáte poslední kousek skládačky dr. Gutenbergovi. Vyvarujete se záchvatům vzteku, pokud by vám mapa nesedla.

Ačkoliv z počtu nabízených kampaní se zdá, že hráč toho mnoho nedostane, skutečnost je pravým opakem. Mise jsou opravdu časově náročné a nabízejí dlouhou herní dobu. Sice jsem ji nesledoval, ale podle komentáře na Databázi her od uživatele Garreta činí herní doba kolem 12 hodin. Což je na jednu epizodu docela dost.

Autoři projevili svůj talent zejména při dávkování atmosféry. Některé mise vás vrhají přímo do akce, ale jiné pro změnu vytvářejí mrazivé napětí v podobě pomalejšího rozjezdu, často takřka bez nepřátel a v kombinaci s temným soundtrackem netrpělivě čekáte, až se na vás fašisté vrhnou. Pak teprve začne ta pravá mela. Protivníků je mnoho, jak jsme již naznačili, postaví se vám mnoho typů vojáků i minibossů včetně smrtících zombies, takže máte neustále na co střílet.

Zbraně zůstaly beze změn, věrny dobové realitě, můžete využívat širokou škálu bojové výbavy dle vašich preferencí, co se vám zamane. Nábojů je většinou relativně dostatek, takže nemusíte municí příliš šetřit. Akce je rychlá, přičemž oproti Doomu je potřeba nepřehánět to s Rambo stylem. Množství nepřátel vyžaduje určitou opatrnost a krytí, stejně tak je nutné dbát o strategické dobíjení zbraní.

Rozsah levelů i množství detailů a efektů přináší bohužel hardwarovou náročnost. Limity GZ Doomu jsou dovedeny na maximum, a jelikož program patrně neumí pracovat s větším počtem jader, zaznamenáte jistě trhání při náročnějších scénách. Je třeba redukovat detaily, i když autoři deklarovali optimalizaci a tím pádem vylepšení hardwarové náročnosti. Nepozoroval jsem významnějších rozdílů oproti první epizodě a detaily jsem musel snižovat tak jako v minulém díle.

WolfenDoom – Shadows of the Reich kvalitativně i herně navazuje na předchozí epizodu a poskytuje excelentní herní zážitek. Podobně jako první díl nese určité kontroverzní prvky, které ne každému mohou vyhovovat. V každém případě je Wolfendoom mistrovská práce, jež posouvá tvorbu pro Doom do jiné, modernější dimenze. Budeme se těšit na třetí epizodu, která snad již završí příběhy B.J. Blazkowitze. Doufejme, že tentokrát se již autoři vyhnou designovým experimentům.

Instalace:

Instalační balíček si můžete stáhnout z oficiálních stránek či ModDB databáze. Je k dispozici jako standalone verze, kterou postačí rozbalit a spustit. Veškerou konfiguraci si provedete přímo ve hře. Druhou možností je mod verze, k níž potřebujete aktuální GZ Doom a DOOM2.WAD (nebo Freedoom WAD). Doporučuji použít stand alone verzi, s níž opravdu kromě spuštění a nastavení nepotřebujete nic víc dělat. Připojuji odkaz na fórum, kde jsou popsány možnosti úprav a redukce detailů v případě zpomalení snímkové frekvence. 

Musím zmínit ještě jeden problém, se kterým se setkají uživatelé antivirového systému Avast. Tento program spouštěcí soubor hry označí jako virus a přesune ho do karantény. Tato potíž byla i u minulé verze a jediná možnost je, dočasně antivirus vypnout.

Odkazy:

WolfenDoom – BOA: Chapter 2 – Oficiální stránky

WolfenDoom – BOA: Chapter 2 – ModDB

WolfenDoom – BOA: Chapter 2 – Databáze her

WolfenDoom – BOA: Chapter 2 – Videowalthrough

 

2 comments so far

Add Your Comment
  1. nevim, kdyz se rekne WolfenDOOM tak mam pred ocima totok : http://lazrojas.com/wolfendoom
    mozna navrh na dalsi kratsi recenzi? coz? 🙂 kdysi daaaaavno jsem vsechny ty episodky probehl … jak predelany klasicky Wol3d a SoD levely tak dalsi pridavny epizodky …

  2. Původní comment se mi podařilo omylem smáznout.
    Kdysi jsem to letmo zkoušel, ale opravdu jenom krátce, takže bych si musel kompletní sérii projít komplet. Do čehož se mi příliš nechce.