10.25
Autor: Adam “Capellan” Windsor (17. 3. 2000)
DWmegawad Club CZ – říjen 2020
Říjnový DWmegawad Club je tentokrát opravdu našlapaný. V rámci české mutace hrajeme projekt Tenebrum, což je opravdu rozsáhlý megawad pro hru Heretic a doposud nejkomplexnější dílo českého doomera Jaedena. Zatím je ve stadiu betaverze a jeho veřejný test v rámci DW Megawad Clubu určitě pomůže vychytat případné chybičky a bugy.
Tým organizátorů na DoomWorldu přichystal pro hraní hned dva megawady – Demonfear a 1000 Lines 2 – Community Project. Je tedy jasné, že díky více než šedesáti úrovním připadají nejméně dva okomentované levely na jeden den. Demonfear dostal vyhrazený prostor na první polovinu měsíce, a tak už teď máte k dispozici mé zážitky z hraní.
Demonfear je zřejmě nejznámějším projektem Adama Windsora, jenž vystupuje v komunitě pod přezdívkou Capellan. Adam se narodil v Zimbabwe, ale v současnosti je součástí australské doomovské komunity. Podílel se na řadě megawadů, např. Memento Mori 2, Requiem nebo Alien Vendetta, ale také na mnoha méně známých projektech či svých samostatných mapách.
Demonfear vznikal postupně během devadesátých let jako šest samostatných epizod, přičemž většina z nich vyšla v letech 1995 – 1996. Až na tu poslední byly postupně vydávány samostatně. Posléze byla zrealizována kompilace v podobě kompletního megawadu v březnu 2000. Takže je Demonfear již lehce archivním projektem. Ale vzhledem k výbornému designu se projekt dobře hraje i v současnosti.
Celou hru jsem projel v původní verzi. Ale při sbírání odkazů jsem našel takřka přesně rok starou modifikaci Demonfear Midi Pack z dílny doomera s nickem P41R47, která vznikla se souhlasem autora megawadu, dodává mu úplně jiný rozměr a přibližuje jej koncepci, která podle mě odpovídá duchu projektu.
Demonfear získává nejen novou hudbu z produkce známých osobností Doom scény, ale hlavně kompaktní megawad rozčleňuje na jednotlivé epizody, které začínáme s pistol startem. Zakomponován je nový titulní a intermission obrázek a též příběh, který je podán v originální verzi pouze ve formě přídavného textového souboru, si nyní můžete průběžně pročítat v průběhu hraní. Škoda jen, že při kontinuálním hraní na začátku každé epizody nezmizí nasbírané zbraně.
Demonfear má ryze klasický design, odpovídající období jeho vzniku, ani sdružení jednotlivých epizod do kompletního balíčku nevedlo k žádným změnám či vylepšením. Grafika je originální z původní hry, takže neočekávejte změny ve vizuálním provedení. Stavba úrovní je moderní a řekl bych až nadčasová. Mnohé levely jsou pěkně realisticky zpracované a určitě se svou kvalitou neztratí ani v dnešní době plné enginových vylepšení.
Co je na projektu specifické, je značná krátkost map. Většinu levelů zvládnete za pár minut. I tak jsou nepřátelé rozloženi důmyslně, aby vás co nejvíce poškodili, a mnohé úrovně vám dají na Ultra Violence zabrat. Nicméně kontinuální hra s plnou zbraňovou výbavou mi připadala až příliš jednoduchá. Proto jsem si zvolil pro hraní v rámci DWmegawad Clubu pro mě netypickou hru s pistol startem.
Takto totiž vynikne vynikající design. Pokud nejste vybaveni kompletním arzenálem, hra rozhodně není jednoduchá i přes malou velikost map a nízký počet nepřátel. Mnohé úrovně se dokonce změní v akční puzzle, kdy přemýšlíte, jakou optimální taktiku zvolit, abyste se vypořádali s nepříjemně strategicky rozloženými nepřáteli. Což si mnohdy vyžádá několik pokusů. Tím spíš, že v mapách není příliš mnoho munice. Je třeba zvážit každý krok, abyste se nedostali do spárů kupříkladu zaklínače, který si z vás udělá fašírku. Použití MIDI Packu je v tomto směru optimální volbou, jednotlivé epizody budete hrát po částech, jak původně vznikaly, a nebudete na druhou stranu frustrováni hraním každé mapy pouze s pistolí.
V globále je Demonfear dobře zvládnutelný a skvěle vyvážený. Ve většině úrovní se nacházela pila nebo berserk, takže můžete použitím zbraní nablízko ušetřit cennou munici. Je tedy vidět, že autor se hrou s pistolí počítal a bral na tuto skutečnost při designu ohled. Navíc se jednotlivé obtížnosti liší i powerupy, Například v deváté mapě se vám na UltraViolence dostane do ruky berserk, kdežto na třetí obtížnost vás venku čeká neviditelnost.
Secrety jsou spíše doplňkem, mnohé mapy vám jej ohlásí hned na začátku, ale i tak jsou maximálně tři. Ono by ani nebylo v mapách místo, kam tajné komůrky umístit, a taky obsah secretů mnohdy nestojí za řeč. Demonfear není primárně zaměřen na hledání, nýbrž na akci a tento designový aspekt splňuje dokonale.
Jste-li v časovém presu a hledáte kvalitní projekt, který vám nezabere mnoho času, Demonfear je jasná volba. Pokud by mapy byly alespoň o špetku delší, jako ty v poslední epizodě, určitě bych se nezlobil. I tak se jedná o kvalitní počin, o čemž svědčí 8. příčka v žebříčku nejlepších WADů za rok 1999 v hodnocení Top 100 WADs Of All Time u příležitosti 10. výročí vydání Doomu, jenž později vystřídala anketa Cacowards.
Instalace:
Demonfear by měl díky svému stáří fungovat pod všemi běžnými porty, pod aktuální verzí GZ Doomu běžel bez problémů. Nicméně zejména druhý level jsem měl příliš světlý (kolem domu by měla být tma) a musel jsem si pohrát s Compatibility Options a Sector Light Options (pod Display Options). V instalačním balíčku Demonfear.zip je obsažen originální Demonfear a balíček Doom Midi Pack. Ten jednoznačně doporučuji pro hraní použít.
Pokud budete hrát základní WAD, tak po rozbalení balíčku Dmonfear.ZIP do adresáře s vaším oblíbeným portem přetáhnete soubor Dmonfear.WAD na spouštěcí soubor portu. Pokud budete hrát vylepšenou verzi, budete potřebovat kromě základního WADu i soubory DmonfearMidiPack_v1.0.WAD a Dmonfear.DEH, všechny soubory si označíte za pomoci klávesy CTRL. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.
Odkazy:
Download – Demonfear + Midi Pack v. 1.0
Demonfear – DWmegawad Club DoomWorld
Demonfear – ONEMANDOOM:WAD Reviews
Demonfear – Playlist s autorským komentářem
Appendix: Popis jednotlivých úrovní
Jednotlivé úrovně jsem hrál s pistol startem, se snahou přežít na Ultra Violence, případně při výrazné obtížnosti na Hurt Me Plenty. Absolutní většina map se nakonec dala zvládnout na UV, na HMP jsem nakonec musel přejít jen u dvou map.
Escape Into Conflict (Demonfear 1)
MAP01: Wolves in the Kitchen
Krátká mapička na úvod, jež se jeví zdánlivě jednoduchá díky velice malému počtu nepřátel, ale zdání klame, postaví se vám nejen impové a pár vojáčků, ale i kakodémoni, kteří se začnou rojit ze svých brlohů. Navíc je poměrně málo střeliva, a tak musíte šetřit. Architektura je realistická, hrajete v základně napadené nepřáteli, zkoumáte místnosti mužstva s lůžky či toaletami. Secret je ohlášen automaticky po vstupu do mapy. Zajímavostí je řada dveří, chráněných žlutými klíči, v nichž ale nic důležitého není, až tedy na jednu místnost s municí. Level prozrazuje zaměření celého WADU – krátké úrovně s malým počtem mutantů, ale důmyslně strategicky rozmístěných.
MAP02: The Colonel’s Car
Ocitnete se v plukovníkově domě, v jehož garáži se nachází auto, kterým budete potřebovat odjet. Boje se odehrávají v exteriérech kolem budovy, ale i v interiérech. Patrná opět zdařilá snaha o realistický design. Hektická a dynamická akce ihned od začátku, můžete přeskakovat okny ven, dobře zvládnutelná, zábavná. Bohužel jenom 23 protivníků na Ultra Violence. V garáži je secret, ale ani jsem nepostřehl, za co jsem jej získal. Nechápu, proč vám je autor takhle dává v podstatě zdarma. Zajímavostí je odlišná úroveň temnoty venku ve starších verzích portů než u těch aktuálních. U historických verzí je venku tma jako v pytli a lepší viditelnosti se dočkáte až po rozsvícení osvětlení uvnitř. Pod GZ Doomem v. 4.2.0. je viditelnost takřka bez omezení. Že by dynamic lighting?
MAP03: Gettin’ Gas
Na vaší cestě vypůjčenému automobilu dojde benzín a vám nezbývá nic jiného než vyhledat zapadlou čerpací stanici. Samozřejmě tam nejste sami, vrhne se na vás osazenstvo místních vidláků – mutantů, v čele se šéfem zaklínačem. Akce je intenzivní, neustále musíte být v pohybu, aby vás střelba co nejméně zranila. Level je opět realisticky zpracovaný, protivníků je málo, ale osazení jsou nepříjemně včetně revenantů pálících na vás ze vzdálených oken. Největší překážkou je samozřejmě zaklínač, zejména s pistol startem.
MAP 04: Transport Nexus
Dorazíte do dopravní stanice, v níž se nachází teleport, který vás může přenášet kamkoliv v oblasti 30 mil. Samozřejmě základna neušla pozornosti mutantů.Takže vás čeká tech based úroveň, jednoduše a kompaktně stavěná s centrálním nádvořím, kde na vás z oken budovy ze všech stran pálí brokovnice zombie vojáků a firebally impů. Jakmile přežijete úvodní útok, tak se akce už dá, vyjedete výtahem nahoru a pokosíte celkem hladce zbylý odpor. Je zde již i regulérní secret, takže hledači tajemství mohou být spokojenější.
Map 05: Communication Base
Použitím teleportu se dostanete do základny, odkud musíte varovat obyvatelstvo před démonickou invazí. Základna sice nevypadá jako telekomunikační stanice, nicméně vás čeká velice dynamická a zábavná akce, kdy stačí jednou vystřelit a z útrob budovy se začnou rojit nepřátelé, včetně baronů. Musíte jednat rychle a dynamicky a najít si optimální strategii. Pokud budete rychlí a najdete medvědobijku, obtížnost je přijatelná. Bavil jsem se skvěle, i když nadále jsou mapy velmi krátké. Jediný problém byl pomalé teleportování monster, takže se mi na konci už nechtělo čekat na poslední protivníky.
Into Darkness (Demonfear 2)
Map 06: The Ammo Dump
Podle informací z velení je poblíž předchozí základny muniční sklad. Jde o stylový kompaktní tech based komplex, v němž se můžete vydat na více stran, máte poměrně málo munice s pistol startem, takže musíte postupovat takticky a možná vás to bude stát více pokusů, než docílíte optimální strategie. Postaví se vám kakodémoni i baroni, také slabší nepřátelé, ale v hojném počtu. Secret je jenom jeden, akce je opět rychlá a tím pádem i herní doba.
Map 07: The Wall
Démoni vás očekávají a notně se opevnili. Hradní komplex sestává ze dvou částí, venkovního prostranství, kde se na vás sesypou baroni. Výtahem vyjedete do druhé vyvýšené oblasti, kde vás očekávají impové a mancubusové. Opět je jádrem hry rychlý pohyb a kličkování mezi nepřáteli, čemuž vám dopomáhají chodbičky v patře. Zbraně si doplníte v secretech, které jsou docela snadno předvídatelné. Mapa se tak dá vcelku v pohodě zvládnout i přes silné protivníky.
Map 08: The Hatred
Překročili jste zeď, ale další záplava mutantů vás očekává. A to doslova. Jste v otevřené oblasti a po schodištích musíte proniknout k východu. Sesype se na vás sice jenom 35 protivníků. ale poskládaných tak, že je na UV s pistolí mapa takřka nehratelná. Hoši s brokovnicí, kulometčíci, pain elemental, baroni a taky zaklínač, jenž stráží východ na nejvyšším bodě levelu a má dokonalý přehled o situaci a nedá se jeho magii příliš uhnout. Na třetí obtížnost to byl daleko lepší herní zážitek.
Map 09: The Bridge
Najdete v sobě sílu a překročíte most, vedoucí k dopravní stanici? Ocitnete se v centrální budově s dřevěnými texturami, kolem níž je rozprostřena venkovní plocha se strážními věžemi. Všude tuhý odpor, jak uvnitř, tak i venku, na UV opět pro mě nezvládnutelné. Vaším cílem je spustit most, jenž vede k východu, musíte prozkoumat základnu, a přitom likvidovat odpor i tužších mutantů. Level se hrál slušně, ačkoliv design byl jednoduchý. Na HMP obtížnost adekvátní, je vidět, že si v projektu autor pohrál nejen s počtem a zastoupením nepřátel, ale také s power-upy. Třeba venku na nádvoří je na UV berserk, kdežto na HMP neviditelnost. Minul jsem jeden secret.
Map 10: The Shuttle Bay
Jelikož démonické síly obsadily lidské základny ve vesmíru, musíte se dostat k odpalovací rampě, odkud můžete raketoplánem vyletět do vesmíru, abyste invazi zatnuli tipec. Dopravní stanice je laděna v kovových texturách, na úvod máte na výběr ze dvou směrů, avšak ten levý je pouze dekorativní. Jinak je základna vcelku přímočará, pokud zpacifikujete nepřátele na počátku, tak je odpor je zvládnutelný solidně. Na UV máte poměrně málo střeliva, což je hlavní limitující faktor. V kontextu předchozích map průměr. Ze dvou secretů jsem našel pouze jeden.
City of Nightmares (Demonfear 3)
Map 11: Space Station
Cílem vaší mise je inaktivovat nukleární hlavice, aby se nedostaly do pařátů mutantů. Jedná se o symetrickou úroveň s úzkými a stísněnými chodbami, která je na UV docela dobře hratelná. Opět poměrně redukovaná munice, ale tentokrát jsem vystačil docela slušně. Textury stříbrné, jediné úskalí spočívá v nalezení červeného klíče, jenž se objeví po aktivaci spínače, avšak není zcela jasné, kde. Takže jsem chvíli tápal a hledal. Odpor nepřátel přiměřený, zaklínač nikam neutíká, takže není zásadní překážkou. Najdete i raketomet, avšak ten není ve spleti úzkých koridorů použitelný. Secret jsem opět nenašel.
MAP 12: Edge of the City
Vracíte se na zemi, na předměstí města, jež se stalo opevněním démonické invaze. Odpor se nedá překonat silou, takže musíte najít vstup do metra, kudy můžete mutanty obejít. Bojujete mezi četnými domky, samozřejmě vyplněné démony, akce je v pohodě zvládnutelná na Ultra Violence, takže se mapa hrála dobře, opět jen 35 nepřátel, i když na zaklínače musíte dát pozor. Akce odsýpá rychle a zběsile, bez zdržování. Projdete se i v kyselině, takže mapa rozhodně není stereotypní.
Map 13: The Underground
Stanice metra je pěkně realisticky zpracovaná, v hnědavém nádechu, uvidíte kolejiště s čekárnami i různé technické místnosti kolem. Úvod je opět zběsilý, nepřátelé na vás dorážejí, včetně baronů či revenantů. Ale úroveň se hrála na Ultra Violence velmi dobře. Tradiční krátká a kompaktní mapa, početně na nepřátele chudá, ovšem vynahrazují si to strategickým rozmístěním. Bavil jsem se příjemně.
Map 14: City Hall
Démoni se opevnili v objektu bývalé radnice. Takže dobýváte její budovu s bohatou náloží příšer, ale nejprve vyčistíte asfaltové okolí. Boje jsou intenzivní, Ultra Violence je perfektně hratelná. V secretu najdete raketomet, takže protivníky máte čím pacifikovat. Pěkná mapa. V závěru na vás čeká nově instalovaný teleport. Kam asi vede?
Map 15: The Proving Ground
Čeká na vás poněkud nepřívětivá pastička. Sice jenom 11 protivníků v otevřeném prostoru, ale akce stojí za to. Na konci v dálce kyberdémon, za rohem dva zaklínači a mancubusové na podstavcích k tomu, impové a prasátka ani nestojí za řeč. Jakmile se pohnete, spustí se na vás tuhá palba. Musíte rychle pobíhat a kličkovat a snažit se o eliminaci zaklínačů. Jakmile se jich zbavíte, tak se to již dá. Zvládnul jsem to, ale na několik pokusů. Žádný tajný východ se nekoná, pokračujete přímo do tajných levelů.
Map 31: White Magick
Jednoduchá symetrická mapa s jezírkem uprostřed, z něhož vyčnívá sloupek s megasférou. Zdánlivě je prázdná, avšak při prvním pohybu se vyhrnou impové a následují další protivníci v chodbě obkružující centrální prostor. Munici ušetříte použitím pily, jinak je jí relativně málo. Potkáte se i s pain elementály a barony. A v jednom zákoutí chodby je vyvýšená oblast se zaklínačem. Akce je dynamická, jakmile se podaří zvládnout začátek, tak už mapu určitě dokončíte. Ke sféře se dá s obtížemi dostat strafe jumpem, nebo později sjede po aktivaci spínače.
Map 32: Black Magick
Takřka identická mapa jako přes kopírák, pouze s drobnými nuancemi ve stavbě a rozdílným sestavením protivníků. Černou magii reprezentuje zaklínač místo sféry v centru a následují kakodémoni, baroni a k nim kulometčíci a revenanti. Máte k dispozici pilu i berserk, jako v minulé mapě se musíte rozjet hned ze začátku, jinak se nepřátelům podaří vás skolit. Úroveň obtížnosti je nastavena výše, ale po několika pokusech se dá mapa zvládnout i na UV.
The Corruption (Demonfear 4)
Map 16: The Lesser Temple
Zdá se, že se nacházíte zpátky na Zemi, pokud tedy opravdu o naši planetu jde. Nacházíte se před nepřátelskou pevností, že byste se zeptali mutantů na cestu? V tradičně krátké mapě vyčistíte venkovní nádvoří zelenavé budovy a probijete se dovnitř, kde hlavním šéfem odporu je zaklínač. Pobíhá zběsile po prostoru interiéru a bylo obtížné se mu vyhnout, díky překážejícím impům, ale nakonec se to podařilo a zbytek osazenstva byl pak hračkou. Pěkná mapa.
Map 17: Chamber of Horrors
V trofejní hale si démoni střádají suvenýry získané ze svých expanzivních výprav. Projdete chodbami plnými krvavých exponátů a vaším cílem je dobýt nádvoří plné nepřátelského osazenstva. V akčních nervy drásajících soubojích nejprve vyčistíte interiéry, přičemž s výhodou použijete motorovou pilu. Poté, co se od mrtvých protivníků chopíte jejich zbraní, vyřídíte si to s barony venku. Pozor na teleport v jedné z bočních místností, jenž vás zákeřně přenese přímo do náručí nepřátel.
Map 18: The Infernal Gardens
Pekelná zahrada vám prozrazuje, že jste opravdu na Zemi, a zdá se, že jste blízko hlavní démonické pevnosti. Pobíháte v zahradních exteriérech, čelíte bohatému odporu, přičemž vojáci a kulometčíci vám notně pocuchají fazonu. Pokud neopatrně otevřete místnůstku v rohu, náhle se ocitnete pod útoky dvou zaklínačů a tento souboj je vskutku na hraně, zejména s pistol startem. Ale zvládl jsem ho, ukrytý v azylu přilehlé budovy. Baroni před východem jsou pak již hračkou.
Map 19: Flood of Fire
Všude kolem je žhavá láva, v níž je horko nejen vám, ale taky démonům. Jste blízko cíle. Pobíháte v žíravé tekutině, naštěstí je poblíž ochranný oblek, odpor je vcelku slabý, jen na konci na vás vybafne baron. Mapa velmi jednoduchá, plochá, doufám že jde o závdavek před něčím větším, jelikož se blíží finále 4. epizody.
Map 20: The Greater Temple
Jste v centru démonických sil. Budova, v níž se nachází brána, kterou démoni pronikají do našeho světa. Konečně větší mapa zahrnující přes 100 nepřátel, ale obtížnost je na UV adekvátní, žádná hrůza. Mapa je také členitější, vyčistíte centrální dvůr a po stranách se vydáte na průzkum. Dokonce potřebujete celé tři klíče, což je na Demonfear prozatím unikát. Mutantů je více, impové se povětšinou daří zpacifikovat pomocí pily, i když se objeví zaklínač, disponujete brokovnicí a taky raketometem, takže žádný problém. Nutno podotknout, že nám autor nachystal trošku tužší úseky jako hala s revenanty hlídající červený klíč nebo finální squadru kulometčíků jištěných zaklínačem.
The Realms of Hell (Demonfear 5)
Map 21: The Gateway
Další epizoda začíná na zastávce trasy mezi zemí a zdrojem přívalu démonů. Zdánlivě obtížná mapa, ale využijete zde asistence na chvilku s vámi spřátelených mutantů. Vyjedete výtahem nahoru a vidíte mancubuse a spoustu impů. Enemáci vaši práci vyřídí za vás, jelikož se do sebe vzájemně pustí. Hlavně jim neskákejte do náručí a vyčkejte. Interiéry komplexu jsou už relativně v pohodě, zbavíte se kulometčíků, napakujete se medvědobijkou a zaklínače zvládnout je hračkou. Opět malá a krátká mapa, trend z předchozí úrovně nepokračuje.
Map 22: Unquiet Spirits
Začíná čistka démonických sil. Chopíte se brokovnice, pily a mela může začít. Vojáčci jsou neškodní, avšak mapě dominují neustále se teleportující ztracené duše, které lze s opatrností všechny pořezat motorovou pilou, pokud jste dostatečně trpěliví. Zbylá část osazenstva je už v pohodě. Design jednoduchý, otevřená prostranství s výklenky, kde se můžete schovat a v klidu řezat. Pokud chcete střílet, tak munici i konvenční zbraně najdete také.
Map 23: Abandon Hope
Tahle mapa byla již trošku náročnější oříšek. Je třeba správné taktiky a vyrazit patřičným směrem, abyste našli dvojhlavňovku. Mapa je tvořena centrálním dřevěným domkem s chodbami kolem něj vyplněnými mutanty a hlavně zaklínačem, který je na relativně otevřeném prostoru problém. Drobné osazenstvo se dá v pohodě vystřílet ze zálohy na začátku mapy, ale pochodující baroni vás vypudí do prostoru. Je třeba sebrat brokovnici, poradit si se zaklínačem a pak jsou enemáci zvládnutelní dobře, a to i druhý zaklínač před východem. Chvilku jsem tápal, jak spustit červený klíč, ale přemýšlení nebylo dlouhé. Zábavná úroveň, jež prověří vaše bojové schopnosti.
Map 24: The Scourging
Ocitnete se v dřevěné komůrce a jakmile zvednete pušku, nastane mela, kdy se na vás vrhnou čtyři kulometčíci. Zřejmě budete muset párkrát nahrávat pozici, protože jejich soustředěná palba je smrtící. Venku je pak travnatá plocha, na níž se na vás třesou impové a arachnotron, a také další kulometčíci a revenanti. Akci musíte koordinovat a být hbití, jinak vás palba nepřátel spolehlivě zlikviduje. Mapa, ač tradičně krátká, mě velice bavila.
Map 25: Metal Hell
Konečně nacházíte místo, odkud démoni přicházejí na svět. Pokud zvládnete dva arachnotrony v komůrce na startu, tak se v kovově laděných místnostech postupně napakujete zbraněmi a dostanete se na venkovní prostranství, kde na vás čeká spider mastermind. Dá se zničit, i pokud hrajete s pistol startem. Očekával jsem, že to nejhorší mám za sebou, ale v další části kovového pekla se vám postaví ještě kyberdémon, naštěstí zůstávající ve svém výklenku. Na poměry Demonfear poměrně intenzivní mapa a pěkný konec páté epizody.
The Heart (Demonfear 6)
Map 26: Detour
Zdá se, že poslední teleport měl poruchu. Nejste si jistí, kde se nacházíte, ale zdá se, že půjde o pekelnou oblast. Nezvykle tichou. Klid ale bude brzy vystřídán palbou a nářkem mutantů. Krátká chodba a pak sál s mutanty, kteří vás očekávají, aby si to s vámi vyřídili. V malé otevřené oblasti venku najdete potřebný klíč, což ale vybudí naštvané kakodémony. Na závěr pak ještě východ hlídají tři revenanti. Na malém prostoru poměrně intenzivní akce, ale solidně zvládnutelná, zejména díky kulometu i motorové pile. Jak se dostat do skryté venkovní lokace jsem bohužel nepřišel.
Map 27: Hell’s Paradigm
Jste opět blíže peklu, ve velkém kamenném sále plném impů a baronů, kteří vám nedávají moc šancí. Z něj vedou chodby na dvě strany, v jedné se nachází červený klíč a ve druhé spínač, jenž otevírá bránu k východu. Akce je hektická, zejména zpočátku musíte kličkovat mezi mutanty a díky absenci munice jsou boje nebezpečné. Největší problém je souboj se zaklínačem za červenými dveřmi, musíte jej zlikvidovat v zákrytu za výtahem. Před východem se ještě spustí palba kulometčíků a hochů s brokovnicemi, kteří vyběhli ze svých zavřených komůrek. Pěkně zpracovaná a zábavná mapa.
Map 28: The Fire Pits
Blíží se finále. V lávovém podzemí musíte vyčistit otevřenou lokaci zaplněnou nepřáteli různých typů. Musíte se čile vyhýbat nepřátelské palbě, a nakonec se vám dříve nebo později podaří odpor zpacifikovat. Následuje druhá fáze ještě hlouběji, zřejmě v kanalizačních prostorách, kde na vás čeká zástup baronů, kulometčíci a pain elemental jako bonus. Zábavná mapa, kde akce hraje prim a protivníci vám dají notně zabrat.
Map 29: Fortress Hades
Poslední bašta nepřátelského odporu vás očekává. Propracovaná mapa plná protivníků, jež byla velice zábavná, ale poněkud obtížná. Oblast s mancubusy a žlutým klíčem byla předehrou před interiérem pevnosti, v níž vás čeká zaklínač, teleportem se přenesete do arény s kyberdémonem a červeným klíčem. Po návratu zpět se objeví invaze protivníků s dalším zaklínačem, kterého musíte zpacifikovat, než oživí padlé spolubojovníky. Za červenými dveřmi je pak odpor slabší a pohodlně se prostřílíte k východu. S mapou jsem byl velmi spokojen, pokud by takové poněkud větší levely byly v celém Demonfear, bylo by to dokonalé.
Map 30: Demonfear
Srdce samotného pekla sestává z kruhové arény vyplněné kyselinou, v jejímž centru se nachází Icon of Sin, tentokrát bez ďábelské podoby. Jedná se o věžičku se zavírajícími se cílovými body pro střelbu, k nimž se dostanete z vyjíždějících sloupů. Odpor se dá zvládnout a závěr nebyl příliš obtížný. Polovina října a konec zajímavého megawadu je za námi.
No Comment.
Add Your Comment