2017
10.22

Autor: Mikhail “Bifurcator” Poltavsky (2017)

Z dnešního článku budou mít radost fanoušci Brutal Doomu a moderních konverzí pro Doom, které ždímají GZ Doom engine na úplné maximum. Společně s hráči, kterým učaroval reboot Doomu z roku 2016 (pro mě Doom 4) a chtěli by si atmosféru této skvělé moderní hry užít i na starém dobrém Doom enginu. “Vanilla” puristé možná budou nad dnešním textem prskat, ale vývoj bohužel zastavit nelze…

Ruský autor Mikhail “Bifurcator” Poltavsky připravuje modifikaci (nebo spíše konverzi) Don´t Play With Hell, která přináší akční zážitek na bázi Brutal Doomu s úplně novou příběhovou linkou, inspirovanou událostmi z Doomu 3. Odehrává se ale na jiném místě Marsu, paralelně s původním dějem. Bifurcator se spojil s autory modifikace Brutal Doom: Black Edition (Blackmore1014, Iddqd_Idkfa_Idclip, Doomsmile a další) a využívá s jejich pomocí nejmodernější možnosti a úpravy hratelnosti na bázi GZ Doomu a Brutal Doomu.

Hra tedy zahrnuje společné základní vlastnosti Brutal Doomu, navíc obohacené taktickými prvky modu Black Edition. Užijeme si tak zpomalený běh s omezeným sprintem, přebíjení, fatality a ikonky zdravíček vypadávajících po popravených mutantech jako v Doomu 4. Pro doomery, kteří tyto reálné prvky nemilují, existuje naštěstí možnost používat klasickou a rychlejší čistou Brutal Doom hratelnost bez novot z Black edice.

Konverze je k dispozici zatím ve dvou provedeních. První nástřel v podobě technologického dema, Don´t Play With Hell: Part 1, vyšel v poslední verzi 0.5 dne 10. června. Nabízí celkem tři úrovně a mezi nimi ještě tři bojové arény. Jestli nějaká konverze dokonale imituje Doom 4, tak jsou to určitě právě tyto hrátky s peklem. Najdeme převážně exteriérové úrovně odehrávající se na povrchu Marsu. Ten je naprosto dokonalý, písečné a kamenné skalní plochy v kombinaci s jeskyněmi a do nebeských výšin se tyčící monumentální stavby jsou prostě dokonalé. Po ukončení regulérního levelu se dostanete do arény, v níž musíte eliminovat postupné přívaly nepřátel. Podobný systém tajných arén nacházíme samozřejmě i v Doomu 2016.

Daní za bombastické grafické provedení jsou bohužel hardwarové nároky. Hra mi docela cukala a musel jsem experimentovat s nastaveními, druhý level navíc pravidelně působil pády GZ Doomu a bylo docela martyrium ho hrát. Nakonec jsem tak použil původní Brutal Doom bez Black edice, která v této verzi není implementována pevně jako v dalším, již oficiálním vydání. Není jasné, jestli vývoj demoverze bude dále pokračovat. Doufám, že alespoň prostředí použité v tomto demu se uplatní i v plné verzi hry.

 

Již oficiálním ostrým vydáním je Don´t Play With Hell: Black Edition. Aktuální vydání ze 17. srpna přináší prolog, jenž nám nabídne úvod do děje a ochutnávku z prvních misí. Po technologické stránce jsou prvky Black Edition plně implementovány do enginu a balíček lze spustit stand alone. Potěšitelná je znatelná optimalizace, nová verze se hraje velice komfortně. Autor použil jednodušší možnosti konfigurace enginu, což je lepší než se pitvat ve vnitřnostech prostředí Black edice Brutal Doomu, které je pro nováčky trošku nepřehledné.

Začínáme opět v dokonale propracovaném interiérovém prostředí komplexu biosférického parku, které je rájem pro prozkoumávání a bádání po správné cestě šmejděním po ventilačních chodbách, které často nejsou na první pohled patrné. Centrem hratelnosti je samozřejmě zběsilá akce, dávkovaná relativně po menších počtech nepřátel, ovšem s jejich účinnějšími a rychlejšími útoky, s čímž je třeba počítat. Po exploraci komplexu se podíváme i na zavátou Rudou planetu, dokonce jsme omezeni kapacitou kyslíkového přístroje, takže rozvláčné venkovní procházky nejsou rozhodně vhodné. Po trochu chaotickém bludišti nás čeká grandiózní a překvapivé finále prologu v minulosti.

Nechybí cut scény spolu s animovanými finálními titulky, atmosféra hry je přímo dechberoucí. Citlivě volený hudební podkres se střídáním ambientních pasáží a nářezového metalu také lahodí uším. Musím zmínit malinkou nápovědu – modrou kartu pro skryté dveře v jeskyni je třeba získat použitím USE tlačítka na mrtvého kakodémona, pokud ho samozřejmě nerozcupujeme raketou. Tato záludnost způsobila moje docela dlouhé tápání, tudíž považuji za nutné ji raději zmínit. Ale je to jenom drobná vada na kráse.

Projekt Don´t Play With Hell vypadá opravdu velice slibně. Uvidíme, jaký rozsah bude zaujímat finální verze. Nevíme, zdali bude dávkována postupně po balíčcích, nebo v jednotné souborné verzi. Nicméně i tak se domnívám, že o hře na našich stránkách jistě v budoucnu uslyšíte.

Downloady obou verzí jsou k dispozici na stránkách ModDB přes níže uvedené odkazy, jsou opravdu docela rozsáhlé.

Odkazy:

Oficiální VK.COM stránka (v ruštině)

Don´t Play With Hell: Part I – ModDB

Don´t Play With HELL: Black Edition -ModDB

 

 

2017
10.16

Jenesis

Autor: James “Jimmy” Paddock (2011)

Jenesis patří ke klasickým megawadům pro Doom II. Vzešel z produkce jediného autora – významného člena doomovské komunity a také hudebníka, v současnosti  žijícího v Austrálii – Jamese Paddocka, jenž vystupuje v komunitě pod nickem Jimmy.

Ačkoliv je jeho tvůrčí činnost poměrně bohatá, jak dokladuje sumář dokončených prací na Doom Wiki , Jenesis je jeho nejrozsáhlejším projektem. Pomineme-li kostičkovanou akci Adventures of Square, kterou ovšem připravuje spolu s autorským týmem. Úplně sám se pustil do tvorby kompletní kolekce levelů pro Doom II a po zhruba ročním pracovním úsilí se mu podařilo vytvořit kompletní megawad. Jenesis vycházela postupně ve třech etapách, než se podařilo završit úspěšný vývojářský proces. Komunita přijala Jimmyho projekt velice  příznivě a díky svým kvalitám získal zasloužené ocenění Cacowards.

Pavel Ullrich byl kdysi z Jenesis unešen a když jsem si hledal další projekt, který by stál za pokoření, na Paddockův megawad jsem si vzpomněl. Musím říci, že jsem při hře vskutku své volby nelitoval. Jimmy připravil projekt v klasickém stylu respektující prvky originálního Doomu, jenž ale částečně integruje i modernější designové elementy. Snažil se navázat na tradice megawadů stvořených jedním designérem, které mají v historii nezastupitelnou pozici – jmenujme např. Scythe, Scythe 2, Vile Flesh, Doom 2 Reloaded nebo Reverie.

Výsledkem je povedená a pestrá kolekce 32 levelů, které sice nemají nosné téma či kompozici, ale plynule na sebe navazují. I když Jimmy nezařadil podkreslující příběh, připadáte si, jako byste hráli celistvou organickou kampaň. Autor nezapřel svůj designérský talent, a tak většina úrovní je velice povedená. Střídají se použitá prostředí od tech based úrovní až po gotické lokace, samozřejmě nesmí chybět pekelné sluje. Mapy se příliš nerozpínají do rozlohy, jsou kompaktní a dobře zapamatovatelné. Střídají se propracované a spletité komplexy chodeb, ale na druhou stranu se můžeme probojovat lokacemi se zcela lineárním a jednoduchým layoutem. Hru si tak může užít každý doomer, který si může z předkládané kolekce map vyzobat ten design, co mu nejlépe sedí.

Díky kvalitnímu designu hra plynule odsýpá, sice jsou zastoupeny úrovně takřka s festivalem spínačů, ale až na výjimky jsem se orientoval velice dobře a nikde jsem příliš nebloudil. Častým prvkem prostředí je hojné použití kyseliny. Tyto úseky jsou naštěstí dobře zvládnutelné, ačkoliv trochu zvýší adrenalin, ale většinou někde poblíž najdeme ochranný oblek, takže při správném postupu vyvázneme bez větší újmy na zdraví. Grafika využívá až na výjimky vlastních zdrojů Doomu II, z vlastní Paddockovy produkce je pouze design hudu, titulní obrázky a některé nové grafické prvky.

Druhé Jimmyho hobby, komponování hudby, s sebou samozřejmě přináší inovovaný soundtrack. Obsahuje podstatnou část autorových kompozic, ale k poslechu nám hrají také skladby jiných autorů, zejména od Stuarta Rynna (stewboye). Najdeme i songy z jiných her nebo coververze známých písní. Postaví se nám i nový protivník, poněkud tužší a rychlá varianta shotgun guye, který je ve větších počtech dosti nepříjemný.

Akce velice rychle odsýpá, design vyniká povedeným rozmístěním protivníků, jejichž zvládnutí je mnohdy výzvou, zejména díky hojnému využití zaklínačů. Vše je ale férové a zabití všech mutantů reálně proveditelné, i když třeba s mnohými loadingy. Nicméně vyvážení obtížnosti mohlo být přece jen lepší. První level je poměrně tuhý, tudíž jsem si myslel, že v pozdějších fázích kampaně bych mohl mít obtíže. Hrál jsem tak na třetí obtížnost a první dvě třetiny byly docela pohodové. Říkal jsem si, že jsem měl být tvrdší, přitlačit na pilu a dát Jenesis na Ultra Violence. Ale v poslední etapě notně přituhlo, takže jsem byl nakonec rád, že jsem zvolený skill nepřepískl. Ale myslím, že na Ultra Violence zkušený doomer hru zvládne, aniž by prožíval masochistické martyrium.

K Doomu patří také pátrání po skrytých zákoutích s powerupy a bonusy. Musím říci, že nemusíte prošmátrávat každou cihlu ve zdi, ale rozmístění secretů vychází z designu prostředí, tudíž mnohé z nich lze solidně předvídat. V moderních WADech je v současnosti standardem, že po sebrání klíče, zbraně či powerupu následuje teleportující se skrumáž nepřátel s adrenalinovou akcí. Ne že by tento prvek ve starém dobrém Doomu II nebyl zastoupen, ale spíše v menší míře. Podobný princip respektuje i Jenesis, a tak sebrání většiny důležitých předmětů se obejde v poklidu.

Jenesis je tedy velmi dobře hratelným megawadem. Používá osvědčené principy klasického Doomu, design obsahuje moderní prvky, avšak s klasickým feelingem. Sice ze záplavy megawadů příliš nevyčnívá, ať již vizuálem nebo dosud neviděným designem, ovšem vyvážená hratelnost a plynule navazující a pěkně odsýpající levely jistě upoutají každého zasvěceného doomera. Takže Jenesis jednoznačně doporučuji, určitě nebudete zklamáni.

Instalace:

Instalace je zcela bezproblémová, Jenesis by měla fungovat pod všemi běžnými porty. Nicméně nezkoušel jsem nejnovější verze GZ Doomu, používal jsem verzi 2.2.0. Po rozbalení instalačního balíčku si soubor JENESIS.WAD myší přenesete na spouštěcí soubor portu pomocí souborového manažeru a jako iWAD použijete DOOM2.WAD. V případě nejasností poradí náš článek Jak spouštět WAD soubory. Příjemnou zábavu!

Odkazy:

Download

Jenesis – idGames

Jenesis – DoomWorld development thread

Jenesis – Doom Wiki

Jenesis – oficiální stránky

Jenesis – Doomed: Doom WAD Reviews

Jenesis – Cacowards

 

 

 

 

 

2017
09.25

Modifikace Aliens Total Conversion zůstane navždy v paměti fanoušků jako vůbec první totální konverze pro Doom. A též jako vůbec první regulérní článek na našem blogu. Její kvality ocenilo mnoho hráčů i recenzentů, a ačkoliv od jejího vydání uplynula dlouhá léta, domnívám se, že i dnešním hráčům má stále co nabídnout.

Převratné dílo vždy vyvolá odezvu u mnoha epigonů, a tak se v průběhu let vynořily četné další projekty. Ty se snažily jednak poupravit původní konverzi pro moderní porty, nebo ji vylepšit pro dnešní lepší hardware. A mnozí také vyzkoušeli přiživit se na úspěchu Justina Fishera, a tak se objevily mnohé další verze Alien Doomu.

Projektů s atraktivní tématikou Vetřelců se tedy na internetu dá nalézt poměrně dosti, nejen dokončených, ale doposud ve fázi přípravných prací. Rozhodl jsem se proto vytvořit přehled všech konverzí, které s Alieny mají co do činění. Otestovat je alespoň zběžně, protože na jejich podrobné recenzování si opravdu netroufám. Vyzkoušet jejich funkčnost a přinést aktuální downloady nebo odkazy na ně. A to vše v souhrnném článku. Vzhledem k rozsahu tématu a také nutnosti všechen nalezený materiál alespoň zběžně prozkoušet, jsem se rozhodl nakonec článek rozdělit do více částí a připravit tak tématicky laděný seriál, abyste nečekali zbytečně dlouho na kompletní článek.

Jako základní zdroj informací a inspirace pro můj text pro české čtenáře posloužil novinkový článek na serveru ModDB. V něm se aktivní členové komunity – Deimos Anomaly a Kontra Kommando také snaží o shrnutí dosavadní produkce modů se zaměřením na Vetřelce. A oznamují spojení svých tvůrčích sil pod společnou značku Acheron Productions. Pod její hlavičkou budou pokračovat v tvorbě nových her a rozvíjet tak nadále odkaz Justina Fishera.

Kdyby se mi náhodou v textu podařilo stvořit chybičky v terminologii světa Vetřelců, tak se omlouvám, zase takový hardcore znalec této ságy nejsem.

Část 1. – Nesmrtelná klasika

V úvodním článku se zaměříme na originální dílo Justina Fishera a na jeho následná přepracování v modernější podobě.

Aliens Total Conversion

Autor: Justin Fisher (1993)

Novou instalací a spuštěním tohoto průkopnického projektu jsem si hodlal pouze oživit vzpomínky a zavzpomínat na začátky mojí blogerské činnosti. Ale zabral jsem se do hraní natolik, že jsem originál od Justina Fishera znovu pokořil kompletně celý. A musím konstatovat, že na dobu svého vzniku se jedná o opravdu o převratný počin.

Jsa připraven teoreticky zhlédnutím základní vetřelecké tetralogie na DVD (tedy bez mixtury následovníků s Predátory a ani bez nového Covenanta), jsem intenzivně vnímal dokonalou atmosféru a originálu věrný design budující mrazivé napětí. Na poměry 90. let výborně ztvárněné levely, snažící se o iluzi vícepatrových komplexů základny. Grafické zdroje napodobující filmovou produkci a napomáhající vytvoření iluze základny ovládnuté mimozemskými příšerami. Modely zbraní imitující filmový vzor, i když v tomto případě se originálu podobají jen zvuky a grafická shoda není stoprocentní. Několik druhů nepřátel s různými útočnými styly. Zlověstné ozvučení a občasné hlášky mariňáků na pozadí.

Při hraní jsem použil soundtrack přidávaný k později přepracované neoficiální edici a ten dodal atmosféře ještě dokonalejší a hutnější autentičnosti. Aliens TC není žádným slaughterfestem, vetřelců je v levelu maximálně několik desítek, ale i tak nám dokážou řádně zatopit. Zejména v tmavých úzkých zákoutích vetřelci spotřebovaných oblastí je boj adrenalinový, příšery vylézají ze zdí splývajíce s pozadím jako ve filmu, manévrování je omezené ve stísněných prostorách, a tak je ztráta zdraví nebo i smrt nevyhnutelná.

Kampaň zahrnuje jednu přepracovanou epizodu prvního Doomu a respektuje události filmu Vetřelci. První level je seznamovací bez přítomnosti nepřátel a také počátek druhé úrovně se nese v klidném duchu. Získáme výzbroj, munici a brnění. Ta pravá mela začne až po spuštění výtahu do nižších pater, kde se vetřelci zabydleli.

Cílem kampaně není pokaždé likvidace všech vetřelců. V dalších úrovních například před nimi zavíráme bariéry v laboratoři, čímž samozřejmě zamezíme dosažení 100% procent killů, ale na druhou stranu si zachováme drahocenné zdraví i munici. Prolézáme labyrintem větracích šachet, až nakonec pronikneme do hnízda vetřelců a zlikvidujeme královnu. Takže fanoušek druhého dílu filmové série si může zopakovat děj podaný v kompaktním podání.

Celá konverze je k dispozici v různých postupně updatovaných verzích. Prvním v současné době slušně použitelným balíčkem je verze 2.0, kterou najdete pod názvem Aliens.zip. Ke správné funkčnosti potřebujete všechny soubory v archivu, samozřejmě kromě textového info souboru. Spouštějte spolu s Ultimate Doom WADem (DOOM.WAD), nová hra se nachází na místě původní druhé epizody. Třetí epizoda vám nabídne ještě jednu bonusovou mapu od Richarda Lovea.

Finální revizí projektu je komunitou upravený soubor Atcud21.zip, který obsahuje všechny soubory z předchozí verze shrnuté v jeden WAD soubor AlienTC.WAD. Takže pro pohodlné a komfortní zprovoznění doporučuji použít právě tento WAD – zůstává věrný originálu a snadno si jej zahraje i začátečník.

Existuje také neoficiální verze pro Doom II, dokonce s přidanými dalšími monstry. Přidávám ji pro úplnost, ovšem konverze není upravena pro moderní porty a s dodanými WADy bez instalace nefunguje korektně. Hra navíc s touto verzí zcela neodpovídá originálu a pod druhým Doomem je práce s konverzí poněkud nepohodlná. Vyžaduje totiž použití cheatu (IDCLEV11), kterým se musíte přesunout do levelu 11, kde začíná vlastní kampaň. Pokud zahájíte hru pomocí New Game, ocitnete se v bonusové mapě. Tato verze pro Doom II je v současné době zcela zbytečná a její instalaci nedoporučuji. Raději můžete vyzkoušet následující modernější projekty.

Download:

Aliens.zip – klasická updatovaná verze 2.0

Atcud21.zip – verze pro moderní porty 2.1

Doom2alien.zip – verze pro Doom II

 

Aliens Doom TC: Special Edition

Autor: Virtue (2011)

Speciální edice totální konverze Aliens Total Conversion vznikla ve snaze vylepšit již tak dokonalý originál a přizpůsobit jej modernějšímu hardwaru. Jejím autorem je britský doomer Virtue. První verze vyšla roku 2011 a nejspíše posledním vydáním je čtvrtá revize někdy z roku 2012.

Struktura Fisherových map zůstala z úcty k originálu zachována a autor se soustředil zejména na vylepšení grafiky, textur a efektů s využitím moderních portů. Mod tak vyhlíží mnohem více vyhlazeně oproti původní verzi. Virtue připravil nové modely vetřelců, přičemž přibyly čtyři nové entity. Zbraně byly kompletně nahrazeny novými a věrnějšími, převzatými ze hry Alien Trilogy.  Přidán byl i separátní WAD se soundtrackem, ve kterém hrají nervy drásající melodie převzaté z filmů a dá se použít i v klasické verzi konverze, tak jak jsem to učinil i já. Patrně pro zachování časové souslednosti byla bonusová E3M1 mapa zařazena namísto tajného E2M9 levelu. K dispozici jsou i světlice dostupné z inventáře a svítilna, která mi ovšem ve hře nefungovala. A dají se nalézt i funkční obranné střelecké věže.

Hlavní změnou oproti původní verzi je úprava hratelnosti, přičemž obtížnost byla znatelně navýšena. Nejen chováním vetřelců, kteří jsou rychlejší, agresivnější a prudce hráče napadají rychlými skoky. Autor se pokusil i vybalancovat množství dostupných zbraní. Zatímco Justin Fisher nám do rukou na počátku vydal brokovnici i pulsní pušku, Virtue nás postavil do žhavé reality pouze s pistolí a brokovnicí. Také munice se mi zdá méně. Což mi ve spleti příšerami ovládaného podzemí činilo značné problémy. V původně klidných úsecích se nyní objevují z mrtvých lidí vylézající facehuggeři. Jako hlavní kontroverzní prvek se mi nicméně jeví reloading zbraní, který není pod naší kontrolou, a podle Murphyho zákonů se zásobník vyprázdní zrovna v té nejnevhodnější chvíli.

Nové přepracování Aliens TC se hodí pro svou obtížnost zejména fanouškům adrenalinové a tuhé akce. Pro ty doomery, kteří dávají přednost snazšímu průchodu levely, je tak vhodnější původní verze. Nebo snížení obtížnosti, což jsem při hraní rád využil. Na Ultra Violence jsem totiž hru opravdu nedával.

V downloadu (AliensSE.zip) je k dispozici zabalený WAD soubor Aliens.RAR a samostatný balíček s hudbou – Alienmus.RAR. Oba tyto archivy si rozbalíte do adresáře s vaším oblíbeným portem a společně je spustíte. Jako bonus je přichystána i reinterpretace bonusového levelu Aliens Host Ship Level E2M9 od Dr. Doctora, který se nachází na pozici E3M1. K jeho spuštění kromě dvou souborů v balíčku potřebujete i současně použít i Aliens.WAD.

Download: Aliens Doom TC: SE

Aliens (TC) 2017

Autor: Kontra Kommando (2017)

Nejnovějším přepracováním originální konverze je poměrně čerstvý projekt Aliens (TC) 2017. Autorem projektu je výše zmíněný specialista na modifikace Kontra Kommando, který zkombinoval svou modifikaci ALIENS: The Ultimate Doom s původními levely od Justina Fishera.

A výsledkem je asi nejlépe hratelná kombinace originálních Fisherových vetřelců s moderními technologickými vylepšení GZ Doomu. Originální textury byly opět zachovány, výjimkou je grafika nebeského pozadí, stejně tak původní je i stavba úrovní. Kontra Kommando přepracoval chování i grafický vzhled aliena bojovníka (Warrior Xenomorph), jehož pohyby jsou uvěřitelnější a více se blíží filmové předloze. Stejně tak přibyly nové porůznu rozházené dekorativní předměty, GZ Doom přinesl lepší grafické zpracování, lepší nasvícení, oheň, oblaky kouře i rozprskávající se kyselinu poškozující zdraví hráče, nové zvukové efekty i soundtrack, takže atmosféra je přímo drásající.

Také arzenál odpovídá filmům a modely zbraní jsou zbrusu nové a realistické. Máme tak vše, co používali filmoví mariňáci, navíc mnohé zbraně používají i sekundární módy střelby. Každá zbraň se přitom hodí ke specifickým účelům. Brokovnice je ideální ve ventilačních šachtách, naproti tomu v širších prostranstvích se uplatní pulsní puška s granátometem či smart gun nejlépe s automatickým módem střelby. Jako cenná pomůcka se uplatní i baterka, jelikož mnohé úseky, zejména ventilační šachty, jsou znatelně temnější, než byl originál. Můžeme použít i světlice nebo také dokonale funkční sentry gun bezchybně ničící nabíhající xenomorfy. Nové přepracování konverze se tak hraje mnohem lépe a nové zbraně i gadgety pomohou k mnohem lepšímu akčnímu zážitku.

Na počátku hry si můžeme dokonce zvolit typ postavy. Volitelnými charaktery jsou commando,  flame-operator, smartgunner a combat-droid. Ačkoliv každá třída má své úvodní vybavení, postupem času sesbíráme i ostatní zbraně, takže ve finále se specifika jednotlivých postav stírají. Nicméně nejméně mi sedělo zbraňové vybavení bojového droida a nejraději jsem hrál za klasického mariňáka, jako ostřílenému doomerovi mi prostě nejlépe sedí tento charakter.

Vylepšená konverze se zkrátka hraje excelentně, na rozdíl od předchozí edice z roku 2012 je obtížnost dokonale vyladěná i přes agresivnější alieny. Pokud se rozpoutá bojová vřava, tak záplavy střel, explozí, kouře i kyseliny je radost sledovat a fanouškovi akčních titulů se dostane komplexní a dokonalé satisfakce. Takže pokud si chcete vyzkoušet v podstatě první totální konverzi pro Doom v modernějším kabátku, Aliens TC 2017 je jasnou volbou.

Zamrzí jen zřejmě technologií dané občasné problémy se svítilnou při změně pohybu, kdy jsem chvíli občas musel pátrat myší, aby se světelný kužel objevil v požadovaném místě. A hlavně – poslední úroveň s královnou, kde zasednete do nakladače, je provázena defektním zobrazením stroje. Královnu jsem tak musel likvidovat konvenčními zbraněmi. Vznesl jsem dotaz do DoomWorld fóra, tak uvidíme, zdali autor odpoví. Pokud se mi podaří problém vyřešit, určitě přidám update.

Tak jako původní konverze od Justina Fishera, hra je designována pro Ultimate Doom. Stažený instalační balíček si rozbalíte do adresáře s GZ Doomem. Pro spuštění použijete všechny zahrnuté WAD soubory. Hra je určena pro druhou a třetí epizodu Ultimate Doomu. První obsahuje kompletní Alien příběh a třetí bonus level. Autor doporučuje ve vyšších verzích GZ Doomu zapnout bloom efekty pro docílení kvalitnějšího nasvícení, což oceníte zejména při použití svítilny.

Download: Aliens (TC) 2017.zip – v. 1.2

 

2017
08.30

Matthias pro nás připravil další článek ze své spisovatelské dílničky. Tentokrát se zaměřil na svůj oblíbený Hexen a přináší nám recenzi modifikace Ressurection of Evil.

Autor: Christopher “Udderdude” Emirzian a spol.  (2005)

Autor recenze: Matthias (Enkeli33)

Když skončila éra vytáčeného internetového připojení a já vyměnil starou technologii za rychlé (na svou dobu rychlé) 24/7 připojení, pamatuju si, co jsem udělal jako první – skočil jsem na Doom World a náhodně si stáhl jeden megawad pro Hexena, abych viděl, jak rychle to frčí. A frčelo to rychle – 3.59 MB soubor byl stažený za pár minut (dnes by to byla ovšem tak vteřina).

Inu, byl to Ressurection of Chaos (dále ROC) a já se dal v klidu do hraní. Ale co to sakra? Útočí na mě impové? Pinky démoni? Mancubusové? Opravdu jsem sebral ze země zbraň, která patří do Heretica (Dragon Claw)?  Protože toto je přece megawad do Hexena!

A skutečně! ROC je sice wad pro Hexena, ale obsahuje i několik monster z Doom a Doom 2 a z Heretica + dvě zbraně z Heretica (zmíněné Dragon Claw + Firemace), přičemž tento podivný mišmaš překvapivě celkem funguje. Přesto si umím představit, že to nemusí nadchnout úplně každého.

Kosit Impy třeba mrazičem je super zážitek. Slabinou je snad jen to, že potvory z Doomu mají trochu horší barvy (je vidět, že si s paletou barev v Hexenovi úplně nerozumí) a autor je někdy nerozmístil úplně inteligentně (Cacodemona jsem párkrát potkal na místě, kde byl šprajcnutej a nemohl se hýbat). Potvory z Doomu navíc dávají překvapivě docela silnej damage.

Víceméně je však tato rozmanitost potvor skvělá věc, vezmeme-li v potaz zoufalý nedostatek monster v původním Hexenovi, kde se – aspoň podle mého názoru – velice brzy okoukají a dojde ke stereotypu. Ale dost o potvorách. ROC není jen o tom, že někdo vzal monstra z jiných her a násilně je tam narval.

ROC je obecně skvělý megawad. Přináší sedm nových map (od různých autorů + další člověk pak dělal things placement), přičemž ta první vypadá dost jako mapa 7 z Doom 2 (Dead Simple) a v ní je pět portálů do dalších. Nejdříve je nutné projít první čtyři a potom se otevře ten poslední + ještě jeden s bossem.

Každá ze čtyř map začíná úvodem Koraxe, který je vlastně parodii na hlášky z původního Hexena.

Například:

Are you strong enough to face your master = Are you strong enough to eat whole tractor.

You have played this game too long, I think I will remove you from the board = You have played this game too long, I think you must be very bored.

My servants can smell your blood, human = My servants can smell your pancakes, human.

Netřeba dodávat, že tenhle humor mě tak trochu inspiroval k vytvoření Fucking Hexen.

Každopádně ke každé mapě zvlášť:

Autorem té úvodní je Vermil a vypadá jako Dead Simple z Doom 2, jak už jsem zmínil.

Korax’s Back Port (autor SlayerR)

Jak napovídá název, opravdu se mapa odehrává v přístavu/docích a celé to má trochu takový Hereticovský feeling (asi jako první mapa z Heretica). Je tu ostatně také boj s bossy z Heretica (konkrétně Minotauři) a obecně je to docela povedená věc. Na konci je pak boss v podobě obřího Ettina. Bossové jsou mimochodem zřejmě největší slabinou celého Megawadu, protože se jedná de facto o běžné enemáky, kteří jsou jen zvětšeni (díky čemuž jsou rozpixelovaní a celkově nic moc). Po jeho smrti je mapa hotová.

Very Bad Rotten Area (autor Chris Lutz)

Navzdory názvu se jedná spíše o pohodovou mapu. Na konci je pak boss v podobě obřího Bishopa. Mimochodem, v mapě je zakomponován boj s Cyberdemonem.

Korax’s Swamp Hole (autor Chris Lutz + Alexis Aiello)

Bažina v Hexenovi nesmí prostě chybět, proto není překvapení, že boss jsou dva obří Stalkeři. Mimo jiné je tu souboj s Heresiarchem.

Tomb of Dead Scary Things (autor Philippe Lesire)

No, a nakonec to nejlepší – moje naprosto nejoblíbenější mapa, která mě mimochodem velice inspirovala při tvoření mapy 29 (Rotten) do Zones of Fear. Hudba na pozadí připomíná track z Doom 2 z mapy 28, celá mapa má velice temnou atmosféru a úkolem je tu najít 4 tlačítka, které přivolají most ke dveřím. Velice povedené, a dokonce je tu jedno zcela nové monstrum – modrý Chaos Serpent, který střílí blesky. Na konci je pak boj s obřím Afritem (ptákem ohnivákem).

Po dokončení všech čtyř map se otvírá mapa finálová – Clockwerx (autor Ruddy Palacios R.). Tam už se stačí probít armádou monster a vyřešit několik pointless puzzlů a přijde mapa Korax’s Big Birthday Party (autor Idries Hamadi). A v ní už jen finálový boj s metalovým soundtrackem na pozadí. Po zabití Koraxe se objeví ještě jedno malé překvapení.

Co dodat? ROC je poměrně krátký, ale rozhodně stojí za to. Hádám, že svou specifičností nesedne každému a jeho hratelnost je taková všelijaká, ale osobně ho mám rád a rád se k němu pravidelně vracím. Takže tak!

Odkazy:

Download

Resurrection of Chaos – ModDB

Resurrection of Chaos – idGames

Resurrection of Chaos – ZDoom Wiki

Resurrection of Chaos – Doom Wikia