Leebigh´s Doom Blog

Autor: BigBrik Games (6. 4. 2018)

Stand alone hra na Doom enginu Adventures of Square byla velice příjemným překvapením konce roku 2014. Nezávislá “doomovka” ve svébytném vizuálním zpracování přitáhla mnohé Doomu oddané hráče, i když po stránce vizuálu a atmosféry má do naší oblíbené hry opravdu hodně daleko. Edice z roku 2014 nepřinesla kompletní hru, ale pouze první “square-ware” epizodu Cornered by Circles.

Uplynula poměrně dlouhá doba 3.5 roku a tým talentovaných členů doomovské komunity přichází s další epizodou – Galactic Lunacy. Tato druhá část příběhu se nese zcela v duchu první epizody a organicky rozvíjí události, jež jsme mohli prožít v zemi Shape Land. Hlavní postavou Adventures of Square není muskulatorní hrdina, ale takřka humanoidní čtverec s výstižným jménem Square. Poté, co zachránil v první epizodě Shape Land od invaze přisluhovačů tajemného kultu plného zla – Circles of Evil, jeho dobrodružství pokračuje v kosmických sférách a snaží se najít a zachránit vůdčího myslitele a strůjce technologického rozpuku Země tvarů – doktora Octagona.

První epizodu Adventures of Square jsme podrobili docela podrobnému recenzentskému zkoumání. To, co je napsáno v naší recenzi, v zásadě platí i pro druhou epizodu. Hra přináší dynamickou akční hratelnost, ovšem ve zcela unikátním grafickém zpracování. Ve hře vystupují polidštěné prostorové tvary, které dávají podobu nepřátelům i kladným postavám, prostředí je plné pastelových barev s cell shadovou grafikou modelů osob i předmětů. Jejich barevné kombinace někdy působí až psychedelicky. Nepřátelé trousí svébytné hlášky a také Square neustále komentuje situaci na bitevním poli v tradici her na Build enginu. Celkové vyznění hry přináší dojem titulu určeného pro děti. Ale zdání klame.

Rozhodně se nejedná o Chex Quest, se kterým sice Adventures of Square spojuje trochu podobné grafické zpracování, ale Chex hráči poskytuje možná až triviální obtížnost, jak zmiňuje ve své recenzi Sledge z High Voltage. Adventures of Square je plná hektické akce v tradicích Doomu. Ačkoliv z likvidovaných roztomilých potvůrek nestříká rudá tělní tekutina, ale barvičky, při akci se notně zapotíte díky velkému počtu nepřátel i jejich různorodým typům útoků.  A samozřejmě také díky nástrahám prostředí a skvělému osazení enemáků.

Druhá epizoda vyšla 6. dubna společně s první částí a je šířena ve formě instalačního balíčku jako stand alone verze, nebo ve verzi jako iWAD pro použití s volitelnou verzí GZ Doomu. Alternativně je Adventures of Square k dispozici premiérově i na indie digitálním prodejním kanálu itch.io. Samozřejmě zdarma, a to buď k samostatnému downloadu, nebo funguje i pod jejich instalačním klientem.

Nový díl nepřináší zásadní inovace herních principů a hratelnosti, drží se osvědčené a kvalitativně excelentní formule nastolené první epizodou. Hlavním přínosem je bohatá porce herního obsahu, který komunita toužebně dlouhé měsíce očekávala. Najdeme nové kamarády k likvidaci, opět stvořené s grácií a humorem. Těžkotonážní vajíčko v bavorských kalhotech, poletující oči často se vyskytující v hojném počtu, nepříjemné explodující vejce vrhající zraňující těžké kameny a nová varianta létajících elektrických hlaviček. V tajných úrovních se ještě potkáme s westernovou variantou kovového válce a se sýrovým trojhránkem vylézajícím zákeřně ze země. Samozřejmostí jsou noví bossové.

Ve zbraňovém armamentariu máme pouze jediný přírůstek – jakousi magickou hůl, jež je svými výboji ekvivalentem plazmové pušky. Docela účinný kousek, ale s velkou spotřebou munice, proto se vyplatí si ji šetřit na klíčové souboje.

Ale co je hlavní, jsou nové úrovně. Tentokrát máme k dispozici deset regulérních levelů,  a jako třešničku pro pečlivé badatele další dvě originální mapy navíc. Těmi začnu, protože na nich se plně projevila kreativita autorů. Dostat se do nich není jednoduché. Mně se to podařilo až s pomocí videonávodu. Snad se nebudete zlobit, když prozradím, že tajné východy jsou ve 4. a 7. levelu, abyste se na hledání připravili nebo si vhodně uložili pozici. A ještě jsem se nesetkal, aby bylo k tajnému východu potřeba opakovaně využít rocket jump! Je to zkrátka daň za odhalení pečlivě střeženého tajemství. První z tajných map hráče přenese do westernového městečka a druhý skrytý level se nese v egyptském stylu. Jen s tím rozdílem, že nejde o písek a kámen, ale o Velkou pyramidu z goudy.

I běžné levely splní ty nejvyšší kvalitativní standardy. Mapy jsou mnohdy velice plošně rozsáhlé, kombinují interiéry v podobě komplexů základen a technologických budov s rozsáhlými exteriéry. I prostředí se pestře střídají. Zejména v prvních úrovních dominují kosmické mimozemské lokace na povrchu planety, ale posléze přibudou i jiné oblasti,  například hluboký les, důlní prostory nebo sestup do temného podzemí ve finálním levelu. Design využívá notně skákání, takže v exteriérech si Square notně protáhne nohy nesčetnými přeskoky po skaliskách přes lávová jezera.

Tvůrci zahrnuli četné originální prvky. Planetární levely, ve kterých musíme opustit bezpečí budovy a tím pádem i dýchatelnou atmosféru, přinášejí omezenou dobu pobytu ve venkovním prostředí a nutnost používat stanice na doplnění kyslíku, což skýtá jisté omezení v postupu. Procházka po povrchu planety tak s sebou nese nutnost taktického plánování. V dolech zase musíme poponášet nálože, abychom si řízenou explozí zpřístupnili cestu. V jednom z kosmických levelů si musíme v bufetu pořídit z automatu powerup na vysoký skok, abychom doskočili na vysoká skaliska. A nebo třeba adrenalinový úprk před proudy lávy ničící prostředí úrovně. Ani nevím, jak jsem se dostal do cíle. O originálních tajných mapách jsem se již zmiňoval.

Adventures of Square se hraje skvěle. Nepřetržitě dávkovaná akce takřka bez oddechu, vysoký počet nepřátel a místy i docela vysoká obtížnost dá docela zabrat. Hra tak svým roztomilkým vzhledem docela klame jako vlk v rouše beránčím a intenzita akce si jistě nezadá s Doomem, hlavním ideovým vzorem.  I docela obtížné boss fighty potrápí reflexy hráče. Zejména finální boss, před kterým musíme uhýbat prostřednictvím přeskoků přes plošinky, byl výzva, Ale férová. To vše na pozadí kvalitního level designu, originální grafiky a excelentního soundtracku.

Pokud srovnávám první a druhou epizodu, tak ta první se hrála o chloupek lépe. Je to dáno opravdu rozsáhlými levely a zejména v těch kosmických jsem občas ztrácel orientaci, jelikož ve venkovních prostorech ani automapa příliš nepomůže. Což trochu narušovalo plynulost hry. A k tomu navíc sledování limitovaného kyslíku, takže se postup dá promýšlet pouze z bezpečí budov. Také použití power upu pro skok mohlo být možná trochu více zdůrazněno. Ale další výtky již nemám.

Adventures of Square se již nedá považovat za modifikaci pro Doom, ale o samostatnou indie hru se svébytným vizuálně nepřehlednutelným designovým konceptem. Jak dokladují sociální sítě, BigBrik se hru snaží propagovat i mimo okruh klasických doomerů prezentací na nejrůznějších herních festivalech. Hektická akce, skvělá grafika i soundtrack a profesionální zpracování bez bugů dokladuje skvěle odladěný a připravený produkt. Takže dlouhé čekání stálo za to a druhá epizoda Adventures of Square je povinností pro každého akčně zaměřeného hráče.

Instalace:

Jak jsem již naznačil, nejjednodušší cestou pro instalaci je použít předinstalovaný instalační balíček. Stáhnete, rozbalíte, spustíte souborem SQUARE.EXE a je to. Ve hře si nakonfigurujete vše dle vaší libosti a můžete si užívat dobrodružství.

Druhou uživatelsky komfortní možností je stažení z itch.io. Zde máte k dispozici opět DRM free download. Pokud se vám neprotiví nutnost instalovat dalšího klienta digitální distribuce, můžete použít i jejich obslužný program, který vám hru nainstaluje sám.

Jestliže si zvolíte možnost pro experty, stáhnete si ořezaný balíček, který si rozbalíte do vámi preferované verze GZ Doomu a spustíte přetažením iWADu na spouštěcí soubor GZ Doomu. podporovány jsou verze 3.3.1 a novější.

Odkazy:

Download (Epizoda 1 + 2) – verze 2.0

Adventures of Square – Oficiální stránky

Adventures of Square – Itch.io

Adventures of Square – James Paddock

Adventures of Square – Doom Wiki

Adventures of Square – Rock, Paper, Shotgun

Adventures of Square – Oficiální Facebook

Adventures of Square – DoomWorld forum thread

Adventures of Square – ZDoom forum thread

Adventures of Square – Soundtrack (YT Playlist)

Adventures of Square – Walkthrough playlist

Recenze první epizody: Adventures of Square – Episode I: Cornered by Circles

Po dlouhé době se podařilo zvířit stojatou vodu v klidném rybníčku české Doom scény a vnést do ní impuls Vysokého napětí. Sledge, majitel dlouhodobě etablovaného českého serveru High-Voltage, věnovanému retro hrám, připravil pro příznivce starých her, ale samozřejmě nejen pro ně, kreativní soutěž. A ne jen tak ledajakou. Jelikož právě čtete tuto novinku i na našich stránkách,  jistě jste se dovtípili, že tato akce má souvislost s Doomem.

Opravdu nejde o nějaký jednoduchý vědomostní kvíz nebo na náhodě založené slosování, ale o skvěle připravenou originální akci. Jedná se o soutěž v tvorbě map pro legendární Doom 2. Podobných kreativních výzev není zrovna mnoho. Z poslední doby mi zůstává v povědomí soutěž, kterou pořádal tým kolem serveru Realm667 – “Doomjà-vu – It´s Never The Same”. A zřejmě jediným podobným pokusem v naší české kotlině byl “Idoom maping contest: Quake World” z ledna roku 2010, jehož výsledkem je povedený mapset. Doufejme, že právě spuštěná akce bude mít podobný úspěch.

Co mají soutěžící za úkol? Název mluví za vše a cílem je připravit novou mapu pro legendární akci Doom 2. Vytvořené úrovně by měly být kompatibilní s GZ Doomem a výchozím iWADem bude DOOM 2.WAD. Hotové levely zasílejte na mail sledge@high-voltage.cz. Času máte docela dost, nepůjde o žádný speed mapping a budete mít dostatečnou dobu, abyste svá dílka pečlivě vyladili. Uzávěrka je stanovena na den 31. 8. 2018.

Zaslané levely zhodnotí porota ve složení – Sledge, Dave de Sade a taky moje maličkost. Ale hlavně – posledním porotcem se stal Jan Modrák – Bludr, otec českého Doomu a šéfredaktor Score. Příspěvky pečlivě projdeme, zahrajeme a vyhodnotíme ten nejlepší. Vítěz obdrží odměnu podle své volby – bude si moci vybrat jakýkoliv produkt související s tématikou hry Doom z nabídky českých internetových obchodů. A co je nejlepší – pokud se sejde reprezentativní počet úrovní, Sledge z nich plánuje vytvořit kompilaci v podobě jednotného WAD souboru.

Doufám, že čeští, ale i slovenští doomeři zvednou hozenou rukavici a zapojí se do soutěže v hojném počtu. Již etablované tvůrce levelů u nás máme a třeba se najdou další talentovaní, doposud neznámí tvůrci.

Všem soutěžícím přeji mnoho úspěchů při designu i výstavbě map a nemůžu se dočkat, až si dodané levely budu moci zahrát.

Podrobné informace najdete přímo v originálním článku na High-Voltage.

Autor: Mike MacDee – “Impie” (2018)

Po recenzích megawadů klasického formátu nastal čas na změnu. Podíváme se na zoubek pořádné totální konverzi, jež využívá nových možností GZ Doom enginu a nabízí osvěžení v podobě nové grafiky a částečně i herních mechanismů. Projekt nese název Operation Body Count a pokud máte rádi vojensky zaměřené hry s důrazem na boj s teroristy, jistě si jej užijete.

Jestli je vám titulní název povědomý, určitě si vybavíte stejnojmennou hru společnosti Capstone Software. Tato firma, která na scéně působila v devadesátých letech,  vydala řadu titulů různých žánrů, jež většinou využívaly licencovaných předloh, ať již knižních, filmových či seriálových. Byla rovněž průkopníkem licencování úspěšných herních enginů, takže při designu využívala nejen engine Wolfenstein 3D, ale také si jako jedna z prvních herních společností pořídila licenci enginu Build od Kena Silvermana.

Co jsou platné licence atraktivních značek nebo špičková technologie, když vytvořené tituly nestojí za nic. A Capstone byla v tomto směru doslova specialistou. Jen málokterá hra sklidila úspěch kritiků. Buď byla použitá technologie ve své době již zastaralá, nebo byly prostě hry opravdu objektivně špatné, V našich herních magazínech si známí veteráni herní žurnalistiky negativní recenze mnohdy užívali. A právě Operation Body Count patří zrovna k těm nejméně povedeným 3D akcím z produkce Capstone.

V kůži vládního specialisty určeného k likvidaci teroristických hrozeb jste museli osvobodit zajaté světové lídry, kteří se dostali do spárů nechvalně známému teroristovi Victorovi na summitu OSN. Hra nabízí 40 úrovní, v nichž se postupně od kanalizačních stok patro po patru dostáváte až na vrchol mrakodrapu, abyste zúčtovali s hlavním padouchem. Běží na údajně vylepšeném Wolfenstein 3D enginu, a tak se vám dostalo 40 plochých pater plných teroristů, ale také krys a jiné havěti lezoucí z kanálů. To všechno v ošklivé grafice s prapodivně zbarvenými texturami. Ve své době jsem hrál demoverzi z některého z cover cédéček z herních časopisů a musím říci, že mi to stačilo.

A proč tady tuto léty omšelou klasiku zmiňujeme? Jelikož talentovaný tvůrce Mike MacDee, v komunitě zvaný “Impie”, vytvořil zbrusu nový remake originálu. A namísto stařičkého Wolf 3D enginu použil moderní technologii GZ Doomu. Nová reinkarnace Operation Body Count je součástí seriálu DOSWorld mod series, který Mike věnuje právě těmto zapomenutým a příšerným hrám a snaží se je vylepšit nejen použitím modernější technologie, ale i také zlepšením hratelnosti. Jako další  díly série jsou připraveny ještě remake hry Nerves of Steel a další notoricky známý špatný kousek, jehož předělávka je zatím ve stadiu příprav – Angst: Rahz´s Revenge.

Pokud zabrousíte na Mikeův web, najdete tam kromě výše zmíněných konverzí také spoustu dalšího materiálu. Mike se věnuje zejména literatuře a tvorbě povídek, které vydal dokonce knižně a můžete o nich na stránkách získat potřebné info. Na motivy příběhu autorů z id Softu napsal fanouškovské přepracování story naší milované hry. Fanoušek herního Doomu zaplesá také, neboť Mike vytvořil řadu dalších projektů pro Doom, většinou konverze a modifikace, některé dokonce jako propagační doplněk jeho knížek. Prostě je opravdu renesanční osobností hravě zvládající více oborů uměleckých žánrů najednou.

Operation Body Count v nové reinkarnaci není jen pouhou kolekcí nových úrovní, ale má jednotnou koncepci a příběh. Již zmíněný arciterorista Victor Balog se stal hlavou po světě roztroušené teroristické sítě HORUS.  Té se podařilo dostat se k nukleárním hlavicím a zajmout řadu rukojmích. NATO zitenzivnilo kampaň směřující k likvidaci Baloga a jeho pohůnků, aby byla teroristická hrozba navždy zažehnána. A k tomu má k dispozici odborníka z nejpovolanějších – Herkula na boj s terorismem, Hectora Juareze, který se vydá na horké mise po celém světě, aby splnil svůj úkol a přivedl svět do kýženého klidu.

Již spuštění nové hry vás překvapí na Doom neotřelým podáním breefingu před misí, který spočívá v instrukcích od samotného generála doplněných obrázkovým doprovodem s dramatickou hudbou na pozadí. Podobný úvod má každá mise, kterých je celkem devět. Každá je unikátní svým zasazením do rozdílného prostředí, ale nicméně princip je víceméně stejný – zničit veškeré nepřátelské osazenstvo, zachránit rukojmí, případně zničit nálož nebo podobný strategický objekt.

Pryč jsou ploché úrovně originální hry. Ačkoliv první level v budově může na první pohled trochu připomínat starého Wolfa,  po opuštění první etáže zjistíte, že úroveň má regulérní patra, která je potřeba vyčistit. Nikoliv žádné triky s teleporty či systém hubů, plynule po schodišti přecházíte mezi patry, což jsem v Doomu enginu ještě neviděl, pokud si pamatuji. A další levely již přinášejí propracované prostředí na GZ Doom enginu v podobě perfektně zpracovaných lokací. Třeba letadlovou loď,  pouštní krajinu,  budovu ambasády, letiště, stoky, teroristickou základnu či třeba výsadek na palubě proudového Jumbo Jetu. To vše s grafikou převzatou z původní hry.

Nevím, jestli opravdu všechny textury odpovídají, určitě jsou i z jiných zdrojů, ale levely jsou vystavěné velice slušně s důrazem na reálný vzhled lokací, všude se povalují různé dekorace a doplňky, není jich mnoho, takže úroveň detailů není taková jako třeba u Wolfendoomu, ale aspoň úrovně nejsou přeplácané a je dosti prostoru pro akci, která ve hře dominuje. Velice povedení jsou protivníci z originální hry, počínaje krysami ze stok přes řadové teroristy, zakuklené islamisty a bombami opásané sebevražedné atentátníky až po roboty a ty silnější hochy, kteří mají opravdu krásně odpudivé vizuální provedení.  Jestli jsou opravdu z originálu, tak autoři z Capstonu v tomto směru odvedli velice dobrou práci.

Hlavní náplní je bohatě dávkovaná akce. Řadoví bojovníci nevydrží mnoho, a tak se dostavuje excelentní pocit z akce, kdy se cítíte jako king a s prstem na spoušti kosíte vojáčky jako na běžícím páse. V tempu vás trochu přibrzdí otravné drony a taky ty drsnější teroristické gorily, které munice stráví poněkud více, ale hrdinného Juareze nezastaví naprosto nic. Modernímu laděné konverze je přizpůsoben i moderní arzenál, kdy používáte Uzi, samopal AK 47, posléze najdete plasmovou ostřelovačku výhodnou k likvidaci vzdálených cílů na střechách či věžích,  plamenomet a samozřejmě raketomet. A taky něco na způsob BFG, ale tutu zbraň jsem použil snad jenom jednou. Základní zbraní je brokovnice, navíc s nekonečnou municí, takže ani v zápalu boje a zběsilé palby nehrozí nedostatek střeliva, kterého je i tak poměrně dost.  Takže vždycky máte čím teroristy likvidovat.

Operation Body Count nabízí svou stylizací, hratelností i provedením dokonalý feeling starých dobrých osmdesátek a béčkových akčních filmů. Kosíte nepřátele jako na běžícím pásu, do toho pokřikování nepřátel včetně známého Allahu Akbar, což dodá střelbě patřičnou motivaci. Atraktivně zpracované, zábavné a pestré úrovně, ve kterých se většinou nedá zabloudit, rychlá akce, prostě dokonalý materiál na odreagování.

Operation Body Count je tak v tomto směru vynikajícím  projektem a pokud si chcete zastřílet v prostředí moderního protiteroristického boje, je tato konverze jasná volba. Musím říci, že mě láká vyzkoušet ještě něco dalšího z Mikeovy produkce, protože přinejmenším tato reinkarnace staré brakové DOSovské hry na Doom enginu stojí za to.

Instalace:

Ke spuštění potřebujete aktuální verzi GZ Doomu, v dokumentaci není popsáno přesně, ale optimální bude verze 3.00 a vyšší. Ze staženého instalačního balíčku extrahujete soubor OBCFULL.PK3 do adresáře s GZ Doomem, a spustíte jej přetažením na spouštěcí soubor GZ Doomu. Při hraní potřebujete mít aktivované skákání. Pokud byste měli s instalací potíže, poradí vám článek Jak spouštět WAD soubory.

Odkazy:

Download

Operation Body Count – oficiální stránky

Operation Body Count – ZDoom forum thread

Operation Body Count DoomWorld forum thread

Operation Body Count – Doom Wiki

Operation Body Count – recenze

Operation Body Count – videorecenze

Autor: Paul ”Payload4367” Dechene (31. 10. 2017)

Enkeli33 nám ve svých recenzích nabídl svůj pohled na legendární a obtížné megawady Hell Revealed a Going Down. Musím tedy přijít i já se svou troškou do mlýna a rád se pochlubím, že i mně se po několikaměsíčním postupném hraní podařilo pokořit rozsáhlý a obtížný megawad jménem Dark Encounters. Ačkoliv se jedná o poměrně neznámý mapset a na idGames zatím nemá žádné hodnocení, myslím, že by se hrdě mohl s nejlepšími klasickými megawady poměřit a zaslouží prezentaci v dnešním článku.

Dostal jsem se k němu náhodně v jedné z Facebookových skupin věnovaných Doomu. Ty jsou mnohdy hodnotným zdrojem informací o zajímavých projektech a Dark Encounters mě zaujal na první pohled. Prezentovaný trailer ukazoval hutnou hratelnost a povedený design, tudíž jsem neváhal a pustil se do hraní. Měl jsem trochu obavy, že se bude jednat o slaughter fest, ale naštěstí mi autor mou mylnou domněnku vyvrátil.

Tvůrcem Dark Encounters je americký doomer Paul Dechene z Charlestonu v jižní Karolině a v komunitě má nick Payload4367. Jeho hlavním zájmem je hudba, hraje aktivně na kytaru v kapele Deadontime a tvorba map pro Doomu patří mezi jeho další hobby. Je autor mně neznámých WADů – solitární mapy Dark Invaders a mapsetu Test Subject 43. Ale jeho největším dokončeným projektem jsou právě Dark Encounters.

V hlavní roli se ocitá tradičně náš Doom mariňák. Poté, co porazil invazi příšer z pekla, světoví vůdci a generálové slaví s mocnou pompou své vítězství. Plácají se hrdě po zádech, zapomínajíce, že ne oni, ale Doom Guy a jeho střely, svaly a krev z utrpěných poranění hrály rozhodující roli při zneškodnění démonických hord. Hrdina ale s nimi neoslavuje a uchyluje se v klidu do  ústraní. Vždycky věděl, že by se invaze z Marsu mohla znovu opakovat, vždycky se hádal s hlavouny na vedoucích postech, že žádné obranné systémy ani nové technologie nepomohou zabránit démonům, aby se vrátili. A jeho pomyslná věštecká koule nelhala a intuice nezklamala.

Nová invaze je na cestě a vaším úkolem je v kůži Doom Guye se jako obvykle s přívalem potvor vypořádat. Konec konců, co jiného než lítou akci hráč od megawadu pro Doom očekává, že ano? Dark Encounters nabízí kompletních 32 levelů a je určený pro Doom 2. Využívá možností moderních portů a je primárně designován pro GZ Doom. A je to na vizuálním zpracování vidět. Moderní grafická vylepšení a efekty, které oživují vzhled, jsou opravdu zřetelné a dodávají megawadu moderní feeling. A nové enginové vymoženosti byly využity i při výstavbě levelů. Najdeme tak v poměrně hojné míře různé mosty, vícepatrové komplexy i budovy, které obohacují architekturu úrovní a dodávají jí nový rozměr.

Ale nebojte se, klasická stavba levelů ve stylu Doomu zůstala zachována a ačkoliv mají levely modernější vzhled, Dark Encounters není žádná quakeovina. Levely jsou poměrně rozlehlé, témata a styl map se střídají, pokud se změní místo lokace, tak je nová mise avizována informačním textem, což dodává na autenticitě a máme dojem plynulé kampaně.  Najdeme tech based lokace, exteriérové prostory, i samozřejmě peklo jako nedílnou součást megawadů pro Doom. Struktura levelů není i přes jejich rozlehlost příliš komplikovaná, takže jsem až na výjimky nikterak nebloudil a mohl se věnovat akci.

Ta je dominujícím prvkem megawadu. Hned od prvního levelu se nám postaví řádné zástupy protivníků. Při Ultra Violence obtížnosti začínáme na stovce v první mapě a následně v dalších mapách se počty pekelných návštěvníků pohybují minimálně na dvou stovkách i více. Navíc nejde o řady nejslabších vojáčků, které kosíme kulkami jako kombajnem, ale docela dost je těch středně silných jako jsou revenanti, mancubusové a baroni, kteří pár výstřelů k úmrtí spotřebují. Mezi nimi občas najdeme i bossy, někde i ve dvojici i trojici.

Nejedná se ovšem o žádný veliký slaughterfest, jak by se mohlo zdát. Protivníků je hodně, to ano, ale nehrnou se proti nám ve velkých hordách, spíše postupně a průběžně, levely jsou zaplněny rovnoměrně, takže se dají nepřátelské ataky udržet pod kontrolou, Samozřejmě nechybí oblasti, kde nám zpravidla na větší ploše autor naservíruje příval enemáků v hojném počtu najednou. Obtížnost je nastavena férově a při hraní v postupné kampani jsem nebyl výrazně frustrován z nemožnosti některé úseky zvládnout. Pokud bych hrál s pistol startem, tak si ale dovedu představit, že by mě mutanti v boji převálcovali raz dva.

Paul nám v informačním popisku předkládá nástin herní taktiky, kterou se máme řídit, k uchování dostatku munice. Abychom se zejména při pistol startu vyvarovali prázdných zásobníků, je potřeba řádné prozkoumávání úrovní,  hledání secretů a používání berserku nebo motorové pily. Je fakt, že berserk se dá v levelu najít prakticky vždy, takže boxerská vložka nám pomůže při spoření nábojů. Při mojí hře ale munice bylo poměrně dost, takže pokud nestřílíte do větru, neměli byste mít zásadní problém. Pistol start jsem nezkoušel, takže svou zkušeností s municí v tomto případě nemohu posloužit.

Ačkoliv jsou mapy rozsáhlé, zaplněné nepřáteli a herní doba je velice dlouhá, při hře jsem se nenudil, ačkoliv by se určitá monotónnost dala při velkých počtech démonů z Marsu očekávat. Ale díky zajímavým úrovním, kvalitnímu osazení protivníků i adekvátní obtížnosti, kdy při UV nastavení byla tak akorát,  náročná a přitom zvládnutelná, se Dark Encounters hrál velice dobře a megawad mi zabral mi spoustu hodin.

Zdůraznit ještě musím originální autorskou hudbu, o kterou se postaral samotný Paul Dechene a kompletně ji nahrál. Jedná se o řízný metalový nářez, občas prokládaný tichými ambientními pasážemi, navíc se mnohdy hudba řídí dějem na obrazovce, kdy při spuštění některé akce, zejména v podobě invaze protivníků, hudba nabude říznějšího rytmu i tvrdosti. Škoda jen místy náhlého ukončení některých skladeb, hudba mohla jít místo useklého konce do fade outu, což by znělo lépe. Ale to je jen hnidopišské rýpání.

Dark Encounters je zkrátka kvalitní projekt a na to, že je Paul relativně začínající autor, tak hodnocení jeho srdečního díla zaslouží absolutorium. Takže za mě jednoznačně palec nahoru. Chcete-li rozsáhlý a akční megawad bez záludností a nudných masakrů, Dark Encounters je jasná volba.

Instalace:

Dark Encounters byly testovány pod těmito verzemi GZ Doomu: GZDoom 1.9, GZDoom 2.1, GZDoom 3.0. Rozhodně nedoporučuji zkoušet starší verze, jelikož ty si neporadí s modernějšími možnostmi enginu a nastanou bugy. Instalace je jednoduchá. Po rozbalení instalačního balíčku použijete soubor DRKENCTR.WAD a zkopírujete jej do adresáře s vaším oblíbeným portem a spustíte jej přetažením na spouštěcí soubor portu. V případě potíží poradí článek Jak spouštět WAD soubory. Projekt je určen pro Doom 2, není povoleno skákání a vhodné je použití mouse looku.

Odkazy:

Download

Dark Encounters – idGames

Dark Encounters – DoomWorld forum thread

Dark Encounters – ZDoom forum thread