07.02
DWmegawad Club CZ – červen 2020
Autor: James “Phobus” Creswell (22. 5. 2020)
Jak jsme avizovali v jednom z předchozích článků, Jirka Fuska (alias Anorak / jvempire) spustil na svém webu českou mutaci DWmegawad Clubu, jež v originále běží na serveru DoomWorld. První měsíc akce slavil úspěch, jelikož pravidelného hodnocení a komentování se účastnilo, pokud dobře počítám, celkem šest doomerů (Azany, Damned, Dhax, jvempire, leebigh a Matthias). Děkuji za pěkně připravenou akci a doufám, že naše aktivita vydrží i příští měsíc. Bude jistě záležet na dalším zvoleném projektu. Určitě se lépe hrají a komentují kratší a jednodušší mapy, než složité a komplexní megawady se stovkami nepřátel.
V červnu byl zařazen do programu společného hraní megawad 25 Years on Earth. Jeho autorem je James “Phobus” Crosswell, jenž se od roku 2006 etabloval jako ostřílený autor doomovské komunity. Vytvořil bohatou kolekci úrovní, jež jsou kompletně vypsány na Doom Wiki.
Jeho nejnovější dílo jménem 25 Years on Earth by mělo uctívat 25. výročí vydání Doomu 2, jež spadalo na 10. říjen 2019. Abych pravdu řekl, čekal jsem od podobně pojatého tributního projektu trochu víc, přinejmenším poněkud epičtější pojetí. Hra je totiž tvořená většinou menšími a kompaktními mapami s krátkou herní dobou a větší a komplexnější levely jsou zastoupeny spíše minoritně. Phobus pojal jako svůj designérský plán použít nejméně jednou veškeré “line action” a “sector special” v idTech enginu, jenž pohání Doom II. Podobné pojmy, jakožto laika v tvorbě map, jsou pro mě velikou neznámou, ale předpokládám, že tvůrčí zadání bylo úspěšně splněno.
Ačkoliv není daná jednotná dějová koncepce, jednotlivé mapy na sebe navazují a tvoří organický celek. Témata i zaměření úrovní se střídají, a ačkoliv jsou využity výhradně grafické prostředky originálních Doomů, vizuálně hra nenudí a mnohdy použití textur v nekonvenční formě vede k originálnímu zážitku. Například v mapě č. 8 dominující textury keřů a trní vedly k tomu, že jsem si připadal jako Šípková Růženka.
Design a výstavba úrovní není příliš originální a všechno jsme v menších či větších obměnách už někde viděli. Většinou je kladen důraz na realistické zpracování budov i interiérů. Můžeme se setkat s důkladně zpracovanou ulicí satelitního městečka, nebo třeba rekreačního komplexu u pláže. Jinde zase levely odpovídají doomovské fantazii a v reálu bychom se s podobnými architektonickými objekty asi nesetkali. Ale nicméně pochvalu autor zaslouží za snahu o pestrost a designovou obměnu levelů a tím pádem se podařilo vyvarovat stereotypu.
Intenzita akce odpovídá relativně malému počtu protivníků v kombinaci s menšími levely, takže žádný slaughter fest. Phobus designoval 25 Years on Earth pro hru v kampani, ale absolutní většina map se dá zvládnout i s pistol startem, jak jsem si při hře ověřil. Protivníků je mnohdy opravdu málo a v kombinaci s menšími levely je i herní doba nízká. Naštěstí se najdou výjimky a řežba nabírá na intenzitě. Obtížnost je nastavena solidně, celkově je megawad přístupný. I když se najdou zásekové úseky, třeba díky kombinaci silnějších protivníků nebo jejich strategickému umístění, vše se dá zvládnout, zejména v kampani. Munice je solidně vybalancovaná a nouzí jsem nikdy v kampani netrpěl.
Specifické je rozložení zbraní. Díky kompaktním mapám a přiměřenému počtu nepřátel se Phobus zřejmě rozhodl, omezeně dávkovat těžší zbraně, jež se staly vzácnou komoditou. Takže plazmovku nacházíte až v tajné 31. úrovni a BFG o úroveň později, navíc v secretech, ale o těch se ještě zmíním. Stejně tak batoh vás čeká až v tajném levelu. Takže Phobus se evidentně snažil, abyste v první polovině WADu nadměrně nesyslili střelivo, munice vám nepřebývala a také, aby vaše hra nebyla s těžkými zbraněmi nadměrně jednoduchá.
Secrety jsou pojaty zajímavě. Mnohde nacházíte pouze jeden, ale vždy mi stálo za to po nich pátrat. Kolikrát se v nich nic drahocenného nenacházelo, ale jsou většinou navrženy tak, aby se hráč při jejich hledání bavil. Jakkoliv se mi secrety v první polovině hry dařily hledat, kamenem úrazu byla 15. mapa s pěti tajnými oblastmi a tajným východem. Zde jsem si tedy vylámal zuby a až po nápovědě od jvempire se mi podařilo rozřešit řetězec secretů nalezením důmyslně schovaného oka, jež se mi navíc překrylo skvrnou po palbě. Bohužel se Phobusovi podařilo přehlédnout bug. Pokud nesplníte autorem plánovaný postup, můžete uvíznout v pasti bez možnosti návratu.
I další tajné komůrky v secret levelech jsou poměrně vypečené. V plážové tajné mapě 31 k zisku secretu musíte využít 30sekundový speed run, jinak vám brána ke vstupu do 32. mapy zůstane nenávratně zapovězena. I ve druhé tajně mapě je secret zapeklitý a na to, jak se otvírá místnost s BFG, jsem prostě nepřišel. Takže druhou půli hry jsem hrál bez této nejmocnější zbraně.
To nejzajímavější na 25 Years on Earth je soundtrack, který hře dodává tu pravou šťávu. Phobus určitě potěší pravověrné metalisty a rockery. Jako hudební podkres použil MIDI verze známých songů od skupin, které jistě zná takřka každý. A nejsou to jen klasiky. ale i modernější písně. Setkáte se s kapelami jako Kiss, AC/DC, Thin Lizzy či Led Zeppelin, ale také Judas Priest a hlavně In Flames. Není nic příjemnějšího, když vám při závěrečné bitvě jako bojový marš vyhrává Judas Priest svého Painkillera. Ne, že by použití obdobného hudebního stylu v Doomu bylo vzácností, ale zde je soundtrack takto využitý beze zbytku a dodává projektu punc originality a svébytnosti.
Ačkoliv 25 Years on Earth rozhodně nepatří k nejlepším megawadům, co jsem měl možnost projít, rozhodně se jedná o povedené dílko. Možná i díky společnému hraní s dalšími kolegy doomery mi hra pěkně odsýpala a ani na moment jsem se nenudil. Dopřál jsem si zážitku, každý level projít dvakrát, v rámci kampaně i s pistol startem. Pokud hledáte projekt s menšími úrovněmi, přístupný běžnému hráči a obohacený velmi dobře vybraným soundtrackem od světových gigantů rocku a metalu, 25 Years on Earth si určitě užijete.
Odkazy:
25 Years on Earth – DoomWorld forum thread
25 Years on Earth – DWmegawad Club CZ
25 Years on Earth – DWmegawad Club DoomWorld
Appendix: Popis jednotlivých úrovní
V předchozí recenzi jsou sumárně shrnuty mé dojmy ze hry. Ale pokud byste si i tak chtěli podrobněji prostudovat zážitky z jednotlivých úrovní a nebojíte se delšího textu, máte možnost si přečíst moje poznámky z hraní, jež jsem vkládal do článku na Anorakově blogu.
MAP01 – “Drop Pod Excursion”
Maličká mapka na rozehřátí, jež hráče zasadí do předměstí či satelitního městečka s typickými uličkami a domky, snad americkými. Na úvod střetnutí kolem jezírka a pak pronikneme do útrob budovy a na dvorek, abychom pak unikli patrně sklepem k exitu. Obtížnost až dětsky snadná i na Ultra Violence, vadilo mi trochu striktní omezení pohybu na ulici v podobě neviditelné bariéry, což působí rušivě.
MAP02 – “Bunker Buster”
Zajímavý koncept bunkru, v jehož centru je aréna s několika dveřmi, jež se za hráčem zavírají, což vede k nutnosti hrátek se spínači, pochopení mechanismu dveří a opakovaného pobíhání v chodbách kolem arény. Zajímavě řešené secrety, z nichž zejména ten s logem kapely Kiss stojí za objevení. Na UV je třeba již dávat pozor, zejména při první skrumáži v centrální oblasti, v boji zde naštěstí pomáhají explozivní sudy.
MAP03 – “Urban Renewal”
Další ochutnávka městského prostředí s činžovními domy v pozadí, skrytého ovšem za mřížemi. Možná jde o náznak, co nás čeká v dalších levelech. Na silnici po vás pálí ze dvou stran arachnotroni a také několik pidižvíků na pozadí. Dále pak boj pokračuje souboji v interiérech a před exitem ještě jedno utkání s prasátky v zapadlé uličce, kde se skrývá exit. Jednoduchý a ničím nevyčnívající průměrný level, jenž možná víc naznačuje, než nabízí.
MAP04 – “Wasted Luxury”
Ačkoliv je design stále jednodušší, každá mapka nabízí zatím něco nového. Tentokrát výlet do luxusního bytu, jenž je zpracován v rámci možností klasického Doom enginu poměrně slušně, dokonce s možností vypínat či zapínat osvětlení. Vyčistíte interiéry a přejdete do velké haly, v níž se setkáte s výtahem s regulovatelnou výškou. Také je zde aktivační bod v podobě spínače, kterým si zpřístupníte secret s medvědobijkou schovanou v předchozích částech bytu za mřížemi. Pokud nepoužíváte mouse aiming, je snadno přehlédnutelný. A na závěr chodba s uvítací delegací – hordou lebek a baronem.
MAP05 – “Skyline”
Po kratších úrovních přichází konečně něco většího. Ze vstupní komůrky se vám otevře rozsáhlé venkovní prostranství s velkým počtem útočících protivníků, kteří se naštěstí dají poměrně slušně zpacifikovat s přiměřenou opatrností. Najdete zde most vedoucí k modré přístupové kartě, který si musíte nastavit pomocí spínače. Otevřete si interiérovou oblast se zákeřnou propadající se podlahou s překvapením v podobě dvou mancubusů. Zde si odblokujete bariéru zpřístupňující vám další sektor – opět otevřenou plochu, v níž se nachází přístup do secretu s raketometem. Potřebujete nejen dobrý postřeh a sluch, ale i rychlé nohy. Po záplavě impů vyhrnuvší se ze dveří proniknete do velína, v němž ukončíte nepřáteli nabitý level. Akce je výborně vybalancovaná včetně adekvátního množství munice.
MAP06 – “Destination Defenestration”
Velice zajímavá mapa po stránce designu, jež směšuje nejen akci v otevřených prostranstvích, ale hlavně přemýšlení, kudy se dostat přes okna mezi jednotlivé tři bariérou oddělené části mapy. Vyžaduje manipulaci se sloupky, opravdu velice citlivé skákání, kdy zejména u vozidla směřujícího do třetí části jsem měl docela problémy. Na zdánlivě nedostupné okénko vedoucí do secretu jsem nakonec také přišel. Někdy je zkrátka lepší neběhat a chodit pomalu. Ve finálním boji před exitem se objevuje na UV i zaklínač. Pro mě velice povedený kousek, který ale může díky nutnosti přesného pohybu pro některé hráče znamenat frustraci.
MAP07 – “Rat Run”
Kratičká a striktně lineární mapa, jež je opravdu hodna svého názvu, jelikož se odehrává v podzemí a rovnou za nosem jdete až k cíli většinou úzkými cestičkami. Jediný větší prostor kolem vás je jeskyně s lávou, kterou však také přecházíte po úzkém mostu. Ani boje nestojí příliš za řeč, jen solitární nepřátelé ukrytí za rohy. Jediné zdržení představuje bludiště chodbiček na konci s revenanty. Tento krysí běh se opravdu příliš nepovedl.
MAP08 – “Constriction”
V této opět krátké a kompaktní úrovni si budete připadat trošku jako Šípková Růženka. Stěny jsou totiž pokryty trním, které zakrývá pohled do úzkých okének, odkud na vás pálí nepřátelé. Takže pořádně nevíte, kdo a odkud na vás útočí. Hned na úvod se musíte vypořádat s kakodémonem a ztracenými dušemi. Pak je průchod poměrně hladký a přímočarý, i když obtěžují schovaní nepřátelé u výtahů hned za vašimi zády. Akce plynule odsýpá, zajímavým prvkem je několik dveří za sebou, u nichž přichází napětí, co zpoza nich vybafne, nebo co se vám teleportuje za záda. Secret nalezen, musíte si hlídat plošinu, co se nově objeví poblíž. Mapa pěkně odsýpala, docela jsem se bavil.
MAP09 – “Skulking Death”
Rozhodně komplexnější a plošně rozlehlejší úroveň než předchozí, máte k dispozici větší prostor pro akci a postaví se vám i samotný spider mastermind, který jde ale elegantně zlikvidovat pomocí teleportu. Level se odehrává v kanalizačním systému a přes chodby se postupně dostanete na rozlehlé venkovní prostranství, dokonce máte na výběr dva možné směry vaší cesty. Venku musíte být rychlí, jelikož přebíháte přímo před pavoukem. Dveře zdánlivě vedoucí k východu pak ještě skrývají překvapení v podobě další interiérové etapy uvnitř chodeb včetně bonbónku v podobě zaklínače. Secrety nalezeny oba, i když mi chvíli trvalo zjistit, jak se dostat k brnění na sloupu. S pistol startem mi téměř nevystačila munice. Pěkný level, za mě spokojenost.
MAP10 – “Haste Keep”
Další kompaktní, ale zábavná mapa, lokalizovaná ve vnitřních prostorách. Tentokrát nechybí i špetka kyselinky. V žíravině proběhne časově omezený souboj, díky limitované funkčnosti ochranného obleku, spojený s možností nalezení důležitého secretu s raketometem. Posléze pronikáte dvěma směry – nejprve po promenádě s jeskyňkami, které vám po sebrání žlutého klíče nabídnou svůj žhavý obsah. A pak už jen kousek zbývá k východu, u nějž se objeví zaklínač, jenž konal řádně svou práci a alespoň v mém případě neustále oživoval padlé zombie vojáčky. Akce je našlapaná od začátku až do konce a mapku hodnotím jako povedený a zábavný kousek. Pokud se podaří najít raketomet, dá se uhrát i pistol start.
MAP11 – “Bloody Denial”
Bloody Denial představuje podle popisku oblast archeologických vykopávek. V centru mapy se nachází vyvýšený areál, kde nejspíše probíhá základní archeologický výzkum. Ovšem vy se musíte k němu dostat oklikou přes tuhý odpor v chodbách kolem prostranství a následně překonáte podzemní chodby. Na místě vykopávek po likvidaci relativně slabého odporu panuje relativní klid a vy se můžete věnovat dalšímu pátrání po žlutém klíči. Teleport vás na závěr přenese zpátky na centrální plochu, kde se vám postaví spider mastermind. Tentokrát se nedá obejít žádnou obezličkou a musíte jej natvrdo zlikvidovat. Poslední úsek je pak již lahůdka, i když se proti vám promenádují na pódiu tři baroni. Secrety jsem našel všechny, i když ne poctivě. Ten první s pomocí cheatu pro automapu. Druhý vyžaduje velmi rychlý běh a byl nad mé síly. U východu je nakonec poslední chodbička, kde si vylepšíte své zdraví pomocí sféry. Obtížnost akce je vyladěná dobře a mapa se dá zvládnout i s pistol startem. Level je velice zábavný a povedený a považuji jej za velice kvalitní. (a z dosavadní kolekce za ten nejlepší.)
MAP12 – “Emerald Fluid”
Smaragdová tekutina je v překladu odpovídajícím názvem pro mapu, v jejímž centru se nachází rozsáhlé jezero se zelenou lávou. Jedná se o tech based level, plošně rozsáhlejší, v němž bloudíte chodbami kolem této umělé nádrže, přičemž se pohybujete v rozdílných výškových etážích, což vypadá zajímavě. Mapa se velmi dobře hraje, vyžaduje nejen akci, ale i trochu pobíhání tam a zpět a pomocí spínačů postupné zpřístupňování záhad útrob komplexu, Opět solidní práce jak po herní, tak vizuální stránce. Secrety nalezeny všechny, stejně tak se podařila i hra s pistol startem.
MAP13 – “Caldera”
Tento skvělý kousek se opravdu povedl. Obtížnost přituhuje, první zbraní, kterou seberete, je raketomet, jenž je cenným pomocníkem v boji proti baronovi a kakodémonům v úvodním exteriéru s ledabyle naskládanými krabicemi. Posléze se vám postaví i slabší vojáčci, abyste se probojovali do srdce levelu – rozsáhlého prostoru s lávou, snad reaktoru, na nějž z výšky z rohů pohlížejí velíny. Kolem reaktoru se pohybují nepřátelé a máte co dělat, abyste mezi nimi prokličkovali. Hodila by se tu plazmová puška, ke které jsem se kupodivu v megawadu zatím nepropracoval. Jakmile začnete řádit ve velínech, objeví se v centru mancubusové a arachnotroni, což vás nabudí k ještě rychlejšímu úprku. Munice je tak akorát, s pistol startem jsem vyšel s takřka nulovými zbytky. Secret je docela zřetelný a neměl by být problém jej minout.
MAP14 – “Water Treatment”
Zřejmě komplex vodárny, 120 nepřátel, lítá akce, dva možné směry explorace mapy, ale nehrála se mi úplně dobře. Klíč ke dveřím vedoucím k východu je totiž na vyvýšené vodní ploše, ke které musíte proběhnout jedinou dlouhou cestou, která navíc vede přes kyselinu, u níž je napoprvé pro hráče připravená pěkně zákeřná pastička. Pokud se vám podaří v zápalu boje z vody spadnout a nesebrat klíč, musíte trasu probíhat celou znova. Obtížnost již tužší, dá se to uhrát s častými savy i na pistol start, ale pro dostatek munice si musíte naplánovat cestu. Secrety jsou dva, jeden se nabízí hned na úvod, ale ten druhý jsem našel až s cheatem, komůrka s berserkem není nijak jasně viditelná.
MAP15 – “Spaceport”
Asi nejkomplexnější mapa, kterou Phobus pro megawad stvořil. Rozsáhlá vesmírná báze disponující poměrně dlouhou herní dobou, včetně raketoplánu připraveného k odletu, spletité labyrinty chodeb a schodišť i výtahů. Bohatá akce s příjemnou obtížností, rozsáhlé skladiště s labyrintem krabic, východ do tajného levelu. Jediný úsek, který mi vadil, byla místnost uzavřená dveřmi s časovým zámkem, jež se otvíraly až za nekonečně dlouhou dobu. Nechápu její smysl, dokonce jsou v ní výškově nedostupné berserk a spínač, snad je ve dveřích nějaký mechanismus, ale nepřišel jsem na něj. Stejně tak jsem si vylámal zuby na secretech. Autor uvádí přítomnost damage exitu, ale dostal jsem se jen k jednomu spínači odrazem raketou od země, což ale vylučuje toto řešení u hry bez mouse aimingu. Takže moje cesta asi nebyla regulérní. Ale modrý klíč k tajnému exitu jsem takto získal. Ale zbytek – další tři tajné oblasti – mi zůstaly nedostupné, i když jsem si je zobrazil na mapě.
UPDATE: Nakonec díky radě od jvempire se secrety podařilo zpřístupnit. Začnete opravdu nenápadným spínačem – skrytým nástřelným očkem na zdi v místnosti s blokovanými dveřmi a pak se vám postupně otevírají jednotlivé zablokované dveře. Bohužel s porty se vám snadno překryje skvrnou od výbuchu či krve, což nejspíše vedlo k tomu, že jsem oko přehlédl. Phobus ale secrety poněkud nevychytal, po sebrání automapy byste měli po bednách přeskákat ke dvířkům na druhém konci místnosti. Ale do propadlé chodbičky vedoucí ke spínači za mříží se dá dostat i z druhé strany, což vede k vašemu uvíznutí! K výše popisovanému spínači se posléze dostanete regulérní cestou z druhé strany otevřenou zdí a kýžený modrý klíč je pak váš.
MAP31 – “Holiday”
Pohoda, klídeček, odpočinek na baru u pláže s příjemnou hudbou, bazény, relaxační místnosti i toalety. To vše nám nabízí tato realistická relaxační mapa, v níž konečně získáte plazmovou pušku a také batoh, takže budete moci disponovat většími zásobami střeliva. Pohodová akce, ale taky jeden řádně zapeklitý secret. Klíčem je rychlý speed run, jinak se k cíli opravdu nedostanete… Aspoň jsem tedy nenašel jiný způsob.
MAP32 – “The Waiting Room”
32. level bývá obvykle notně naplněný nepřáteli, a 25 Years on Earth v tomto směru není výjimkou. The Waiting Room nabízí více než 300 mutantů. Nacházíte se v čekárně, uzavřené stěnami, jež se začnou postupně otevírat a objevuje se defilé nepřátel s postupně narůstající silou. Ve finále pobíháte po celé zpřístupněné hale a čelíte opakovaným přívalům nepřátel. Obtížnost je tuhá, ale férová, dokonce i s pistol startem se dají protivníci eliminovat. V secretu se skrývá BFG, ale důmyslně zamčené za dvířky. Jen jedinkrát se mi dvířka otevřely, ale nepřišel jsem na mechanismus, jenž secret otvírá. Takže dále jedu bez této nejsilnější zbraně…
MAP16 – “Unruly Cargo”
Jednoduchá, ale zábavná mapa, jež nám přináší spoustu krabic ve skladištích a spleť dveří a místností. Stavba úrovně je poměrně prostá, i když na automapě vypadá docela zajímavě. Akce velice zábavná – pokud vystřelíte, tak se z okolních dveří začnou rojit slabší nepřátelé v hojném počtu, občas proložení revenantem nebo arachnotronem, takže prst na spoušti máte takřka kontinuálně. Secret není přítomen žádný, v mapě jsem si pěkně zastřílel, ale zase nic extra objevného se nekoná.
MAP17 – “Entrance Made”
Lávou oplývající úroveň, jež se mi jeví trochu nesourodá, seskládaná z několika odlišných částí. Celou mapu v podstatě projdete v kruhu a vrátíte se na start ke dveřím, od kterých jste neměli klíč. Nejprve musíte seskákat přes tři výstupky směrem dolů. Zde doporučuji zapátrat po tajném vstupu do chodbičky k brnění, jež se vyzývavě ukazuje v kyselině. Bude se záhy hodit. Následuje velice tuhý masakr, jenž v mém případě skončil několika loadingy pozice. Dva zaklínači, baroni, impové a lávový podklad. Osazenstvo se mi podařilo zpacifikovat asi až na pátý pokus. BFG by se hodilo, ale holt jsem jej ve 32. úrovni nezpřístupnil. Následuje puzzle s výtahy a pohyblivou podlahou vedoucí k několika oknům a postupně se dostaneme až na vrchol ke dveřím. Následuje opět hektický souboj v hale s pohybujícím se mechanismem. Před finálními dveřmi se mutanti ještě zmohou na odpor, ale ten se dá odrazit relativně hladce. Pak již na člunu vzhůru k dalšímu dobrodružství.
MAP18 – “Meat Grinder”
Další rozsáhlá a komplexní mapa. Jak název napovídá, jedná se o industriální komplex provázený všudypřítomným hukotem mechanismů a drtičů. Plošně rozsáhlý level s propletenými interiéry a širokými exteriéry mezi jednotlivými halami, včetně dlouhého výletu kyselinou ke žlutému klíči. Úroveň nabízí obsáhlou exploraci, zdánlivě náhodnou a nelineární, ale nakonec se vám podaří dospět k cíli, červenému klíči vedoucímu k východu. Navíc se setkáte s oběma bossy, cyberdémonem i spider mastermindem. Jednou se mi je podařilo dostat do vzájemného konfliktu, ale dají se upižlat i po jednom. Mapa je docela slušně zvládnutelná i s pistol startem, secrety se mi podařilo nalézt jenom čtyři z pěti, poslední komůrka zůstala pro mě uzavřena.
MAP19 – “Fester”
Po rozsáhlé mapě přichází notně stísněný a krátký level. Zajímavé je jeho symetrické pojetí, nicméně bloudění v úzkých chodbičkách mě příliš nezaujalo. Jediné rozsáhlejší místo je aréna, v níž čelíte dvěma útokům větších skupin protivníků. Akce je v chodbách přitom limitována, jelikož nemůžete kloudně využít raketomet. Secrety jsou také prapodivně pojaty, jelikož se nemůžete vracet zpátky, takže pokud je minete, máte smůlu. Ačkoliv je nepřátel početně málo, s pistol startem jsem nebyl úspěšný, jelikož mi vůbec nevycházela munice.
MAP20 – “Reclamation”
Opět krátký level, samozřejmě plný akce, ale se zpomalením tempa prostřednictvím puzzle části provázené hrátkami se spínači. Na úvod překonáte tuhý odpor a poté, co si zpřístupníte výtah, vystoupáte k jádru celé mapy, a to puzzle s několika spínači, jež ovládají úzkou rozvětvenou cestičku, jež vás postupně vyveze nahoru k můstku. Ten vede k finální části, kde před schodištěm překonáte odpor hordy mutantů. Navíc na konci vás čeká jedno nepříjemné překvapení. Pár impů na schodech již nestojí za řeč. Docela zábavná mapa, i když chvíli mi trvalo, než jsem přišel na mechanismus ovládání plošiny. Berserk jako secret jde najít velice snadno.
MAP21 – “Security Station”
Plošně rozlehlý level, v jehož centru na rozsáhlém venkovním prostranství stojí čtyři strážní budovy, které postupně musíte prozkoumat. Chvíli mi trvalo, než jsem našel spínač otvírající na chvilku dveře do těchto objektů. Pak již šmejdíte a snažíte se postupně sesbírat klíče a posunout se dál k východu. Na závěr vás čeká překvapení v podobě zaklínačů všude kolem, což je na otevřeném prostranství notně nepříjemná kalamita a své zásoby raket jsem na ně vyplýtval. Mapa mě velice bavila a směšuje akční a explorační prvky. Pozor na zákeřné jezírko s kyselinou, ze kterého se živí nedostanete, musíte jej nejprve z druhé strany vypustit.
MAP22 – “Power Trip”
Mapa testující vaše reflexy. Hned na úvod se chopíte plazmovky a kosíte neskutečnou masu pidižvíků. Další vlny stejných nepřátel se na vás vrhají v průběhu celé úrovně, až ke konci se skladba příšer obohacuje o více typů protivníků dohromady. A na závěr hned dva pavoučí bossové i cyberdémon pro pobavení. Ale díky četným bariérám je jejich eliminace snadná. Secrety jsou tři a nalezeny všechny, dva z nich jsou hned na úvod, takže mějte své oči nastraženy. Architektonicky je mapa vcelku průměrná, špatné je, že se z arény před exitem nemůžete vrátit zpět.
MAP23 – “Corporate Hell”
Tech based komplex, spíše kompaktní, úvodní řežba v otevřeném prostoru, rozvětvené cesty na obě strany, ale záhy zjistíte, že směr k východu se zaklínačem je blokován. Pak již prostory chodeb jsou spíše uzavřenější, provázené souboji tváří v tvář. Pikantní je nutnost projít celou mapu dvakrát, přičemž i podruhé se vám objevují noví, a dokonce i silnější nepřátelé. Secret číslo jedna se dá najít pomocí automapy, ale další oblast se mi nepodařilo odblokovat. Úroveň se dá dobře zvládnout i s pistol startem.
MAP24 – “The Front Line”
Frontová linie je zábavnou a otevřenou mapou, v níž kontinuálně bojujete v přírodním terénu, snad imitujícím hustý les, na vodním podkladě. Boje jsou notně tuhé zejména s pistol startem, neustále se před vámi všude kolem objevují stále noví protivníci, čemuž musíte čelit neustálým pohybem. Kempování se zde rozhodně nevyplatí, alespoň v úvodu. I pokud zpacifikujete úvodní odpor, další mutanti stojí před vámi a zejména skrumáž před spínačem mi dala zabrat. Chválím velice zajímavě řešený secret s megarmorem. Velmi zábavná mapa.
MAP25 – “Middle Management”
Střední management sídlí v kancelářském komplexu, jak upomínají zejména textury, ale nesedí k němu příliš jezírko a průchod s lávou. Ale klasický prostor pro kancelářské krysy tu samozřejmě najdete. Level je naplněný akcí hned od začátku, kdy se nemáte šanci zastavit díky útoku hordy příšer. Po kratším oddechu se dostanete po schodech a propadlem do další řeže, která je velmi obtížná, ale dá se zvládnout. Při takové intenzitě bojů se nemáte moc času kochat, a snadno vám může uniknout střelbou aktivovaný spínač zpřístupňující cenné zdraví, jež jsem objevil až při druhé hře s pistol startem. Překvapením na závěr byli dva zaklínači. Mapa mě bavila, i když architektonicky žádný zázrak.
MAP26 – “Upper Management”
Vyšší management sídlí v maličkém a stísněném komplexu v takřka celodřevěném provedení. Mapka je malá a vcelku snadná, i když těžší protivníci se taky vyskytnou. Level je zaměřený spíše na průzkum a zkoušení, které dveře se otevřou, což je občas zpestřeno vybafnutím skryté potvůrky. Jinak mapka pěkně odsýpá, secret se podařil nalézt při druhém průchodu.
MAP27 – “Press Gang”
Docela tuhá tech based mapa, jejíž idea mě nicméně velice zaujala. Při průzkumu se totiž musíte vyvarovat vypuštění hordy baronů (zástupců tisku?), kterou nelze zpacifikovat, a musíte přijít, jak na ně. Pokud se je podaří vypustit, nezbývá než úprk do nejbližší volné chodby, která se vám nabídne. V první jsou nepříjemné drtiče, což je protivný úsek, který mapku aspoň pro mě kazí. Pak musíte opět lehce podumat, jak projít dál, a přitom zabránit baronům ven. Dále vás čeká místnost plná potvor, která mi při první hře dělala veliké problémy, druhý průchod pak kupodivu zvládnut hladce. Následuje likvidace baronů drtičem, nicméně i tak mi jich docela dost uniklo a pustilo se do mě, což v úzkém prostoru bylo obtížné. Na pistol start je munice opravdu na hraně. Secret nalezen spíše náhodou.
MAP28 – “Broundry 3”
Opět plošně rozlehlejší mapa, striktně symetrická, rozdělena kyselinou na vnitřní a venkovní promenádu s interiérem v centru. Nejprve podrobíte průzkumu vnitřní sektory a pak přejdete můstkem na venkovní stranu, což je průběžně provázeno bohatou akcí. V úvodu vadí hlavně pobíhající revenanti na druhé straně, kteří jsou obtížně zasažitelní a spotřebujete na ně hodně munice, jinak vás zraní. Potkáte se i se spiderem mastermindem, navíc ještě po sebrání plazmovky se objeví docela dost monster navíc, i když tato odbočka je v zásadě nepovinná. Secret je notně zastrčený, navíc poskytující jenom pouhý batoh. Nicméně je mapa pěkně zpracována.
MAP29 – “The Armoury”
Poslední level před závěrečným testem vašich schopností. Masakr na úvod ve stísněné chodbě, dvěma směry se můžete dostat do centrální haly, kde také podstoupíte tuhý boj. Pokud se nezaměříte na hledání secretů, přijdete o možnost nalézt žlutý klíč, vedoucí ke kýžené BFG, kterou jsem držel v megawadu poprvé při kontinuální kampani, jelikož v secret levelu se mi nepodařila zpřístupnit. Zisk klíče je podmíněn rychlým sprintem. Pak ještě najdete důmyslně ukrytou automapu, a BFG se počítá jako třetí tajemství. Pokud se na BFG nezaměřite, unikne vám 100% počet nepřátel, protože zbraň je samozřejmě ostře hlídaná. Fajn mapa s poněkud tuhým úvodem na pistol start. Ale na několikátý pokus se to dá zvládnout.
MAP30 – “Final Test”
Painkiller od Judas Priest na pozadí dotváří dokonalou atmosféru finálního levelu. Tentokrát žádný Icon of Sin, ta je zde pouze jako dekorativní tapeta před koncem. Ale skvělé a postupně dávkované hektické boje v aréně v podobě stoupajícího výtahu až do pekla. Přičemž máte dostatek nábojů a zbraní, i když začínáte pouze s pistolí. Cyberdémoni trochu zlobili, jelikož se občas zasekávali ve výklenku, v němž jsou umístěni. Pavouci na závěr jsou snadnou kořistí a máte hotovo.
