Když se brouzdám jednotlivými články vzniklými během existence mých stránek, vidím, že tu svou káru blogování a psaní o nových úrovních pro Doom táhnu již 9. rokem. Leebigh´s Doom Blog se postupně stal v podstatě nejaktivnější českou stránkou věnovanou modifikacím pro Doom, když původní, řekněme “oficiální” kanály buď zmizely a staly se gay seznamkou (Doom5.cz) nebo upadly do inaktivity (Idoom.cz).
Je mi jasné, že mé stránky jsou zaměřeny na úzké a specifické publikum a určitě nebudou bořit rekordy v návštěvnosti. Pokud bych měl parafrázovat slogan společnosti Interplay – “By Gamers. For Gamers” – tvořím je vlastně z podobné pozice – od doomera pro doomery. Nikdy nebudu profesionálním herním novinářem, píši si pro zábavu a samozřejmě také pro vás, čtenáře. Jsem rád za každého návštěvníka, který se ke mně zastaví na virtuální návštěvu. Abych řekl pravdu, ani jsem nikdy nesledoval návštěvnost webu přes analytické nástroje.
A nyní se mi dostalo nečekaného vyznamenání a pocty. To si takhle v polovině srpna vybírám e-mailovou schránku a přistála mi v ní zpráva od Honzy Modráka s žádostí o rozhovor pro jeho Score, v němž dlouhá léta působí jako šéfredaktor. Spadla mi čelist, jelikož interview v profesionálním magazínu je snem každého hráče nebo herního novináře. Samozřejmě jsem souhlasil a s Honzou jsme nakonec vytvořili ryze specializovaný rozhovor věnovaný Doomu, modům a samozřejmě i mému blogu.
7. září se Score číslo 295 objevilo na stáncích. Já jsem je našel ve schránce jako předplatitel ještě o pár dnů dříve. Musím říci, že to je velice příjemný pocit, číst si o sobě na voňavém křídovém papíře, navíc se stylovou fotkou na pozadí. Čtení na monitoru nebo tabletu se opravdu nevyrovná zážitku z listování s opravdovým časopisem v ruce. Pokud si chcete rozhovor přečíst, spěchejte do prodejen tisku.
Kromě celé stránky 98 se mnou, jež se nachází v sekci věnované modifikacím, si můžete přečíst dalších 131 stran zajímavého materiálu nejen o počítačových hrách, ale také si zahrát zajímavé plné hry zdarma jako bonus. Až opadne prodejní horečka po vydání aktuálního čísla, scan článku přidám i sem.
Rozhovor vnímám jako významné ocenění své práce a jsem rád, že moje psaní má smysl. Nebojte se, můj malý okamžik slávy mi rozhodně nestoupne do hlavy. V garáži se mi neobjeví nové Ferrari, ani bujaré večírky nebudou na pořadu dne. Článek mi dodal motivaci k dalšímu psaní a svou káru blogerské kariéry potáhnu zase o kus dál. Takže očekávejte další recenze, články a doufám, že v relativně brzké době i zhodnocení soutěže v tvorbě Doom levelů serveru High-Voltage, o které jsme psali.
Na závěr chci poděkovat Honzovi Modrákovi za to, že si na mě vzpomněl, za poskytnutý prostor v časopisu a krásně zpracovaný článek.
S poděkováním nesmím zapomenout na Martina “DJ” Schmidta, protože bez něj a poskytnutého prostoru na serveru Oldgames.sk by tento blog nikdy nespatřil světlo světa.
Matthiase Lukla zná určitě každý český doomer. Přinejmenším pod jeho nickem v doomovské komunitě – Enkeli33. V České republice a určitě nejen u nás doma se proslavil svými levely pro Doom a další hry na Doom enginu. Podílel se na projektech Idoom Mapping Contest, Zones of Fear, Fucking HeXen, Total Massacrea na dalších dvou raných sólových megawadech. V současnosti kutí projekt pro hru Heretic a spolupracuje na pomalu se rodícím megawadu Czechbox.
Zabývá se rovněž spisovatelskou činností. Jeho texty si můžete přečíst na Matthiasově osobním blogu a také na dalších serverech. Publikuje své názory na život a na politiku, jež by mohly zaujmout i běžného doomera. Zejména pokud se tedy zabývá anarchokapitalismem. Ale jeho tvůrčí psaní zahrnuje i tématiku počítačových her. Jistě jste zaregistrovali Matthiasovy články věnované Doomu na našich stránkách. Své herní recenze publikuje na svém herním blogu, který bych vám chtěl představit.
Web se jmenuje naprosto výstižně – “Hry, co jsem dohrál (Games I Played) – A můj názor na ně”. Od srpna loňského roku přináší dojmy z dohraných her v podobě obsáhlých a podrobných recenzí. Matthias píše čtivým stylem a pokud si potřebujete o prezentované hře udělat obrázek, jeho herní zážitky dokonale vypovídají o kvalitách příslušného titulu.
Čtenáře našeho blogu jistě zaujme recenzované portfolio klasických her. Doom a jeho datadisky, HeXen, Heretic, první dva díly série Diablo a další kultovní kousky. Občas okořeněné i modernějšími tituly. Takže pokud vás zajímá čtení o herních klasikách, Matthiasův blog je pro vás jasná volba. Jistě si zaslouží širší povědomí a více návštěvníků.
V dubnu jsme podrobili recenznímu zkoumání projekt Chainworm Kommandood německého doomera jménem Chainworm666. Při hře jsem si liboval a rychlá akce v modernějším duchu přizpůsobená GZ Doomu mi poskytla příjemný zážitek. Bohužel hra neoplývala závratnou herní dobou díky krátkým, ale zato intenzivním bojům v kompaktních levelech.
S potěšením jsem sledoval zprávy o vývoji pokračování, na kterém autor začal pracovat v listopadu loňského roku. Projekt vypadá poměrně slibně. Má mít originální černobílý vizuál jen s dekorativními barevnými doplňky a také dosud neviděný systém úrovní. Každá má mít dvě zakončení, které si hráč zvolí, takže každá hra bude mít unikátní průběh. Po jejím zakončení se vracíme do levelu číslo 1 a s kompletním získaným vybavením můžeme absolvovat WAD znovu s odlišnou volbou naší cesty. Něco na způsob New Game Plus.
26. srpna Chainworm publikoval na svých sociálních kanálechčerstvou novinku, ve které oznamuje vydání demoverze. Demo má čtyři levely a jako bonus ještě pátý, ve kterém se máme možnost seznámit s plánovaným herním obsahem. Neváhal jsem, pustil se do hraní a musím říci, že jsem byl velice příjemně překvapen.
Černobílé provedení vypadá velice atraktivně. Škála šedých barev překvapivě nenudí a dodává konverzi nejen originální vzhled, ale také atmosféru. Tím spíš, když jsou přidány některé rudé doplňky a stříkající krev z nepřátel, což vypadá na šedém podkladě přímo impresivně. Prostě Doom v noir stylu.
Levely se prozatím nesou v tradicích prvního dílu. Menší a kompaktní mapy plné detailů, s rychlou nepřetržitou akcí, z nepřátel dominují základní zombies s novým vzhledem v military stylu. Z tužších protivníků se mi postavil pouze cacodémon a revenant. Všichni mají upravený vzhled a vojáčci disponují odlišnými zbraněmi, překvapil mě hlavně bojovník s plamenometem. Obtížnost je vyladěná a jediné problémy jsem měl v úvodu, kdy je nutné pečlivé krytí a nikoliv Rambo styl. Rovněž design levelů je v moderním stylu s využitím GZ Doom efektů a různých vylepšení.
Zatím nebyl implementován popisovaný systém levelů. Ale zaujala mě ochutnávka plánovaného herního materiálu, jež je originálně demonstrována v preview páté úrovni. Podíváme se do Japonska, středověkého světa, do vesmíru a také za Santa Clausem na Severní pól. Každý z těchto světů nabídne unikátní nové protivníky. Prostě skvělé.
Druhá část novinkového oznámení bohužel tak příznivá není. Naneštěstí je Chainworm unaven pracemi na projektu, překvapivě hlavně díky použitému černobílému vizuálu. Má nejspíše dojem, že grafické provedení nebude dostačovat pro dokonalý herní zážitek plánovaného kompletního megawadu. Rozhodl se dát si tvůrčí pauzu, což respektuji a určitě budu trpělivý při čekání na finální hru. Jenom doufám, že předložené demo nebude to poslední z Chainworm Kommando 2, co si budeme moci zahrát.
Demoverzi si můžete stáhnout z přiloženého odkazu. Ke hře potřebujete GZ Doom, nejlépe recentní verzi. Hrál jsem ve verzi 3.31 a zcela bez problémů.
Stand alone hra na Doom enginu Adventures of Square byla velice příjemným překvapením konce roku 2014. Nezávislá “doomovka” ve svébytném vizuálním zpracování přitáhla mnohé Doomu oddané hráče, i když po stránce vizuálu a atmosféry má do naší oblíbené hry opravdu hodně daleko. Edice z roku 2014 nepřinesla kompletní hru, ale pouze první “square-ware” epizodu Cornered by Circles.
Uplynula poměrně dlouhá doba 3.5 roku a tým talentovaných členů doomovské komunity přichází s další epizodou – Galactic Lunacy. Tato druhá část příběhu se nese zcela v duchu první epizody a organicky rozvíjí události, jež jsme mohli prožít v zemi Shape Land. Hlavní postavou Adventures of Square není muskulatorní hrdina, ale takřka humanoidní čtverec s výstižným jménem Square. Poté, co zachránil v první epizodě Shape Land od invaze přisluhovačů tajemného kultu plného zla – Circles of Evil, jeho dobrodružství pokračuje v kosmických sférách a snaží se najít a zachránit vůdčího myslitele a strůjce technologického rozpuku Země tvarů – doktora Octagona.
První epizodu Adventures of Square jsme podrobili docela podrobnému recenzentskému zkoumání. To, co je napsáno v naší recenzi, v zásadě platí i pro druhou epizodu. Hra přináší dynamickou akční hratelnost, ovšem ve zcela unikátním grafickém zpracování. Ve hře vystupují polidštěné prostorové tvary, které dávají podobu nepřátelům i kladným postavám, prostředí je plné pastelových barev s cell shadovou grafikou modelů osob i předmětů. Jejich barevné kombinace někdy působí až psychedelicky. Nepřátelé trousí svébytné hlášky a také Square neustále komentuje situaci na bitevním poli v tradici her na Build enginu. Celkové vyznění hry přináší dojem titulu určeného pro děti. Ale zdání klame.
Rozhodně se nejedná o Chex Quest, se kterým sice Adventures of Square spojuje trochu podobné grafické zpracování, ale Chex hráči poskytuje možná až triviální obtížnost, jak zmiňuje ve své recenzi Sledge z High Voltage. Adventures of Square je plná hektické akce v tradicích Doomu. Ačkoliv z likvidovaných roztomilých potvůrek nestříká rudá tělní tekutina, ale barvičky, při akci se notně zapotíte díky velkému počtu nepřátel i jejich různorodým typům útoků. A samozřejmě také díky nástrahám prostředí a skvělému osazení enemáků.
Druhá epizoda vyšla 6. dubna společně s první částí a je šířena ve formě instalačního balíčku jako stand alone verze, nebo ve verzi jako iWAD pro použití s volitelnou verzí GZ Doomu. Alternativně je Adventures of Square k dispozici premiérově i na indie digitálním prodejním kanálu itch.io. Samozřejmě zdarma, a to buď k samostatnému downloadu, nebo funguje i pod jejich instalačním klientem.
Nový díl nepřináší zásadní inovace herních principů a hratelnosti, drží se osvědčené a kvalitativně excelentní formule nastolené první epizodou. Hlavním přínosem je bohatá porce herního obsahu, který komunita toužebně dlouhé měsíce očekávala. Najdeme nové kamarády k likvidaci, opět stvořené s grácií a humorem. Těžkotonážní vajíčko v bavorských kalhotech, poletující oči často se vyskytující v hojném počtu, nepříjemné explodující vejce vrhající zraňující těžké kameny a nová varianta létajících elektrických hlaviček. V tajných úrovních se ještě potkáme s westernovou variantou kovového válce a se sýrovým trojhránkem vylézajícím zákeřně ze země. Samozřejmostí jsou noví bossové.
Ve zbraňovém armamentariu máme pouze jediný přírůstek – jakousi magickou hůl, jež je svými výboji ekvivalentem plazmové pušky. Docela účinný kousek, ale s velkou spotřebou munice, proto se vyplatí si ji šetřit na klíčové souboje.
Ale co je hlavní, jsou nové úrovně. Tentokrát máme k dispozici deset regulérních levelů, a jako třešničku pro pečlivé badatele další dvě originální mapy navíc. Těmi začnu, protože na nich se plně projevila kreativita autorů. Dostat se do nich není jednoduché. Mně se to podařilo až s pomocí videonávodu. Snad se nebudete zlobit, když prozradím, že tajné východy jsou ve 4. a 7. levelu, abyste se na hledání připravili nebo si vhodně uložili pozici. A ještě jsem se nesetkal, aby bylo k tajnému východu potřeba opakovaně využít rocket jump! Je to zkrátka daň za odhalení pečlivě střeženého tajemství. První z tajných map hráče přenese do westernového městečka a druhý skrytý level se nese v egyptském stylu. Jen s tím rozdílem, že nejde o písek a kámen, ale o Velkou pyramidu z goudy.
I běžné levely splní ty nejvyšší kvalitativní standardy. Mapy jsou mnohdy velice plošně rozsáhlé, kombinují interiéry v podobě komplexů základen a technologických budov s rozsáhlými exteriéry. I prostředí se pestře střídají. Zejména v prvních úrovních dominují kosmické mimozemské lokace na povrchu planety, ale posléze přibudou i jiné oblasti, například hluboký les, důlní prostory nebo sestup do temného podzemí ve finálním levelu. Design využívá notně skákání, takže v exteriérech si Square notně protáhne nohy nesčetnými přeskoky po skaliskách přes lávová jezera.
Tvůrci zahrnuli četné originální prvky. Planetární levely, ve kterých musíme opustit bezpečí budovy a tím pádem i dýchatelnou atmosféru, přinášejí omezenou dobu pobytu ve venkovním prostředí a nutnost používat stanice na doplnění kyslíku, což skýtá jisté omezení v postupu. Procházka po povrchu planety tak s sebou nese nutnost taktického plánování. V dolech zase musíme poponášet nálože, abychom si řízenou explozí zpřístupnili cestu. V jednom z kosmických levelů si musíme v bufetu pořídit z automatu powerup na vysoký skok, abychom doskočili na vysoká skaliska. A nebo třeba adrenalinový úprk před proudy lávy ničící prostředí úrovně. Ani nevím, jak jsem se dostal do cíle. O originálních tajných mapách jsem se již zmiňoval.
Adventures of Square se hraje skvěle. Nepřetržitě dávkovaná akce takřka bez oddechu, vysoký počet nepřátel a místy i docela vysoká obtížnost dá docela zabrat. Hra tak svým roztomilkým vzhledem docela klame jako vlk v rouše beránčím a intenzita akce si jistě nezadá s Doomem, hlavním ideovým vzorem. I docela obtížné boss fighty potrápí reflexy hráče. Zejména finální boss, před kterým musíme uhýbat prostřednictvím přeskoků přes plošinky, byl výzva, Ale férová. To vše na pozadí kvalitního level designu, originální grafiky a excelentního soundtracku.
Pokud srovnávám první a druhou epizodu, tak ta první se hrála o chloupek lépe. Je to dáno opravdu rozsáhlými levely a zejména v těch kosmických jsem občas ztrácel orientaci, jelikož ve venkovních prostorech ani automapa příliš nepomůže. Což trochu narušovalo plynulost hry. A k tomu navíc sledování limitovaného kyslíku, takže se postup dá promýšlet pouze z bezpečí budov. Také použití power upu pro skok mohlo být možná trochu více zdůrazněno. Ale další výtky již nemám.
Adventures of Square se již nedá považovat za modifikaci pro Doom, ale o samostatnou indie hru se svébytným vizuálně nepřehlednutelným designovým konceptem. Jak dokladují sociální sítě, BigBrik se hru snaží propagovat i mimo okruh klasických doomerů prezentací na nejrůznějších herních festivalech. Hektická akce, skvělá grafika i soundtrack a profesionální zpracování bez bugů dokladuje skvěle odladěný a připravený produkt. Takže dlouhé čekání stálo za to a druhá epizoda Adventures of Square je povinností pro každého akčně zaměřeného hráče.
Instalace:
Jak jsem již naznačil, nejjednodušší cestou pro instalaci je použít předinstalovaný instalační balíček. Stáhnete, rozbalíte, spustíte souborem SQUARE.EXE a je to. Ve hře si nakonfigurujete vše dle vaší libosti a můžete si užívat dobrodružství.
Druhou uživatelsky komfortní možností je stažení z itch.io. Zde máte k dispozici opět DRM free download. Pokud se vám neprotiví nutnost instalovat dalšího klienta digitální distribuce, můžete použít i jejich obslužný program, který vám hru nainstaluje sám.
Jestliže si zvolíte možnost pro experty, stáhnete si ořezaný balíček, který si rozbalíte do vámi preferované verze GZ Doomu a spustíte přetažením iWADu na spouštěcí soubor GZ Doomu. podporovány jsou verze 3.3.1 a novější.
Je mi jasné, že mé stránky jsou zaměřeny na úzké a specifické publikum a určitě nebudou bořit rekordy v návštěvnosti. Pokud bych měl parafrázovat slogan společnosti Interplay – “By Gamers. For Gamers” – tvořím je vlastně z podobné pozice – od doomera pro doomery. Nikdy nebudu profesionálním herním novinářem, píši si pro zábavu a samozřejmě také pro vás, čtenáře. Jsem rád za každého návštěvníka, který se ke mně zastaví na virtuální návštěvu. Abych řekl pravdu, ani jsem nikdy nesledoval návštěvnost webu přes analytické nástroje.
7. září se Score číslo 295 objevilo na stáncích. Já jsem je našel ve schránce jako předplatitel ještě o pár dnů dříve. Musím říci, že to je velice příjemný pocit, číst si o sobě na voňavém křídovém papíře, navíc se stylovou fotkou na pozadí. Čtení na monitoru nebo tabletu se opravdu nevyrovná zážitku z listování s opravdovým časopisem v ruce. Pokud si chcete rozhovor přečíst, spěchejte do prodejen tisku.
