2017
10.16

Jenesis

Autor: James “Jimmy” Paddock (2011)

Jenesis patří ke klasickým megawadům pro Doom II. Vzešel z produkce jediného autora – významného člena doomovské komunity a také hudebníka, v současnosti  žijícího v Austrálii – Jamese Paddocka, jenž vystupuje v komunitě pod nickem Jimmy.

Ačkoliv je jeho tvůrčí činnost poměrně bohatá, jak dokladuje sumář dokončených prací na Doom Wiki , Jenesis je jeho nejrozsáhlejším projektem. Pomineme-li kostičkovanou akci Adventures of Square, kterou ovšem připravuje spolu s autorským týmem. Úplně sám se pustil do tvorby kompletní kolekce levelů pro Doom II a po zhruba ročním pracovním úsilí se mu podařilo vytvořit kompletní megawad. Jenesis vycházela postupně ve třech etapách, než se podařilo završit úspěšný vývojářský proces. Komunita přijala Jimmyho projekt velice  příznivě a díky svým kvalitám získal zasloužené ocenění Cacowards.

Pavel Ullrich byl kdysi z Jenesis unešen a když jsem si hledal další projekt, který by stál za pokoření, na Paddockův megawad jsem si vzpomněl. Musím říci, že jsem při hře vskutku své volby nelitoval. Jimmy připravil projekt v klasickém stylu respektující prvky originálního Doomu, jenž ale částečně integruje i modernější designové elementy. Snažil se navázat na tradice megawadů stvořených jedním designérem, které mají v historii nezastupitelnou pozici – jmenujme např. Scythe, Scythe 2, Vile Flesh, Doom 2 Reloaded nebo Reverie.

Výsledkem je povedená a pestrá kolekce 32 levelů, které sice nemají nosné téma či kompozici, ale plynule na sebe navazují. I když Jimmy nezařadil podkreslující příběh, připadáte si, jako byste hráli celistvou organickou kampaň. Autor nezapřel svůj designérský talent, a tak většina úrovní je velice povedená. Střídají se použitá prostředí od tech based úrovní až po gotické lokace, samozřejmě nesmí chybět pekelné sluje. Mapy se příliš nerozpínají do rozlohy, jsou kompaktní a dobře zapamatovatelné. Střídají se propracované a spletité komplexy chodeb, ale na druhou stranu se můžeme probojovat lokacemi se zcela lineárním a jednoduchým layoutem. Hru si tak může užít každý doomer, který si může z předkládané kolekce map vyzobat ten design, co mu nejlépe sedí.

Díky kvalitnímu designu hra plynule odsýpá, sice jsou zastoupeny úrovně takřka s festivalem spínačů, ale až na výjimky jsem se orientoval velice dobře a nikde jsem příliš nebloudil. Častým prvkem prostředí je hojné použití kyseliny. Tyto úseky jsou naštěstí dobře zvládnutelné, ačkoliv trochu zvýší adrenalin, ale většinou někde poblíž najdeme ochranný oblek, takže při správném postupu vyvázneme bez větší újmy na zdraví. Grafika využívá až na výjimky vlastních zdrojů Doomu II, z vlastní Paddockovy produkce je pouze design hudu, titulní obrázky a některé nové grafické prvky.

Druhé Jimmyho hobby, komponování hudby, s sebou samozřejmě přináší inovovaný soundtrack. Obsahuje podstatnou část autorových kompozic, ale k poslechu nám hrají také skladby jiných autorů, zejména od Stuarta Rynna (stewboye). Najdeme i songy z jiných her nebo coververze známých písní. Postaví se nám i nový protivník, poněkud tužší a rychlá varianta shotgun guye, který je ve větších počtech dosti nepříjemný.

Akce velice rychle odsýpá, design vyniká povedeným rozmístěním protivníků, jejichž zvládnutí je mnohdy výzvou, zejména díky hojnému využití zaklínačů. Vše je ale férové a zabití všech mutantů reálně proveditelné, i když třeba s mnohými loadingy. Nicméně vyvážení obtížnosti mohlo být přece jen lepší. První level je poměrně tuhý, tudíž jsem si myslel, že v pozdějších fázích kampaně bych mohl mít obtíže. Hrál jsem tak na třetí obtížnost a první dvě třetiny byly docela pohodové. Říkal jsem si, že jsem měl být tvrdší, přitlačit na pilu a dát Jenesis na Ultra Violence. Ale v poslední etapě notně přituhlo, takže jsem byl nakonec rád, že jsem zvolený skill nepřepískl. Ale myslím, že na Ultra Violence zkušený doomer hru zvládne, aniž by prožíval masochistické martyrium.

K Doomu patří také pátrání po skrytých zákoutích s powerupy a bonusy. Musím říci, že nemusíte prošmátrávat každou cihlu ve zdi, ale rozmístění secretů vychází z designu prostředí, tudíž mnohé z nich lze solidně předvídat. V moderních WADech je v současnosti standardem, že po sebrání klíče, zbraně či powerupu následuje teleportující se skrumáž nepřátel s adrenalinovou akcí. Ne že by tento prvek ve starém dobrém Doomu II nebyl zastoupen, ale spíše v menší míře. Podobný princip respektuje i Jenesis, a tak sebrání většiny důležitých předmětů se obejde v poklidu.

Jenesis je tedy velmi dobře hratelným megawadem. Používá osvědčené principy klasického Doomu, design obsahuje moderní prvky, avšak s klasickým feelingem. Sice ze záplavy megawadů příliš nevyčnívá, ať již vizuálem nebo dosud neviděným designem, ovšem vyvážená hratelnost a plynule navazující a pěkně odsýpající levely jistě upoutají každého zasvěceného doomera. Takže Jenesis jednoznačně doporučuji, určitě nebudete zklamáni.

Instalace:

Instalace je zcela bezproblémová, Jenesis by měla fungovat pod všemi běžnými porty. Nicméně nezkoušel jsem nejnovější verze GZ Doomu, používal jsem verzi 2.2.0. Po rozbalení instalačního balíčku si soubor JENESIS.WAD myší přenesete na spouštěcí soubor portu pomocí souborového manažeru a jako iWAD použijete DOOM2.WAD. V případě nejasností poradí náš článek Jak spouštět WAD soubory. Příjemnou zábavu!

Odkazy:

Download

Jenesis – idGames

Jenesis – DoomWorld development thread

Jenesis – Doom Wiki

Jenesis – oficiální stránky

Jenesis – Doomed: Doom WAD Reviews

Jenesis – Cacowards

 

 

 

 

 

2017
09.25

Modifikace Aliens Total Conversion zůstane navždy v paměti fanoušků jako vůbec první totální konverze pro Doom. A též jako vůbec první regulérní článek na našem blogu. Její kvality ocenilo mnoho hráčů i recenzentů, a ačkoliv od jejího vydání uplynula dlouhá léta, domnívám se, že i dnešním hráčům má stále co nabídnout.

Převratné dílo vždy vyvolá odezvu u mnoha epigonů, a tak se v průběhu let vynořily četné další projekty. Ty se snažily jednak poupravit původní konverzi pro moderní porty, nebo ji vylepšit pro dnešní lepší hardware. A mnozí také vyzkoušeli přiživit se na úspěchu Justina Fishera, a tak se objevily mnohé další verze Alien Doomu.

Projektů s atraktivní tématikou Vetřelců se tedy na internetu dá nalézt poměrně dosti, nejen dokončených, ale doposud ve fázi přípravných prací. Rozhodl jsem se proto vytvořit přehled všech konverzí, které s Alieny mají co do činění. Otestovat je alespoň zběžně, protože na jejich podrobné recenzování si opravdu netroufám. Vyzkoušet jejich funkčnost a přinést aktuální downloady nebo odkazy na ně. A to vše v souhrnném článku. Vzhledem k rozsahu tématu a také nutnosti všechen nalezený materiál alespoň zběžně prozkoušet, jsem se rozhodl nakonec článek rozdělit do více částí a připravit tak tématicky laděný seriál, abyste nečekali zbytečně dlouho na kompletní článek.

Jako základní zdroj informací a inspirace pro můj text pro české čtenáře posloužil novinkový článek na serveru ModDB. V něm se aktivní členové komunity – Deimos Anomaly a Kontra Kommando také snaží o shrnutí dosavadní produkce modů se zaměřením na Vetřelce. A oznamují spojení svých tvůrčích sil pod společnou značku Acheron Productions. Pod její hlavičkou budou pokračovat v tvorbě nových her a rozvíjet tak nadále odkaz Justina Fishera.

Kdyby se mi náhodou v textu podařilo stvořit chybičky v terminologii světa Vetřelců, tak se omlouvám, zase takový hardcore znalec této ságy nejsem.

Část 1. – Nesmrtelná klasika

V úvodním článku se zaměříme na originální dílo Justina Fishera a na jeho následná přepracování v modernější podobě.

Aliens Total Conversion

Autor: Justin Fisher (1993)

Novou instalací a spuštěním tohoto průkopnického projektu jsem si hodlal pouze oživit vzpomínky a zavzpomínat na začátky mojí blogerské činnosti. Ale zabral jsem se do hraní natolik, že jsem originál od Justina Fishera znovu pokořil kompletně celý. A musím konstatovat, že na dobu svého vzniku se jedná o opravdu o převratný počin.

Jsa připraven teoreticky zhlédnutím základní vetřelecké tetralogie na DVD (tedy bez mixtury následovníků s Predátory a ani bez nového Covenanta), jsem intenzivně vnímal dokonalou atmosféru a originálu věrný design budující mrazivé napětí. Na poměry 90. let výborně ztvárněné levely, snažící se o iluzi vícepatrových komplexů základny. Grafické zdroje napodobující filmovou produkci a napomáhající vytvoření iluze základny ovládnuté mimozemskými příšerami. Modely zbraní imitující filmový vzor, i když v tomto případě se originálu podobají jen zvuky a grafická shoda není stoprocentní. Několik druhů nepřátel s různými útočnými styly. Zlověstné ozvučení a občasné hlášky mariňáků na pozadí.

Při hraní jsem použil soundtrack přidávaný k později přepracované neoficiální edici a ten dodal atmosféře ještě dokonalejší a hutnější autentičnosti. Aliens TC není žádným slaughterfestem, vetřelců je v levelu maximálně několik desítek, ale i tak nám dokážou řádně zatopit. Zejména v tmavých úzkých zákoutích vetřelci spotřebovaných oblastí je boj adrenalinový, příšery vylézají ze zdí splývajíce s pozadím jako ve filmu, manévrování je omezené ve stísněných prostorách, a tak je ztráta zdraví nebo i smrt nevyhnutelná.

Kampaň zahrnuje jednu přepracovanou epizodu prvního Doomu a respektuje události filmu Vetřelci. První level je seznamovací bez přítomnosti nepřátel a také počátek druhé úrovně se nese v klidném duchu. Získáme výzbroj, munici a brnění. Ta pravá mela začne až po spuštění výtahu do nižších pater, kde se vetřelci zabydleli.

Cílem kampaně není pokaždé likvidace všech vetřelců. V dalších úrovních například před nimi zavíráme bariéry v laboratoři, čímž samozřejmě zamezíme dosažení 100% procent killů, ale na druhou stranu si zachováme drahocenné zdraví i munici. Prolézáme labyrintem větracích šachet, až nakonec pronikneme do hnízda vetřelců a zlikvidujeme královnu. Takže fanoušek druhého dílu filmové série si může zopakovat děj podaný v kompaktním podání.

Celá konverze je k dispozici v různých postupně updatovaných verzích. Prvním v současné době slušně použitelným balíčkem je verze 2.0, kterou najdete pod názvem Aliens.zip. Ke správné funkčnosti potřebujete všechny soubory v archivu, samozřejmě kromě textového info souboru. Spouštějte spolu s Ultimate Doom WADem (DOOM.WAD), nová hra se nachází na místě původní druhé epizody. Třetí epizoda vám nabídne ještě jednu bonusovou mapu od Richarda Lovea.

Finální revizí projektu je komunitou upravený soubor Atcud21.zip, který obsahuje všechny soubory z předchozí verze shrnuté v jeden WAD soubor AlienTC.WAD. Takže pro pohodlné a komfortní zprovoznění doporučuji použít právě tento WAD – zůstává věrný originálu a snadno si jej zahraje i začátečník.

Existuje také neoficiální verze pro Doom II, dokonce s přidanými dalšími monstry. Přidávám ji pro úplnost, ovšem konverze není upravena pro moderní porty a s dodanými WADy bez instalace nefunguje korektně. Hra navíc s touto verzí zcela neodpovídá originálu a pod druhým Doomem je práce s konverzí poněkud nepohodlná. Vyžaduje totiž použití cheatu (IDCLEV11), kterým se musíte přesunout do levelu 11, kde začíná vlastní kampaň. Pokud zahájíte hru pomocí New Game, ocitnete se v bonusové mapě. Tato verze pro Doom II je v současné době zcela zbytečná a její instalaci nedoporučuji. Raději můžete vyzkoušet následující modernější projekty.

Download:

Aliens.zip – klasická updatovaná verze 2.0

Atcud21.zip – verze pro moderní porty 2.1

Doom2alien.zip – verze pro Doom II

 

Aliens Doom TC: Special Edition

Autor: Virtue (2011)

Speciální edice totální konverze Aliens Total Conversion vznikla ve snaze vylepšit již tak dokonalý originál a přizpůsobit jej modernějšímu hardwaru. Jejím autorem je britský doomer Virtue. První verze vyšla roku 2011 a nejspíše posledním vydáním je čtvrtá revize někdy z roku 2012.

Struktura Fisherových map zůstala z úcty k originálu zachována a autor se soustředil zejména na vylepšení grafiky, textur a efektů s využitím moderních portů. Mod tak vyhlíží mnohem více vyhlazeně oproti původní verzi. Virtue připravil nové modely vetřelců, přičemž přibyly čtyři nové entity. Zbraně byly kompletně nahrazeny novými a věrnějšími, převzatými ze hry Alien Trilogy.  Přidán byl i separátní WAD se soundtrackem, ve kterém hrají nervy drásající melodie převzaté z filmů a dá se použít i v klasické verzi konverze, tak jak jsem to učinil i já. Patrně pro zachování časové souslednosti byla bonusová E3M1 mapa zařazena namísto tajného E2M9 levelu. K dispozici jsou i světlice dostupné z inventáře a svítilna, která mi ovšem ve hře nefungovala. A dají se nalézt i funkční obranné střelecké věže.

Hlavní změnou oproti původní verzi je úprava hratelnosti, přičemž obtížnost byla znatelně navýšena. Nejen chováním vetřelců, kteří jsou rychlejší, agresivnější a prudce hráče napadají rychlými skoky. Autor se pokusil i vybalancovat množství dostupných zbraní. Zatímco Justin Fisher nám do rukou na počátku vydal brokovnici i pulsní pušku, Virtue nás postavil do žhavé reality pouze s pistolí a brokovnicí. Také munice se mi zdá méně. Což mi ve spleti příšerami ovládaného podzemí činilo značné problémy. V původně klidných úsecích se nyní objevují z mrtvých lidí vylézající facehuggeři. Jako hlavní kontroverzní prvek se mi nicméně jeví reloading zbraní, který není pod naší kontrolou, a podle Murphyho zákonů se zásobník vyprázdní zrovna v té nejnevhodnější chvíli.

Nové přepracování Aliens TC se hodí pro svou obtížnost zejména fanouškům adrenalinové a tuhé akce. Pro ty doomery, kteří dávají přednost snazšímu průchodu levely, je tak vhodnější původní verze. Nebo snížení obtížnosti, což jsem při hraní rád využil. Na Ultra Violence jsem totiž hru opravdu nedával.

V downloadu (AliensSE.zip) je k dispozici zabalený WAD soubor Aliens.RAR a samostatný balíček s hudbou – Alienmus.RAR. Oba tyto archivy si rozbalíte do adresáře s vaším oblíbeným portem a společně je spustíte. Jako bonus je přichystána i reinterpretace bonusového levelu Aliens Host Ship Level E2M9 od Dr. Doctora, který se nachází na pozici E3M1. K jeho spuštění kromě dvou souborů v balíčku potřebujete i současně použít i Aliens.WAD.

Download: Aliens Doom TC: SE

Aliens (TC) 2017

Autor: Kontra Kommando (2017)

Nejnovějším přepracováním originální konverze je poměrně čerstvý projekt Aliens (TC) 2017. Autorem projektu je výše zmíněný specialista na modifikace Kontra Kommando, který zkombinoval svou modifikaci ALIENS: The Ultimate Doom s původními levely od Justina Fishera.

A výsledkem je asi nejlépe hratelná kombinace originálních Fisherových vetřelců s moderními technologickými vylepšení GZ Doomu. Originální textury byly opět zachovány, výjimkou je grafika nebeského pozadí, stejně tak původní je i stavba úrovní. Kontra Kommando přepracoval chování i grafický vzhled aliena bojovníka (Warrior Xenomorph), jehož pohyby jsou uvěřitelnější a více se blíží filmové předloze. Stejně tak přibyly nové porůznu rozházené dekorativní předměty, GZ Doom přinesl lepší grafické zpracování, lepší nasvícení, oheň, oblaky kouře i rozprskávající se kyselinu poškozující zdraví hráče, nové zvukové efekty i soundtrack, takže atmosféra je přímo drásající.

Také arzenál odpovídá filmům a modely zbraní jsou zbrusu nové a realistické. Máme tak vše, co používali filmoví mariňáci, navíc mnohé zbraně používají i sekundární módy střelby. Každá zbraň se přitom hodí ke specifickým účelům. Brokovnice je ideální ve ventilačních šachtách, naproti tomu v širších prostranstvích se uplatní pulsní puška s granátometem či smart gun nejlépe s automatickým módem střelby. Jako cenná pomůcka se uplatní i baterka, jelikož mnohé úseky, zejména ventilační šachty, jsou znatelně temnější, než byl originál. Můžeme použít i světlice nebo také dokonale funkční sentry gun bezchybně ničící nabíhající xenomorfy. Nové přepracování konverze se tak hraje mnohem lépe a nové zbraně i gadgety pomohou k mnohem lepšímu akčnímu zážitku.

Na počátku hry si můžeme dokonce zvolit typ postavy. Volitelnými charaktery jsou commando,  flame-operator, smartgunner a combat-droid. Ačkoliv každá třída má své úvodní vybavení, postupem času sesbíráme i ostatní zbraně, takže ve finále se specifika jednotlivých postav stírají. Nicméně nejméně mi sedělo zbraňové vybavení bojového droida a nejraději jsem hrál za klasického mariňáka, jako ostřílenému doomerovi mi prostě nejlépe sedí tento charakter.

Vylepšená konverze se zkrátka hraje excelentně, na rozdíl od předchozí edice z roku 2012 je obtížnost dokonale vyladěná i přes agresivnější alieny. Pokud se rozpoutá bojová vřava, tak záplavy střel, explozí, kouře i kyseliny je radost sledovat a fanouškovi akčních titulů se dostane komplexní a dokonalé satisfakce. Takže pokud si chcete vyzkoušet v podstatě první totální konverzi pro Doom v modernějším kabátku, Aliens TC 2017 je jasnou volbou.

Zamrzí jen zřejmě technologií dané občasné problémy se svítilnou při změně pohybu, kdy jsem chvíli občas musel pátrat myší, aby se světelný kužel objevil v požadovaném místě. A hlavně – poslední úroveň s královnou, kde zasednete do nakladače, je provázena defektním zobrazením stroje. Královnu jsem tak musel likvidovat konvenčními zbraněmi. Vznesl jsem dotaz do DoomWorld fóra, tak uvidíme, zdali autor odpoví. Pokud se mi podaří problém vyřešit, určitě přidám update.

Tak jako původní konverze od Justina Fishera, hra je designována pro Ultimate Doom. Stažený instalační balíček si rozbalíte do adresáře s GZ Doomem. Pro spuštění použijete všechny zahrnuté WAD soubory. Hra je určena pro druhou a třetí epizodu Ultimate Doomu. První obsahuje kompletní Alien příběh a třetí bonus level. Autor doporučuje ve vyšších verzích GZ Doomu zapnout bloom efekty pro docílení kvalitnějšího nasvícení, což oceníte zejména při použití svítilny.

Download: Aliens (TC) 2017.zip – v. 1.2

 

2017
08.30

Matthias pro nás připravil další článek ze své spisovatelské dílničky. Tentokrát se zaměřil na svůj oblíbený Hexen a přináší nám recenzi modifikace Ressurection of Evil.

Autor: Christopher “Udderdude” Emirzian a spol.  (2005)

Autor recenze: Matthias (Enkeli33)

Když skončila éra vytáčeného internetového připojení a já vyměnil starou technologii za rychlé (na svou dobu rychlé) 24/7 připojení, pamatuju si, co jsem udělal jako první – skočil jsem na Doom World a náhodně si stáhl jeden megawad pro Hexena, abych viděl, jak rychle to frčí. A frčelo to rychle – 3.59 MB soubor byl stažený za pár minut (dnes by to byla ovšem tak vteřina).

Inu, byl to Ressurection of Chaos (dále ROC) a já se dal v klidu do hraní. Ale co to sakra? Útočí na mě impové? Pinky démoni? Mancubusové? Opravdu jsem sebral ze země zbraň, která patří do Heretica (Dragon Claw)?  Protože toto je přece megawad do Hexena!

A skutečně! ROC je sice wad pro Hexena, ale obsahuje i několik monster z Doom a Doom 2 a z Heretica + dvě zbraně z Heretica (zmíněné Dragon Claw + Firemace), přičemž tento podivný mišmaš překvapivě celkem funguje. Přesto si umím představit, že to nemusí nadchnout úplně každého.

Kosit Impy třeba mrazičem je super zážitek. Slabinou je snad jen to, že potvory z Doomu mají trochu horší barvy (je vidět, že si s paletou barev v Hexenovi úplně nerozumí) a autor je někdy nerozmístil úplně inteligentně (Cacodemona jsem párkrát potkal na místě, kde byl šprajcnutej a nemohl se hýbat). Potvory z Doomu navíc dávají překvapivě docela silnej damage.

Víceméně je však tato rozmanitost potvor skvělá věc, vezmeme-li v potaz zoufalý nedostatek monster v původním Hexenovi, kde se – aspoň podle mého názoru – velice brzy okoukají a dojde ke stereotypu. Ale dost o potvorách. ROC není jen o tom, že někdo vzal monstra z jiných her a násilně je tam narval.

ROC je obecně skvělý megawad. Přináší sedm nových map (od různých autorů + další člověk pak dělal things placement), přičemž ta první vypadá dost jako mapa 7 z Doom 2 (Dead Simple) a v ní je pět portálů do dalších. Nejdříve je nutné projít první čtyři a potom se otevře ten poslední + ještě jeden s bossem.

Každá ze čtyř map začíná úvodem Koraxe, který je vlastně parodii na hlášky z původního Hexena.

Například:

Are you strong enough to face your master = Are you strong enough to eat whole tractor.

You have played this game too long, I think I will remove you from the board = You have played this game too long, I think you must be very bored.

My servants can smell your blood, human = My servants can smell your pancakes, human.

Netřeba dodávat, že tenhle humor mě tak trochu inspiroval k vytvoření Fucking Hexen.

Každopádně ke každé mapě zvlášť:

Autorem té úvodní je Vermil a vypadá jako Dead Simple z Doom 2, jak už jsem zmínil.

Korax’s Back Port (autor SlayerR)

Jak napovídá název, opravdu se mapa odehrává v přístavu/docích a celé to má trochu takový Hereticovský feeling (asi jako první mapa z Heretica). Je tu ostatně také boj s bossy z Heretica (konkrétně Minotauři) a obecně je to docela povedená věc. Na konci je pak boss v podobě obřího Ettina. Bossové jsou mimochodem zřejmě největší slabinou celého Megawadu, protože se jedná de facto o běžné enemáky, kteří jsou jen zvětšeni (díky čemuž jsou rozpixelovaní a celkově nic moc). Po jeho smrti je mapa hotová.

Very Bad Rotten Area (autor Chris Lutz)

Navzdory názvu se jedná spíše o pohodovou mapu. Na konci je pak boss v podobě obřího Bishopa. Mimochodem, v mapě je zakomponován boj s Cyberdemonem.

Korax’s Swamp Hole (autor Chris Lutz + Alexis Aiello)

Bažina v Hexenovi nesmí prostě chybět, proto není překvapení, že boss jsou dva obří Stalkeři. Mimo jiné je tu souboj s Heresiarchem.

Tomb of Dead Scary Things (autor Philippe Lesire)

No, a nakonec to nejlepší – moje naprosto nejoblíbenější mapa, která mě mimochodem velice inspirovala při tvoření mapy 29 (Rotten) do Zones of Fear. Hudba na pozadí připomíná track z Doom 2 z mapy 28, celá mapa má velice temnou atmosféru a úkolem je tu najít 4 tlačítka, které přivolají most ke dveřím. Velice povedené, a dokonce je tu jedno zcela nové monstrum – modrý Chaos Serpent, který střílí blesky. Na konci je pak boj s obřím Afritem (ptákem ohnivákem).

Po dokončení všech čtyř map se otvírá mapa finálová – Clockwerx (autor Ruddy Palacios R.). Tam už se stačí probít armádou monster a vyřešit několik pointless puzzlů a přijde mapa Korax’s Big Birthday Party (autor Idries Hamadi). A v ní už jen finálový boj s metalovým soundtrackem na pozadí. Po zabití Koraxe se objeví ještě jedno malé překvapení.

Co dodat? ROC je poměrně krátký, ale rozhodně stojí za to. Hádám, že svou specifičností nesedne každému a jeho hratelnost je taková všelijaká, ale osobně ho mám rád a rád se k němu pravidelně vracím. Takže tak!

Odkazy:

Download

Resurrection of Chaos – ModDB

Resurrection of Chaos – idGames

Resurrection of Chaos – ZDoom Wiki

Resurrection of Chaos – Doom Wikia

 

 

2017
08.21

Autor: Chezza (7. 5. 2016)

Operation UAC je dalším pokusem o vytvoření projektu ušitého čistě na míru modernizovanému rozhraní Brutal Doomu. Tentokrát nejde o plnohodnotný megawad jako třeba Starter Pack od Sgt. Marka IV nebo bohužel nedokončený Beyond Hell and Earth, ale pouze map pack obsahující devět úrovní. Operation UAC je prvotinou nadějného doomera jménem Chezza a na to, že jde o jeho prémierový počin na poli map designu, jedná se o velice solidní projekt. Podle informací na id Games má autor v plánu pokračovat v rozvoji děje první části, takže snad neusne na vavřínech a ve své zapálené tvůrčí činnosti bude pokračovat.

Příběhový podkres nese tradiční schéma. Tajná základna UAC, tentokrát nikoliv na Marsu, ale na Měsíci, vysílá nouzový signál a posléze se nadobro odmlčí z dosahu komunikačního spojení. Příčinou jsou tradičně nepodařené pokusy s portálem, kterým proniká do základny příval po krvi lačnících příšer. UAC vysílá výsadek se skupinou elitních mariňáků, aby na základně zjednal pořádek a teleport zapečetil. Bohužel výsadkové plavidlo je napadeno a přistává v dezolátním stavu poblíž základny. Část posádky je usmrcena a ti, co přežili, se mění v zombies. Dokonce polovina Měsíce mění svou barvu na krvavě rudou. Zbývá jediná naděje – Doom Guy, který se přes minimální šance na úspěch vrhá do víru akce.

Chezzovi se podařilo stvořit moderní konverzi respektující osvědčená pravidla Brutal Doomu. Design v moderním akčně laděném stylu, který nabízí pestré úrovně, příčemž každá z nich má své unikátní zaměření. Procházíme tak útroby havarovaného plavidla, prošmejdíme okolí základny, po infiltraci báze eliminujeme nepřátelskou invazi v prostorách laboratoří a industriálního komplexu. Hlubokými labyrinty kanalizace pronikneme do spleti jeskynních chodeb, abychom ve finále podstoupili souboj s bossem v samotném centru základny kolem portálu.

Design úrovní je striktně lineární, nehrozí bloudění ani ztráta orientace při průzkumu rozsáhlých systémů chodeb. Cesta k cíli je přímočará, a i když jsou samozřejmě nezbytné klíče, vždy jsou naservírovány zřetelně a prakticky jako na stříbrném podnose. Stavba levelů je plně podřízena hektické akci, máme většinou dostatek prostoru na úhybné a taktické manévry. Nepřátel sice není mnoho, počet mutantů se málokdy přehoupne přes stovku, ale díky vlastnostem Brutal Doomu se na nás vrhají s maximální dávkou zuřivosti. Boje jsou v některých oblastech díky tomu docela adrenalinové.

Výstavba levelů v Operation UAC není žádným převratným dílem, i když se najde řada architektonicky působivých prvků. Naštěstí jsou zahrnuty osvěžující moderní grafické prvky, takže i přes svou jednoduchost levely disponují kvalitním vizuálem. Ale nejzábavnější je bezesporu hratelnost a hlavně akce. V prvé řadě díky novým custom monstrům, které nabídnou nové nástrahy a útoky. Poletující “baby” arachnotroni, modifikovaný pain elemental vypouštějící místo ztracených duší oblaky toxického plynu, snad z Half-Lifu převzaté vodní monstrum, smrtící tykadla pálící mocné energetické výboje, zvracející červ z Freedoomu. Nebo také nástrahy vzniknuvší díky zázrakům moderní technologie, jako jsou silní mechové, jež lze považovat za minibosse, a také obranné střílny pojíždějící na kolejnicích po stropech.

Dalším silným prvkem přispívajícícím k pozitivnímu hernímu zážitku jsou skriptované sekvence, které výrazně oživují hratelnost. Některé mají význam jen pro efekt, například animace mutantů likvidujících nebohé mariňáky. Atmosféru navozují sekvence s hrátkami se světlem i ozvučením, dodávající napětí před následnou akcí, kdy se na vás obvykle vyvalí tlupa mutantů. Jindy zase zdánlivá dekorativní animace revenanta nemilosrdně cupujícího mrtvé tělo, končí nemilým překvapením – revenant po vás vrhne mrtvolu, která ubere podstatnou část vašeho zdraví, pokud se nezdaří úhybný manévr. K vidění jsou i monstra bojující se střílnami, které po nich spustily palbu po narušení jejich privátní zóny.

Kombinace pestrého prostředí a zábavné akce je tak velice osvěžující a konverze se hraje opravdu velmi dobře. Pořád se něco děje a Chezza přináší nové a nové nápady a události, takže se hráč nenudí. Originální je například stealth sekvence v poslední mapě. Zde musíme pěstí tiše likvidovat nepřátele mezi záplavou sudů v kyselině. Jediný výstřel vede k palbě mutantů a smrtící explozi, tudíž musíme postupovat opatrně a rozvážně. Samostatnou kapitolou jsou boss fighty. Jednak minibossové v podobě zmíněného mecha, ale hlavně klasičtí “šéfové”. Klon Minotaura z Heretica se dá udolat poměrně snadno, ale poslední duo obrněných monster, derivátů mancuba na pásech, dá notně zabrat, tím spíš, že se mi nedostávalo munice.

Pokud lze hovořit o vadách na kráse, tak asi nejvýznamnější je malý rozsah hry. Devět úrovní se dá zvládnout přibližně za dvě hodiny, ale na druhou stranu je Operation UAC našlapaná pestrým obsahem, takže nehrozí stereotyp, který by se mohl vyskytnout při větším počtu levelů s opakujícími se nápady. Poněkud zvláštní přístup zvolil autor k obtížnosti. Standardní Ultra Violence Brutal Doomu je poměrně snadná. Pokud ale zvolíte obtížnost I Am Super Bad, tak se vám dostane překvapení, jelikož se v prvním levelu otevře i venkovní prostor kolem zničeného kosmického plavidla, jenž je v nižších obtížnostech nedostupný. Takže zatněte zuby a poperte se s touto výzvou. V dalších mapách ale podobné skryté oblasti autor už nezařadil.

Operation UAC vřele doporučuji všem fanouškům Doomu, ale zejména těm, bažícím po jeho brutalizované verzi, pro kterou je projekt cíleně designován. Nabízí nám sice krátký, ale intenzivní akční zážitek. Doufejme, že autor splní svůj příslib další epizody. A hlavně, ať mu vydrží tvůrčí elán a zatím nevyčerpaná studnice nápadů.

Instalace:
Operation: UAC podporuje porty Zandronum a GZ Doom. Testoval jsem v prostředí GZ Doomu a žádné bugy či problémy s funkčností jsem nezaznamenal. Samozřejmostí je nutnost Brutal Doom WADu, konkrétně verze 0.20b. Downloady z ModDB a idGames se liší názvem, ale společnou mají kompatibilitu s GZ Doomem, jež byla v prvních verzích omezena. Konverzi spustíte společným přetažením souborů konverze a Brutal Doomu na spouštěcí soubor GZ Doomu. Pokud použijete náš download původem z idGames, tak jde o soubor UACPT1.WAD a Brutal Doom WAD nese jméno BRUTALV20B.PK3. Pokud použijete aktuální verzi GZ Doomu od verze 3.0.0, tak je třeba aktualizovaná kompatibilní verze Brutal Doomu. Downloady najdete na ModDB.

Odkazy:

Download

Operation UAC – Chapter 1 – ModDB

Operation UAC – Chapter 1 – DoomBox balíček

Operation UAC – Chapter 1 – idGames

Operation UAC – Chapter 1 – DoomWorld Forum