02.04
DWmegawad Club – prosinec 2022
Autor: Cyriak Harris (mouldy) – 11. 9. 2022
V prosinci roku 2022 si česká mutace DWmegawad Clubu dala pauzu, zejména díky chabé účasti v listopadu, jenž se nesl na retro vlně v podobě sice relativně čerstvého, ale notně nepovedeného megawadu Down the Drain. Vánoční měsíc na mateřském serveru DoomWorldu byl ovšem našlapaný až po okraj a hráči si mohli vyzkoušet dokonce tři kratší projekty – Overboard, Running Late 2 a Fractured Worlds. Kupodivu tentokrát ani jeden nebyl obdařen vánoční náladou, jak tomu bylo v minulých letech.
Abych pravdu řekl, i já jsem v době předvánočního shonu trochu lenošil a v rámci DWmegawad Clubu jsem si kompletně zahrál pouze jeden z předkládaných WADů, a tím byl Overboard. Running Late 2 se mi zatím hřeje na harddisku a Fractured World se jevil poměrně obtížný už v prvním levelu a neměl jsem chuť se zbytečně trápit.
Overboard byl v době nástupu chladného zimního období příjemným osvěžením. Překlad jeho anglického názvu totiž znamená “přes palubu” a dostanete se do prohřátého tropického ráje, v němž si Doom Guy hodlá užít dovolenkového relaxu. Jako obvykle se všechno zvrtne a místo povalování na lehátku a popíjení koktejlů vás čekají souboje nejen na plážích a sluncem ozářených ostrůvcích, ale též na palubách plavidel všeho druhu.
Autorem projektu je Cyriak Harris, jehož jste na našich stránkách mohli poznat v Matthiasově recenzi megawadu Going Down, v němž jste se level po levelu výtahem pohybovali dolů po jednotlivých patrech výškové budovy až na samotné dno do říše pekla. Design levelů pro Doom je pouze Cyriakovým hobby a proslavil se hlavně tvorbou avantgardních videí s pokřivenou perspektivou a zajímavou hudbou, jež prezentuje na svém YouTube kanálu.
Overboard přináší jako základ celkem šest úrovní, k tomu jednu závěrečnou, a ještě tajný bonusový level, ke kterému se dostanete patrně jenom cheatem. Není to opravdu mnoho, Cyriak ovšem zvolil na klasický Doom poněkud neobvyklý koncept, jenž se objevuje u moderních her – tzv. New Game Plus. Což znamená, že po ukončení základního souboru úrovní první části si můžete zahrát mapset znovu, ale s citelně větším počtem mutantů, což přináší hráči podstatně náročnější výzvu. Vše končí druhou závěrečnou úrovní. Takže se počet map vyšplhá na celkových patnáct, pokud počítáme bonusový level.
Design je laděný v moderním stylu, dokonce se skriptovanými sekvencemi, osvěžujícími vizuál. Najdete tuny nové grafiky, samozřejmostí je znepokojivý Cyriakův soundtrack, příšery zůstávají stejné. Ačkoliv je příběhový koncept omezený na výše uvedenou strohou dovolenkovou premisu, v každém z levelů musíte najít kanystr s palivem, který slouží jako vstupenka pro exit, kterým je obvykle člun, kterým se Doomguy plaví po své tropické tour.
Mapy jsou kompaktní, buď omezené na ostrůvky obklopené mořem, nebo se ocitnete přímo na palubách plavidel, což projektu dalo nejspíše i název. Začínáte na lodi, kde se dostanete k vašemu lehkému člunu a jeřábem si jej spustíte na vodu. Invaze na pláž ostrůvku koster končí mohutnými bitvami mezi vámi a přítomným osazenstvem. Ve třetím levelu proniknete na palubu ponorky, další se odehrává v útrobách sopky, následuje souboj s mágy a četnými mutanty v prostorách rozsáhlého jeskynního dómu a v poslední regulérní úrovni absolvujete epické bitvy na pláži kolem opevněného komplexu.
V závěrečné mapičce ujíždíte impům pronásledujícím vás na surfu a dříve nebo později dojde k explozi sudů s palivem, která si jste si vítězoslavně nasyslili. Zmínku samozřejmě zaslouží i závěrečný děkovací 14. level, v němž se už vracíte domů a ve městě hledáte správnou cestu do vašeho příbytku s mega televizí a konzolí, samozřejmě s Doomem II na obrazovce. Nesmím zapomenout na bonusovou úroveň, která je však designově triviální a sestává z ostrůvku obklopeného mořskou hladinou, kde se po prozkoumání truhly na vás vrhne tisíc impů, což byla docela mela.
Mapy jsou přímo ideálně designované pro akci a jejich až arénový design umožňuje líté boje. Nejde o žádné koridory, ale máte prostor k manévrům. Mnohdy mnoho místa nemáte, ale většinou najdete alternativní cestu, kudy se mutantům vyhnout a dát jim na frak. Výjimkou je pouze paluba ponorky, ale tam se koridorový design dá očekávat. Ale kyberdémon v prostoru pro osádku není příliš dobrý nápad. Jiné lokace zase nabízejí místa až přehršel, takže vás v akci nic neomezuje.
Cyriak je tvůrcem s oblibou ve slaughter stylu a nepřátel se vám postaví poměrně hodně. Souboje jsou intenzivní, ale na druhou stranu máte poměrně dost munice i zbraňový arzenál, takže v první regulérní fázi byla střetnutí poměrně vyvážená, i když některé oblasti se jevily docela tuhé. Hrál jsem na obtížnost Hurt Me Plenty, do čtvrté obtížnosti se mi příliš nechtělo. Problém ovšem nastane v druhé etapě New Game Plus. Počet nepřátel se citelně navýší a přibudou i ty těžší potvůrky ihned v prvních fázích hry. Prvních pár map se dá, ale v druhé polovině nastane martyrium, které se mi už příliš nedařilo zvládat a musel jsem si vypomoci cheaty. Ale v podstatě se nic nestane, pokud druhou fázi vynecháte. Přijdete pouze o závěrečnou finální sekvenci a jinak jsou mapy stavebně naprosto identické.
Overboard se povedl dokonale. Nabízí lítou akci ve skvěle propracovaném tropickém prostředí, herní doba je adekvátní nepříliš velkým mapám, soundtrack i grafika na profesionální úrovni, takže není divu, že byl Overboard odměněn cenou Cacowards. Jistě si jej oblíbíte i vy.
Instalace:
Overboard podporuje moderní porty, konkrétně byl testován pod GZ Doomem v. 4.8, Prboomem+ v. 2.6 a DSDA Doomem v. 0.24. Je určen pro Doom 2. Instalace je jednoduchá, po rozbalení instalačního balíčku si zkopírujete soubor Overboard.WAD do adresáře s vaším oblíbeným portem a WAD soubor přenesete na spouštěcí soubor vašeho oblíbeného programu. Při potížích se spuštěním můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.
Overboard – DoomWorld Forum thread
Appendix: Popis jednotlivých úrovní
Cyriak je tvůrce docela šílených videí na YouTube, ale také designér map pro Doom. Má za sebou projekt Going Down a nyní se představuje v poněkud odlišném prostředí, na sluncem rozpáleném ostrově. První mapa ovšem začíná na lodi, kde se na vás vrhne nespočet slabších pidižvíků. Nejprve prozkoumáte interiér, abyste se mohli vrhnout na palubu, kde uvidíte jeřáb, na němž visí váš člun, kterým můžete uniknout. Mapa je plná akce, neustále se něco děje, postupně proniknete i do podpalubí, kde jsem se docela lekl, když na mě vybafnul kyberdémon, ale naštěstí se pomocí drtiče dal snadno zlikvidovat. Boje jsou příjemné, máte dostatek munice i zbraní, takže všechno krásně odsýpalo. Prostředí je reálné a plné detailů, je vidět, že jde o moderní projekt. Nakonec si pomocí tlačítka aktivujete jeřáb a na člunu uniknete do bezpečí. Mapset začíná velice slibně.
Na ostrově panuje zdánlivý klid, ale zdání klame a poté, co seberete první zbraň, objeví se první mutanti. Boje jsou již poměrně tužší, Overboard má určitý příběhový podkres, vaším úkolem je tentokrát najít palivo do člunu, abyste mohli popoplout dál. V budce najdete kanystr, ale je lepší nejprve kompletně prozkoumat dostupná zákoutí ostrova, přičemž na vás vybafne zaklínač, ale seberete raketomet, který budete potřebovat. Jakmile se dostanete ke kanystru, ten se sice odteleportuje pryč, ale vrhne se na vás příval revenantů a další nálož potvor na vás čeká, jakmile již regulérně seberete nádobu s benzínem. Prostory se tak zaplní mutanty a měl jsem docela práci, si to s potvorami vyřídit. Ale moje akce dopadly úspěšně a mohl jsem opustit zákeřný ostrov.
Doplujete k ponorce, která je opět perfektně vybudována. Valí se na vás příval slabších mutantů, potkáte sbírku hell knightů, kteří se dokonce navzájem napadají, a pak nastane poněkud tužší úsek, kdy z jedné strany se na vás vrhají baroni a zezadu na vás útočí arachnotroni, a k tomu ještě impové. Poblíž naštěstí najdete plazmovku, která vám může ulehčit souboje. Poslední tužší úsek vás čeká před exitem, seberete opět kanystr a v další místnosti najdete barony, naštěstí s náloží sudů, takže nečinili významnou překážku. Poté se otevře stěna s impy, ale zákeřně na vás zezadu naběhnou revenanti. Pak již vyjedete zpátky na sluníčko a ve člunu vás čeká exit. Mapa je sice lineární, ale velice příjemně odsýpá.
Snad vyhaslá sopka podle názvu, a také design prostředí tomu upomíná. Proniknete do útrob jeskyně, kde na vás čeká první porce kakodémonů. Poblíž je skalní pódium se zásobami munice a věřte, budete ji potřebovat. Rozpoutá se totiž neuvěřitelná mela, kde v kruhu pobíháte jeskyní a chodbičkami a likvidujete příval mutantů, kteří na vás naběhnou, nevím ani odkud se berou, v průběhu bojů na vás vystartuje hned několik zaklínačů, takže se budete muset ohánět. Je to zběsilá adrenalinová řežba a snad se v podobném krutopřísném stylu nebudou odehrávat další mapy. Nakonec se mi podařilo po četných reloadech odpor zpacifikovat a sebrat další kanystr na cestu. Mapy jsou kompaktní a rychle odsýpají, koneckonců asi proto máme v rámci akce na každý den dva levely najednou.
Další ostrov je před vámi. Úvod je zdánlivě klidný, chodbičkou mezi skalisky proniknete ke třem zaklínačům, provádějících kolem pentagramu magický rituál. Jakmile se k nim přiblížíte, zmizí a vy se můžete teleportem vrhnout za nimi. Ocitnete se v pekelně laděné jeskyni, kde se pohybujete po cestičkách nad žíravým podkladem. Na dvou místech jsou věžičky skrývající dva zaklínače a záhy se objeví postupně přibývající přívaly monster. Naštěstí jsou zde i zdravotní megasféry, takže se nepřátelé dají pacifikovat docela slušně, i když je jich hodně. Kupodivu je nemusíte všechny zlikvidovat, teleportem se můžete vrátit zpět ke člunu, jenž brání poslední zaklínač. Já jsem ovšem poctivě všechny mutanty vyhubil a z dokončeného levelu jsem měl hned lepší pocit.
Velice povedená a v podstatě závěrečná mapa, poslední ostrov se tyčí před vámi, tentokrát vidíte maják a komplex pevnosti na skaliskách, ke kterému se musíte postupně dopracovat. Nepřátel je přes 400, takže se máte co ohánět, permanentně na vás vybíhají v poměrně velikých houfech, po dosažení určitých bodů se na skalkách objevují arachnotroni, místy zase revenanti, ale prostoru na manévrování je docela dost, takže pobíháte po pláži, skaliskách i prostranstvích pod budovou pevnosti a zběsile řinčíte zbraněmi. Vaším cílem je ovšem proniknout do útrob pevnosti, kde seberete první z klíčů, který vás posune směrem k exitu. Mapa je perfektní, rozsáhlá a akce vybalancovaná k dokonalosti. Skvělá práce na závěr.
Závěrečné rozloučení zobrazuje vaši cestu na motorovém člunu plném nasbíraného paliva, leč v závěsu za vámi jsou impové, kteří dříve nebo později způsobí mocnou explozi vašeho plavidla a konec akce.
V další fázi pak pokračuje New Game Plus, což je v podstatě nový průchod hrou identickými mapami, ovšem s citelným navýšením počtu i spektra nepřátel, což z původně příjemné výzvy v první části přinese mnohem náročnější souboje a daleko větší herní martyrium. Podrobnější popis této fáze už vynechávám.
MAP09: Skeleton Coast +
MAP10: Depth Charge +
MAP11: Cacotoa +
MAP12: Archi-Pelago +
MAP13: Seaside Siege +
Pokud se vám podaří zvládnout další porci úrovní, tentokrát je finální mapa poněkud jiná. Dorazili jste úspěšně se svým plavidlem až k cíli a čeká vás průzkum města, jednak v pěkně zpracovaných přímořských exteriérech, ale hlavně uvnitř věžáku, kde zkoumáte místnosti plné dekorací včetně ploché TV obrazovky a konzole – samozřejmě s Doomem II. Ve finále se vám podaří najít výtah, v němž odpočívá Romerova hlava a celý mapset máte zkompletovaný.
Bonusová mapa, do níž jsem se dostal jedině cheatem, představuje masivní invazi 1000 impů na osamělý ostrůvek. Máte k dispozici BFG, ale střeliva je málo a kazety s náplní se objevují postupně, takže musíte adekvátně manévrovat, abyste invazi zvládli a mezi potvůrkami se prokousali ke kýžené munici.
Tenhle Wad se mi hodně líbil. Taková pohodová atmosféra, poměrně kompaktní mapy s hodně nepřáteli. Na první proběhnutí náročné, ale s trochou tréninku se dají mapy dohrát i bez ukládání (zejména protože jednotlivé mapy jsou poměrně krátké). Mouldyho jsem vůbec neznal, ale tohle byla taková pecka, že jsem si pak od něj stáhl i jeho ostatní tvorbu (Going down, The Eye a dokonce i 50 shades of Graytall, kam přispíval). Musím říct, že GD se u mě dostal do top 3 nejlepších wadů. Oproti overboard je trochu vyšší obtížnost a temněji laděné prostředí, ale hratelnost, praštěnost a celkový styl map podobný. Doporučuji oboje.
Going Dawn už tady na stránkách recenzoval Matthias, mně se do něj příliš nechtělo díky slaughter stylu hraní 🙂
Jo koukal jsem, že už tu recenze byla, ale v té době jsem dooma zrovna moc nehrál, tak mě to minulo :-). No jestli si ten GD nehrál, tak doporučuji to vyzkoušet, klidně i na nižší obtížnost. Mouldy to někde komentoval, že proto tam ty obtížnosti dával, aby to bylo přístupné pro větší skupinu hráčů.