02.21
Autor: Marcos “Sgt. Mark IV” Abenante (31. 12. 2015)
Modifikaci Brutal Doom na těchto stránkách asi nemá smysl podrobněji představovat. Pevně zakotvila v povědomí nejen zarytých doomerů, ale i běžných hráčů. Brutal Doom se totiž dostal z undergroundových internetových stránek až do světa mainstreamových herních médií, a tak i ten herní fanoušek, kterého klasická díla id Software minula, se o klasickém Doomu dozvěděl alespoň touto formou.
Z hráčů Doomu se rekrutují nejen nekritičtí obdivovatelé práce Sgt. Marka, ale jeho dílo si našlo i nespočet odpůrců, zejména z řad doomerů ze staré školy. Sám se řadím někde mezi tyto antagonistické tábory. Respektuji moderské kvality Marcose Abenanta, ale zároveň ve mě Brutal Doom nebudí takové nadšení, že bych z něj padal na své pozadí.
Brutal Doom se dočkal své aktuální verze číslo 20b. Abych pravdu řekl, z hlediska základních funkcí pro mě mod zůstává bez podstatné změny oproti starším verzím a vnímám pouze grafické úpravy a vylepšení animací umírajících protivníků. Je samozřejmě možné, že odborníci na Brutal Doom by mě snadno vyvedli z omylu. Samotnou modifikaci jsme rozebrali v samostatném článku, a tak základní verzi nebudu dále rozvádět.
Autor již v minulosti avizoval přípravu megawadu, v kterém by prokázal své designérské kvality na poli tvorby nových map. Pod jménem Extermination Day jej Marcos zveřejnil na fórech (třeba zde) spolu se seznamem hotových levelů. Některé z nich byly samostatně zveřejněny, samozřejmě neušly mým bedlivým očím a mohli jste si o nich přečíst v článcích na blogu (City Assault , After the Holocaust a Neighborhood from Hell).
Hotového Marcosova megawadu jsme se po letech očekávání konečně dočkali. A dokonce v mnohem důstojnější a komplexnější formě, než původně bylo avizováno. Megawad se totiž z pouhého add-onu stal v podstatě samostatnou hrou. Spolu s vydáním Brutal Doomu verze 20b byl publikován jako Starter Pack. Nejen jako pouhý WAD soubor, ale v podobě instalačního balíku, který s přimhouřením očí ani nevyžaduje vlastnit soubory z Doomu, ale funguje zcela samostatně. Vydání nové verze Brutal Doomu i Starter Packu se neobešlo bez mohutného hypu na Facebookových stránkách Brutal Doomu, a tak jsme se dočkali nejen videí z průběhu vývoje, ale na Silvestra jsem kromě sledování času do konce roku 2015 hlídal i odpočítávání, které ukazovalo termín uvolnění souborů ke stažení.
Co nám tedy Starter Pack nabízí? Zbrusu novou kompletní reinterpretaci druhého dílu Doomu speciálně designovanou pro Brutal Doom. I proto téměř identický název – Brutal Doom: Hell on Earth. Jak naložíte s instalačním balíčkem, je jen na vás. Buď použijete samotné WADy a použijete je se svou oblíbenou verzí GZ Doomu nebo portu Zandronum. Nebo jej pouze rozbalíte a přímo spustíte bez nutnosti další specifické instalace. Přidání oficiálního DOOM2 WADu je samozřejmě možné a doporučováno jako optimální řešení, ale obejdete se i bez něj. Tudíž Starter Pack lze opravdu hrát i bez vlastnictví originální hry! Sgt. Mark IV totiž použil FreeDoom engine a Starter Pack funguje s určitými drobnými grafickými nuancemi hladce. I když je třeba počítat s jistými omezeními, zásadních nedostatků jsem si nevšiml při zkusmém testování.
Hra je rozdělena do tří samostatně spustitelných epizod. Hell on Mars nás přenáší na Mars, kde se tým mariňáků snaží dostat ze základny a portálem se přenést zpět na Zemi. Převažuje zde tedy tech based prostředí a temné prostory futuristických architektonických komplexů Marsu. Battle of Los Angeles se odehrává na naší modré planetě. Snažíme se osvobodit americkou megalopoli, vyčistit ji od invaze mutantů a zpřístupnit portál, který vede do samotného Pekla. V poslední epizodě Beyond Hellish Lines pátráme, odkud vražedná nepřátelská vlna přichází. Dobýváme samotné peklo a likvidujeme démonické zlo v podobě monstrózního bosse.
Brutal Doom využívá svého vylepšeného enginu k docílení jak skvělého vizuálního zážitku, tak i k dokonalým akčním orgiím vhodným pro každého fanouška dokonalé 3D akce. Levely jsou budovány s cílem docílit realistického dojmu z architektonických komplexů plných detailů, přičemž interiéry organicky doplňují četné exteriérové lokace odpovídající zvolenému prostředí. Grafické zpracování využívá moderních efektů GZ Doomu, takže vizuál je příjemný na pohled a detaily ohňů, kyseliny či fireballů nepřátel příjemně oživují moderně vystavěné základy levelů a zejména vyniknou na potemnělém pozadí.
Grafická vylepšení a animace obohacují rovněž lítou akci. Jak je dobrým zvykem u Brutal Doomu, ze zasažených mutantů odpadávají končetiny či jiné tělesné části, nově lze zbytky protivníků likvidovat téměř až na masný separát. Nepřátelé jsou agresivnější a rychlejší, a pokud se vystřelené projektily zombie vojáků propojí s několika vrženými firebally a explozemi sudů, tak akční zážitek je zaručen. Dynamice napomáhají i skriptované sekvence. Hned v první mapě mě vylekali impové proskakující oknem a v některých dalších úrovních se bojů účastní na naší straně vojáci, často s palebnou podporou z těžkých zbraní. A když si přidáme i vyšší hlasitost zvukových efektů, stylově zvolený soundtrack na pozadí i rádiová komunikace, kterou lze občas zaslechnout, tak je atmosféra vynikající. Dovolím si citovat uživatele Pajmiče z diskuse na Databázi her – “Starter Pack má někdy lepší válečnou atmosféru, než poslední COD”. Což vystihuje úplně vše.
Obtížnost soubojů není přitom nikterak přehnaná, pokud srovnávám s mnohými současnými megawady. Hrál jsem na obtížnost Ultra Violence, tedy zvolena zlatá střední cesta. Občas přijdou záseková místa v podobě skrumáže nepřátel, ale nejsou příliš četná. Samozřejmě nemyslím utkání s bossy, zde je jejich tvrdá obtížnost přiměřená, aby byla zajištěna adekvátní výzva. Někteří hráči mají pocit, že nepřátelé jsou o něco slabší, než bývali. Je faktem, že třeba kakodémon se dá skolit jedním výstřelem z dvojhlavňovky. Ale nic vám nebrání si obtížnost adekvátně navýšit dle vašich preferencí.
Pokud si probereme jednotlivé epizody, jak postupně formují příběh a následují za sebou, tak ta první nabízí stísněnou atmosféru základen Marsu. Jak úzké chodby či kanalizační systém, tak i velké sály či výlety do exteriérů nabízejí dynamickou a nepřerušovanou akci bez rušivých momentů či zdržování. Likvidace mutantů a zombies tak pěkně odsýpá. Samozřejmostí jsou secrety, překvapivou novinkou je občasná nutnost zničení bariéry střelou či dokonce bazookou. Ani bloudění nás nečeká a s jedinou výjimkou trošku složitějšího hledání spínačů před východem z jedné z map nás nic nezdržuje od akce. Závěrečným bossem jsou dva silní strážci portálu a jejich likvidace v omezeném prostoru nebyla jednoduchá.
Druhá epizoda se odehrává v rozsáhlých městských lokacích a tempo akce se poněkud zpomaluje. V bludištích budov totiž hráče nejednou čeká hledání správné cesty, což mnohdy vyžaduje zapojit mozek a prostorovou orientaci. V několika případech jsme dokonce upozorněni poznámkou, kudy vede cesta, což je v klasických 3D akcích, které vše nechávají na schopnostech hráče, docela raritou. V druhé epizodě najdeme levely, o kterých jsme již na blogu psali. Některé byly přizpůsobeny kampani a poněkud pozměněny. I když jsem je z předchozího hraní dobře znal, docela jsem se zasekl. Ve druhé epizodě na nás čeká dokonce více bossů, jeden z nich stráží portál vedoucí do pekla a finální monstrózní kyberdémon uzavírá druhou část Starter Packu.
Ve druhé epizodě nás čeká nejsilnější moment hry. Spolu s invazními jednotkami se snažíme probojovat do pekelné tvrze. Podpůrná palba mariňáků, střelba z ručních i těžkých zbraní, smrt na každém kroku doprovází tuhou akci se strážícími kyberdémony na strážních věžích. Opravdu silný zážitek. I přes výborné pocity z tohoto závěru musím konstatovat, že celkový dojem z druhé části Starter Packu není tak dokonalý jako u ostatních epizod.
Překvapivě v 16. úrovni se dá nalézt vstup do tajného levelu. Sgt. Mark nezkoušel designové experimenty a jeho bonusové úrovně se povedly. První z nich je dokonalým remakem levelu Hollywood Holocaust ze hry Duke Nukem 3D a druhý přináší obtížný boj s tuhými gestapáky na pozadí hradu obsazeného fašisty.
Ve třetí části Starter Packu prozkoumáváme pekelné levely, kde se pohybujeme v jezerech krve a lávy, obydlených těžšími protivníky. A ve finálních mapách pocítíme pocit návratu do historie. Posledních několik úrovní je totiž designováno v intencích prvního Doomu a pocítíme tak retro feeling historie spolu s moderním pojetím a grafikou. Stylové tajemné hudební motivy drásají nervy spolu se sténáním mučených zajatých mariňáků. A grandiózní, ale velmi obtížné finále nabízí monstrózní pekelný boss, kterého se mi bohužel nepodařilo i přes snahu udolat. Na videu jeho zabití vypadá snadno, ale praxe je poněkud složitější. Ale naštěstí cheat pomohl a mohl jsem shlédnout závěrečné titulky a vychutnat si dobrý pocit ze záchrany Země.
Ptáte-li se, jak je Hell on Earth v podání Marcose Abenanta zvládnutý po technické stránce, jsem osobně spokojen. Hra je plynulá a funguje dobře jak s Doom 2 WADem, tak i samostatně bez jeho využití. Nejsou ale zřejmě ojedinělé negativní hlasy a jak můžete vidět v naší diskusi, jednomu z doomerů se hra neskutečně trhala a i z debaty na Databázi her vyplynul podobný problém, i když ne v takové míře. Zaznamenal jsem drobné glitche, kdy jsem se na dvou místech dostal tam, kam jsem neměl, a nemohl jsem se vrátit zpět do akce zpoza bedny a z jednoho hluchého místa pod mostem. Ale předpokládám, že v další verzi bude vše opraveno, jak autor slíbil. Z hlediska uživatelského komfortu je trošku problém kombinace titulního obrázku s credity a písma, kdy není řádně vidět, co si vlastně v menu nastavujeme.
Reinkarnace Pekla na zemi na enginu Brutal Doomu se povedla a potvrzuje, že Marcos Abenante je skvělý nejen v zevrubných úpravách herních principů, ale i v level designu. Každému doomerovi, kterému nejsou cizí modernější prvky, se bude určitě Starter Pack líbit. Jsem zvědavý na samostatnou indie hru, jejíž přípravu Sgt. Mark na svém Facebooku v budoucnu avizuje. Další novinkou je čerstvá informace, že se pustil do úprav konzolové verze Doomu – Brutal Doom 64.
Instalace:
Instalační balíček si stáhněte z odkazu na ModDB. Vzhledem k jeho velikosti a předpokládaným dalším verzím modu jsem jej neukládal na náš web. Po jeho rozbalení máte možnost přenést si WADy Brutalv20b.PK3 a Hellonearthstarterpack.WAD do vašeho oblíbeného portu. Druhou možností je spuštění packu samotným EXE souborem. Můžete si do balíčku přidat DOOM2.WAD, ale není to podmínkou. Pokud tak učiníte, tak ve spouštěcím menu GZ Doomu máte možnost zvolit si mezi originálním Doom2 WADem, nebo Freedoom verzí. Pokud si chcete obohatit kolekci balíčků v Doomboxu, tak je pro vás rovněž připravena aktualizovaná verze pro tento povedený launcher.
Odkazy:
Brutal Doom: Hell on Earth – balíček pro DoomBox
Brutal Doom: Hell on Earth – ModDB
Recenze je výborná, vystihuje megawad v celé své kráse, že i lidi, co jsou spíš na multiplayer, tak si ho užijí. Dokonce i Hitlerova MG42 byla tak overpowered, že jsem si užíval masakrování Nácků. Přemýšleli jste nad zrecenzováním Doom: The Golden Souls a Town Infection: The Flooding?
Díky 🙂 Jsem rád, že sis hru užil.
Co se týká uvedených projektů, tak ohledně jejich recenzování jsem spíše skeptický, takže Tě asi zklamu. Rozhodně ne v blízké budoucnosti. Mám rozehrané 2 megawady, takže ty budou mít přednost. Bohužel jsem na blog takřka sám, až na občasný článek od PavlaU je vše z mojí produkce a bohužel můj čas není neomezený. Rozhodně nejsem KMX E XII s jeho Doomed: Doom WAD Reviews. Nějaký další spolupracovník by neuškodil.
Golden Souls jsem zatím nezkoušel, takže těžko říci, jaké z něj budu mít dojmy. Town Infection jsem si kdysi zkusmo testoval, ještě v době, kdy nebyla k dispozici finální verze. Prošel jsem asi 3 úvodní levely, námět i provedení mě zaujalo, takže jej beru v potaz, až nebudu mít co hrát.
A jaké megawady to jsou?
Snad to není tajné – Operation Portalus a Bloodstain. Přičemž ten první bude mít přednost.
Cho cho cho, neudolal finálního bosse 🙂 Byl to masakr, asi sedmkrát mě trefil, ale nakonec se über pekelník poslušně odporoučel, jak mu skript nakázal. Tajemstvím úspěchu je zdrhat a save a zdrhat. Nejlépe kolem unter pekelníků, který ty bomby trochu vyčistí.
Trochu mě nepotěšila úprava flamecanónu – nerozprskává oheň, a poněkud kastrace cyberdémona, který už tak nenabíhá a rakety lítají pomaleji. :/ Asi to někteří doomeři nedávali. A ještě plazmakoule spiderů lítají pomaleji :/
Mariňačka – bych se nedivil, kdyby to byla Abenantova stará/mladá. 🙂
Hollywood mě taky pobavil, DN3D je prostě klasa.
Gratuluji, jsi lepší 🙂 Už jsem neměl takovou trpělivost, tolikrát to zkoušet.
Asi jsem už pochopil proč vanilkoví doomeři často nemají rádi Brutal Doom: Protože se nedá hrát na klávesnici. 😀 Respektive dostávají na zadek. Asi předevčírem jsem viděl video, jak někdo hraje pouze na klávesnici a dost mě překvapilo, že takto ještě někdo hraje. Včetně všech typických obtíží a neschopností sejmout pekelníka mimo záběr nebo kvůli necitlivému míření. Zároveň jsem narazil i na starší text Leebigha, že i on takhle hraje. 🙂
Naopak, často se divím, kolik po mě pořád zůstává tolik munice a hromady lékáren, vzlášť v takových těch spíš pro-vanilkových wadech. Asi bych měl zkusit vyšší obtížnost než UV. Tuším Black metal kombinuje i dvounásobek munice, tak na to mrknu 🙂
Brutal Doom bez mouse aimingu, to si tedy nedokážu představit 🙂 Ale nemyslím, že by zrovna v tomto by byl problém “vanilkových” doomerů, že nemusí Brutal Doom.
Nepamatuji, že bych v současné době hrál s klávesnicí bez myši, to jsou již dávné vzpomínky. Který že to byl vlastně text ?
Hraji výhradně v kombinaci myš + klávesnice, ale v některých starších WADech z nostalgie vypnu vertikální pohyby myši.
Pochybuju, že to znova najdu… S vypnutým vertikálem, je to možný.