2017
04.27

Autor: Paul “skillsaw” DeBruyne (17. 7. 2016)

Soundtrack: Stuart “stewboy” Rynn

Megawad Ancient Aliens je podle mého názoru jedním z nejvýraznějších tvůrčích počinů na doomovské scéně za loňský rok. Zpracovaný v klasickém stylu, navíc poskytující nevšední vizuální zpracování. Není divu, že server DoomWorld projekt zařadil do vyznamenaných oceněním Cacowards. Nechci nikterak hanit ostatní oceněné, ale po stránce unikátního vzhledu Ancient Aliens vyčnívají z řady. Kupříkladu minule posuzovaný a také cenu Cacowards nesoucí megawad Japanese Community Project se svým grafickým pojetím s nimi vůbec nedá srovnávat.

Ancient Aliens dokonce pronikl do běžných mainstreamových herních médií, a tak o projektu psal nejenom PC Gamer či Kotaku, ale zmínil jej i tradiční český “papírový” magazín Score ve své sekci věnované modifikacím. Za tento v současných médiích nepříliš obvyklý článek můžeme poděkovat nejen jeho autorovi Danielovi Krásnému, ale jistě i erudovanému šéfredaktorovi a ostřílenému doomerovi Janu Modrákovi alias Bludrovi, nestoru české herní komunity.

Za projektem stojí veterán designérské scény pro Doom, Paul DeBruyne, známý spíše pod nickem skillsaw. V jeho tvůrčím portfoliu nalezneme například mapsety Vanguard nebo Valiant a nespočet levelů v různých komunitních projektech. Jmenujme například mapy v obou doposud vydaných dílech Back to Saturn X, se kterými jste se mohli seznámit v našich recenzích. Jako hostující designéři pomohli také další známí tvůrci. Jména jako Esselfortium, Tarnsman, lupinx-Kassman či Joshy nemusíme určitě mnohým hráčům Doomu představovat. A jako hudební skladatel se uplatnil Stuart “stewboy” Rynn, jenž kromě většiny soundtracku vytvořil také 31. mapu megawadu, zřejmě jako zpestření.

Příběhový podkres vychází z motivů stejnojmenného amerického dokumentárního seriálu z produkce History Channel. Ten předpokládá kontakt s neznámou mimozemskou civilizací v dávné minulosti, která zanechala nesmazatelné stopy v historických textech, artefaktech i legendách. Ancient Aliens v Doom podobě se naštěstí nebere vážně a má částečně parodickou formu. V megawadu se náš mariňák ve třech epizodách snaží na své cestě nalézt pravdu o historii naší pozemské civilizace. A musí nejen pátrat na povrchu zemském, ale vydá se přímo do spárů mimozemských návštěvníků. A možná přijde i Mulder a Scullyová…

První, co vás po spuštění hry upoutá, je vizuální zpracování. Použité textury jsou laděny do světlejších pastelových barev, trošku mi jejich výzor připomínal oba díly Back to Saturn X. Převažuje světle modrá, fialová a také červená v různých odstínech, přičemž v mimozemských lokacích nahrazujících peklo barvy citelně tmavnou do temnějších tónů. Použité kolorování je výborně funkční a dokonale zapadá do science fiction tématu megawadu. Samozřejmě nechybí i pozemské levely s četnými krajinnými prvky. A perličkou je nebeská úroveň s plujícími mráčky, kde opravdu máte pocit, že se pohybujete ve výšinách nad oblaky. Použité textury obohacují různé světelné panely, barevné pruhy a doplňky a prosvětlení s kontrastujícími tóny oranžové a fialové, což ve mně připomnělo disco hrátky z osmdesátých let. Design obohacuje i atmosférická grafika nebeské klenby. A skvělé jsou teleporty v podobě létajících talířů, které vás přenesou přímo do extraterestriálních plavidel.

Perfektní je level design. Mapy jsou rozsáhlé, některé velice rozlehlé do plochy, jiné zase stoupají do vertikálních výšin a je radost shlížet z výšky na dokonale zpracované oblasti. Motivy se neopakují a nacházíme mnohdy přímo monumentální a doposud neviděné stavby nebo přírodní útvary. Úrovně jsou plné designových vychytávek v podobě různých plošin, pohyblivých podlah, velice členité s nelineárním průchodem. Mnohde jsem měl trošku problémy s orientací. Nechybí nástrahy a pasti v podobě propadel, otvírajících se stěn a samozřejmě neustále se teleportujících přívalů nepřátel. Mnohé mapy jsou otevřené, a tak palba nepřátel našeho hrdinu zasypává ze všech světových stran i z velké dálky.

Velice originální jsou úvodní mapy. Tvůrci se nebojí hned v prvním levelu proti nám postavit cyberdémona, naštěstí uvězněného za bariérou. Dá se naštěstí zlikvidovat použitím teleportu. Teleportační přenos velice efektně obohacuje animace jako vystřižená z osmibitových her. Podobný nápad autoři použili k likvidaci otravných protivníků ještě v dalších úvodních kolech. I když sestřelíme otravné arachnotrony a mancubusy, ti se respawnují tak dlouho do té doby, než se podaří jejich eliminace prostřednictvím teleportace.

Domníval jsem se, že tyto puzzle hrátky s teleporty se stanou pravidlem, ale později se již neobjevují a skillsaw nám nabízí “jen” klasickou akci.  A akci s velkým A, protože boje jsou vskutku impozantní. Nepřátelé jsou předloženi ve velkém počtu, a navíc prakticky permanentně během hry. Po aktivaci spínače, sebrání důležitého předmětu nebo i pouhým průchodem přes strategicky významný bod se nám zjeví další várka protivníků.

Nepřátelé jsou povětšinou převzati z Doom universa, přičemž arachnotronové a mancubusové byli přeskinováni, aby zapadli do koncepce mimozemské invaze. Navíc přibyly vznášející se lebky, viděné v megawadu Strain, ohrožující hráče rychlými střelami jako od revenantů a navíc zraňující smrtelnou explozí. A hlavně se od druhé epizody pravidelně potkáváme s představiteli vetřelců – sice slabými, ale rychlými a obtížně trefitelnými protivníky, kteří pobíhají obvykle ve větších skupinách.

Invazním hordám je přizpůsoben i level design, plný velkých ploch a nádvoří,  kde se mohou odehrávat mohutné souboje na ostří nože. Protivníků je opravdu mnoho a ti, kdož neoplývají otrlostí a pevnou vůlí, klidně volte i nízké stupně obtížnosti. Já jsem hrál na třetí a i tak jsem měl v mnoha úsecích velké problémy a reload byl velice častou činností v Ancient Aliens. Bossové prokládají i klasické levely velice často a stává se, že se vám postaví i několik zaklínačů najednou, což způsobí hráčovo “veselí” a jeho rychlý úprk před zkázou.

Kontrastem k agresivnímu běsnění na obrazovce je většinou poklidný až relaxační soundtrack. Rychlých skladeb je menšina a převládají klidné klávesové plochy. Až mi některé skladby připomněly romantický klavír Jiřího Maláska blahé paměti. Hudební podkres z dílny Stuarta Rynna je natolik kvalitní, že jsem autora podpořil příspěvkem na jeho Bandcampu.

Ancient Aliens je natolik unikátní, že jsem si jej kompletně prošel dokonce dvakrát, jednou v release candidate verzi a potom již v kompletním, oficiálním provedení. Kombinace atraktivní vizuální koncepce, dokonalého soundtracku a unikátního level designu spolu s adrenalinovou řežbou mě přikovala k obrazovce. Jelikož některé souboje jsou vskutku frustrující, je megawad vhodný spíše pro pokročilejší doomery,

Instalace:

Ke spuštění potřebujete instalační balíček, který naleznete v odkazech o kousek níže. Instalace je zcela jednoduchá, soubor AALIENS.WAD překopírujete do adresáře s vaším oblíbeným portem a spustíte přetažením na spouštěcí EXE soubor portu. Upozorňuji, že v některých fázích se mi hra docela trhala, takže poněkud lepší počítač je vhodný. V případě nesnází konzultujte článek Jak spouštět WAD soubory.

Odkazy:

Download

Ancient Aliens – DoomBox balíček

Ancient Aliens – DoomWorld forum

Ancient Aliens – idGames

Ancient Aliens – Doom Wiki

Ancient Aliens – ModDB

Ancient Aliens – Doomed: Doom WAD Reviews

Ancient Aliens – PC Gamer

Ancient Aliens – Kotaku

Ancient Aliens – Doom WAD Station

Ancient Aliens – Cacowards

Ancient Aliens – Soundtrack

 

 

15 comments so far

Add Your Comment
  1. Hele jsem zmatenej, nerecenzoval si už ty ancient aliens jednou (resp někdo jiný kdo sem na web přispívá)? Já mám pocit, že jsem se o tom wadu dozvěděl tady z tohodle webu a už mám dohráno.

  2. Recenze na Ancient Aliens tady určitě nebyla. Možná jsem je zmínil někde v diskusi nebo v jiném článku, to by bylo možné.
    Hrál jsem to docela dlouho, jednak jsem projekt poprvé rozehrál na UV a přešel posléze na HMP, protože se to fakt nedalo. A oficiální hotovou verzi jsem si dal ještě jednou.

  3. to je náhoda, zrovna před pár dny jsem to rozehrál 🙂

  4. btw ten cyberdemon v první mapě se dá využít na pozabíjení všech nepřátel a tím ušetření munice 🙂

  5. V tomto směru je opravdu výhodný. Samozřejmě pokud Tě netrefí 🙂
    Mimochodem, hraješ na nejlehčí obtížnost ?

  6. No ano – zkoušel jsem střední, ale asi tak po třech mapách došly náboje a všechno. Totálně ztracen 🙁

  7. I ta třetí je poměrně těžká, myslím že ani na tu první to nebude žádná procházka. Vydrž, stojí to za to 🙂

  8. Brutal Doom, Ultra violence, sedmý level a zatím pohoda. 🙂 Jen ten třetí byl natěsno.

  9. Užij si, bude hůř 🙂
    Tu první jsem na UV dal taky, ale druhou epizodu jsem se už trápil, tak jsem obtížnost zkrouhnul na HMP.

  10. Tak druhou epizodu jsem zkrouhnul na UV. Abyste neřekli, že sem máčka 😀
    To nejtěžší na poslední mapě bylo občasný framerate. :/ Chcípnul jsem tam asi 10x.

  11. A to video výše je obtížnost naprosto komická 🙂

  12. Komická ? Pro mě je tato mapa těžká i na HMP 🙂

  13. Asi seš ještě míň brutální než já 🙂
    Když to srovnám s UV v BD, tak ve videu výše pekelnící postávají jak statisti a občas něco vystřelí. BD= dvakrát rychlejší pohyb, střílí tak 4x častěji a jejich střely letí 2x rychleji. Krom palných zbraní, ty jsou v BD zpomalený.

    Mapdyzajn origoparádní, to se vidí jen zřídka. Muzika profi.

  14. No tak to určitě, vždyť to máš už v nicku 🙂 Asi se s přibývajícím věkem horší moje reflexy 🙂
    Ale s aktuálními články budeš určitě spokojen, BYHAE i ten další plánovaný bude souviset s Brutal Doomem

  15. Tak i ta třetí epizoda jde dobře na UV. Jen v úplně poslední aréně 3 FPS, takže cheat 🙂