2021
06.30

Autoři: NaturalTvventy, Xaser Acheron, Lutz (29. 11. 2016)

Jak tak koukám na seznam svých dohraných projektů a modifikací, mnohé, některé i docela zásadní, se prozatím nedostaly na stránky blogu. Je to škoda, a tak bych měl tuto situaci napravit a postupně sepsat možná trochu kratší články, které sice nebudou mapovat moje bezprostřední herní pocity, ale nabídnou alespoň souhrnné informace o jednotlivých projektech a mých zážitcích z hraní.

Pokud jste četli článek o updatovaných komerčních verzích klasických Doomů na Steamu, jistě jste zaregistrovali docela zajímavý bonus v podobě komunitních add-onů, jež jsou zahrnuty v komerčních edicích. Jedním z nich je megawad No End In Sight, který si můžete zahrát po instalaci Steam verze Ultimate Doomu. Jistě uznáte, že projekt, jenž se stal součástí komerční hry, si zaslouží čestné místo na našich stránkách.

No End in Sight zahrnuje zbrusu nové kompletní čtyři epizody pro Ultimate Doom. Jejich autory jsou hvězdné tváře Doom komunity, které už mají za sebou nepřeberné množství dokončených projektů. O jménech Emil “NaturalTvventy” Brundage, Xaser Acheron a Christopher Lutz jste už určitě přinejmenším slyšeli. Všichni tři autoři se podíleli i na známém projektu Doom the Way id Did, jenž přinesl kompletní tři epizody pro Doom, vytvořené členy komunity ve stylu, jakým by své mapy tvořili původní tvůrci.

Základ No End in Sight tvoří právě levely, jež se nevešly do Doom the Way id Did, a zbylé pak vznikaly přímo na míru v tvůrčí dílničce trojice designérů. Tvůrcům se podařilo vytvořit kompletní megawad, takže v instalačním balíčku dostanete celé čtyři epizody, tedy celých 36 úrovní, a navíc dvě bonusové mapy (E1M0, E4M0). Tím pádem rozsah dokonce o špetku převyšuje oficiální Ultimate Doom.

Autoři dokonce přidali něco na způsob příběhu, ale příliš se se zápletkou nezdržovali. Konec je v nedohlednu, na Zemi není známek přítomnosti démonických bytostí a náš hrdina, Doomguy McDoomperson se je rozhodne vystopovat. Navštíví Phobos, Deimos a samotné peklo, aby démonický problém vyřešil definitivně. A taky proto, že měl poněkud dlouhou chvíli.

V grafice vás nečekají žádné vizuální orgie a změny, autoři si vystačili s původními zdroji, jež poskytuje materiál originální hry, jen s občasným osvěžením v podobě nových textur, zejména v poslední epizodě. Zatímco první tři části jsou designovány v čistě vanilla stylu, což znamená, že si je zahrajete na jakémkoliv portu, čtvrtá epizoda je pro svůj rozsah a komplexnost určena pro porty s omezením limitů, tedy zejména z rodiny GZDoomu.

První tři epizody (1994 Ways To Die, The Depths of Doom a Woe) se nesou v duchu Doom the Way id Did. Zahrajete si tak typický megawad pro Doom, jenž je designovaný v intencích původní hry. Level design je perfektní, chvílemi máte pocit, že se nacházíte v původní hře v povědomých lokacích, jindy se zase před vámi rozprostírají nové oblasti a prožíváte skvělé zážitky z povedených originálních úrovní. Mapy jsou různě tematicky laděny, podíváte se nejen na Phobos, ale také do paralelních světů nebo na opuštěná kosmická plavidla.

Úrovně jsou propletené, nelineární, mnohdy i komplexní, takže hráči objevitelé budou mít určitě radost. Mnohdy musíte pátrat a hledat, kudy se dát. Po stránce obtížnosti jsou všechny tři kampaně vyvážené a zvládal jsem boje i na Ultra Violence docela v pohodě. Nicméně při delším hraní se dostavuje určitý stereotyp a jednotvárnost soubojů díky menšímu spektru protivníků v Ultimate Doomu než v druhém dílu. A samozřejmě mi chybí medvědobijka. Ale to je všeobecně známý problém, nebo spíš omezení projektů pro originální Doom, dané parametry původního titulu.

Zatímco vanilla epizody jsem si užil skvěle, ta poslední, Blood Stained Earth, mi úplně nesedla. Cožpak o to, některé z úrovní jsou opravdu kolosální a velkolepé co do plochy a rozsahu, to by opravdu staré porty neutáhly. Ale hratelnost alespoň pro mě skřípala. Hrál jsem na Hurt me Plenty, a i tak jsem měl problémy, tím spíš, když zrovna ta první rozjezdová mapa se příliš nepovedla. Kyselina, prasata, baroni, kakodémoni schovaní za zástěnou, četné teleporty, přeskoky po sloupcích, tato kombinace mě zrovna nenavnadila.

Navíc pozdější úrovně jsou natolik rozsáhlé, že jsem ztrácel orientaci. Navíc v kombinaci s vysokou obtížností. Jde v podstatě o přirozenou vlastnost čtvrté epizody, která už v původním Ultimate Doomu byla notně tuhá. Ale zde je náročnost nastavena opravdu vysoko. Několik kyberdémonů v řadě za sebou se vám poštěstí potkat jenom zde. Postupně jsem nakonec našel všechny správné cestičky, zlikvidoval veškerý odpor a dopracoval jsem se k perfektnímu zakončení, kdy sledujete megalopolis postupně se zanořující do kyseliny a následně se objeví finální východ zakončující celou hru. Tento závěr se designérům povedl a stal se zaslouženou odměnou za poněkud strastiplnou herní pouť.

No End In Sight je ideálním megawadem pro fanoušky klasického Doomu. Možná spíše pro ty zkušenější, jelikož vám hra nedá nic zadarmo a nejen boje, ale i orientace a nalezení správné cesty nejsou vždy jednoduché, zejména v poslední čtvrté epizodě. Každopádně dostanete na vaše monitory krystalicky čistou esenci prvního Doomu, tak jak by jej vytvořili původní autoři. Spolu s čtvrtou epizodou také perfektní výzvu a otestování vašich herních schopností. Jelikož se projekt stal součástí oficiálního updatovaného Ultimate Doomu, jeho kvality jsou jistě ověřeny bossy z id Software a Bethesdy. No End In Sight je zkrátka povinností pro každého fanouška Doomu, zejména klasicky zaměřeného.

Instalace:

No End In Sight je určen pro první díl Doomu, tudíž potřebujete iWAD pro Ultimate Doom – DOOM.WAD. Instalační balíček si rozbalíte do adresáře s vaším oblíbeným portem. Pokud chcete spustit poslední epizodu, potřebujete GZ Doom nebo Zandronum, jinak první tři by měly běžet víceméně na čemkoliv. Hru spustíte přetažením souborů NEIS.WAD a NEIS.DEH na spouštěcí soubor portu a v menu si zvolíte iWAD Ultimate Doom. Při potížích můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů. Pokud hrajete hru na Steamu, nemusíte podstupovat tyto instalační procedury a hru najdete v sekci add-onů v menu Ultimate Doomu. Pokud chcete vyzkoušet bonusové mapy, musíte použít cheat IDCLEV10 respektive IDCLEV40.

Odkazy:

Download

No End In Sight – idGames

No End In Sight – Doom Wiki

No End In Sight – Bethesda

No End In Sight – Interview s tvůrci

No End In Sight – ONEMANDOOM: WAD Reviews

No End In Sight – Cacowards 2017

No End In Sight – ZDoom Forum

No End In Sight – DoomWorld Forum

6 comments so far

Add Your Comment
  1. Dík za tip, zkusím!

  2. Jo, toto byl skvěle počin. Hrál jsem kdysi ještě nedokončenou betu, čtvrtá epizoda se vlekla. Tzn. ještě nebyla součástí hry. A ano, mapy jsou epické. Ale celkově nemám dodnes No End in Sight dojetý. A pozor, není kompatibilní s Brutal Doom. Je tam cesta teleporty a to s BD pak neprovede.

    V článku je dvakrát slovo tváře vedle sebe.

  3. jinak tyto DTWID pwady bezi u me jako coop na ultraviolence:

    30 – Doom the Way id Did
    31 – Doom the Way id Did – The Lost Episodes
    32 – PhobosDeimos Anomaly
    33 – The Ultimate DOOM: No End In Sight
    34 – Doom 2 the Way id Did

    mam je absolutne nejradeji (po Lost Episodes Of Doom) a projel sem je x-krat do kola, jentak sem si hral, obcas se nekdo pripojil, ale tedka uz nehraju 🙂 neni cas, neni kdy …

  4. Bludr:
    V rámci DWmegawad Clubu se nyní hraje podobně laděný projekt Base Ganymede, ten taky stojí za hřích
    https://anorakova-herna.blogspot.com/2021/07/dwmegawad-club-cz-base-ganymede.html

    PavelU:
    Díky za nalezenou chybičku, opraveno 🙂
    To si pamatuji, že jsi o tom někde psal, ale už nevím kde 🙂

  5. Base Ganymede jsem též hrál. Mohu potvrdit, že je to kvalitní počin. Pro Doom/The Ultimate DOOM obecně vznikají zajímavé věci dodnes, jen jich není tolik, co pro Doom II: Hell on Earth.

    V časech Sigilu např. vyšlo Lunar Catastrophe – https://1url.cz/oKETn
    Ještě pro úplnost, kolik je epizod na pátý slot – https://1url.cz/9KET6

    Mně se kdysi líbil Vengeance megawad, dojel jsem Invasion, pro DII je dvojka. A bude toho mnohem víc.

  6. S Base Ganymede jsem velice spokojený, ačkoliv upřednostňuji druhý Doom. Ta akce v jedničce je prostě poněkud jednotvárná a taky pomalejší, chybí více monster. Ale level design je prostě super, mám zatím dojetou první epizodu.

    Díky za tipy, já je zkoušet nejspíš nebudu, ale třeba někdo ze čtenářů po nich sáhne.