Leebigh´s Doom Blog

Autor:   Deimos Anomaly & Aluqah (2010)

Titulní obrazovka

Počet nepřátel, který je nám servírován k zneškodnění v úrovních Doomu, je různý. Někdy je počet příšer kolem stovky, běžný počet ve větších úrovních je kolem dvou až tří set,  v levelech WAD setů typu Kamasutra či Alien Vendetta se nezřídka přehoupneme přes 500 protivníků a u opravdu hardcore megaúrovní musíme likvidovat i přes tisíc mutantů.

A teď si představte, že máte hru, kde potvor můžete zlikvidovat téměř 7 tisíc. Nevěříte? Tak vyzkoušejte novou konverzi Urban Slaughter. Jestliže se vám líbila demoverze totální konverze pro Doom – Alien: Colonial Marines popisovaná na našem blogu, tak okamžitě stahujte, protože jeden z jeho autorů, Deimos Anomaly, se hlavním dílem účastnil i na tvorbě tohoto nového modu.

Budeme bojovat až do smrti !

Prahnete-li po excelentně zpracované moderní konverzi pro Doom, bude vaše touha po dokonalosti plně ukojena. Hned po spuštění se objeví v enginu efektně zpracované intro (!) s dramatickou hudbou, komiksově laděná hlavní obrazovka, a pokud se odhodláte hru spustit, ocitnete se v dokonale zpracované úrovni. Říkáte si, v úrovni ? A ne v 30 levelovém megawadu ? Pokud chcete zkoumat temná zákoutí kobek, chodeb, katedrál, vesmírných laboratoří či žhavých pekelných zákoutí, hledat tajné spínače, sesbírat všechna zdravíčka, objevovat ukryté chodby a secrety, tak bohužel. Tento level není pro vás.

Urban Slaughter přináší totiž zcela nový systém hraní do někdy trochu zatuchlých doomovských schémat. Stáváme se jedním ze stovek či tisíců řadových mariňáků, kteří jsou vrženi bránit městečko před hordami mutantů. Ocitneme se vybaveni sadou tří zbraní přímo v epicentru boje. Vlny nepřátel se neustále teleportují na rozličných místech levelu a naším úkolem je vydržet co nejdéle. Až do smrti, jak nám v intru vštěpuje náš velitel. Naštěstí v tom nejsme sami. Pomáhají nám kolegové ve zbrani, kteří jsou všude kolem nás, podporujíce nás svou střelbou do nepřátel. A také nám po své smrti poskytují munici, jež se nikde jinde nedá nalézt. Takže naši padlí soudruzi ve zbrani nám vlastně pomáhají přežít. Naštěstí mariňáků se armádě podařilo rekrutovat dostatek (že by hráli America´s Army ?), protože po uplynutí časového limitu si můžeme přivolat další várku vojáků jako potravy pro mutanty a zdroje střeliva.

Bitevní vřava

A to je vlastně po stránce náplně modu vše. Pobíháme po levelu, snažíme se přežít co nejdéle před teleportujícími se masami mutantů, kteří se množí nejen po stránce své četnosti, ale i po stránce své kvality a odolnosti. Nejenže střílíme, ale sledujeme počítadlo, abychom mohli po jeho vynulování přivolat pomoc v podobě dalších posil. Jak dlouho vydržíme, to již záleží na nás. Zdraví se během hry postupně obnovuje, ale nepřátel je tolik, že je úplnou hračkou padnout za vlast. Po našem úmrtí se vypíše naše úspěšnost – kolik se nám podařilo eliminovat nepřátel, počet padlých mariňáků a hlavně, naše bodové ohodnocení. Tak jako ve starých arkádách bychom neměli ve hře ukládat a hrát tak poctivě bez podpůrných berliček. Jinak hraní tohoto modu nemá smysl.

Bude tento mod někdy hotov ?

Pokud bychom si chtěli udělat exkurzi do našeho městečka, jež je v levelu prezentováno, budeme nadšeni. Prostředí opevněného města je vymodelováno opravdu dokonale. Level je poměrně rozsáhlý, všude kolem jsou rozesety barikády, obrněná vozidla, tanky, náklaďáky. V likvidaci enemáků nám pomáhají i kulometné věže, kteřé střílejí na nepřítele a mnohdy jsou jimi potvory zaměstnány natolik, že se nám je podaří zlikvidovat, aniž by si nás všimly. Město je plné detailů – poházené bedny, obchůdky, plakáty, vstup do metra, nadzemní parkoviště, zapadlá zákoutí s odpadky. O autorově oblíbené hudbě nás informují plakáty v hudebním obchůdku – staré covery desek kapel jako Venom, Sodom, Bathory (R.I.P., Quorthone) mě donutily nostalgicky zavzpomínat na osmdesátá léta. Ba dokonce se mi podařilo nalézt billboard s titulem Alien: Colonial Marines – coming soon. Že by se přece jenom autor modu chystal dokončit započatou modifikaci ? Grafika sice není původní, je převzata z různých jiných modů, ale je vidět, že s modelováním města si autoři dali velkou a pečlivou práci.

Bitevní vřava 2

Pěkné jsou i zbraně, které se nám dostanou k rukám. Odmyslíme-li si krabičku poslední záchrany v podobě vysílačky, základní zbraní je M-16 včetně účinného granátometu. Musím pochválit výborně zpracovanou fyziku odrážejícího se granátu na poměry Doom enginu. Jako druhou zbraň si můžeme potěžkat brokovnici, v sekundárním módu vybavenou plamenometem. A třešničkou na dortu je velice účinný kulomet, perfektně decimující i samotné cyberdémony.

K ozvučení modu také není co dodat.  Zvuky zbraní jsou věrné, hudbu není ani třeba vnímat – neurazí, ale v bitevní vřavě ji stejně nevnímáme. Podle kreditů je autorem skupina Slayer, ale do metalu má herní soundtrack daleko.

A co za nepřátele se nám postaví do cesty našeho arzenálu ? První vlny teleportují impy a démony,  následují kakodémoni a baroni. V dalších vlnách, prokládaný těmi slabšími nepřáteli, se objeví nová postava – derivát zaklínače zvaný hellion, plivající po hráči proud ohně. Naštěstí je slabší než originální archville. Následně se do vln hellionů přimíchá jakýsi klon kakodémona, poněkud připomínající šišku. A ti nejtužší doomeři z nejtužších se mohou postavit kyberdémonům, kteří na nás zbudou v poslední šesté vlně.

Dobojováno

Po likvidaci šesté vlny protivníků hra končí. Samozřejmě jsem pro recenzní účely použil cheatu, neboť ti, kdo bez savu či cheatu vydrží až ke kyberdémonům, jistě budou ti nejlepší, a tak dokonalý rozhodně já nejsem. Pokud hodnotím hratelnost, tak celkově hra nevydrží bavit příliš dlouho. Ke konci poslední vlny nepřátel jsem se již poněkud nudil a hra je podle mého mínění určena spíše pro krátkodobé odreagování. Sám jsem poctivě vydržel bez savu zhruba do třetí či čtvrté vlny, hraní je opravdu totální masakr, kdy se mísí vlny mariňáků smíšené s teleportujícími se mutanty, všude střelba, ať již mariňácká či ze stacionárních střílen a před smrtí pomůže mnohdy jen berserkové “prořezání” se masou nepřátel pomocí kulometu. A nebo pečlivé ukrytí někde v zapadlém zákoutí za krabicemi s odpadky. Ale ono se to všechno časem začne zajídat a hra začne být jednotvárná. Možná mohly být jednotlivé vlny respawnů našich protivníků trochu kratší a nebo mohly být druhy nepřátel trochu více promíseny

Škoda, ač jsou mi autoři modu sympatičtí, už jen pro konverzi Alien: Colonial Marines, převratem v doomovském hraní konverze Urban Slaughter rozhodně není. Ale vyplatí se vyzkoušet, už jen pro pěkné zpracování obleženého města a nebo pokud se chcete trochu odpoutat od reality a užít si trochu toho berserku. Netestoval jsem kooperativní hraní, které je dle informací podporováno. Zábava ve více hráčích by možná mohla být daleko trvanlivější.

Credits

Odkazy:

Download

Urban Slaughter na WADs in Progress (archiv)

Review na Doomworldu – The Newstuff Chronicles

Urban Slaughter na DoomWorld / id Games

Instalace:

Je zcela jednoduchá, hru jsem testoval na GZ Doomu i Skulltagu, fungovala zcela bez komplikací. Instalace je identická jako u dalších běžných WADů – rozbalit do adresáře s používaným portem a dle návodu na našem blogu jej spustit.