09.23
Autor: Adam “Doomkid” Post & Co. (31. 10. 2021)
Americký doomer Doomkid je na našich stránkách častým hostem a s jeho tvorbou jste se mohli seznámit již ve třech článcích. Jeho hrdina, afroamerický Doomguy jménem Rudy se stal hrdinou oceňovaných projektů Rowdy Rudy´s Revenge a Rowdy Rudy II: POWERTRIP!. Dalším drsňákem bez bázně a hany je tvrďák s punkovým účesem – Ray Mohawk. Jeho šestilevelové šílené pondělí (Ray Mohawk´s Manic Monday) jste si u nás mohli prožít v srpnu loňského roku.
Pravidelná měsíční akce DWmegawad Club v srpnu roku 2022 oslavila již desáté narozeniny. Zatímco česká mutace na Anorakově blogu měla prázdninovou přestávku, mateřské stránky na DoomWorldu neúnavně pokračují společným hraním, a právě postava Raye Mohawka se stala hlavním hrdinou jubilejních herních seancí. Během 31 srpnových dnů jste museli zvládnout nejen první díl, Ray Mohawk´s Manic Monday, ale také pokračování, jež nese název RAY MOHAWK 2: Ray Wreaks Havoc!. Nabízíme vám recenzi tohoto výrazně obsáhlejšího pokračování, i když tentokrát nebudu přidávat své poznámky z průchodu jednotlivými mapami.
Designové principy vychází z úspěšného dua mapsetů s agresivním Rudym. Podobný je dokonce i rozsah obou pokračování. Manic Monday zahrnoval pouhých šest úrovní, všechny z tvůrčí dílny Doomkida a šlo pouze o rozehřátí a seznámení s novou postavou. Ray Wreaks Havoc! je obsáhlejším a plnohodnotným následovníkem a obsahuje celých 20 nových levelů, tentokrát z produkce celé řady tvůrčích talentů z doomovské komunity. Navíc ještě dostanete v separátním balíčku 2 bonusové mapy navíc, které se patrně nevešly do celkové koncepce.
Story navazuje na příběhovou linku prvního dílu, kde hlavní roli hrálo smrtící palivo Nukage z produkce společnosti UAC. Generál Kawasaki, jeden z posledních zbylých armádních velitelů, Rayovi propůjčil medaili za zásluhy a umožnil mu dokonalý výcvik s posledními modely zbraní, takže se z Raye stává nelítostný stroj na zabíjení, jenž si poradí s každým mutantem, co se mu postaví do cesty. Nukage si vybralo svou daň, lidská populace byla podstatně zredukována, většina zemřela nebo byla zombifikována a zbylo pouhých 20% obyvatel. Úkolem přeživších je dostat zpátky pod kontrolu svá rodná města a vyčistit zbytky invaze krvežíznivých monster.
Rayovi zbývá poslední mise – bojovat proti zbývajícím nakaženým mutantům a démonickým vetřelcům ve svém okolí – kdysi krásné tropické oblasti sestávající z pláží, městeček a starých historických ruin. Nukage postihl většinu Rayových přátel a rodiny. Změnil je z lidí, které měl rád, v odporná monstra, takže chce dosáhnout spravedlnosti a přinést jim věčný klid. Všichni nenakažení, kteří přežili, byli evakuováni do bezpečné zóny v Japonsku, takže se nyní Ray může se zbraní v ruce vydat na likvidační misi, aby zabránil dalšímu šíření nákazy. Prostoru pro akci a svůj mocný zbraňový arzenál má dost.
RAY MOHAWK 2: Ray Wreaks Havoc! je pokračováním, tak jak má být. Dostáváte bohatou porci herního materiálu – vše je větší, opulentní, mapy jsou komplexnější a po stránce herní doby daleko delší než spíše kompaktní úrovně první části. Megawad přináší tuny nové grafiky, převzaté zejména z Free Doomu, ale také od dalších autorů. Prostředí je laděno zejména v tropickém dekoru, je plné vegetace a přírodních scenérií, nechybí ale také městské lokace nebo tech based oblasti. Převažují světlé tóny barev a textur odpovídající tropickému ladění. Mapy jsou pestré a v rámci možností vanilla principů tvorby i poměrně realistické. Ostřílení doomeři nebo aspoň čtenáři našeho blogu jistě poznají Doomkidův tvůrčí styl, levely jsou poměrně strohé v oblasti detailů, ale promyšlené architektonicky, a tak jsou mapy funkční, nepřeplácané a skvěle vybudované.
Kromě vylepšeného vizuálu Doomkid nabízí také plejádu nových potvůrek. Většina monster prodělala facelift a mají vizuál v plážovém stylu, najdete celou skvadru inovovaných zombie vojáčků, ale změny jsou víceméně kosmetické a vizuální. Novým monstrem je Slyor, chrlící na vás oheň ze svého plamenometu, a také kyberdémon na vás pálí své rakety v delší salvě. Protivníků je v úrovních opravdu hodně a valí se na vás v houfech v pestrých směsicích. Naštěstí se máte čím bránit.
Ray Mohawk je poctou akčním filmům z osmdesátých let, dnes již minulého století, a tak váš zbraňový arzenál je kompletně překopaný a zbraně jsou až absurdně účinné a smrtící, což vám dává taktickou výhodu proti záplavám enemáků. Základem je bojový nůž, jenž umožňuje pohodlnou likvidaci mutantů nablízko, doplněný nikoliv tradiční motorovkou. ale upravenými rukavicemi z Heretica. K pistoli a brokovnici náleží automatická brokovnice, porcující likvidující atakující mutanty jako nůž máslo. Dalšími libovými kousky jsou blaster, plamenomet, plazmovku nahrazuje plazmový kanón, jenž je ekvivalentem raketometu s plazmovou municí, a samozřejmě finálním exemplářem je BFG 9002, k níž se ovšem dostanete až v pozdějších fázích megawadu.
Věřte, že silný arzenál budete potřebovat, jelikož Doomkid se s vámi nemazlí. Obtížnost je vyšší, již v prvních fázích je nepřátel hodně, hned první level nabízí barony, mancubusy i arachnotrony a bude postupně přituhovat. Zbraně jsou opravdu silné, přívaly nepřátel vašimi kanóny likvidujete jako kombajnem, dokonce i se základní pistolkou můžete udolat revenanty, mancubusy a dokonce při troše štěstí i zaklínače. V závěrečných fázích ovšem přituhuje i na třetí obtížnost a mapy nabývají charakter slaughter festu, dokonce v předposledním 19. levelu jsem se neubránil použití cheatu, jelikož oblast plná zaklínačů, navíc s asistencí kyberdémonů se opravdu zvládnout nedala.
Z megawadu mám velmi dobrý pocit i přes závěrečnou lehce přestřelenou obtížnost. Skvělý level design, perfektní zbraňový arzenál a kosení záplav mutantů s permanentním prstem na spoušti jsou velice zábavné a užíval jsem si odpočinkovou hratelnost. Nemusíte příliš přemýšlet, a tak je další Doomkidův projekt skvělým megawadem k relaxaci a příznivci líté akce budou určitě nadšeni.
RAY MOHAWK 2: Ray Wreaks Havoc! si můžete stáhnout o kousek níže z našeho downloadu nebo z odkazů. Balíček si rozbalíte do adresáře s vaším oblíbeným portem. Ray Mohawk by měl fungovat s čímkoliv, alespoň tak to deklaruje samotný Doomkid. Naleznete jednak základní soubor MOHAWKS2.WAD zahrnující základních 20 úrovní. Druhým důležitým souborem je MO2BONUS.WAD, obsahující dvě bonusové mapy s čísly 21 a 22. Základní hru spustíte klasicky přetažením souboru MOHAWKS2.WAD na spouštěcí soubor portu. Druhý bonusový level rozehrajete tak, že na EXE soubor vašeho launcheru přetáhnete oba WADy. Ovšem 21. úroveň se mi podařila spustit jedině tak, že jsem použil ke spuštění POUZE bonusový WAD. Je to zajímavé, ale zkrátka jinak se mi to nepodařilo. Ve hře se pak do příslušné mapy přenesete cheatem IDCLEVxx, kde xx je číslo úrovně. Při potížích se spuštěním můžete konzultovat náš článek o spouštění WAD souborů.
RAY MOHAWK 2: Ray Wreaks Havoc! – DWmegawad Club
RAY MOHAWK 2: Ray Wreaks Havoc! – id Games
RAY MOHAWK 2: Ray Wreaks Havoc! – Doom Wiki
RAY MOHAWK 2: Ray Wreaks Havoc! – DoomWorld forum thread
U modů od tohoto tvůrce mě vždy potěší upravená grafika, noví nepřátelé, celkový nový vizuál a především i upravené zbraně, což zde je naprosto paráda a hratelnost je skutečně mnohem lepší. Be těchto zbraní by už první mapy byly velmi těžké. Obtížnost však výrazně roste po polovině a ke konci je to na UV skoro nehratelné, tam ta obtížnost je opravdu přestřelená. Prostoru je v některých místech málo, nebo jsou naprosto přeplněné. Třeba takový Cyberdémon střílí salvu tří raket najednou a tam už stačí malá chyba a je to instantní smrt, zejména, když jsou jich prostoru 4 a doplněni ještě armádou dalších silných potvor. Ke konci už jsem se občas uchýlil k cheatům, a když jsem si konzolí přidal 1000hp, tak to stejně mnohdy mizelo nechutně rychle. U takových slaughter map by bylo dobré kromě upraveného arzenálu i posílit samotnou výdrž hráče, protože když je permanentně zasypáván projektily o damage 50-80, tak zastavení se rovná smrt. Na začátku jsem se hodně dobře bavil, ale poslední čtvrtina už byla spíš frustrace. Vypozoroval jsem, že to bývá neduh modů, na nichž se podílelo více tvůrců, někteří se vyžívají v tvorbě brutál těžkých map.
Ta vyšší hladina obtížnosti je v dnešní době standardem, a tak už neriskuji frustraci a hraji takřka bez výjimky na HMP, jen u něčeho staršího si UV dám.
S tvým hodnocením plně souhlasím, bylo to velice zábavné až na těžký závěr 🙂